270 likes | 745 Views
MYŠLENÍ. Myšlení. Pouhým vnímáním nemůžeme poznávat okolní svět /změřit obvod zeměkoule nebo vzdálenost Země od Marsu, pohyb částic atomu…/ A přece to poznáme – a to pomocí myšlení Myšlení pomáhá zobecňovat poznatky, odkrývat vztahy a souvislosti
E N D
Myšlení • Pouhým vnímáním nemůžeme poznávat okolní svět /změřit obvod zeměkoule nebo vzdálenost Země od Marsu, pohyb částic atomu…/ • A přece to poznáme – a to pomocí myšlení • Myšlení pomáhá zobecňovat poznatky, odkrývat vztahy a souvislosti • Myšlení je spjato s vnímáním, představami, fantazií, pamětí
Myšlení • Myšlení je psychický proces, kterým zprostředkovaně poznáváme vlastnosti předmětů a jevů a vztahy mezi nimi • Myšlení se rozvíjí od raného dětství př. dítě si hraje s předměty, pozoruje je a spojuje je se slovním označením. „ to je lžička“. Při slovním označením předmětu se vybavují představy
Tvoření pojmů • Pojem = obecná představa, jejíž obsah je určen souhrnem podstatných a obecných znaků daných osob, věcí, dějů a jevů • Pojem se vyjadřuje slovem nebo skupinou slov • př. pojem – loď. Loď je prostředek k dopravě osob a zboží po vodě. Takto jsou vyjádřeny všechny podstatné znaky společné všem lodím. Je vyjádřen pojem lodi.
Odlišnost pojmů od představy • Představa je názorná, konkrétní • př.: představa – loď. Jakou loď si právě teď představujete vy? • Pojem je nenázorný x představa názorná
Cvičení • Pokuste se vymezit pojem dům nejstručnější možnou větou, která by jasně a srozumitelně vymezila pojem dům s jeho základními určujícími vlastnostmi • Zapište představy, které se vám vybaví při slově dům
Osvojování pojmů • Malé děti nejsou schopny vymezit pojem. Spíše ho vymezují nějakým charakteristickým rysem • Pojmy procházejí vývojem (malé dítě nedokáže vymezit pojem) • Postupně se dítě učí zobecňovat a pojmy užívat
př. polévka je to co se dá jíst lžící auto je, když jede a troubí Rozdíly v osvojování pojmů př. 1. třída – pije se myje se v ní nádobí student chemie – zajímá se o složení vody hygienická služba – zajímá se o užitkovost vody
Vztahy mezi pojmy • Mezi pojmy existují vztahy – nadřazenost, podřazenost a souřadnost pojmů • Najděte nadřazený pojem pojmům: strom, květina, zelenina • Najděte podřazené pojmy pojmu: objektivní příznaky choroby
Vztahy mezi pojmy • Uveďte souřadné pojmy k pojmům: • knírač, jezevčík • smrk, modřín • ananas, hruška Uveďte podobné pojmy (synonyma) ke slovům: kopec, gáza, mýlka
Cvičení • Mezi uvedenými pojmy je jeden, který tam nepatří. Vyhledejte ho a řekněte, proč: Belgie, Španělsko, Sýrie, Polsko, Rakousko
Cvičení • Které slovo nepatří mezi ostatní slova a proč? • Mixér, hrnec, šroubovák, struhadlo • Kulich, cylindr, rukavice, klobouk • Pomeranč, višeň, zelí, hruška • Mravenec, motýl, kobra, slunéčko sedmitečné
Myšlenkové operace • Patří sem: řazení, třídění, srovnávání, analýza, syntéza, abstrakce, konkretizace, zobecnění • Řazení – např. od největšího k nejmenšímu • Třídění – např. dle barvy, tvaru • Srovnávání – např. která kostka je malá, která zelená
Myšlenkové operace • Cvičení – jak jsou řazeny léky v lékárně na oddělení? Podle jakého systému? • Řešení: dle použití – vnitřní X vnější dle podání – per os X injekční forma dle abecedy
Myšlenkové operace • Analýza – rozbor celku, oddělení jedné vlastnosti od druhé • Syntéza – spojení částí v celek • Abstrakce – hledání a nacházení podstatných vlastností předmětů a vztahů mezi nimi, soustředíme se jen na to co je pro nás důležité př. savec, jehličnan
Myšlenkové operace • Konkretizace – opak abstrakce. Poznáváme to, co je pro daný jev jedinečné – přecházíme od něčeho abstraktního ke konkrétnímu př. kočka, pes jsou savci smrk, borovice jsou jehličnany • Zobecnění – vytknutí znaku, který je společný celé skupině jevů př. co je společné všem lodím, savcům, botám
Soud - úsudek Soud – vyjádření vztahu mezi dvěma pojmy. Něco tvrdíme nebo popíráme. př. Jablko je ovoce. Hruška je ovoce. Jablko obsahuje vitamín. Hruška obsahuje vitamín. Soud – jablko, hruška je ovoce. Jablko, hruška obsahuje vitamíny. Úsudek – ovoce obsahuje vitamíny.
