POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH

1. POVINNOST OZNAČOVÁNÍ SYSTÉMŮ EPS PŘI UVÁDĚNÍ NA TRH Ing. Jiří Laifr LITES FIRE, s.r.o. , Kateřinská 235, 463 03 Stráž nad Nisou j.laifr@lites-fire.cz Seminář AGA 3.4.2008

2. Obsah LEGISLATIVA SYSTÉMŮ EPS NORMALIZACE SYSTÉMŮ EPS CERTIFIKACE SYSTÉMŮ EPS

3. LEGISLATIVA SYSTÉMŮ EPS

4. V ČR se smí používat pouze schválené systémy EPS. Systémy EPS jsou určeny pro použití do staveb. Jako vyhrazené požárně bezpečnostní zařízení jsou uvedeny ve vyhlášce Ministerstva vnitra o požární prevenci Vyhláška č. 246/2001 Sb v paragrafu 4, odstavec (3).

5. Systém EPS je tvořen ústřednou, napájecím zdrojem, automatickými a manuálními hlásiči požáru, požárním poplachovým zařízením, zařízením pro přenos požárního poplachu a poruchy a řídicí jednotka zařízení požární ochrany. V příspěvku budou uvedeny požadavky a vlastnosti, které musí být splněny, aby výrobky mohly být certifikovány.

6. Důležitým právním předpisem pro oblast technických požadavků na výrobky, je zákon č. 22/ 1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky, který upravuje: • - způsob stanovení technických požadavků na výrobky • ohrožující zdraví, bezpečnost osob, majetek • - práva a povinnosti osob uvádějících výrobky na trh • - práva a povinnosti osob provádějící činnosti související • s tvorbou a uplatňováním českých technických norem a • státním zkušebnictvím • - zajištění informačních povinností souvisejících s tvorbou • technických předpisů a norem vyplývajících • z mezinárodních smluv a práva Evropského společenství. • V paragrafu 19 je uvedena i výše pokut za nedodržení ustanovení zákona, např. za uvedení na trh necertifikovaného výrobku podle příslušného nařízení vlády. • .

8. Harmonizované evropské normy umožní posouzení shody stavebního výrobku se základními požadavky směrnice CPD. Toto posouzení shody jenazýváno Evropský systém posuzování shody a výrobky takto posouzené musí nést označení CE. Na takto označené výrobky již nesmí být kladeny dodatečné požadavky podle národních předpisů. • Harmonizovaná evropská norma se pozná tak, že obsahuje za základním texteminformativní harmonizační přílohu označenou ZA. • Výrobky jsou vhodné do stavby, když splňují národní normy, přejímající evropské harmonizované normy. Splnění normy se prokazuje značkou ES „EC mark“, kde značka CE je uvedena v příloze III.

9. Základní požadavky na stavbu jsou rozpracovány v interpretačních dokumentech ID č. 1 až ID č. 6, které tvoří vazbu mezi základními požadavky na stavbu a mandáty Evropské komise pro tvorbu evropských norem v CEN/CENELEC. Interpretační dokumenty nají následující názvy: • ID č.1 Mechanická odolnost a stabilita • ID č. 2 Požární bezpečnost • ID č. 3 Hygiena, ochrana zdraví a životního prostředí • ID č. 4 Bezpečnost při užívání • ID č. 5 Ochrana proti hluku • ID č.6 Úspora energie a ochrana tepla

12. NORMALIZACE SYSTÉMŮ EPS

13. Normalizace v oblasti EPS je začleněna do všeobecné normalizace, • na rozdíl od EZS, která je začleněna do normalizace elektrotechnické.

14. Všeobecná normalizace je • ve světě řešena v mezinárodní normalizační organizaci ISO (International Standartization Organization) se sídlem v Ženevě, • v Evropě v CEN (Comité Européen de Normalisation) se sídlem v Bruselu, • v České republice v Českém normalizačním institutu v oddělení všeobecné normalizace

15. Elektrotechnická normalizace je • ve světě řešena v mezinárodní normalizační organizaci IEC (International Electrotechnical Commission) se sídlem v Ženevě, • v Evropě v CENELEC (Comité Européen de Normalisation Electrotechnique) se sídlem v Bruselu, • v České republice v Českém normalizačním institutu v oddělení elektrotechnické normalizace.

16. V ISO je EPS řešena subkomisí SC3 technické komise ISO/TC 21 označené ISO/TC 21/SC3 s názvem “Fire detection and fire alarm systems”. • Řada norem má číslo ISO 7410-x. • V CEN je EPS řešena technickou komisí CEN/TC 72 s názvem “Fire detection and fire alarm systems”. • Řada norem má číslo EN 54-x.

17. Technická komise CEN/TC 72

18. Technická komise CEN/TC 72 "FIRE ALARM AND FIRE DETECTION SYSTEMS“ Tvorba norem řady EN 54. Komise se schází od roku 1973 na jarním a podzimním zasedání. Na podzim se konalo v Londýně již 69. zasedání. Jednání trvají 2 dny. Zápis je zasílán na národní normalizační výbory. Plán práce je dán mandátem M 109. Schvaluje Technická rada (BT), řízená centrálním sekr. CEN, nyní má název Manažerské centrum CEN (CMC) se sídlem v Bruselu.

19. Z evropských států má v komisi své zástupce: Belgie, Dánsko, Finsko, Francie, Itálie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Rakousko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Velká Británie. Od 41. zasedání roku 1993 se jednání účastní Česká republika, nejprve jako přidružený člen a po vstupu do CEN roku 1996 jakořádný člen. 44. zasedání v roce 1995, 55. zasedání v roce 2000 a. 68. zasedání 24.-25. 4. 2007 se uskutečnilo v Praze. Předsedou komise je J. Northey, sekretářem paní Magda Di Carlo, obajsou z Velké Británie. Komise úzce spolupracuje s komisí CEN/TC 191 (SHZ) CLC/TC 79 (EZS).

