1 / 67

PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU Petra Mandysová, MSN 2011/2012

Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357. PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU Petra Mandysová, MSN 2011/2012. Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357. Kvantitativní výzkum

radley
Download Presentation

PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU Petra Mandysová, MSN 2011/2012

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357 PRÁCE S ODBORNOU LITERATUROU Petra Mandysová, MSN 2011/2012

  2. Projekt Zdravotnické studijní programy v inovaci na FZS Univerzity Pardubice CZ.1.07/2.2.00/15.0357 Kvantitativní výzkum Petra Mandysová, MSN KAPITOLA Č. 4 2011/2012

  3. Analýza kvantitativního článku a jeho kvality • 1. Problém • Jaký problém si studie dala za úkol vyřešit? • Proč se jedná o důležitý problém pro ošetřovatelství? • 2. Účel studie • Co je účelem studie? • 3. Výzkumné otázky • Jaké VO studie obsahuje? Pokud žádné neobsahuje, jaké myslíte, že by obsahovala? • 4. Hypotézy • Jaké hypotézy studie obsahuje? Pokud žádné neobsahuje, jaké myslíte, že by obsahovala? Popř. je možné, že studie • hypotézy nemůže obsahovat vzhledem k typu studie?

  4. Analýza kvantitativního článku a jeho kvality (2) • 5. Proměnné • Jaké nezávislé a závislé proměnné studie obsahuje? Popř. je • možné, že studie tyto proměnné nemůže obsahovat vzhledem • k typu studie? • 6. Teoretický rámec • Jaký teoretické rámec nebo model byl ve studii použit? • 7. Přehled literatury • Jakým způsobem přehled literatury podporuje potřebu • provést tuto studii? • 8. Výzkumný design • Jaký výzkumný design studie použila? Jednalo se o vhodný • design? Jaké existují hrozby pro interní validitu? (zkreslení • výsledků z důvodu zavlečení systematické chyby, např. selekční • bias, maturace atd.). Jaké existují hrozby pro externí validitu? • ( např. zobecňování výsledků na jiné skupiny lidí, efekt novoty)

  5. Analýza kvantitativního článku a jeho kvality (3) • 9. Vzorek • Jednalo se o dostatečně velký vzorek? • Jednalo se o reprezentativní vzorek? • Jednalo se o vhodné prostředí? • 10. Vnější proměnné • Jaké vnější proměnné ve studii existovaly? Byl vliv vnějších proměnných omezen? • 11. Byly ve studii použity vhodné výzkumné nástroje? • 12. Byla data sbírána správným způsobem a byla ochráněna práva • respondentů? • 13. Byla analýza provedena vhodným způsobem a pomohla • nalézt odpovědi na VO?

  6. Podstata kvantitativního výzkumu • Zkoumání vztahů mezi proměnnými – přináší numerická data měřením proměnných • Hodnoty proměnných se zjišťují měřením a cílem je zjistit, jak jsou proměnné rozloženy, jaké jsou mezi nimi vztahy a proč tomu tak je • Účel? • Odklon od experimentálních metod a manipulace s jednou či více proměnnými + studiem dopadu na další proměnné…směrem k neexperimentálním metodám – používá se přirozená variabilita proměnných • Proměnné? • Průřezové šetření spíše než longitudinální • Jednotkou je jedinec nebo skupina lidí (např. třída dětí)

  7. Vztah mezi proměnnými • Příčina…důsledek • nezávisle proměnná…závisle proměnná • Příklady tohoto vztahu pomocí výzkumných otázek: • Jaký je vztah mezi motivací (NP) a úspěchem (ZP) u žáků základní školy? • Jaký je vztah mezi odměnami (NP) a uspokojením v zaměstnání (ZP) u jednotlivých zaměstnání? • Jaký je vztah mezi pohlavím (NP) a profesionálními ambicemi (ZP) u studentů univerzity? • Jaký je vztah mezi inteligencí, sociálním statusem a motivací (NP) a výsledky žáků na základní škole (ZP)? • Ale opatrně s deklarací příčiny, je možné, že roli hrají i jiné faktory!!!

