1 / 32

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu. MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. doc. RNDr. Anna Yamamotová, CSc. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie. Střední mozek. 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon tektum, tegmentum, crura cerebri. Souhrn funkcí.

ranger
Download Presentation

Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Fyziologie středního mozku, bazálních ganglií a thalamu MUDr. Miloslav Franěk, Ph.D. doc. RNDr. Anna Yamamotová, CSc. Ústav normální, patologické a klinické fyziologie

  2. Střední mozek • 2 cm úsek kmene mezi pontem a diencefalon • tektum, tegmentum, crura cerebri

  3. Souhrn funkcí • zprostředkování některých reflexů (zornicový, startle reflex, vzpřimovací) • ascendentní a descendentní dráhy • substantia nigra (dopamin) • nucleus ruber (regulace svalového tonu)

  4. Coliculi inferiores - sluch • mají centrální jádro a vnější kůru • aferentace z periferie do jádra cestou lemniscus lateralis • binaurální aferentace • laminární tonotopické uspořádání • nízké frekvence - dorzolaterální část • vysoké frekvence – ventromediální část • mediátory – glutamát, GABA • aferentace z centra - kůra je aferentovaná ze sluchové mozkové kůry (částečně v ní dochází k integraci ascendentních a descendentních informací)

  5. Coliculi superiores - zrak • starší struktury zrakového systému • jejich funkce nesouvisí s viděním • aferentace z optického traktu • retinotopické uspořádání • V centrální oblasti převládá projekce z ipsilaterálního oka • Na periferii z kontralaterálního oka • mediátory – cholinergní, GABA • význam pro řízení rychlých cílených pohybů

  6. Lamina quadrigemina • lamina quadrigemina – je centrem úlekové reakce

  7. Tegmentum - jádra

  8. Jádra okohybných nervů • III. a IV. nerv – zornicový reflex • sfinkter (parasympatikus z III) a dilatátor (sympatikus) • přímá i konsenzuální • Edinger-Westphalovo jádro • 1.5 až 8 mm, světlo úměrné 2. mocnině průměru, změna tedy asi 30násobek

  9. Nucleus ruber • alternativní dráha pro přenos korových signálů do míchy – extrapyramidové dráhy • Tractus corticorubralis • Tractus rubrospinalis • somatotopická organizace podobná jako v motorické kůře, ale mnohem hrubší • při poškození kortikospinální dráhy jsou diskrétní pohyby zachovány, ale pohyby rukou a hlavně prstů jsou výrazně zhoršené

  10. Substantia nigra • pars compacta a pars reticularis • pars compacta obsahuje melanin a je důležitým zdrojem dopaminu (nigro-striatová projekce): regulace aktivity BG • dopamin: motivované cílené chování, systém trest-odměna

  11. Co aktivuje dopaminergní neurony? • odměňující příjemné podněty (sladké) • při učení a tvorbě podmíněných reflexů reagují na podmíněný podnět,predikují odměnu, jestliže se odměna nedostaví, jejich aktivita se snižuje pod klidovou hodnotu • téměř nereagují na podněty, které predikují averzivní situaci • nové podněty vyvolávající orientační reakci (habituace) – význam pro kongici • ncl. accumbens: septum

  12. Bazální ganglia

  13. Funkce BG – souhrn • komplex jader koncového a středního mozku • klíčový význam v integraci motorických funkcí • spolu s mozečkem spojení mezi senzorickým a motorickým systémem • emoce, kognitivní funkce

  14. striatum nucleus lentiformis Funkční členění Nucleus caudatus Putamen Globus pallidus Struktury středního mozku Substantia nigra Nucleus subthalamicus (Luysi) Amygdala, Nucleus accumbens

  15. Motorické funkce BG • vývojově starší pallidum řídí svalové napětí • mladší striatum řídí komplexní vzorce pohybové aktivity • výběr nejvhodnějších sekvencí pohybu • řídí směr a amplitudu volních pohybů • neurony striata jsou aktivní před započetím pohybu – programování pohybů • rozhoduje o tom, které chování bude prováděno a které potlačeno • chování je vyjádřeno pohyby a ty jsou důsledkem činnosti motivačních, emočních a paměťových center

  16. Okruhy bazálních ganglií • kaudátový okruh - kognitivní funkce • putamenový okruh – exekutivní funkce

  17. Kaudátový okruh • vstupy: z asociačních oblastí mozkové kůry (prefrontální, parieto-occipito-temporální) – integrace senzorických a motorických informací • nucleus caudatus • globus pallidus internal • ventroanteriorní a ventrolaterální talamus • výstupy: prefrontální, premotorická a suplementární motorická kůra

