OTE, sídlo OTE Praha 2. dubna, 2013 zkrácená verze prezentace predikce březen 2013

1. Predikce spotřeby elektřiny ES ČRJednání skupiny expertů OTE, sídlo OTE Praha2. dubna, 2013 zkrácená verze prezentace predikce březen 2013

2. Obsah • Vývoj a současný stav • Predikce spotřeby elektřiny ES ČR – verze 3/2013: • Mezinárodní srovnání predikcí

3. 1 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAV spotřeba elektřiny v ČR

4. Vývoj v roce 2012 – mez. růst kumul. – rozklad vlivů Současný stav – spotřeba elektřiny v ČR bez klimatického přepočtu nárůst spotřeby o 0,28 %, po klimatickém přepočtu pokles o 0,35 %:

5. Vývoj spotřeby v roce 2012 – naměřená vs. přepočtená teplotní normál teplota naměřená energie přepočtená energie naměřená

6. Vývoj spotřeby skutečnost vs. scénáře 9/2012 – odchylky od ref. s. kumulativně vysoký 9/2012 referenční 9/2012 nízký 9/2012 TNS naměřeno TNS přepočteno přepočtová energie

7. diferencovaný nárůst mezi sektory: kolísavý vývoj VO s převládajícím trendem poklesu kolísavý vývoj MO s převládajícím trendem růstu velmi nevěrohodný vývoj OSES i ztrát (metodika) Vývoj spotřeby v roce 2012 – meziroční růst Současný stav v ČR – spotřeba elektřiny teplotně přepočteno

8. diferencovaný nárůst mezi sektory: kolísavý vývoj VO trend poklesu v sektoru MO velmi nevěrohodný vývoj OSES i ztrát (metodika) Vývoj spotřeby v roce 2013 – meziroční růst Současný stav v ČR – spotřeba elektřiny teplotně a kalendářně přepočteno

9. 1 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAVspotřeba elektřiny v EU

10. Vývoj kategorie netto spotřeba + ztráty v sítích (vybrané země EU)

11. 1 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAVekonomika ČR

12. Současný stav v ČR – ekonomika Ekonomický vývoj v roce 2012 • v roce 2012 HPH meziročně – 1,2 % (HDP stejně), • v průběhu roku se přitom meziroční pokles prohluboval, • hlavní příčiny poklesu: • klesající tuzemská poptávka domácností po zboží a službách (– 3,5 %) • klesající poptávka investorů po fixním kapitálu (– 1,6 %) • zahraniční obchod působil prorůstově (vývoz + 4,2 %, dovoz + 1,2 %);v posledním čtvrtletí se však tento prorůstový zdroj téměř vyčerpal.

13. Meziroční růst přidané hodnoty (%) – sezónně očištěno

14. 1 VÝVOJ A SOUČASNÝ STAVekonomika EU

15. Současný stav v EU – ekonomika Ekonomický vývoj v roce 2012 • evropská ekonomika v roce 2012: přechod do poklesu (od 2. čtvrtletí meziroční i mezikvartální pokles, • meziroční reálný růst HDP: E27: – 0,3 %EuroArea: – 0,6 % Německo 0,7 %Rakousko 0,8 % Slovensko 2,0 %Polsko 2,0 %Maďarsko – 1,7 % • důsledek pro ČR: oslabení poptávky a dosavadních temp vývozu.

16. 2 PREDIKCEočekávaného vývoje ekonomiky

17. Předpokládaný vývoj 2013 a 2014 Predikce – ekonomika EU E27: průměrný meziroční růst HDP za roky 2000 až 2008: 2,1 % 2009: hospodářská krize: růst HDP – 4,4 % 2010: obrat k růstu ve většině zemí EU: růst HDP 2,2 % 2011: relativně uspokojivý růst: 1,6 % 2012: pokles – 0,3 % (9/2011: 1,8 %, 3/2012: 0,6 %, 9/2012: 0,0 %) 2013: růst 0,1 % (3/2012: 1,5 %, 9/2012: 1,2 %) 2014: růst 1,6 %

18. Předpokládaný vývoj střednědobý a dlouhodobý Predikce – ekonomika EU pro horizont 2014 až 2030: předpoklad mírného růstu zemí E15, a vyššího růstu pro země E12, oproti predikcím 9/2012: další mírné snížení tempa růstu (zejména v očekávání komplikací při řešení nynější fiskální a v konsekvencích měnové krize), očekávaný přesun těžiště ekonomického výkonu směrem do dnešních rozvojových zemí (Asie – Čína, Indie) – predikce jsou tak ve srovnání s několik let starými nižší, není očekáván dramatický obrat – aktuálně nejsou indicie pro formulaci scénáře výrazněji negativního ekonomického vývoje ve střednědobém a zejména dlouhodobém horizontu.