  8. Proměnné dle Rosenberga (1968) • Sociální vlastnosti afektivní proměnné behaviorální • proměnné • Jaké jsou rozdíly mezi vdanými a svobodnými sestrami (sociální vlastnosti) v jejich postojích k celoživotnímu vzdělávání sester (afektivní proměnná) a v jejich volbě vzdělávacích kurzů v rámci celoživotního vzdělávání (behaviorální proměnná)?

  9. Proměnné dle Rosenberga (2) (1968) • Rozdělení o sociální vlastnosti: kolik lidí patří do jednotlivých kategorií, např. 43 % respondentů jsou muži, 57 % jsou ženy • Rozdělení o dispozici nebo afektivní vlastnosti…kolik lidí si myslí, že… • Rozdělení o jednání…

  10. Tři hlavní typy studií dle vztahu mezi proměnnými

  11. Tři hlavní typy studií dle vztahu mezi proměnnými • Popisný výzkum – ztráta příležitosti; většina studií může pokročit dále a měla by se věnovat vztahům mezi proměnnými…zde sice stále přítomen popis vztahu, ale částečně i vysvětlení – zachycujeme variabilitu, popisujeme, jak se mění ve vztahu k ostatním proměnným – vede nás k otázce, jak a proč vznikl tento vztah mezi proměnnými a jak se může v různých kontextech měnit • Znalost vztahu mezi proměnnými umožňuje predikci (predikce a explanace jsou dvě strany jedné mince) • Jaký proces je příčinou vztahu? • Studium proměnných začíná definováním cílů a VO…kolik proměnných budeme měřit, jak budeme získávat data, od koho, jak je budeme analyzovat

  12. Základní prvky výzkumného šetření • Cíle • Výzkumné otázky • Vzorek • Strategie sběru dat • Strategie analýzy dat • Zpráva

  13. Základní prvky výzkumného šetření: cíle • Existuje důležité propojení mezi cíli a VO • Cíle výzkumu jsou tvrzení – na vhodné úrovni obecnosti a abstrakce – co chce šetření zkoumat • Určují celkové cíle a účel výzkumu • Příklad: „prozkoumat vztah mezi ….“

  14. Základní prvky výzkumného šetření: VO • Vycházejí z obecného určení cílů a přetvářejí je do specifičtější a konkrétnější podoby • VO: • Organizují projekt a dávají mu směr a koherenci • Vymezují projekt a určují jeho hranice • Udržují zaměření výzkumníka na vlastní cíle projektu • Popisují rámec pro sepsání zprávy o projektu • Řídí sběr dat a analýzu dat • Kontrola, jak je každá VO formulována: určení dat, která jsou potřeba pro její zodpovězení

  15. Hierarchie konceptů • Hierarchie • Oblast výzkumu • Téma • Cíle • VO • Příklad • Výsledky studenta ve škole • Determinanty úspěchu ve škole • Prozkoumat vztah mezi duševními schopnostmi, dobou věnovanou úkolu a výsledky ve škole • Jaký je vztah mezi duševními schopnostmi a dobou věnovanou úkolu coby NP a výsledky ve škole coby ZP? • Atd.

  16. Hypotézy • Hypotéza je pokus předpovědět vztah mezi dvěma nebo více proměnnými • Hypotéza přeměňuje VO do předpovědi očekávaných výsledků • Př.: • VO: Ovlivňuje bazální stimulace svalové napětí u pacientů? • Hypotéza: Svalové napětí u pacientů podstupujících BS bude nižší než u pacientů, kteří BS nebudou podstupovat. • Někdy hypotézy vycházejí přímo z teorie, některé z dřívějších studií nebo z osobního pozorování

  17. Hypotézy (2) • Hypotézy vycházející z teorie nebo z dřívějších studií jsou nejvíce obhajitelné • Hypotézy vycházející z osobního pozorování nebo logického uvažování, pokud se jedná o novou, ještě ne příliš prozkoumanou oblast • Pokud hypotéza ve studii není uvedena, často známkou toho, že výzkumný pracovník např. se nezamyslel nad tím, co je již o problematice známo (studie obsahuje pouze VO – v nich nejsou obsaženy předpokládané vztahy mezi proměnnými)

  18. Hypotézy (3) • Testovatelné hypotézy: prohlášení o vztahu mezi NP (předpokládaná příčina) a ZP (předpokládaný výsledek, dopad) v dané populaci. • Které hypotéza je testovatelná: • „Těhotné ženy, které obdrží od porodní asistentky informaci o šestinedělí pravděpodobně nebudou mít postpartální depresi“ • „Těhotné ženy, které obdrží od porodní asistentky informaci o šestinedělí mají menší pravděpodobnost, že budou mít postpartální depresi, než ženy, které tuto informaci neobdrží.“ • NP:? • ZP: ?

