Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkuren č ním trhu

1. Chování výrobce a formování nabídky na dokonale konkurenčním trhu

2. Podstata firmy • Firma (podnik) je obecné označení pro ekonomicko - právní (podnikatelský) subjekt, který tvoří jednu ze základních forem institucionálního uspořádání ekonomiky založené na výrobě zboží a poskytování služeb za úplatu. • Firma vystupuje na trhu výrobků a služeb jako prodávající, na trhu výrobních faktorů jako kupující. • Základními znaky rozlišující podnik od jiných institucí společnosti jsou: ekonomická samostatnost a právní subjektivita. • Smyslem firmy (jeho podstatou) je organizování lidské činnosti v daném okruhu uspokojováním cizích potřeb tak, aby i potřeby vlastníků firmy byly uspokojeny.

3. Rozhodování firmy na dokonale konkurenčním trhu • Rozhodování firmy se týká především objemu vyráběné produkce a kombinace používaných výrobních faktorů. • Na rozhodování firmy má podstatný vliv časový horizont: * ve velmi krátkém období nelze měnit objem žádného vstupu a tedy ani objem výroby * v krátkém období může firma měnit objem pouze některých vstupů, ostatní zůstávají konstantní * v dlouhém období jsou všechny vstupy proměnlivé, což se projevuje v možností výraznějšího zvýšení objemu výroby

4. Náklady firmy • Náklady jsou peněžním vyjádřením spotřeby výrobních faktorů vynaložených na výrobu. Jejich výše je dána množstvím a cenou používaných vstupů – pracovní síly, surovin, energie know-how atd. spotřebovnaných při výrobě. • Náklady samy o sobě jsou sice důležité, ale ekonomický význam získávají především tehdy, když je porovnáváme s příjmy. • Ne všechny náklady jsou stejně významné pro rozhodování, neboť mají rozdílnou dynamiku vývoje ke vztahu množství produkce.

5. Ekonomické náklady a ekonomický zisk • Motivační příklad: Jaký velký je zisk firmy pana Petra? Pan Petr je vlastníkem pily a na konci roku si připravil zjednodušený výkaz nákladů a příjmů (viz. tabulka). Pohled na tabulku naznačuje, že celkové náklady jsou 6 mil. Kč, tudíž pokud pila generuje příjem přes 6 mil., pak prosperuje…

6. Ekonomické náklady a ekonomický zisk • … to je však omyl, vlastník pily pan Petr má i jiné příležitosti, jak by mohl využít své vlastnívýrobní faktory–svůj pozemek (dostal nabídku na pronájem pozemku za 1 mil. ročně) a svépracovní schopnosti (tj.„nechat“ se zaměstnat za 200 tis. ročně).

7. Ekonomické náklady a ekonomický zisk • Teprve předchozí tabulka je správná pro rozhodování výrobce - majitele, vidíme, že jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, stává se pro majitele druhá příležitost stejně dobrá jako dosavadní (první) příležitost. • Jakmile celkový příjem poklesne pod 7,2 mil. Kč, majitel bude chtít provoz pily ukončit a přejít do své druhé příležitosti, tj. pronájmu pozemku a přijmout zaměstnání.

8. Explicitní a implicitní náklady příležitosti • Pro lepší orientaci v problematice nákladů je užitečné odlišit explicitní a implicitní náklady příležitosti. • Explicitní náklady platí výrobce za používání cizích výrobních faktorů – platí vlastníkům těchto faktorů jejich obětované příležitosti (jsou zachyceny v účetních dokladech). • Implicitní náklady odrážejí obětované příležitosti výrobcových vlastních výrobních faktorů – to co by za ně dostal v druhé nejlepší příležitosti.

