1 / 152

Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení

Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení. Ing. Dana Junková Č. dv. 827 Junkova @polac.cz Konzulta ční hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12 hod. S eznámit se základy vědní disciplíny Veřejná ekonomika, zabývající se tou částí NH ,

manjit
Download Presentation

Veřejná ekonomika katedra Krizového řízení

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Veřejná ekonomikakatedra Krizového řízení • Ing. Dana Junková • Č. dv. 827 • Junkova@polac.cz • Konzultační hodiny LS 2006 Pátek, popř. dle dohody: 10 – 12 hod.

  2. Seznámit se základy vědní disciplíny Veřejná ekonomika, zabývající se tou částí NH, která je financována z přerozdělovacích procesů a je obvykle nazývána veřejným sektorem. Důraz bude kladen zejm. na základní poznatky z teorie veřejných financí a jejich praktickéuplatňování. Seznámení s fiskální politikou, fiskálním federalismem, rozpočtovým deficitem a veřejným dluhem. Uvedeny také budou mezinárodní aspekty veřejných financí. Cíl předmětu

  3. Ekonomie • patří mezi společenské vědy • zkoumá společenskou realitu • používá nástroje přírodních věd: matematika a statistika • vychází i z poznatků filozofie • Mikro x Makro • Ekonom. zákonitosti neplatí v každém dílčím případě, ale prosazují se dlouhodobě (tendence)

  4. Základní pojmy • Veřejný sektor • Veřejná ekonomika • Veřejné finance • Veřejný zájem • Veřejná politika • Veřejné rozpočty • A další

  5. Poř.č. Název tématu Počet hodin P S C 1. Ekonomika veřejného sektoru ·Úvod do studia ·Veřejný sektor ve smíšené ekonomice 1 1 2. Veřejná volba a byrokracie ·Teorie veřejné volby ·Teorie byrokracie 1 1 3. Parciální oblasti veřejné ekonomiky a jejich financování ·Parciální oblasti veřejné ekonomiky ·Veřejná ekonomika 2 1 4. Daňová teorie a státní rozpočet ·Zdanění a efektivnost ·Rozpočtová soustava 2 2 5. 1 1 7. Analýza nákladů a prospěchu ·Analýza nákladů ·Analýza prospěchu 1 1 Počet hodin Celkem: 15 hodin 8 7 Veřejné statky a jejich financování ·Veřejné statky a veřejně poskytované statky soukromé ·Financování vybraných odvětví veřejné ekonomiky

  6. Poř.č. Název tématu Počet hodin P S C 1. Fiskální politika ·Pojem fiskální politiky ·Typy fiskální politiky ·Účinnost fiskální politiky 1 1 2. Fiskální federalismus ·Podstata fiskálního federalismu ·Decentralizace kompetencí ·Modely fiskálního federalismu ·Decentralizace funkcí veřejné správy 2 1 3. Rozpočtový deficit a veřejný dluh ·Deficit veřejného rozpočtu ·Veřejný dluh 1 1 4. Mezinárodní aspekty veřejných financí ·Globalizace světa, ekonomická spolupráce ·Pilíře EU, rozhodování ·Financování EU ·Mezinárodní aspekty veřejných financí 2 1 Počet hodin Celkem: 10 hodin 6 4

  7. Doporučená – zákl. literatura • Stiglity, J.E. Ekonomie veřejného sektoru. Praha, Grada Publishing, 1997. • Strecková, Z. Teorie veřejného sektoru. Brno, MU, 1997. • Hamerníková, B., Kubátová, K. Veřejné finance – učebnice. Praha, Eurolex, 1999 • Ochrana, F. Veřejný sektor a efektivní rozhodování. Praha, Management press, 2001. • Peková, J., Pilný J. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. Praha, ASPI Publishing, 2001. • Peková, J. Veřejné finance – úvod do problematiky. Praha ASPI Publishing, 2001. • Příslušná legislativa ČR

