Franská říše

1. Franská říše

2. Stěhování národů Odoaker Attila Bič boží Vandalové v Římě Římská říše na Západě se rozpadá. Prosviští tudy hordy Vandalů, kteří skončí až v Africe. Na hranicích řádí Attila Bič boží se svými Huny. R. 476 Odoaker konečně vyškrtne Řím z mapy světa, ale už o pár let později ho vyžene Theoderich, barbar s římskou výchovou… Kdo se v tom má vyznat?

3. Chlodvík a Merovejci • R. 481 první franský král • Přijal křest • Dobyl Francii • Založil dynastii Merovejců Chlodvíksjednotil Franky (jsme ve středověku, nepočítejme s nějakým jednáním v rukavičkách…) Papež jej poté, co přijal křest, korunoval na krále. Chlodvíkovi potomci MEROVEJCI vládli říši přes 200 let. Slabí panovníci, kteří se starali o lov, vraždy, ženy, hádali se o dědictví. Ti se králi starali o maličkosti: o armádu a o peníze.

4. Rozloha Franské říše • franská říše na území dnešní Francie, Německa a Beneluxu

5. Majordómové • Majordomus – správce dvora • Karel Martel poráží Araby r. 732 u Poitiers • Pipin Krátký sesadí Merovejce Poslední majordómové Karel Martel zvaný Kladivo a jeho syn Pipin Krátký byli velicí válečníci. Rytířům Karla Martela se povedlo porazit r. 732 u Poitiers Araby. Nebýt jeho, možná bychom dnes i my byli součástí velké arabské říše…. Karlova syna Pipina přestalo bavit být pouhým správcem dvora – majordomem. Sesadil merovejského krále z trůnu a stal se králem sám.

6. Karel Veliký • R. 800 císařem • Vítěz nad Avary a Sasy • Franská říše největší území • Šíření křesťanství mečem • Spojenectví s papežem • Cáchy centrem říše Karel Veliký podědil po tátovi Pipinovi válečnický talent. Porazil Sasy, porazil Avary, porazil španělské Maury, bagdádský chalífa Harun-al-Rašíd mu darem poslal slona, oříšky a zlato. Slované od strašného jména Karel vytvořili slovo „král“. Papež, kterého Římané uvěznili, požádal Karla o pomoc. Za odměnu svého zachránce jmenoval římským císařem. Karel si chtěl vzít byzantskou císařovnu Irenu, krásnou a chytrou, jenže ta mu dala košem. Karel tak neobnovil slávu římské říše a Evropa zůstala až dodnes rozdělená na Východ a Západ. Spojenectví s papežem prospělo oběma: Karel se stal pánem západní Evropy, papež hlavou západních křesťanů. Navzájem se podporovali. Konkurencí pro oba zůstala Byzantská říše.

7. Karel strávil život v sedle. Projezdil Evropu. Všude v říši zakládal hrady a biskupství, kde si on a jeho družina mohli odpočinout, opravit výzbroj, vyměnit koně. Biskupům důvěřoval víc než baronům, ale stejně jako Chlodvík považoval kněze za své služebníky. Sasové Karel Veliký Avaři Arabové papež Irena

8. Vojsko Jádrem armády byli rytíři na koních. Víc bylo ale pěšáků v jejich družinách. Celkem se Karlových tažení účastnilo asi 50 000 vojáků. Díky drátěným košilím byli těžko zranitelní. Výrobní tajemství zbroje Frankové tajili, ale neutajili. Podobné brnění později uměli i kováři na Velké Moravě. Karel velel železnou rukou. Neposlušným baronům sebral půdu i úřady a když se vzbouřili Sasové, nechal jich 4000 popravit. Přezdívali mu „saský řezník“. Nejslavnějším Karlovým rytířem je legendární Roland, který padl do léčky Maurů a radši padl, než by ustoupil. Zasáhl i do našich dějin. Zničil říši Avarů a snažil se o podmanění Slovanů na našem území. To se mu nepodařilo. Alespoň však donutil Slovany platit tzv. tribut – jakousi daň z míru, poplatek za to, že Karel proti Slovanům vojensky nezasáhne.

9. Karolínská renesance Školy Písařské dílny knihovny Architektura Karel chtěl obnovit slávu a krásu antického Říma. Proto zval ke dvoru pěvce a básníky… Architekti pro něj vystavěli palác v Cáchách a korunovační osmibokou kapli „Octagon“. Karel podporoval vznik kostelů a klášterů (církev – jeho opora). Kláštery byly tehdy středem kultury: mniši učili (školy), bádali (věda), opisovali knihy (knihovny), zdobili je obrázky ze zlata a barev tzv. „iluminacemi“, zpívali (hudba). Císař se dokonce naučil číst a psát (!). Jeho písaři zavedli novinku: malá písmena. Římané psali jen „ABCD“, Karel Veliký už uměl „abcd“.

10. Malé písmo, tzv. minuskula Knihy se opisovaly ručně na pergamen (jemná kůže) a zdobily. Byly velmi drahé. Iluminace

11. Palác a korunovační kaple, Cáchy Karlova císařská koruna

12. Rozpad franské říše Karlovi synové a vnuci se hádali a válčili spolu. R. 843 uzavřeli Verdunskou smlouvua říši si rozdělili. Západofranská říše FRANCIE Východofranská říše SVATÁ ŘÍŠE ŘÍMSKÁ (Německo) FRANSKÁ ŘÍŠE

13. Dědictví Franků PAPEŽ CÍSAŘ král feudálové rytíři rolníci křesťané Dvě věci řídily život lidí ve středověku: feudální systém a mocná církev. Král rozděloval půdu své družině válečníků jako odměnu za pomoc v boji. Takovým válečníkům se říkalo „vazalové“, protože je vázal slib věrnosti králi. S půdou získali vazalové i lidi, dobytek, vesnice. Zemědělci museli odevzdávat část úrody, dříví, plátno, dobytek. Půda (feudum) znamená bohatství. Církev slouží králi. „Z boží vůle král“ vládl nad lidmi. Jsi poddaný? - Makej, modli se, abys neskončil v pekle, ale v ráji. Jsi baron a kníže? Válči, bojuj a poddaný tě bude živit. Církev straší peklem, slibuje ráj poslušným. Na oplátku dostává peníze, kostely, poklady, lesy a vesnice. Papež je pán s vlastním papežským státem, vojskem, leckdy mocnější než sám císař. Lidé se rozdělili na mocné feudály a chudé poddané.