19. Předpokládaný vývoj – průměrné růsty HPH Predikce – ekonomika ČR

20. 2 PREDIKCEočekávaného vývoje demografie

21. Předpokládaný vývoj počtu obyvatel Predikce – demografie ČR • od zveřejnění výsledků SLDB 2011 došlo ke změně, • snížení o 47 281 obyvatele, • k predikcím dále využíváno projekcí ČSÚ z roku 2009, rovněž tyto predikce jsou sníženy o 47 281 obyvatele, • rok 2012: nižší (o cca 6 tis.) než očekávaný růst počtu obyvatel na úroveň 10 509 tis., • pro rok 2060 předpokládá nynější predikce počet 10 763 tis., což představuje oproti roku 2012 nárůst asi 2, 4 %.

22. Počet obyvatel ČR – historie a predikce + 2,4 %

23. Předpokládaný vývoj počtu domácností Predikce – demografie ČR • od zveřejnění výsledků SLDB 2011 došlo ke změně ve vykazování počtů a kategorií domácností, • ČSÚ dále nevykazuje počty domácností v kategorii cenzová domácnost, ale jen v kategoriích hospodařící a bytová, • predikce budou dále využívat kategorie hospodařící domácnost: • všechny údaje byly přepočteny na novou úroveň: • rok 2011: 4 637 tis. cenzových domácností4 375 tis. hospodařících domácností • všechny trendy predikcí zůstávají nezměněny (procentuální růsty), • pro rok 2060: nárůst počtu domácností (základní predikční jednotka pro MOO) na 5,3 mil., což je nárůst o cca 15 % oproti roku 2011.

24. Osob na domácnost v ČR – historie a predikce - 10 %

25. Počet domácností ČR – historie a predikce + 14 %

26. 2 PREDIKCEspotřeby elektřiny výrobní sféry

27. Hlavní vývojové trendy Predikce – spotřeba elektřiny výrobní sféry • pro krátkodobý až střednědobý horizont: snížení tempa poklesu EEN související zejména se snížením predikcí růstu HPH (nejedná se o nezávislé veličiny), • pro dlouhodobý výhled vývoje EEN zachování tempa poklesu EEN, • úroveň EEN bude klesat: - zvyšování cenové úrovně v ČR (posilování koruny , snižování parity)- zvyšování technologické úrovně, - změna struktury tvorby HPH. • mezi roky 2012 a 2040 očekáván pokles EEN na 65 %, • mezi roky 2012 a 2040 očekáván nárůst spotřeby elektřiny výrobní sféry o 29,2 % (9/2012: 30,1 %) (VO: 28,5 %, MOP: 32,6 %).

28. EEN produkce HPH ČR – sektory – historie a predikce (%, rok 2012 = 100 %)

29. Spotřeba výrobní sféry – sektory – historie a predikce (%, rok 2012 = 100 %)

30. 2 PREDIKCEspotřeby elektřiny sféry domácností

31. Hlavní vývojové trendy Predikce – spotřeba elektřiny maloodběru obyvatelstva • v roce 2012 v MOO meziroční nárůst +1,6 % (metodika 2011: + 0,3 %), • pokračující problémy s interpretací analýz tarifních statistik(používané k rozpadu spotřeby sektoru MOO na subsektory), • změna v prognózách – rozdělení predikce měrné spotřeby na vytápěnína dva vlivy:1. navyšování efektivity (dominantně vliv zateplování)2. snižování využití (dominantně vliv přechodu k jiným palivům), • predikováno je:1. snižování měrné spotřeby pro vytápění a ohřev TUV, navyšování pro ostatní spotřebu (při zahrnutí předpokladu navyšování efektivity,2. mírné navyšování vybavenosti vytápěním a ohřevem TUV • mezi roky 2012 a 2040 očekáváno navýšení spotřeby MOO o 18,6 %.

32. Měrná spotřeba subsektorů MOO – historie a predikce (%, rok 2012 = 100 %) + 31,9 %(+ 30,4 %) -17,4 %(- 17,4 %) - 25,7 %(- 19,4 %)

33. 2 PREDIKCEtuzemské netto spotřeby elektřiny (TNS) (spotřeba výrobní sféry + sféry domácností)