  8. Úvod do studia VE • …život všech občanů civilizovaných států…… • ……neexistuje jakákoliv aktivita ve společnosti, která by nebyla ovlivněna… • Vymezení podstaty a funkce veřejného sektoru úzce souvisí s: vymezením úlohy a funkcí státu a úlohy a funkce samosprávných orgánů

  9. Rozsah VS • v průběhu historického vývoje se neustále zvětšoval • v současnosti cca 40 % NH • velké rozdíly ve struktuře a v rozsahu

  10. Porodnice Státní školy Nájemné dotované resp. regulované státem Zdravotnické služby Peněžní příspěvky od státu Platíme daně a příspěvky na zdrav. a sociální pojištění Veřejné statky (komunikace, osvětlení, služby policie, armáda) Právní prostředí Ovlivňování zaměstnanosti i pracovně právních vztahů (min. mzda, prac. doba, zaměstnávání žen a mladistvých, limity pro zahr. prac. síly) Spotřební daně (alkohol, cigarety) vs. dotované komodity (léky, rozhlasové a televizní poplatky, bydlení, poskytování sociálních služeb) Příklady: VS v našem životě

  11. VS a státní zásahy do ekonomiky • Existují prakticky ve všech zemích světa • Obtížné porovnávat, jaký je podíl tržních sil a podíl VS a státu Současná praxe používá pro kvantifikaci VS tyto ukazatele: • Podíl veřejných výdajů na HDP • Podíl veřejných příjmů na HDP • Počet pracovníků ve veřejném sektoru

  12. Podíl veřejných výdajů na HDP

  13. Elasticita veřejných výdajů • Pro srovnání dynamiky veřejných výdajů v čase • Ukazatel pružnosti , který vyjadřuje změnu VV ke změně HDP mezi obdobími t a t+1 E=((VVt+1 – VVt): VVt): ((HDP t+1 – HDP t): HDPt) • E < 1 dynamika růstu VV je menší než u HDP • E > 1 VV rostou rychleji než HDP – dlouhodobě neudržitelné z hlediska zdrojů financování • E = 1 • Strukturální elasticita výdajů – dílčí: např. změny výdajů na školství či zdravotnictví ke změně HDP mezi obdobími

  14. Veřejný zájem • Podstata • Historické aspekty • Utváření a uplatňování

  15. Veřejný zájem – podstata, obsah • Veřejná politika – veřejný zájem • založen na existenci veřejného sektoru • Filosof E. Kohák „tragédie obecní pastviny“ • Literální noviny 1994, • (příběh 10ti majitelů ovcí, možnosti řešení) • „…..demokracie představuje především pokus o přijetí vlastní osobní odpovědnosti za věci obecné.“

  16. ? VZ a jeho prosazování je určitý typ veřejné politiky, který má na mysli především další bezproblémový rozvoj společnosti několik úhlů pohledu na tuto kategorii Veřejný zájem

  17. Ad 1) Potřeby jednotlivých skupin obyvatelstva a hodnoty, o které usiluje společnost včetně jejich obrany • Hmotné statky • Služby • Kulturní hodnoty

  18. Ad 2) Je snahou, úsilím, aspirací jednotl. subjektů o dosažení prioritních hodnot a potřeb • Preference a priority pro dané časové období • Totalitní systémy: zaměňování zájmů urč. skupin obyv. za veřejné zájmy

  19. Ad 3) Krátkodobý Střednědobý Dlouhodobý

  20. Ad 4) Předmětem a obsahem praktické veřejné politiky se stávají veřejné zájmy tehdy, jsou-li jako veřejné zájmy skutečně uznány. • Význam analýzy veřejných zájmů a podmínek jejich možné realizace.

