1 / 25

Regulace nájemného: vybrané důsledky v ČR

Regulace nájemného: vybrané důsledky v ČR. Vypracováno s podporou grantu IGA 32/07 VŠE (V. Adamec, P. Paneš, M. Lapaček). Osnova. 1. Pár poznámek k teorii 2. Empirie a. Dlouhodobé zkušenosti s reg. nájemným: VB i jinde b. ČR: vybrané dopady 3. Celkový závěr. 1. Teorie: problematické body.

oriana
Download Presentation

Regulace nájemného: vybrané důsledky v ČR

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Regulace nájemného: vybrané důsledky v ČR Vypracováno s podporou grantu IGA 32/07 VŠE (V. Adamec, P. Paneš, M. Lapaček)

  2. Osnova • 1. Pár poznámek k teorii • 2. Empirie • a. Dlouhodobé zkušenosti s reg. nájemným: VB i jinde • b. ČR: vybrané dopady • 3. Celkový závěr

  3. 1. Teorie: problematické body • Problémy s teoretickým odůvodněním nutnosti regulace nájemného na rovině ek. pos. analýzy (tj. např. dokazování, že reg. R vede k lepšímu využití bytového fondu apod. – kvantitativní analýzy…) • Naopak: ekonomická literatura plná prokazování, že reg. R vede k ekonomickým neefektivnostem • není zas tak složité: deformovaná cena (dolů) → nadspotřeba, plýtvání, nedostatečná ekonomizace (obdobně jako zdravotnictví apod.) • trh s byty jako investiční alternativa – při plošné reg. R nedostatečná atraktivnost z hlediska inv. trojúhelníku (výnosová míra-riziko-likvidita) • ad hoc hledání empirického potvrzení těchto mechanismů (viz další části)

  4. 1. Teorie: problematické body • obhajoba reg. R (resp. st. zásahů obecně) v ekonomické literatuře (platí zejména o českých učebnicích SP): • a) často založená na normativních argumentech (cena bydlení musí být přiměřená, dostupná všem, spravedlivá apod.). • problém s tímto polemizovat – hodnotové soudy, jiná rovina

  5. 1. Teorie: problematické body • ... obhajoba reg. R (resp. st. zásahů obecně) • b) ekonomická argumentace (tj. zvláštní charakteristika statku bydlení vede k nutnosti státního zásahu, regulace) – nedostatečná diskuze, přehlížení protiargumentů • př.: Argument pro státní zásah, regulaci: Selhání konkurence – trh s byty nesplňuje charakteristiky dokonalé konkurence (je zde omezený vstup a výstup, statky jsou nehomogenní, odlišné typy bytů si nekonkurují), takže nelze volným neregulovaným fungováním trhu uspokojit zájmy spotřebitelů • opomíjí: neex. dokonale konk. trh, ani není žádoucí (např. homogennost), vstup/výstup do odvětví omezen často právě st. zásahy (reg. zisku), chybí důkaz, že stát zájmy uspokojí (opomíjí selhání státu)

  6. 2.a Empirie - zahraničí • teoretické útoky proti reg. R – empirická podpora • množství článků liberálně orientovaných autorů • např.: • Hayek: reg. R v Rakousku v 30. letech, aby ceny R neletěly z důvodu nedostatku bytů vzhůru. 40.-50. léta: příznivý poměr Δ počet bytů versus Δ obyv., ale růst pociťovaného nedostatku → jako důvod pro další nutnou reg. R • de Jouvenel: efekt záklopky ve Francii – od 1. sv. války („dočasná regulace“) nemožnost zrušit regulaci (pol. neúnosné – nedostatek bytů, veteráni, neúnosné rozdíly, skoky...), institucionalizace zvyků a nedůvěry v trh • efekt záklopky i Rydenfelt (Šv.), Robinson (VB)

  7. 2.a Empirie - zahraničí • Friedman, Stigler: zemětřesení San Francisco 1906: nedostatek bytů vyřešen volným trhem – v první fázi ekonomizace, v druhé fázi efekt dodatečné výstavby (x obvyklá reg. R při velkém nedostatku bytů – z příčiny se stává důsledek) • Rydenfelt: Švédsko 50.-60. léta – nedostatek kvůli samostatně bydlícím mladým – pro mladé samostatné bydlení nikoliv nezbytný, ale luxusní statek (vysoká elast. D)

