1 / 21

Jiří Hradec

SEIS, INSPIRE a GMES ako nástroje pre prognostiku vývoja životného prostredia. Jiří Hradec. Proč se data sbírají? 37 zákonů, 350 reportingových povinností Regulace a ovlivňování preferencí v chování podniků a obyvatel Ex ante a ex post hodnocení nástrojů politiky ŽP

marlow
Download Presentation

Jiří Hradec

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. SEIS, INSPIRE a GMES ako nástroje pre prognostiku vývoja životného prostredia Jiří Hradec

  2. Proč se data sbírají? • 37 zákonů, 350 reportingových povinností • Regulace a ovlivňování preferencí • v chování podniků a obyvatel • Ex ante a ex post hodnocení nástrojů politiky ŽP • Rozumný kompromis mezi potřebou • ochrany zdraví občanů a ekosystémů • a neomezováním podnikatelského • prostředí

  3. Vstupy • Daňové přiznání jako příklad • Čím snadnější ohlášení, tím větší výběr daní • Unifikace vstupů pro zlehčení ohlašování • Přehlednost + podpora = kvalitní data • Platforma pro další rozšiřování • Rozšiřování toho, co se osvědčilo

  4. Zpracování • Software jako služba • Informační služby, ne informační systémy • Přidaná hodnota definuje službu • Služba = vlastní agenda + přesahy • Prognostika • Ne další biopaliva a fotovoltaiku • Nezávislost rozhodování • Objektivita a opakovatelnost

  5. Výstupy • Právo na informace • Všichni si myslí, že ví, co jiní lidé chtějí • Unifikace výstupů pro pochopení souvislostí • Systém publikace všech typů informací • Zpětná vazba smyslem publikace informací • Co nezměřím, neuřídím

  6. SEIS, INSPIRE, GMES • Neortodoxní zdroje dat • Kolik máme připravených aplikací? • Kolik dat máme z okolních zemí? • Máte rádi Toblerone? • Dokážeme obhájit nevyužívání dat zdarma? • I když už jsme je zaplatili? • Co jsme udělali pro uživatele? • Co o nich víme a co od nich víme?

  7. Důvody pro vznik SPŽP Současné environmentální problémy ČR • ČR si nese řadu environmentálních problémů z minulosti • znečištění ovzduší a vod, • poškození ekosystémů a jejich klesající odolnost (resilience), • vysoká energetická náročnost průmyslu, … (viz zpráva)

  8. Důvody pro vznik SPŽP Předpokládané environmentální problémy ČR v následující dekádě a nové problémy (emerging issues) • Kvalita ovzduší v malých sídlech, zábor krajiny, urban sprawl (až 500 000 domácností do 2020 odejde z velkých měst – studie socioekonomického ústavu AV), individuální doprava a nevhodná dopravní infrastruktura v dopravně a průmyslově zatížených oblastech, vývoj chemického složení ovzduší, rostoucí fragmentace krajiny, …

  9. Důvody pro vznik SPŽP Předpokládané environmentální problémy ČR v následující dekádě a nové problémy (emerging issues) • Snižování odolnosti (resilience) ekosystémů vůči změnám. • emerging issues: důsledky výroby a užívání nanotechnologií, nové polutanty (hormony, antibiotika, sukralóza, …) a persistentní látky, těkavé organické látky a kvalita prostředí v budovách,

  10. Důvody pro vznik SPŽP Sociální a ekonomické tlaky • Roste spotřeba energie v domácnostech, energetická náročnost průmyslu je stále nadprůměrná. Roste podlahová plocha průměrné domácnosti i zábor půdy rodinnými domy a komerčními stavbami , mění se životní styl obyvatel – dojíždění, nakupování, lokální topení, …, rostoucí výkony individuální automobilové dopravy a nedostatečná infrastruktura.

  11. Důvody pro vznik SPŽP Klimatická změna a růst objemu CO2 v atmosféře Modely EEA pro nadcházející desetiletí ukazují dopad CC na ČR především v oblasti • větších teplotních extrémů, méně letních srážek spolu se suchem a vyprazdňováním zásob spodních vod, větší náchylnost k zimním a jarním povodním, vyšší teplotě povrchových vod,

  12. Důvody pro vznik SPŽP Klimatická změna a růst objemu CO2 v atmosféře • větší variabilita zemědělských výnosů, snížení stability lesních ekosystémů a větší nebezpečí lesních požárů. • šíření nepůvodních druhů rostlin a živočichů a nemocí.

  13. Důvody pro vznik SPŽP

  14. Důvody pro vznik SPŽP Zvyšování globálních tlaků • Nárůst světové populace z 6,9 mld v 2010 na 7,6 mld 2020 (UN medium variant), rostoucí ekonomický vliv BRIC a jejich nároky na přírodní zdroje, ekonomické zaostávání a stárnutí euroamerické populace.

  15. Důvody pro vznik SPŽP Zvyšování globálních tlaků • Těžba ropy a surovin je stále energeticky i ekonomicky náročnější zatímco ekonomika a zvláště doprava je na ní zcela závislá (32% světových PEZ), (s)potřeba roste a těžba mimo země OPEC klesá, většina ze 6000 vrtných plošin je zastaralá a má problémy s údržbou. Surovinová politika ČR se tím nezabývá.

  16. Důvody pro vznik SPŽP Zvyšování globálních tlaků • Plyn je podobně jako ropa soustředěn v politicky nestabilních zónách

  17. Důvody pro vznik SPŽP Systémové krize Kulminace nerovnováhy se projevila v současné společnosti v simultánních systémových krizíchnereálného finančního vyjádření reálné ekonomiky, energetické náročnosti společnosti s dopady na klimatickou změnu, společenské požadavky na ekosystémové služby při klesající biodiverzitě a odolnosti ekosystémů obecně. Charakteristickou příčinou této krize je tvorba peněz ze spekulací místo z růstu hodnoty ekonomiky.

  18. Důvody pro vznik SPŽP Systémové krize Současná ekonomika je založena na víře v hodnotu reálné ekonomiky a v potenciál jejího zvyšování. Současná krize důvěry se projevuje odhalováním skrytých dluhů a následnou nedůvěrou investorů v reálnou hodnotu mikro i makroekonomik.

  19. Důvody pro vznik SPŽP Systémové krize Nutnost rychle reagovat na měnící se podmínky na trzích vedly k razantním avšak neotestovaným zásahům vlád do ekonomik v podobě záchranných balíčků a řešeních pokus-omyl. Tento vývoj vedl ke krizi ve vládnutí(governance crisis), kdy ekonomiky mají sníženou důvěru k vládním zásahům. Charakteristickým dopadem této krize je destrukce hodnoty kapitálu a investic a narůstající nebezpečí inflace hodnot.

  20. Co se stane když nezajistíme změny? • Nic, přežití je nepovinné

  21. Děkuji za pozornost

More Related