  19. Hypotézy - výzkumné (4) • Nižší míra fyzické aktivity v šestinedělí…je ve vztahu k nižšímu….úbytku tělesné váhy. • Existuje vztah mezi úrovní fyzické aktivity v šestinedělí a úbytkem váhy. • Čím větší fyzická aktivita v šestinedělí, tím větší úbytek na váze. • Ženy s rozdílnou úrovní fyzické aktivity v šestinedělí se liší svým úbytkem na váze. • Ženy, které jsou v šestinedělí fyzicky aktivní, mají větší úbytek na váze, než ženy, které fyzicky aktivní nejsou. • NP? • ZP? • Směrová hypotéza vs. „nesměrová“ hypotéza?

  20. Hypotézy (5) • Nesměrová hypotéza: • Neočekává směr • Např. pokud není žádný výzkum nebo výsledky výzkumů jsou v konfliktu či pozorování nebyla jednoznačná • Někteří vědci tvrdí, že nesměrové hypotézy jsou vhodnější – nejsou zaujaté, neutrální (naopak směrové by mohly výzkumníka ovlivnit, je zavázán určitému typu výsledku) • Směrová hypotéza: • Nejen o existenci vztahu mezi proměnnými, ale i o očekávaném směru (např. něco bude nižší, vyšší, apod.) • Hypotézy vycházející z teorie nebo z existujícího výzkumu jsou obvykle směrové • Známkou toho, že výzkumník o vztahu přemýšlel • Kauzální hypotéza: • Snaží se identifikovat příčinu a dopad

  21. Hypotézy (6)

  22. Hypotézy - statistické (7) • Statistické hypotézy – k testování statistickou metodou • Nulová hypotéza H0: předpokládá, že neexistuje vztah mezi NP a ZP • Př.: Úbytek na váze nemá vztah vůči úrovni fyzické aktivity v šestinedělí. • Výzkumná šetření typicky obsahují výzkumné hypotézy, pokud jsou provedeny statistické testy, nulová hypotéza se předpokládá (i když v šetření není výslovně uvedena)

  23. Hypotézy - statistické (8) • Kromě nulové hypotézy je třeba vymezit, s jakou možností počítáme v případě, že nulová hypotéza neplatí – tou je alternativní hypotéza H1 • Rozhodnutí o správnosti či nesprávnosti nulové hypotézy není nikdy 100% spolehlivé, vždy existuje riziko chybného rozhodnutí - hypotézy nikdy nejsou prokázány nebo vyvráceny, ale jsou podpořeny nebo zamítnuty – rozhodovací postup mezi nulovou a alternativní analýzou je statistický test významnosti

  24. Hypotézy - statistické (9) • Situace, které mohou nastat při testování statistické analýzy: • Chyba 1. druhu – pravděpodobnost zamítnutí správné hypotézy H0 - hladina významnosti (hladina testu) • v praxi požadujeme pravděpodobnost chyby např. do 5 %: α < 0,05…výsledek je statisticky signifikantní (významný)

  25. Teoretický rámec Př.: • Oremová – Model deficitu sebepéče: • hlavní myšlenka: sebepéče jsou aktivity, které člověk provádí, aby si udržel zdraví, cílem ošetřovatelství je pomoci lidem zvládat vlastní potřeby v oblasti sebepéče • studium ošetřovatelských intervencí pro podporu sebepéče a jejich vlivu na zdravotní stav pacienta (Kreulen a Braden, 2004) • Leiningerová – Teorie kulturní péče: • hlavní myšlenka: péče je celosvětový fenomén, ale existují kulturní rozdíly v péči • studium hodnot péče při péči o starší pacienty v Nizozemí a Turecku (Van den Brink, 2003)