  8. 2.a Empirie - zahraničí • Velká Británie: • Dlouhodobá zkušenost s určitou formou regulovaného nájemného (podle konkrétní politické situace) • Dlouhodobý úbytek soukromých bytů v pronájmu – od procentuálně nejsilnějšího sektoru v polovině 20. století (53% bytů) k téměř vymizení do 30 let (13% bytů 1979) • Příčina: kromě podpory OV (konz. str., pak i lab.) právě reg. R a její změny (Pennance) – nedostatečný výnos, vysoké riziko (versus rostoucí atraktivita fin. trhů) • Je vymizení soukr. náj. sektoru vůbec problém? • Další zmiňované problémy: kvalita bytů, soudní spory („zbytečné“ náklady)

  9. 2.b Empirie ČR – vybrané případy • Situace v ČR – rekapitulace: • Po roce 1990 regulace nájemného 1. generace – široká kritika – i od zastánců určité formy regulace (regulace 2. generace) • Vysoká politická citlivost, názory populace v neprospěch úplné deregulace • Spory vlády a ÚS roku 2000 • Posun až: zákon 107/2006 Sb. – postupná deregulace do roku 2010 • Počet soukromých bytů s regulovaným nájmem cca 750.000

  10. 2.b Empirie ČR – vybrané případy • Problém datové základny – dlouhodobá a plošná datová řada o tržních cenách bytů, výši tržních nájmů a výši regulovaných nájmů chybí • Použitá data: IRI – nabídkové ceny bytů i nájmů – problematické; stav k 8/2007 (rané období postupné deregulace podle zákona 107/2006 Sb.) – stále propastné rozdíly reg. a trž. R

  11. 2.b Empirie ČR – vybrané případy • Co zkoumat? Zaměření se na dvě témata • I. Bydlení jako investice • Problém ke zkoumání: je na základě aktuálních dat investice do bydlení lukrativní v porovnání s investičními možnostmi finančního trhu? Tržní nájemné, regulované nájemné – výnosnost v %, návratnost investice v letech, podle různé uvažované životnosti bytu -30 let, 50 let, neomezená – 3 varianty pro reinvestice k zachování stavu bytu, vyplatí se renovovat?… (stav k 8/2007) • II. Dopad regulovaného nájemného na trh práce • Problém ke zkoumání: teze – reg. R způsobuje imobility, lidem se nevyplatí stěhovat za prací, protože při změně bydliště už není nárok na regulovaný R → „sedět“ na bytě

  12. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice • AD I. - výstupy • Výnosový benchmark – finanční trh: státní dlouhodobé dluhopisy. Výnosnost dle VK (dlouhý konec 8/2007): 4,5%. Rovnováha – výnosnost z pronájmu o něco vyšší (náročnost obhospodařování) – např. 5% (?) • 122 sledovaných lokalit, poměr „roční čisté R po částce určené na odpis k zachování kvality bytu“/“cena“

  13. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice • Tržní nájemné: nad 5% výnosností: při uvažované životnosti 30 let: 3/122 lokalit, 50 let: 15/122, neomezená: 68/122 • „podceněné“ (Ostrava, SZ Čechy) a „nadceněné“ lokality (Praha)

  14. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice • Regulované nájemné: problém stanovení výnosnosti - s jakou cenou porovnávat? Problém Reg R x tržní P – hypoteticky použit tento poměr – jen pro představu:

  15. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice • Další ukazatel: doba návratnosti (podle uvažovaných diskontních měr a uvažované doby životnosti) • pro reg. R opět problém s cenou bytu – výsledky opět spíše jen pro představu nebo zachycení možného uvažování majitelů bytů • Uvažujme 5% diskontní míru – výsledky…:

  16. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice

  17. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – I. Bydlení jako investice • Závěry k části „Byt jako investice“: tržní nájemné slibovalo ve vybraných lokalitách konkurenceschopnou výnosnost vůči investičním alternativám (závislost na uvažované životnosti!) • Regulované nájemné v mnoha případech nepostačující k reinvesticím, k udržení ceny bytu (ale problém se stanovením ceny bytu) – logika chátrání • Problém interakce rušení regulace, resp. deregulace s tržním nájmem, resp. tržní cenou bytu – klesne tržní nájem, klesne tržní cena bytu → ? Vliv na výnosnost ? Výnosnost patrně klesne (↓tržní R > ↓ P - korelace mezi tržním R a tržní P není 100% - nájemné jako nez. pr., cena jako záv. pr. – konvexní funkce)