  21. Ad 5) Komplex prvků • ekonomických, • sociálních, • politických, • kulturních, • civilizačních, • ekologických prezentován v dokumentech obecného charakteru (ústava, legislativní normy, programy polit. stran)

  22. Ad 6) Je záležitostí příslušných veřejných institucí, ale i jednotlivců a jednotlivých skupin obyvatelstva Veřejná politika v obecném slova smyslu určuje celkovou koncepci a strategii státu.

  23. Geneze VZ od období naturální směny, přes období římské republiky, po 30. léta 20. století • Po hospodářské krizi 30. let a 2. sv. válce význam veřejného zájmu i význam veřejného sektoru neobyčejně vzrostl

  24. 1. z aspirací či snah členů společnosti na uspokojení jejich potřeb,přesahujících jejich individuální možnosti 2. z působení společenských faktorů např. mezinárodní prostředí a vztahy, celkové ekonom. faktory Proces vzniku a utváření a uplatnění veřejných zájmůVZ vznikají ze 2 hlavních zdrojů, které se prolínají a vzájemně podmiňují:

  25. Podstata realizace VZ jednotlivců • je v tom, že tito jednotlivci jsou schopni vyvinout dostatečný tlak na mocenské struktury státu, aby jejich zájmy byly uznány a staly se veřejnými politickými programy.

  26. Kategorizace veřejných zájmů • Souvisí s vydělováním • jednotl. druhů veřejné ekonomiky • i veřejné politiky • odvětví a oborů NH • Školství, zdravotnictví, obrana a bezpečnost, • Zemědělství, finanční politika, hospodářská politika • Nutnost koordinace (příklad výstavba dálnice aj.)

  27. nutno usilovat o vytváření takového klimatu ve společnosti, ve kterém budou hodnoty dlouhodobé povahy a s nimi související veřejné zájmy považovány a uznávány jako prvořadé a prioritní.

  28. její existence a oprávnění je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním Objektem působnosti VPje oblast veřejného sektoru a veřejných zájmů, a její činnost je vázána na existenci tržní společnosti aveřejnéhoa soukromého sektoru. Veřejná politika

  29. Ekonomiechápe potřebu jako určitý pociťovaný nedostatek. Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby (nejen člověka samotného, ale i jednotlivých podniků a organizací). Problematika potřeb a jejich uspokojování

  30. Sociální aspekty potřeb • Všechny lidské potřeby mají sociální aspekty projevující se v různé intenzitě a rozsahu. (Příklady: potřeba jídla, nákup šatů, auta a faktory, které ovlivňují rozhodování)

  31. Různé potřeby materiálního či nehmotného psychického charakteru zaujímají různé místo v preferenčních hodnotách spotřebitelů • Mění se • v prostoru a čase, • v určitých společenských podmínkách. • Vyvíjejí se • mění se rozsah, objem, struktura i jejich kvalita, • pořadí důležitosti i způsob jejich uspokojování

  32. V současnosti: nesmírné zrychlování vzniku a celkového vývoje potřeb • prudký rozvoj vědy a techniky • globalizace • růst produktivity práce • růst volného času • rostoucí podíl sektoru služeb v národním hospodářství

  33. Shrnutí první: • VP: její existence je založena a svým způsobem legitimizována existencí veřejných zájmů, jejich vznikem a uznáním • Smyslem ekonomického systému je produkce, distribuce a spotřeba statků a služeb, kterými jsou uspokojovány rozmanité potřeby • zrychlující se proces změn a vývoje potřeb promítá se i v národní či světové ekonomice

  34. I.A.Seneca • „Dvě věci dal člověku Bůh, aby ze slabého jedince učinily velkého siláka, a to rozum a pospolitost……….“

  35. Tržní systém – stručné opakování • Tj. rozvinutý mechanismus pro vědomou koordinaci lidí a jejich činností prostřednictvím cen a trhu • Trh chápeme jako systém vzájemných vztahů mezi N a P • Konkurence je atributem/neoddělitelnou vlastností trhu, tzn. nemůže existovat žádný trh bez konkurence

