DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY

1. DVOUDĚLOŽNÉ ROSTLINY Kateřina Zárubová, IV.B 2010

2. Zahrnují dřeviny i byliny se zárodky klíčícími dvěma dělohami, mezi nimiž se nachází vzrostný vrchol stonku • kořínek embrya se vyvíjí v hlavní kořen, který se rozvětvuje v kořeny postranní • na příčném řezu stonkem je patrné kruhovité uspořádání cévních svazků • kambium podmiňuje druhotné tloustnutí stonku • listy bývají řapíkaté a mají zpravidla dlanitou či zpeřenou žilnatinu • květy jsou pětičetné či čtyřčetné • květní oval bývá rozlišen na kalich a korunu • Dvouděložné rostliny jsou považovány za vývojově původnější skupinu krytosemenných.

3. Uspořádaní cévních svazků ve stonku:

4. Dělohy:

5. Čeleď: Leknínovité • málo početná, ale vývojově velmi významná skupina vodních či bahenních rostlin • listy bývají dlouze řapíkaté a vyrůstají přímo z oddenku • květy jsou velké, pravidelné, různoobalné, s velkým počtem tyčinek a pestíků • plodem jsou měchýřky • výskyt: hladiny stojatých nebo mírně tekoucích vod • zástupci: leknín, stulík žlutý, viktorie (exotický druh – Jižní Amerika)

6. Leknínbělostný Stulík žlutý Viktorie

7. Čeleď: Pryskyřníkovité • byliny • květní části vyrůstají na prodlouženém květním lůžku ( jsou uspořádané zčásti ve šroubovici a zčásti v kruzích = sasanky) • květy jsou oboupohlavné, obvykle pravidelné, vzácněji souměrné • velký počet tyčinek a jednoplodolistových pestíků • Po odkvětu vzniká ze souboru pestíků souplodí nažek = pryskyřníky nebo měchýřků = blatouch • Charakteristickým znakem je přítomnost někdy prudce jedovatých látek, hlavně alkaloidů (využívají se i ve farmaceutickém průmyslu) • výskyt: - vlhčí až zamokřené louky • zástupci: pryskyřník prudký, chráněný upolín nejvyšší, blatouch bahenní, hlaváček jarní, koniklec (pěstovaný i v zahrádkách) • - v lesích a křovinách • - zástupci: sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, orsej jarní, jaterník podléška, orlíčky a čemeřice – pro okrasu

8. Koniklec velkokvětý Upolín nejvyšší Pryskyřník prudký Blatouch bahenní Hlaváček jarní

9. Sasankahajní Jaterník podléška Čemeřice zelená Orlíček obecný Sasanka pryskyřníkovitá Orsej jarní

10. Čeleď: Bukovité • převážně opadavé větrotrusné dřeviny • listy jsou jednoduché • jednopohlavné květy bývají uspořádány ve vrcholičnatých květenstvích • plodem je jednosemenná nažka, zčásti či zcela uzavřená v číšce • Bukovité jsou hojně rozšířené hlavně v mírných oblastech obou polokoulí. Patří sem důležité dřeviny našich lesů. • Výskyt: - podhorské s horské lesy: • - zástupce: buk lesní – dvě trojboké nažky (= bukvice) uzavřené ve čtyřcípé ostnité číšce • - doubravy, dubohabrové a lužní lesy: • - zástupce: dub – nažky (= žaludy) jsou jednotlivě uloženy v miskovité číšce • - dub letní (vlhčí stanoviště), dub zimní (sušší stanoviště), dub červený • - středomoří: • - zástupce: kaštanovník jedlý

11. Buk lesní + bukvice Dub letní + žaludy Kaštanovník jedlý Dub červený Dub zimní + žaludy

12. Čeleď: Hvozdíkovité • většinou hmyzosnubné byliny • listy jsou vstřícné a celistvé • květy jsou většinou oboupohlavné, pětičetné, s rozlišenými květními obaly, uspořádané ve vrcholičnatých květenstvích • plodem je nejčastěji tobolka • vyskytuje se v mírném pásu severní polokoule • výskyt: - polní meze, louky a stráně: • zástupci: rožec rolní, kohoutek luční, hvozdík kropenatý • - listnaté lesy nižších poloh: • - zástupce: ptačinec velkokvětá • - suchá travnatá místa, světlé lesy a jejich okraje: • - zástupce: silenka nicí • Dříve běžný polní plevel, koukol polní, dnes patří mezi kriticky ohrožené druhy. Některé druhy rodu hvozdík se často pěstují jako okrasné rostliny.

13. Kohoutek luční Rožec rolní Hvozdík kropenatý

14. Ptačinec velkolepý Hvozdík pyšný Koukol polní Silenka nicí

15. Zdroj: Biologie rostlin pro 1. ročník gymnázií – L. Kincl, M. Kincl, J. Jakrlová Obrázky: www.golgihoaparat.blog.cz www.trpitele.bolg.cz www.biolib.cz www.botanika.wendys.cz www.botany.cz www.commons.wikimedia.org