  18. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – II. Reg. R a nezaměstnanost • AD 2: • Problém: reg. R vázané na stávající byt, nikoliv nový byt → vyplatí se (v kterých případech?) zůstat nezaměstnaný v reg. bytě spíše než se stěhovat za prací do nereg. bytu? Pokud ano → ↑ U • Srovnávání: dávky+nižší výdaje na bydlení versus vyšší příjem+vyšší výdaje na bydlení • Vysoké množství proměnných → case-study pro konkrétní typ rodiny (počet členů; výchozí lokalita s vysokou U → výše reg. R,;cílová lokalita s nižší nezaměstnaností → výše trž. R)

  19. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – II. Reg. R a nezaměstnanost • Kalkulace na stav ze srpna 2007 – výše soc. dávek, výše tržního a regulovaného nájemného ve zvolených lokalitách, výše min. mzdy • Rodina s 0, 1, 2 dětmi ve věku 6-15 let, oba rodiče dlouhodobě bez zaměstnání, pokouší se ho hledat • Výchozí lokalita – Louny (reg. R, vysoká U), cílová lokalita – Rakovník (trž. R, nízká U) • Vyplatí se rodině přestěhovat se za pracovní nabídkou (pro oba rodiče stejná)? Jaká musí být výše nabídky?

  20. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – II. Reg. R a nezaměstnanost • Výstupy výpočtu:

  21. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – II. Reg. R a nezaměstnanost • Interpretace výstupů: • Méně dětí → nižší soc. dávky (přitom přibližně stejné pracovní příjmy, stejný reg. R i trž. R) → spíše se vyplatí stěhovat se za prací - stačí nižší mzda k vyrovnání rovnice „zbytkových“ příjmů (příjmy po odečtení nákladů na R): soc. dávky - reg. R = mzdy – trž. R • „hraniční“ mzda relativně nízká – v daném případě se vyplatí stěhovat se za prací při většině pracovních nabídek; nicméně určité mzdové rozpětí, pro které je racionální zůstat v původní lokalitě nezaměstnaný, existuje

  22. 2.b Empirie ČR – vybrané případy – II. Reg. R a nezaměstnanost • Problémy: • 1. nezahrnuty mimopeněžní veličiny (osobně vnímané strasti spojené s prací…) – pokud by bylo kalkulováno → větší vliv reg. R na nezaměstnanost („hraniční“ mzda by musela být vyšší) • 2. Zde jen 1 případová studie. Jiné výsledky pro jiné uvažované lokality a typy rodin. • 3. Problém se tenčí s deregulací • Celkový závěr: v interakci se sociálními dávkami tu určitý (omezený) vliv na nezaměstnanost může při racionálním chování být. Těžko stanovit konkrétní rozsah (např. v % bodech). • Obecně řečeno: při necitlivém nastavení dávek, při selektivní regulaci a při vysokých rozdílech reg. R a trž. R je tento problém relevantní. Otázka celkového nastavení systému

  23. Závěrem • V ČR se popsané problémy s postupující deregulací zmenšují • Přesto má význam se tímto tématem zabývat – dnes již historická sonda do roku 2007 (ČR), zahraničně empirická i teoretická část poukazují na možné problémy, které se s reg. R mohou pojit • Rozsah problémů podle tvrdosti a typu regulace • Potvrzuje se možný vliv na další sektory ekonomiky (ekonomika jako systém, 1 řád)

  24. Závěrem • Existují další velmi podstatné problémy, které zde nejsou z povahy věci řešeny – např. otázka spravedlnosti a další etické záležitosti • Regulované nájemné je věcí politického rozhodnutí → při popularitě určité formy státních zásahů je pravděpodobné, že jistá forma reg. R bude existovat i v budoucnosti. Jde o to, aby tato forma byla v rámci možností co nejméně antitržní… a co nejméně nespravedlivá

  25. Děkuji za pozornost… ? ? ? ? ? ? ?

More Related