Řešení problémů • Různé problémy řešíme pomocí myšlenkových operací s využitím vnímání, paměti, fantazie, vědomostí, dovedností a schopností • Velkou roli při řešení problémů hraje vůle, temperament a charakter
Podoby řešení problémů • Využití předchozích zkušeností (lze využít i zkušenosti ostatních lidí) • Pokus a chyba – zkoušení různých způsobů. Toto řešení je zdlouhavé, člověk s rozvinutým myšlením jej nepoužívá (až na specifické situace).
Rozbor problémové situace – nejspolehlivější, ale ne nejrychlejší • Srovnávání – nové úlohy s jinými úlohami, které jsme řešili • Tvořivost – je dána malému počtu lidí. Dokážou vytvořit něco nového. Děti majíředu návrhů, jak ten či onen úkol řešit. Ale protože jim chybí zkušenost, zdají se dospělím jejich návrhy naivní, nereálné. Dětem buď nevnují pozornost nebo se jim smějí a tak potlačují jejich tvůrčí nápady.
Druhy myšlení Praktické myšlení = pokus, omyl Konkrétně názorné myšlení – pomocí názorných představ Abstraktní myšlení –vyšší stupeň myšlení. Myšlenkovým pokusem hledá chybu, pak začne pracovat. Sbíhavé myšlení – jediné řešení Rozbíhavé myšlení – několik řešení
Poruchy myšlení Útlum myšlení – je zpomalené, chybí mu dynamická složka Psychogení mutismus – porucha je v řečových projevech. Mutismus = němota Zrychlené myšlení – časté u manických lidí. Člověk nestačí verbalizovat své myšlenky = myšlenkový trysk Zabíhavé myšlení – odbíhá k nepodstatným podrobnostem
Paralogické myšlení – nerespektuje zákon logiky Autistické myšlení – odtržené od reality. Člověk má vlastní soukromý svět, nerespektuje okolní realitu Úkorné myšlení = vztahovačné myšlení. Člověk vztahuje neutrální výroky ke své osobě. Vidí v nich narážky na svou osobu
Obsedantní myšlení – člověku se proti jeho vůli vtírají myšlenky a nápady, s kterými nesouhlasí, protože si uvědomuje jejich nepřesnost Bludy – je to mylný závěr myšlení – je podmíněn duševní nemocí. Člověk je přesvědčen o jejich správnosti př. je přesvědčen o vyjimečné síle, že je schopen napravit společnost, že je ovládán na dálku, že je neschopný, proviněný
Zdroj PAULÍKOVÁ, Phdr. Lea. Psychologie pro tebe. Praha: Informatorium Praha, 1998, ISBN 80-85427-30-0. ČECHOVÁ, Phdr.věra; ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie. Obecná psychologie pro střední zdravotnické školy. Brno: Institut pro další vzdělávání pracovníků ve zdravotnictví Brno, 1992, ISBN 80-862-92. ROZSYPALOVÁ, Phdr. Marie; ČECHOVÁ, Phdr. Věra; MELLANOVÁ CSC., Phdr. Alena.Psychologie a pedagogika 1. Praha: Informatorium Praha, 2003, ISBN 80-7333-014-8.