9. Ekonomické náklady • Náklady jsou informace pro výrobce, zda setrvat v dané příležitosti nebo zda má odejít do jiné příležitosti. • Ekonomické náklady zahrnují jak náklady explicitní, tak náklady implicitní. • Ekonomický zisk je rozdíl mezi celkovým příjmem a ekonomickými náklady. Výrobce odchází do jiné příležitosti, jakmile je jeho ekonomický zisk záporný. • Od ekonomických nákladů a ekonomického zisku odlišujeme účetní náklady, což jsou pouze explicitní náklady, a účetní zisk, což je rozdíl mezi celkovým příjmem a účetními (explicitními) náklady

10. Souvislosti a struktura ekonomického a účetního zisku

11. Charakter firemních nákladů • Podle charakteru závislosti nákladů na změně objemu produkce se rozlisují náklady: * fixní (FC - Fixed Cost) * variabilní (VC - Variable Cost) • Fixní náklady (FC) jsou takové náklady, které se se změnou objemu výroby nemění. Firma je musí vynakládat při každém (tedy i nulovém) objemu výroby. Fixní náklady zpravidla nelze měnit v krátkých časových obdobích. Jako příklad je možno uvést odpisy budov a strojního vybavení, náklady na vytápění a osvětlení budov, náklady na ostrahu podniku atd. • Variabilní náklady (VC) jsou náklady, které se se změnou objemu výroby mění. Sem patří například přímé mzdy, náklady na přímý materiál a energie bezprostředně vynaložené na zhotovení výrobků. Variabilní náklady se mohou s objemem produkce měnit lineárně nebo nelineárně (progresivně nebo degresivně).

12. Nákladové funkce firmy • Funkce celkových nákladů (TC – Total Cost) vyjadřuje závislost celkových nákladů na růstu produkce. Celkové náklady jsou náklady na celý objem produkce. • Funkce celkových nákladů (TC) se skládá z: * funkce variabilních nákladů (VC) * fixních nákladů (FC) • Funkce celkových variabilních nákladů je rostoucí funkcí, protože celkové variabilní náklady se zvyšují s růstem produkce

13. Funkce celkových nákladů • Celkové náklady (TC) • Fixní náklady (FC) • Variabilní náklady (VC) • TC = FC + VC

14. Průběhu nákladů firmy - příklad • Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra? Pana Petra zajímal průběh nákladů jeho firmy a tak si po dobu jednoho roku zaznamenával velikost nákladů v závislosti na velikosti produkce. Pro své potřeby si vše uspořádal do tabulky, s tím že použil průměrné měsíční hodnoty produkce a nákladů.

15. Příklad průběhu nákladů firmy - příklad Průběh nákladů firmy pana Petra (jedná se o průměrné měsíční údaje a jsou v tisících Kč).

16. Příklad průběhu nákladů firmy - příklad • Pan Petr si prohlédl průběh nákladů v grafu a něco jej znepokojilo. Všiml si totiž, že od přibližně 80 sady prken se začínají variabilní a celkové náklady čím dál rychle zvyšovat. Jak si to vysvětlit a co proti tomu dělat? Panu Petrovi se vnucovala myšlenka, zda-li je možné nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk…, proto se rozhodl podrobněji prozkoumat problematiku nákladů.

17. Průměrné a mezní náklady • Z funkce celkových nákladů můžeme odvodit další nákladové funkce, používané při analýze a optimalizaci nákladů, a to: * funkci průměrných nákladů (AC – Average Cost) * funkci průměrných variabilních nákladů (AVC – Average Variable Cost) * funkci průměrných fixních nákladů (AFC – Average Fixed Cost) * funkci mezních nákladů (MC – Marginal Cost)

18. Průměrné náklady • Průměrné náklady jsou náklady na jednotku produkce (celkové náklady dělíme objemem produkce): AC = TC / Q • Funkce průměrných nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Její průběh lze vysvětlit pomocí průběhu dalších nákladových funkcí: * průměrných fixních nákladů: AFC = FC / Q * průměrných variabilních nákladů: AVC = VC / Q platí: AC = AVC + AFC • Průměrné fixní náklady jsou fixní náklady na jednotku produkce. Průměrné fixní náklady s růstem produkce klesají (jedná se o klesající funkci – hyperbola). Pro malá množství produkce se fixní náklady významně podílejí na celkových nákladech, a proto jsou průměrné náklady klesající i v případě, když průměrné variabilní náklady rostou. Pro vyšší objemy produkce však podíl fixních nákladů klesá a převládne vliv variabilních nákladů.

