1 / 37

14. skupina

14. skupina. Základní přehled. Základní přehled. obecná elektronová konfigurace ns 2 np 2. Základní přehled. se vzrůstajícím protonovým číslem stoupá kovovost prvků (C→Pb) klesá stabilita vyšších oxidačních čísel C, Si, Ge, Sn (IV → II) Pb stoupá stabilita nižších oxidačních čísel

payton
Download Presentation

14. skupina

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. 14. skupina

  2. Základní přehled

  3. Základní přehled • obecná elektronová konfigurace ns2 np2

  4. Základní přehled • se vzrůstajícím protonovým číslem • stoupá kovovost prvků (C→Pb) • klesá stabilita vyšších oxidačních čísel C, Si, Ge, Sn (IV → II) Pb • stoupá stabilita nižších oxidačních čísel • stabilní oxidační číslo –IV má pouze C • ostatní prvky ve skupině mají již nízkou elektronegativitu

  5. Uhlík • Výskyt • vyskytuje se ve třech izotopech – 12C, 13C, 14C • 12C – nejstálejší, 99% • 13C– stabilní izotop, asi 1% • 14C – radioaktivní izotop, poločas rozpadu 5000 let • vzniká působením kosmického záření v atmosféře • jeho zastoupení v přírodě je malé, ale stálé

  6. Uhlík • na Zemi se vyskytuje: • elementární – poměrně malé množství (uhlí,...) • CO2 – v atmosféře asi 0,033% • CO32- – uhličitany Ca (vápenec), Mg (magnesit) • organické látky • základem je „uhlíková kostra“ • methan 75%, propan 81,8% • základní stavební látky živé hmoty

  7. Uhlík • elementární tvoří modifikace • diamant • nejtvrdší přírodní materiál • za běžné teploty není reaktivní • nejvyšší známá tepelná vodivost • elektricky nevodivý • grafit (tuha) • měkká černá látka • vytváří vrstevnaté struktury • elektricky vodivá – „vede mezi vrstvami“ • poměrně reaktivní

  8. Uhlík • aktivní uhlí • amorfní struktura - nemá pravidelnou krystalovou strukturu • má obrovský povrch • velké množství dutin • umožňuje adsorbovat různé molekuly • vyrábí se dehydratací a uhelnatěním organických látek • zbyde pouze uhlíková kostra • fullereny • saze připravené za speciálních podmínek • C60, C70,...

  9. Uhlík • Vlastnosti • uhlík má výraznou schopnost vytvářet vazby C-C => obrovské množství organických látek • za vyšších teplot má výrazné redukční účinky • oxiduje se na CO (případně CO2) • redukuje řadu kovů z jejich oxidů na elementární kov Fe2O3 + 3 C → 2 Fe + 3 CO

  10. Uhlík • Využití • diamant • šperky, brusné a řezné nástroje • tuha • žáruvzdorný materiál, tužky, jaderné reaktory (moderátor) • aktivní uhlí • čištění ovzduší, chemikálií, vody, katalyzátor • uhlíkové vlákno • vysoce pevné a odolné materiály, elektrotechnika

  11. Sloučeniny uhlíku • hydridy a halogenidy řadíme do organické chemie • uhlovodíky a jejich deriváty • CCl4 = chlorid uhličitý = tetrachlormethan • karbidy • binární sloučeniny s prvky podobné nebo nižší elektronegativity

  12. Sloučeniny uhlíku • iontové karbidy jsou zpravidla acetylidy (C≡C)2- • obsahují anion odvozený od acetylenu • nejznámější je krabid vápenatý CaC2 • používal se v důlních lampách karbidkách CaC2 + 2 H2O → Ca(OH)2 + HC≡CH • kovalentní karbidy jsou látky velmi tvrdé a nereaktivní • SiC (karbid křemíku), B4C (karbid boru)

  13. Sloučeniny uhlíku • oxidy • oxid uhelnatý CO • bezbarvý plyn bez zápachu, velmi toxický • vzniká spalováním uhlíku za nepřístupu vzduchu nebo redukcí oxidu uhličitého uhlíkem 2 C + O2 → 2 CO CO2 + C → 2 CO • připravuje se z kyseliny mravenčí působením H2SO4 HCOOH → CO + H2O • s hydroxidem sodným reaguje za vzniku mravenčanu NaOH + CO → HCOONa H2SO4