  26. Př.: • Oremová – Model deficitu sebepéče: studium ošetřovatelských intervencí pro podporu sebepéče a jejich vlivu na zdravotní stav pacienta (Kreulen a Braden, 2004) • Leiningerová – Teorie kulturní péče - studium hodnot péče při péči o starší pacienty v Nizozemí a Turecku (Van den Brink, 2003)

  27. Výzkumný design • Rozhodnutí o strategii, jak se bude postupovat, aby se získaly přesné a interpretovatelné informace • Nutno rozhodnout o celé řadě otázek: • Bude ve studii nějaká intervence? (rozdíl mezi experimentální a neexperimentální metodou) • výzkumník manipuluje s jednou nebo více proměnnými, aby zkoumal efekty na jiné proměnné • výzkumník používá přirozeně se vyskytující variabilitu proměnných, aby zkoumal vztahy mezi nimi • Jaký typ porovnání bude prováděn? • Mezi skupinami • Před a po intervenci nebo pouze po intervenci • Jak budou kontrolovány vnější proměnné? • Kdy a jak často budou sbírána data? • V jakém prostředí studie proběhne?

  28. Výzkumný design – typ pozorování • Analyzujeme v rámci určitých dimenzí: • kontrola nad NP? • Pozorování NP a ZP? • Typ porovnání ve skupině? • Časová dimenze? • Např.: experimentální design může být mezi respondenty („between subjects“) …před a po („before / after“), longitudinální („longitudinal“) nebo průřezový („cross-sectional“), atd.

  29. Výzkumný design (3)

  30. Výzkumný design (4) • Experimentální: výzkumník není pasivní pozorovatel • Manipulace: výzkumník dělá „něco“ účastníkům výzkumu; manipulace NP a zkoumá se dopad na ZP – někdy manipulace více NP • Kontrola: použití kontrolní skupiny, kontrola situace – proč? Př.“ studium nutriční suplementace (NP) na hmotnostní nárůst u novorozenců (ZP), např. za 2 týdny – ale novorozenci i bez nutriční suplementace přibývají na váze (vliv zrání – „maturation effect“) – proto kontrolní skupina • Randomizace: náhodné rozdělení účastníků výzkumu do experimentální a kontrolní skupiny – každý má stejnou šanci, není systematická chyba („bias“) • Počítače nebo tabulky náhodných čísel

  31. Výzkumný design (5) • Výhoda experimentálního designu: nejlepší design na studium vztahů mezi příčinami a důsledky • Nevýhody: • Celá řada NP se nedá manipulovat (i z etických důvodů) • Často nepraktické • Hawthornův efekt: ať je změna jakákoliv, účastník výzkumu ví, že je ve výzkumu a chová se jinak – často se řeší tak, že dvojitě zaslepená studie: ani účastník výzkumu ani ten, kdo manipuluje (výzkumník) ví, kdo je v experimentální a kdo v kontrolní skupině • Kvaziexperimentální: ne tak dobrý design, ale praktičtější - již nepoužíváme termín „kontrolní“ skupina, ale skupina,s e kterou porovnáváme (pokud je použita)

  32. Příklad kvaziexperimentální studie v ošetřovatelství – nebyla randomizace skupiny http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2837872/

  33. Výzkumný design (6) • Neexperimentální studie – někdy nazývané observační studie (pozorování) – není manipulace (např. studium vdovectví a jeho vliv na ADL) 1. Korelační – výzkum poté, co již došlo k variaci NP, sice studujeme vztah mezi proměnnými, ale velmi těžce se určuje příčina (nebyla kontrolována NP) – Korelace není důkazem příčiny • Retrospektivní – současné fenomény se studují v asociaci s proměnnými z minulosti (př. Pacienti s karcinomem plic a studium jejich chování v minulosti, porovnáno s lidmi bez karcinomu plic) • Prospektivní (kuřáci / nekuřáci – později porovnání incidence rakoviny • Dražší, ale lepší, je možno použít kontroly