19. Průměrné a mezní náklady • Průměrné variabilní náklady jsou variabilní náklady na jednotku produkce. Funkce průměrných variabilních nákladů má zpravidla charakteristický tvar písmene U. Počáteční pokles bývá způsoben osvojením si výroby, naučení se výrobnímu postupu (tzv. zkušenostní křivka) či snižováním nákladů na uvedení strojů do optimálního chodu apod. Postupný nárůst od určitého objemu produkce je způsoben vzrůstajícími administrativní a organizační problémy s řízením velké produkce (firmy). • Mezní náklady udávají přírůstek celkových nákladů vyvolaný zvýšením produkce o jednotku. Charakteristický průběh funkce mezních nákladů lze vysvětlit pomocí zákona klesajících výnosů, kdy od jistého objemu produkce výnosnost vynakládaných výrobních faktorů klesá (viz. později). Mezní náklady jsou důležité pro rozhodování o produkci firmy.

20. Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad • Motivační příklad: Jaký je průběh nákladů firmy pana Petra? Pan Petr provedl analýzu nákladových funkcí s cílem pokusit se nalézt „nákladové optimum“ (tj. „místo“ kde by náklady se zvyšující produkcí „téměř nerostly“). Výsledky analýzy jsou uspořádány v tabulce a jednotlivých grafech.

21. Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad Tučně jsou označena minima nákladových funkcí MC, AVC, AC

22. Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad • Jak pan Petr postupoval při určení MC, AVC, AFC či AC? • Pravděpodobně takto (všechny údaje jsou v tis. Kč): * např. údaj pro produkci 50 sad prken si zjistil z předchozí tabulky: VC = 315 ; FC = 67; TC = 382 MC50 jsou přibližně vypočteny jako rozdíl TC50 při produkci 50 sad prken a TC40 při produkci 40 sad prken a poděleny 10 (musíme získat údaj na jednotku produkce) MC50 = (TC50 - TC40) / 10 = (382 – 327) / 10 = 55 / 10 = 5,5 AVC50 = VC50 / 50 = 315 / 50 = 6,3 AFC50 = FC50 / 50 = 67 / 50 = 1,3 AC50 = AVC50 + AFC50 = 7,6

23. Vztahy mezi nákladovými funkcemi - příklad Křivky funkcí MC, AC, AVC, FC byly získány proložením získaných hodnot polynomickými funkcemi.

24. Vztahy mezi nákladovými funkcemi • Vidíme z údajů firmy pana Petra, že nákladové funkce MC, AVC, AC mají opravdu tvar U (i když ne vždy ideální). • Mezní náklady jsme vypočítali pomocí diferencí, avšak přesnější určení je použití matematického aparátu derivací, derivovanou funkcí budou celkové náklady TC. • Dalším důležitým poznáním je skutečnost, že funkce MC protíná funkce AVC a AC v jejich minimech (tyto minima lze přibližně nalézt i v předchozím grafu, avšak přesnější určení by bylo pomocí tabulky a aproximace údajů). • Názorněji je problematika nákladových funkcí zobrazena na následujícím grafu.

26. Vztahy mezi nákladovými funkcemi • Jaké jsou mezní náklady při produkci Q1? * MC jsou derivací celkových nákladů. Jejich velikost při produkci Q1 je tedy dána sklonem tečny a dotýkající se funkce celkových nákladů v bodě A. * vidíme, že při produkci Q1 jsou MC menší než AC, protože sklon tečny je menší než sklon úsečky 0A. * až do bodu M MC klesají a poté rostou • Průměrné náklady klesají až do bodu E a poté rostou. • Křivky AC a MC se protínají v minimu křivky AC.