  36. Tržní systém • O alokaci zdrojů se rozhoduje na T • Rozhoduje vztah N a P • V dokonalé konkurenci se utváří optimální cena • dobrovolný a nehierarchický • Každý subjekt rozhoduje s ohledem na dosažení svého ekonomického optima, užitku, blahobytu

  37. Cena plní 3 funkce: • předává informaci, • motivuje k zavádění nejméně nákladných výrobních procesů a tím k nejhospodárnějšímu využití dostupných zdrojů, • určuje, kdo a kolik dostane vyrobených výrobků

  38. Příčiny tržního selhání a státních zásahů

  39. Nedokonalá konkurence • tendence k monopolizace • Vznik monopolu • deformace ceny • Existence tzv. veřejných statků • např. základní vzdělání • Vznik externalit • přenášení užitku nebo škody • Nutnost zkvalitňovat lidský potenciál, • brát ohled na etiku apod. • Nedostatek informací pro efektivní alokaci zdrojů • Potřeba zmírnit nerovnosti mezi subjekty • Nedostatečné využívání zdrojů a lidského potenciálu, • potřeba zabezpečit stabilní hosp. růst, • stabilitu zaměstnanosti, • zmírnit inflaci

  40. Externality (mikroE příčiny selhání trhu) • Zvláštním statkem • Nechtěný, nezamýšlený vnější efekt: • užitku: pozitivní E • újmy: negativní E • vzájemného prospěchu: reciproční E (komplementární výroba exhalace včelař a sadař)

  41. Spotřební ze spotřeby urč. statku (pláž – reprodukovaná hudba, teplo z okolních bytů) B) Produkční Tzv. technologické externality Pozitivní či negativní ENezamýšlený přenos újmy či užitku:

  42. A. C. Pigou Angl. , 1877 – 1957 „Ekonomie blahobytu“ Navrhoval externality řešit daněmi Ronald Coase LON, 1910 NC z r. 1991 Prof. Právnické fakulty University of Chicago Liberální institut: „Ekonom, který se vloupal do práva“ K ekonomii přistupuje jako filosof mikroE, cenovou teorií Podstata firmy" (1937) „Problém společenských nákladů" (1960). Významní ekonomové

  43. Tzv. „Coasův teorém“ • Jsou-li vlastnická práva právním systémem jasně a dostatečně definována, externality se řeší v rámci trhu soukromým vyjednáváním mezi subjekty. • Důležité je, že transakční náklady, které vznikají při vyjednávání, nejsou vysoké. Účastníci se mohou dohodnout na internalizaci externalit.

  44. „Coasův teorém“ pokračování • Jsou-li transakční N příliš vysoké, jsou překážkou pro soukromé vyjednávání, trh selhává, dochází k neefektivnosti. • že v režimu nulových transakčních nákladů, z kterého standardní ekonomická teorie vychází, povedou jednání mezi zúčastněnými stranami k dohodám maximalizujícím prospěch („odškodní se“), efektivně alokují zdroje, optimální řešení

  45. Některé příčiny vládních selhání • Obtížnost předvídání důsledků st. zásahů, obtížnost předvídání reakce soukromého sektoru • Omezené informace, vč. časového zpoždění • Omezená možnost kontroly činnosti státní správy • Problém vlivu zájmových skupin na veřejné rozhodování • Politický vliv

  46. Témata pro dnešní odpoledne  • Charakteristika veřejného sektoru, veřejné správy, úlohy státu 2. Statky z ekonomického hlediska problém černého pasažéra jev přetížení křivka produkčních možností efektivnost VS 3. Teorie veřejné volby

  47. Veřejný sektor ve smíšené ekonomice Cílem (státních zásahů) je: • předcházet důsledkům selhání trhu • řešit důsledky selhání trhu v ekonomickém růstu a sociálním rozvoji

More Related