  34. Výzkumný design (7)

  35. Výzkumný design (8) • Observační studie (pozorování) • 2. Deskriptivní – cílem je pozorovat, popsat a zdokumentovat určité aspekty situace • Hlavní nevýhody neexperimentální studie: není schopna s jistotou zjistit vztahy, u korelačních studií často chybná interpretace • Výhody korelačních studií – je možný sběr mnoha informací najednou, kdežto u experimentální studie se zaměřujeme jen na vybrané aspekty

  36. Výzkumný design (9)

  37. Výzkumný design (10)

  38. Výzkumný design (11) • Longitudinální: vhodný na: • Studium jevů, které se vyvíjejí – rozvoj, růst, učení, hojení, atd. • Studium jevů, které po sobě následují – např. neplodnost a deprese – důležité zjistit, zda deprese nebyl přítomna již před neplodností • Pokud je účelem komparace – komparace jevů s postupem času – např. zda změna, ke které postupně dojde, se dá vztáhnout k intervenci • K podpoře kontroly – podpoře interpretability výsledků – např. sběr dat před intervencí pomůže zjistit a kontrolovat rozdíly mezi skupinami • Problém: ztráta účastníků výzkumu • Průřezový: téměř všechny retrospektivní studie jsou průřezové, data ohledně NP a ZP jsou sbírána současně • Slabší než longitudinální, pokud se studují jevy, které závisí na čase – např. chování k podoře zdraví u 7-10-letých dětí (nevíme, jak by 10-leté děti bývaly odpovídaly před 3 lety) • Není finančně tak náročný, ale těžko studuje trendy,

  39. Vnější (intervenující) proměnné • Proměnné nezařazené do výzkumu či dokonce neznámé proměnné, které mají vliv na ZP • Maximální úsilí minimalizovat vliv vnějších proměnných (kontaminace) • Např. prostředí ovlivňuje emoce a chování – nejsnazší kontrola je v laboratoři, menší kontrola v přirozeném prostředí, ale je možno do jisté míry kontrolovat (např. sběr dat u respondenta, doma) • Druhý vnější faktor: doba – vliv denní doby nebo roční doby – hraje roli např. při studii únavy – sběr dat ve stejnou denní dobu • Stálost komunikace s respondenty – formální protokoly; léky podány stejným způsobem, atd.

  40. Vnější proměnné (2) • Příklad kontroly a minimalizace vnějších proměnných: • Všechna měření ráno • Všichni respondenti byli poučeni, že nemají jíst asi pít • Odebrána krev na lačno • Poté všichni stejnou snídani • Poté odpočinek na lůžku 30 minut, ležící • Poté testování (měření kyslíku ve tkáních) • Vnější proměnné jsou i věk, pohlaví, kouření atd. – pokud např. studium efektu cvičení na kardiovaskulární zdraví – tyto vnější proměnné mohou ovlivnit výsledek

  41. Metody ke kontrole vnějších proměnných • Randomizace – tím porovnatelné skupiny, ale není to vždy možné • Homogenita – např. ve studii pouze ženy nebo pouze určitá věková skupina – jednoduchá metoda, ale není možná generalizace např. i na muže či na lidi jiné věkové skupiny • Párování – zařazení v daných charakteristikách podobných jedinců do obou skupin – ale obtížné vždy najít podobné jedince pokud je těchto vyžadovaných charakteristik více najednou (žena, určitý věk, určité vzdělání, ….) • Statistické metody – analýza kovariance (ANCOVA)

  42. Interní (vnitřní) validita • Stupeň jistoty, že závěry výzkumu jsou platné a že NP opravdu ovlivňuje ZP – a ne další faktory • Ohrožení interní validity: • Historie – jiná událost, současně s NP – např. studium efektivnosti edukačního programu týkajícího se prospěšnosti očkování …a zároveň pořad v televizi na toto téma • Výběr (selekční bias) – již předem existující rozdíly mezi skupinami, není randomizace při zařazování do skupin, dotazníky např. někdy vyplňují spíše nespokojené sestry, apod. • Maturace – růst, únava, jakákoliv funkční změna v čase (hojení ran, pooperační rekonvalescence) • Mortalita – ztráta respondentů – z důvodů rozdílů v zájmu, motivaci… • Spolehlivost nástrojů a procedur – dostanou všichni respondenti stejné instrukce, atd.? • Malý vzorek