  14. Sloučeniny uhlíku • je považován za anhydrid kyseliny mravenčí, i když s vodou nereaguje • lze jej spalovat na oxid uhličitý • vyskytoval se ve svítiplynu – směs H2, CO, CO2,... • za vysokých teplot je dobrým redukčním činidlem CO + FeO → Fe + CO2 • oxid uhličitý CO2 • bezbarvý plyn bez zápachu • pevný oxid uhličitý („suchý led“) sublimuje (-78°C) • je spolu s vodou hlavním produktem spalování organického materiálu

  15. Sloučeniny uhlíku CH4 + 2 O2 → CO2 + 2 H2O • vyrábí se jako vedlejší produkt pálení vápence CaCO3 → CaO + CO2 • připravuje se reakcí uhličitanů se silnými kyselinami Na2CO3 + 2 HCl → 2 NaCl + H2O + CO2 • je rozpustný ve vodě, malá část (0,2%) rozpuštěného oxidu reaguje s vodou za vzniku kyseliny uhličité CO2 + H2O → H2CO3

  16. Sloučeniny uhlíku • využití • sycení nápojů • inertní atmosféra • výroba močoviny, uhličitanů • chladivo – suchý led i kapalný • kyselina uhličitá • slabá nestálá kyselina • rozkládá se na CO2 a vodu • podstatně stálejší jsou její soli

  17. Sloučeniny uhlíku • Na2CO3 – (prací) soda • úprava přechodné tvrdosti vody • NaHCO3 – jedlá (zažívací) soda, soda bicarbona • K2CO3 – potaš • jedlá a prací soda se vyrábí Solvayovou metodou NaCl + NH3 + CO2 + H2O → NaHCO3 + NH4Cl 2 NaHCO3 → Na2CO3 + CO2 + H2O • deriváty kyseliny uhličité • fosgen COCl2 • močovina CO(NH2)2

  18. Sloučeniny uhlíku • Sirouhlík CS2 • disulfid uhlíku • bezbarvá nízkovroucí kapalina • silně toxický a hořlavý • nerozpustný ve vodě, je dobrým nepolárním rozpouštědlem (síra, fosfor, tuky,...)

  19. Sloučeniny uhlíku • sloučeniny s dusíkem • kyanovodík HCN • bezbarvá nízkovroucí kapalina (25°C) • silně toxický, voní po hořkých mandlích • v roztoku se chová jako slabá kyselina → kyanidy • připravuje se reakcí kyanidu se silnou kyselinou NaCN + HCl → NaCl + HCN • kyadid draselný KCN = cyankáli • použití – výroba jedů, těžba zlata, výroba plastů

  20. Sloučeniny uhlíku • kyanatany • obsahují skupinu OCN- • odvozeny od kyseliny kyanatanové HOCN • thiokyanatany = rhodanidy • obsahují skupinu SCN- • odvozeny od kyseliny thiokyanatanové

  21. Křemík • druhý nejvíce zastoupený prvek v Zemské kůře • vyskytuje se pouze vázaný ve sloučeninách • SiO2 – křemen • křemičitany a hlinitokřemičitany • je velmi tvrdý, má strukturu diamantu • modrošedá barva, kovový lesk

  22. Křemík • vazba Si-Si není příliš pevná • netvoří na rozdíl od uhlíku řetězce tvořené křemíkem • velká afinita ke kyslíku • vazba Si-O je velmi pevná = příčina velké stálosti a nereaktivity křemene a křemičitanů

  23. Křemík • výroba • redukce křemene uhlíkem SiO2 + 2 C → Si + 2 CO • čištění převodem na chlorid a poté redukce hořčíkem nebo vodíkem • chemicky stálý - díky vrstvě SiO2 na povrchu • reaguje s hydroxidy za vzniku křemičitanů • z kyselin reaguje pouze s fluorovodíkovou • za vysokých teplot má redukční účinky

  24. Křemík • Využití křemíku • slitiny • polovodičové součástky • solární články, tranzistory • výroba SiC = karborund • vysoká tvrdost (9,5) • brusné materiály • polovodičové součástky

  25. Sloučeniny křemíku • hydridy = silany • jsou analogické uhlovodíkům • obecný vzorec SinH2n + 2 • narozdíl od uhlovodíků jsou velmi nestálé • díky malé pevnosti vazby Si-Si • jsou samozápalné, rozkládají se vodou Si3H8 + 6 H2O → 3 SiO2 + 10 H2 • silicidy • dvouprvkové sloučeniny křemíku, málo stálé • s kovy tvoří křemík spíše slitiny

  26. Sloučeniny křemíku • Halogenidy • snadno se hydrolyzují vodou za vzniku oxidu křemičitého SiCl4 + 2 H2O → SiO2 + 4 HCl • chlorid křemičitý se používá při výrobě velmi čistého křemíku