  18. Putamenový okruh • vstupy: z premotorické kůry, suplementární motorické kůry asomatosenzorické kůry • putamen • globus pallidus internal • ventoanteriorní a ventrolaterální jádra talamu • výstupy: primární motorická kůra, premotorickákůra, suplementární motorická kůra

  19. Spoje bazálních ganglií Mozková kůra +glu +glu - GABA dopamin Globus pall. ext. SNPC Striatum - GABA - GABA +glu Subtalamické jádro Globus pall. Int./SNPR - GABA Talamus

  20. Poruchy bazálních ganglií • experimentální léze málo projevů, onemocnění u člověka výrazné • hyperkinetické projevy: chorea (putamen, NC), atetóza (GP), balismus (ncl. subthalamicus) • hypokinetické projevy: akinesie, bradykinesie • Huntingtonova nemoc, Parkinsonova nemoc

  21. Huntingtonova nemoc

  22. Parkinsonova nemoc

  23. Thalamus

  24. Úvod • „přepojovací stanice“ ascendentních aferentních drah do mozkové kůry, součást BG i LS • oboustranné vztahy s kůrou i s podkorovými strukturami (RF, BG, kmen, mozeček, hypothalamus, mícha) • „brána vědomí“ – integrační centrum motoriky, senzoriky a autonomních funkcí • anatomické rozdělení thalamu je tvořeno lamelou bílé hmoty lamina medullaris interna (písmeno Y) • anatomicky 3 základní skupiny jader - mediální, laterální a přední skupinu jader

  25. Thalamická jádra

  26. Funkční dělení jader • specifická a) somatosenzorická b) motorickájádra • mají somatotopické uspořádání c) u specifických senzorických jader je rovněž topická organizace přepojovaných informací • v CGL je retinotopická organizace neuronů • vCGM je tonotopická organizace neuronů 2. nespecifická 3. asociační

  27. Specifická motorická jádra Nucleus ventralis anterior (VA) • dostává aferentaci z globus pallidus • a zprostředkuje projekci do premotorického kortexu (area 6) Nucleus ventralis lateralis (VL) • aferentace z mozečku(ncl. dentatus ) a BG (globus pallidus) • výstup: primární motorická kůra (area 4)

  28. Specifická somatosenzorická j. Ventrobazální komplex Nucleus ventralis posterolateralis (VPL) • vstup: tractus spinothalamicus (hrubé kožní čití, bolest a čití chladu a tepla z trupu a končetin ) a cestou lemniscus medialis (diskriminační kožní čití, tlak a vibrace z trupu a končetin) • výstup: primární somatosenzorická kůra (arey 3,1,2) Nucleus ventralis posteromedialis (VPM) • vstup: tractus trigeminothalamicus (čití z oblasti hlavy), a pro chuťové informace, které přijímá z nucleus solitarius • výstup: primární somatosenzorická kůra (arey 3,1,2)

  29. Specifická senzorická jádra Zadní skupina jader Nucleus corporis geniculati lateralis • aferentace z retiny cestou tractus opticus a má reciproční spojení s primární zrakovou kůrou (area 17) Nucleus corporis geniculati medialis • podkorové jádro sluchové dráhy, aferentace cestou lemniscus lateralis a z colliculi inferiores • axony neuronů CGM projikují do primárních sluchové kůry (Heschlovy závity, area 41 a 42) a do colliculi inferiores

  30. Nespecifická jádra I • vstupy: z retikulární formace mozkového kmene, jiných jader thalamu a z jader předního limbického mozku • výstupy: do všech korových oblastí – difúzně • podílejí se na aktivaci mozkové kůry – tonus, úroveň bdělosti, směrování pozornosti, (EEG)

  31. Nespecifická jádra II • jsou součástí retikulární formace: nucleus reticularis nucleus intralaminaris nucleus medianus nucleus parafascicularis • aferentace z RF mozkového kmene a jiných thalamických jader, integrují aktivitu jader thalamu • projikují do striata (nucleus caudatus a putamen)a do limbické kůry (uvědomování si podnětů bez jejich specifické kvality, ale silně spojené s emotivní odpovědí, zvláště bolest)

  32. Asociační jádra • integrují rozmanité somatosenzorické a senzorické informace a výsledné impulsy předávají asociačním oblastem mozkové kůry nuclei pulvinares nucleus lateralis dorsalis nucleus lateralis posterior • mají reciproční spoje s parieto-temporo-occipitální kůrou nuclei anteriores– funkčně součást LS • mají reciproční spoje s corpora mamillaria a s gyrus cinguli (limbický systém)

More Related