  43. Externí (vnější) validita • Vypovídá o možnosti zobecnit výsledky mimo realizovaný výzkum • Týká se populace – výsledky platné mimo lidi, kteří byli ve výzkumu • Týká se prostředí – výsledky platné v jiném prostředí, než ve kterém proběhl výzkum • Týká se času – výsledky platné v jiné době • Záleží především na reprezentativnosti vzorku – vždy nás zajímá – můžeme výsledky výzkumu použít i my – v jiném prostředí, s jinými pacienty? • Příklad problematické externí validity: studuji spokojenost veřejnosti s prostorem, který mají při cestování v letadle – v mém vzorku je tým basketbalistů • Ohrožení externí validity: • Hawthornský efekt – změny v chování, protože vědí, že jsou ve výzkumu

  44. Metody výběru vzorku (1) • Záměrné – nenáhodné – optimalizují reprezentativnost vzorku v několika určitých známých proměnných • Pravděpodobnostní – náhodné – k dosažení reprezentativnosti ve všech známých i neznámých proměnných 0. Nulové strategie – samovýběr: přiřazení osob do vzorku dle charakteristiky, se kterou výzkumník nemanipuloval (kuřák / nekuřák)

  45. Metody výběru vzorku (2) • Pravděpodobnostní strategie – • prostý náhodný výběr – každý prvek má stejnou šanci dostat se do vzorku, je třeba mít výběrový rámec – např. všichni lidé v daném telefonním seznamu pro danou oblast – pro náhodnost – generátor náhodných čísel, tabulky náhodných čísel • Systematický náhodný výběr – též výběrový rámec, pak např, seřadíme dle abecedy a vybereme každou k-tou osobu • Záměrné (nepravděpodobnostní) strategie • Kvótní výběr – záměrný výběr s cílem dosáhnout předem stanoveného rozložení určitých znaků ve vzorku • Lavinový výběr (snow ball technique) – respondenti zprostředkovávají kontakt na další respondenty • Kombinované strategie – např. • Stratifikovaný náhodný výběr – nejprve rozdělení subpopulace dle určitých charakteristik, pak uvnitř každé náhodný výběr

  46. Velikost vzorku • Použití celé populace (pokud méně než 200, ale může být nákladné) • Použít stejnou velikost jako obdobné studie již publikované (ale pozor – může se stát, že budete opakovat chybu; proto projít více studií) • Existují tabulky – viz http://research-advisors.com/tools/SampleSize.htm • Použití vzorců • Avšak záleží i na metodě výběru vzorku či jakou statistickou analýzu chceme provádět

  47. Velikost vzorku – Žiaková a kol. (2009)

  48. Dotazník • Je určen výzkumnými otázkami, slouží ke sběru dat • 6 aspektů: • Jeho vztah k výzkumným otázkám • Definice proměnných • Odkud se berou dotazníky • Vícepoložkové škály • Role pilotního přezkoušení • Omezení při návrhu dotazníku

  49. Dotazník: vztah k VO • VO nám ukazují, jaká data potřebujeme pro provedení šetření- jsou orientační mapou pro sestavení dotazníku • VO představují seznam proměnných, které potřebujeme dotazníkem změřit – je nutno si seznam proměnných vytvořit

  50. Dotazník: Definice proměnných • Dvě úrovně proměnných: konceptuální úroveň, operační úroveň • Konceptuální definice: výše – definice pomocí abstraktnějších pojmů – např. strach = „nepříjemný prožitek vázaný na určitý předmět nebo situaci, které vyvolávají obavy z ohrožení“ • Otázky v dotazníku pro sběr dat pro danou proměnnou - operační definice této proměnné – strach může být měřen x položkami v dotazníku: • Samostudium: Knotek (2009) Dotazník strachu a pozorování bolesti: • http://www.tigis.cz/images/stories/Bolest/2009/01/07_Knotek_bolest_1_09_web_zabezp.pdf

More Related