  27. Sloučeniny křemíku • silikony (siloxany) • halogeny v halogenidech křemíku lze substituovat organickými zbytky • RSiX3, R2SiX2, R3SiX • tyto sloučeniny se hydrolyzují a spojují do větších celků R3SiCl + H2O → R3Si-OH + HCl 2 R3Si-OH → R3Si-O-SiR3 + H2O • R2SiX2 tvoří řetězce, RSiX3 rozvětvení sítě, R3SiX ukončuje řeetězení

  28. Sloučeniny křemíku • jsou mimořádně stabilní díky vysoké pevnosti vazby Si – O • nejčastějšm uhlíkatým zbytkem je methyl –CH3 • podle délky řetězců a rozvětvenosti vznikají • kapaliny (silikonové oleje) • polotuhé látky (silikonové tuky) • pružné pevné látky (silikonové pryže)

  29. Sloučeniny křemíku • oxidy • SiO2 • v přírodě se vyskytuje v mnoha odrůdách • křemen, křišťál, citrín, růženín, záhněda, ametyst, pazourek, achát,... • ochlazením taveniny vzniká křemenné sklo • chemicky velmi odolný – odolný vůči působení kyselin kromě HF • rozpouští se v roztavených alkalických hydroxidech a uhličitanech za tvorby křemičitanů SiO2 + 2 KOH → K2SiO3 + H2O

  30. Sloučeniny křemíku • zvláštní uměle připravená amorfní modifikace SiO2 je silikagel • obsahuje velké množství dutin – má velký povrch • je schopen na sebe vázat vodu a další látky • připravuje se hydrolýzou alkalických křemičitanů • využití SiO2 • křemen – piezoelektrické součástky • křemenné sklo – vysoká tepelná odolnost, propouští UV • silikagel – sušidlo, sorbent, protispékavá látka (potraviny)

  31. Sloučeniny křemíku • Kyselina křemičitá H4SiO4 • velmi nestálá slabá kyselina • vzniká například hydrolýzou chloridu křemičitého • prakticky okamžitě kondenzuje na kyselinu dikřemičitou a dále až na silikagel

  32. Germanium, cín, olovo • výskyt, výroba • Ge • poměrně hojně zastoupeno ve stopových množstvích • Sn • v cínovci (kassiteritu) SnO2 • získává se redukcí uhlíkem • Pb • v galenitu PbS • vyrábí se pražením (→ PbO) a následnou redukcí uhlíkem

  33. Germanium, cín, olovo • vlastnosti • Ge • šedobílé křehké krystaly se strukturou diamantu • Sn • „šedý“ cín – nekovová forma, struktura diamantu • kovový cín – kujný šedý kov • při dlouhodobém působení nízkých teplot přechází na šedý cín – cínový mor • Pb • šedý kujný kov

  34. Germanium, cín, olovo • chemické vlastnosti • klesá stálost ox. čísla IV a vzrůstá stálost ox. čísla II • Ge (IV), Sn (IV, II), Pb (IV, II) • sloučeniny cínaté mají silné redukční účinky, SnII → SnIV • sloučeniny olovičité mají silné oxidační vlastnosti, PbIV → PbII • s neoxidujícími kyselinami Ge nereaguje, Pb a Sn za vzniku vodíku Sn (Pb) + 2 HCl → SnCl2 (PbCl2) + H2 • s oxidujícími kyselinami (HNO3,...) reagují za vzniku GeO2, SnO2 a Pb(NO3)2

  35. Germanium, cín, olovo • využití • Ge • výroba polovodičových součástek • Sn • v metalurgii pro výrobu slitin- bronz, zvonovina,pájka... • staniol (tenká cínová folie) • Pb • výroba akumulátorů (autobaterie), slitiny (pájka) • výroba nábojů • stínění před radiací

  36. Germanium, cín, olovo • Sloučeniny • hydridy • velmi nestálé, samozápalné • olovo již hydrid nevytváří díky kovovému charakteru • halogenidy • halogenidy cínaté jsou významná redukční činidla __ SnCl2 + __ FeCl3 → __ SnCl4 + __ FeCl2

  37. Germanium, cín, olovo • oxidy • GeO2 • velmi se podobá SiO2, také tvoří germaničitany obdobné křemičitanům • SnO2 • amfoterní charakter • PbO • amfoterní charakter • PbO2 • výrazné oxidační účinky (např. MnII → MnO4-) • používán v autobateriích PbO2 + Pb + 2 H2SO4 2 PbSO4 + 2 H2O vybíjení → ← nabíjení

More Related