27. Nákladové funkce

28. Nákladové funkce • Všimněte si na obrázku výše, že křivka MC protíná křivky AC a AVC v jejich minimech, tj. v bodech A a B. • Při postupném zvětšování produkce od nuly až do bodu A (resp. B) platí, že náklady na každou další jednotku jsou nižší než náklady na jednotku předcházející. Křivky průměrných nákladů (AC resp. AVC) proto musejí v tomto pásmu klesat. • Po dosažení bodu A (resp. B) se situace obrátí, tj. náklady připadající na každou další jednotku jsou vyšší než náklady na jednotku předchozí, proto průměrné náklady začnou stoupat.

29. Pozor příklad, který může být na zkoušce • Při výrobě 1000 ks jsou celkové náklady (TC) 490 000 Kč. Při snížení výroby o jeden kus na 999 ks se TC sníží na 489 000 Kč. Které z následujících odpovědí nejsou v uvažovaném rozsahu výroby (t.j. 999 - 1000 ks) správné? a) AC > MC b) AC = MC c) AC < MC d) Řešení není možné, protože neznáme AC e) Řešení není možné, protože neznáme MC

30. Odpověď • MC1000 = TC1000 – TC999 = 490 000 – 489 000 = 1000 • AC1000 = 489 000/1000 = 489 • AC < MC=> platí odpověď c

31. Náklady v krátkém a dlouhém časovém období • Výše uvedené grafy popisují situaci firmy, která může měnit produkci v omezeném rozsahu, tj. maximálně do plného vytížení svých výrobních kapacit. Tuto změnu produkce lze měnit relativně velmi rychle (krátké období). • Pokud chce firma rozšířit své výrobní kapacity, pak tato realizace vyžaduje nejen investice, ale i čas…(dlouhé období). Po tomto zvýšení se zřejmě změní i nákladové funkce.

32. Průměrné náklady v dlouhém časovém období LAC (Long Average Cost) – dlouhodobé průměrné náklady lze vyjádřit pomocí tzv. obalové křivky, která se dotýká dílčích minim průměrných nákladů AC1 až po AC5.

33. Průměrné náklady v dlouhém časovém období • Firma postupně zvětšuje své výrobní kapacity a objemy produkce, takže se mění i nákladové funkce vyjádřené např. pomocí průměrných nákladů AC (viz. obrázek). • Firma dosahuje dílčí minima průměrných celkových nákladů z AC1 až po AC5 a je patrné, že se liší. • Od určitého zvyšování výrobních kapacit a objemu produkce celkové průměrné náklady již jen stoupají (bod O). • Bod O se nazývá minimum dlouhodobých průměrných nákladů. Jeho nalezení (a realizace) by mělo být jedním ze základních úkolů managementu. Interval nalevo od bodu O se nazývá intervalem úspor z rozsahu, interval napravo se nazývá intervalem ztrát ze změn objemu výroby.

34. Průměrné náklady v dlouhém časovém období a faktor velikosti firem • Právě velké firmy jsou schopny využít úspor z rozsahu, tj. nákladových úspor vyvolaných zvyšováním objemu produkce, avšak jen do určitého bodu, kdy se již projevuje např. problém řízení takové velké firmy či logistické a administrativní problémy.