34. Obecné předpoklady I. Predikce – tuzemská netto spotřeba (TNS) • predikce jsou formulovány nad slovně vymezenou množinou podmínek Scénář dlouhodobého vývoje (aktuálně verze březen 2013), • tento scénář zahrnuje podmínky vývoje ES i jejího okolí, podmínky vývoje okolí jsou pak: 1. Přírodní podmínky, 2. Společenské a politické podmínky, 3. Ekonomické a technické podmínky, • mimo jiné jsou predikce založeny na předpokladech (výňatek): • soběstačnost ES ČR v otázce bilance elektřiny – dlouhodobě mírně přebytková bilance s využitím přebytků pro export zejména do DE, SK, AU, • zachování cenových proporcí základních energetických komodit pro konečné zákazníky (vyšší cenová úroveň pro vyšší míru zušlechtění komodity),

35. Obecné předpoklady II. Predikce – tuzemská netto spotřeba (TNS) • existence volného trhu s energetickými komoditami; předpoklad mírného omezování křížových dotací mezi tarify v distribuci elektřiny, • diferenciace ceny elektřiny v dobách vysokého zatížení a nízkého zatížení (resp. vysoké výroby z OZE a nízké výroby z OZE) bude relativně nízká – nebude umožňovat využití elektřiny jako náhrady ostatních méně ušlechtilých zdrojů energie s příslušných snížením efektivity, • kontinuální, nicméně evoluční vývoj struktury palivové základny ES ČR (navyšování podílu OZE, plynu a jádra).

36. Hlavní vývojové trendy Predikce – tuzemská netto spotřeba (TNS) • nižší spotřeba (o 446 GWh) pro rok 2013 než v minulé predikci (9/2012), • pro rok 2013 predikován mírný pokles, • růst TNS 2013: - 0,4 % (9/2012: + 0,2 %) • nižší predikce zejména pro krátkodobý a střednědobý horizont; důvodem zejména:korekce výhledu růstového potenciálu ekonomik EU a ČR, • mezi roky 2012 a 2040 očekáváno navýšení spotřeby TNS o 26,6 %. • pro horizont 2050 až 2060 není očekáváno další výrazné nasycování na úrovni TNS – předpokládaný průměrný růst cca. 0,3 % meziročně.

37. Tuzemská netto spotřeba (TNS) – historie a predikce + 36,7 % (+ 37,1 %) + 18,6 % nízký 3/2013 vysoký3/2013 referenční 3/2013 predikce 9/2012 historie

38. Tuzemská netto spotřeba (TNS) – historie a predikce rozdíl 1,3 TWh

39. Struktura tuzemské netto spotřeby (TNS) – historie a predikce

40. Tuzemská brutto spotřeba (TBS) – historie a predikce

41. Tuzemská netto spotřeba – meziroční indexy (%)

42. Tuzemská netto spotřeba (GWh)

43. Tuzemská netto spotřeba – bazické indexy (%, rok 2012 = 100 %)

44. 2 PREDIKCEspotřeby sektoru elektromobilů (není zahrnuto v predikcích tuzemské netto spotřeby)

45. Hlavní charakteristiky predikce Predikce – spotřeba elektřiny sektoru elektromobilů • v návaznosti na dostupné aktuální odhady predikce upraveny: nástup posunut 6 let směrem do budoucnosti, • ostatní charakteristiky predikce zůstávají zachovány, • počet automobilů bude záviset na vývoji počtu obyvatel – predikce počtu obyvatel, • aktuálně předpokládán rozvoj jen v segmentu M1 (osobní automobily do 3,5 t), • v horizontu 2012 až 2060 dojde k nárůstu počtu automobilů na osobu z úrovně: 0,44 ks/osoba na 0,57 ks/osoba, • predikce počítá se dvěma hlavními alternativami nynějších kapalných fosilních paliv jako zdroje primární energie pro pohon (či s jejich kombinací):1. CNG a 2. Zdroj elektřiny.

46. Podíl elektromobilů Predikce – spotřeba elektřiny v sektoru elektromobilů • Podíl elektromobilů na celkovém počtu automobilů do 3,5 t se bude zvyšovata to zejména od roku 2030 do roku 2050:

47. Spotřeba elektromobilů – historie a predikce 4,8 TWh(5,0 TWh) 2,1 TWh(2,8 TWh)

48. Tuzemská netto spotřeba + spotřeba elektromobilů – historie a predikce + 44,4 %(+ 45,3 %)

49. 3 Mezinárodní srovnání predikcí

50. Parametry srovnávání Mezinárodní srovnání predikcí • srovnávat pouze spřihlédnutím ke specifikům srovnávaných zemí, • ne všechny kategorie, které se nabízejí ke srovnání je možné bez interpretace a následného komentáře srovnávat, • rozdíly způsobují zejména: • geografické a klimatické podmínky, • společenské zvyklosti a specifika využívání elektřiny, • fáze rozvinutosti a fáze ekonomického cyklu, • přítomnost nahodilých vlivů a objevování nových trendů.