35. Úspory z rozsahu • Za hlavní faktory úspor z rozsahu jsou považovány zejména: * vyšší specializace a dokonalejší dělba práce při vyšších objemech výroby * dokonalejší organizace výroby při vyšších objemech výroby * dostatek kapitálu na nové technologie u velkých firem * možnosti dokonalejšího využití surovin a materiálů, např. ve formě tzv. vedlejších výrobků u větších firem * lepší podmínky pro rozvoj výrobků a technologií u větších firem

36. Příjmy firmy a jejich členění • Celkový příjem (TR - Total Revenue) – je celková částka, kterou firma získá prodejem svých výrobků. Platí: TR = P *Q • Pozor, zvolení objemu výroby a ceny nejsou dva oddělené problémy, ale jedná se o jediné rozhodnutí. Z tohoto hlediska mohou nastat dvě situace: * cena je konstantou nezávislou na firmě (případ dokonalé konkurence). Firma může všechnu svou produkci prodat, avšak firma nemůže cenu produkce, firma rozhoduje pouze o objemu výroby * cena závisí na objemu produkce firmy, cena produkce s růstem výroby klesá, firma musí snížit cenu, aby prodala větší množství (případ nedokonalé konkurence), tudíž rozhodnutím o objemu výroby tedy firma automaticky určuje i cenu.

37. Příjmy firmy a jejich členění • Průměrný příjem (AR - Average Revenue) – je příjem na jednotku produkce, neboli: AR = TR / Q = P * Q / Q = P Křivka průměrného příjmu je vždy totožná s křivkou poptávky po produkci (AR = P). • Mezní příjem (MR- Marginal Revenue) – je změna celkového příjmu vyvolaná změnou vyrobeného množství o jednotku, tedy: MR = DTR / DQ

38. Příjmy firmy a jejich členění - příklad • Motivační příklad: Jaké jsou příjmy firmy pana Petra? Pan Petr si již udělal analýzu nákladů, ale potřebuje znát i velikost příjmů, aby mohl nalézt určité optimum produkce, „místo“ kde by náklady se zvyšující se produkcí „téměř nerostly“, ale rostl by zisk… Pan Petr si byl vědom důležitosti mezních veličin, a proto si zaznamenal i mezní příjmy.

39. Příjmy firmy a jejich členění - příklad • Pan Petr si prohlédl průběh příjmů v grafu a opět jej něco znepokojilo, byly to stále stejné mezní příjmy (MR = konst.). Po chvilce však přišel na správné vysvětlením této skutečnosti… • Firma se pohybuje na dokonale konkurenčním trhu, proto prodává za ceny, které jsou na trhu, nemá smysl prodávat pod cenou a zvýšení ceny jí nedovolí konkurence. Firma je tzv. „Price Taker“, příjemce ceny, tudíž každý její produkt je na trhu prodán za stále stejnou cenu a proto i mezní příjem musí být stále stejný, rovnající se ceně za niž je produkt prodávám na trhu (MR = P) a tím pádem platí: MR = P = AR • Firma pana Petra prodává sadu prken za 8 tis., tudíž mezní a průměrný příjem se rovná 8 tis. Kč.

40. Bod vyrovnání (BEP analýza) • Bod vyrovnání (zvratu, Break Even Point) je bod (množství produkce) od kterého začíná firma vytvářet zisk. V tomto bodě dojde k vyrovnání nákladů s příjmy. • Analýza bodu zvratu odpovídá na řadu otázek, které manažeři v každém podniku řeší: * jaké je minimální množství výroby, které zabezpečeni rentabilní výrobu, * jaké je minimální využití výrobní kapacity, při které není výroba ztrátová, * jaké jsou maximální výrobní náklady výrobku aniž by byl ztrátový, * při jakém objemu výroby dosahuje podnik maximálního zisku • Analýza vychází z těchto veličin: množství produkce, ceny výrobku, variabilních nákladů a fixních nákladů.

41. Bod vyrovnání (BEP analýza)

42. Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad • Motivační příklad: Kde se nalézá bod vyrovnání firmy pana Petra? Pan Petr již má k dispozici všechny veličiny, aby byl schopen provést BEP analýzu. Výsledky jsou zobrazena na následujícím grafu.

43. Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad Na grafu můžeme nalézt plochu, kde celkové příjmy (TR) převažují nad celkovými náklady (TC) a tudíž je vytvářen zisk. Nalézáme zde i průsečík nákladové a příjmové funkce označený BEP (bod vyrovnání), od nějž firma vytváří zisk (avšak pozor, rostoucí variabilní náklady závislé na růstu produkce způsobí, že tento zisk může být přechodnou situací).

44. Bod vyrovnání (BEP analýza) - příklad • Již známe BEP firmy pana Petra, určeno z grafu je to zhruba produkce 42 sad prken. Toto číslo nám potvrdí i tabulka s výpočty, kde se nacházejí zjištěné předchozí hodnoty pospolu a je zde určena i výše zisku jako rozdíl mezi celkovým příjmem a celkovými náklady (Z = TR – TC).

45. Optimální objem produkce(rovnováha firmy) • Pro rozhodování firmy maximalizující zisk o optimálním objemu produkce (popř. v nedokonalé konkurenci o výši ceny) mají klíčový význam mezní příjmy (MR) a mezní náklady (MC), resp. jejich vzájemný vztah. • Motivační příklad: Při jaké produkci dosahuje firma pana Petra maximálního zisku? Pan Petr zná BEP pro svoji firmu, ale stále nezná optimum produkce, při němž by maximalizoval zisk (z výsledků analýzy BEP tuší, že to bude okolo 90 sad prken měsíčně, ale chce přesnější informaci). Rozhodl se proto prozkoumat jak mezní příjmy tak mezní náklady v závislosti na velikosti produkce a soustředil se na produkční interval od 85 do 95 sad prken .

46. Optimální objem produkce - příklad Zpřesněné údaje produkce firmy v rozsahu 85 – 95 sad prken.

47. Optimální objem produkce - příklad • Vidíme, že maximální zisk vytváří firma pana Petra při produkci 87 či 88 sad prken. • Pan Petr bude produkci zvyšovat do té doby, pokud je cena, za kterou prodává prkna na trhu větší než přírůstek nákladů (MC) • Pan Petr bude produkovat 88 sad prken, ale další sadu již ne, poněvadž přírůstek nákladů na ni činí 8,5 tis. Kč, kdežto přírůstek příjmů z ní 8 tis. Kč, takže zisk klesá. • Při produkci 88 sad prken se rovnají MC a MR.

48. Optimální objem produkce(rovnováha firmy) • Výrobce bude zvyšovat produkci, dokud jsou mezní náklady nižší než mezní příjem (MC < MR). • Optimální objem produkce bude ten, při němž se mezní náklady rovnají meznímu příjmu – v takovém případě výrobce maximalizuje svůj zisk, tj.: mezní náklady (MC) = mezní příjem (MR) • Tuto situaci nazýváme rovnováhou firmy, protože při jejím dosažením firma nemá důvod produkci ani snižovat, ani zvyšovat.

49. Pozor vzor příkladu ke zkoušce: • Firma vyrábí určitý počet jednotek při FC = 2000 Kč. Při tomto výstupu jsou TR = 10000 Kč, AC = 4 Kč, AVC = 3 Kč, MC = 6 Kč. Při případném zvýšení objemu výroby by se MC dále zvýšily. Firma operuje v podmínkách dokonalé konkurence a sleduje kritérium maximalizace zisku. Které z následujících doporučení je za dané situace správné? a) Snížit objem výroby b) Objem výroby neměnit c) Objem výroby zvýšit d) Zvýšit cenu e) Snížit cenu f) Ukončit činnost.

50. Řešení: Ze zadání úlohy lze vypočítat: AFC = AC - AVC = 4 - 3 = 1 Kč Q = FC / AFC = 2000 / 1 = 2000 P = TR / Q = 10000 / 2000 = 5 Kč Protože se jedná o trh dokonalé konkurence, platí MR = P = 5 Kč. Z porovnání hodnot určujících rovnováhu firmy (MR a MC) vyplývá, že pro dosažení rovnováhy by měla firma snížit úroveň svých výstupů. Odpověď a.