20. Pracovní skupiny WG (které má technické komise CEN/TC 72): - vytvářejí návrhy norem - vedoucí předkládají na jednání komise zprávu o činnosti 1. WG 1EDITAČNÍ SKUPINA A SEKRETARIÁT 2. WG 2 TESTY VLIVU OKOLÍ 3. WG 3 POŽÁRNÍ POPLACHOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-3, ÚSTŘEDNY PRO HLASOVÉ ZDROJE ZVUKU EN 54-16 OTICKÁ POPLACHOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-23 REPRODUKTORY PRO HLASOV. ZDROJE ZVUKU EN 54-24 4. WG 4HLÁSIČE PLAMENE EN 54-10 5. WG 5REVIZE EN 54-5, EN 54-7 (hlásiče teploty a kouře), IZOLÁTORY EN 54-17 6. WG 6TLAČÍTKOVÉ HLÁSIČE EN 54-11 7. WG 7ÚSTŘEDNY EN 54-2 8. WG 8NAPÁJECÍ ZDROJE EN 54-4

21. 9. WG 9 SYSTÉMOVÉ POŽADAVKY EN 54-13 10. WG 10LINEÁRNÍ HLÁSIČE EN 54-12 11. WG 11 APLIKAČNÍ NÁVODY EN 54-14 nyní TS 54-14 12. WG 12 MULTISENZOROVÉ HLÁSIČE EN 54-15 Pozn.: Mandátová skupina WG 13 byla po vypracování mandátu M 109 zrušena. 14. WG 14AUTONOMNÍ HLÁSIČE EN 14604 (ISO 12239) 15. WG 15PŘENOSOVÁ ZAŘÍZENÍ EN 54-21 16. WG 16NASÁVACÍ HLÁSIČE EN 54-20 17. WG 17VSTUPNÍ/VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ EN 54-18 18. WG 18LINEÁRNÍ TEPELNÉ HLÁSIČE EN 54-22 19. WG 19KOMPONENTY PRO RADIOVÉ SPOJE EN 54-25

22. PO VZORU PRACÍ V ISO A NA ZÁKLADĚ KORESPONDENČNÍHO HLASOVÁNÍ V CEN BYLY ZŘÍZENY DVĚ NOVÉ PRACOVNÍ SKUPINY: 20. WG 20 DETEKTORY CO EN 54-26 21. WG 21 ADAPTÉRY PRO VZDUCHOTECNIKU EN 54-27

23. POSTUP PŘI TVORBĚ EVROPSKÉ NORMY • Zaplánování návrhu • Vypracování návrhu v pracovní skupině • Posouzení návrhu v TC 72 • Odeslání na 1. kolo připomínek (6 měsíců) • Zapracování připomínek po 1. kole • Podle rozsahu úprav buď 2. kolo připomínek nebo oficiální schvalování (2 až 6 měsíců)

24. Pokud je minimum technických připomínek a národní výbory souhlasí s textem normy, připomínky se v pracovní skupině do normy zapracují a norma se předá do centrálního sekretariátu CEN k rozeslání na oficiální schvalování. • Při oficiálním schvalování normy se kromě textu konečného návrhu ještě schvalují a po schválení publikují s textem normy následující termíny (jako příklad budou uvedeny termíny pro publikovanou normu EN 54-13):

26. Stručný technický obsah jednotlivých publikovaných částí norem řady EN 54

27. EN 54-1 Úvod V normě jsou uvedeny definice a vzájemná vazba jednotlivých komponentů systému elektrické požární signalizace.

28. C F E A B D K J H G L • A Automatický hlásič požáruB ÚstřednaC Požární poplachové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

29. A Automatický hlásič požáruB ÚstřdnaC Požární poplchové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

30. A Automatický hlásič požáruB ÚstřednaC Požární poplchové zařízeníD Tlačítkový hlásičE Zařízení pro přenos požárního poplachuG Řídicí jednotka samočinného zařízení požární ochranyJ Zařízení pro přenos hlášení poruchových stavů L Napájecí zařízení

31. EN 54-2 Ústředna V jednotlivých kapitolách jsou uvedeny následující vlastnosti a funkce ústředny: Všeobecné požadavky Požadavky na signalizace Stav KLID Stav POŽÁRNÍ POPLACH Stav VYPNUTO Stav TEST Normalizované rozhraní VSTUP/VÝSTUP Požadavky na konstrukci

32. Dodatečné požadavky na programově řízené ústředny Označení Zkoušky Ústředna musí: - být vybavena čtyřmi úrovněmi přístupu - požární poplach do 10 s po aktivaci hlásiče - minimální úroveň zvuku poplachu je 60 dB. Vzhledem ke složitosti problematiky byla vypracována Interpretační zpráva CEN/TR 14568 (10 stran) - vysvětluje problematické pojmy a články normy - nyní je schválená a čeká se na publikaci

33. EN 54-3 Požární poplachové zařízení - Siréna Norma na sirény nevyžaduje přesné požadavky na druh zvuku. Připouští odchylky podle - povahy instalace systému - typu rizika - národních zvyklostí. Norma uvádí obecnou metodu pro zkoušení parametrů sirén podle specifikace výrobce. Specifikovány dva typy sirén: typ A pro vnitřní použití typ B pro vnější použití. Hladina zvuku - nesmí přesáhnout 120 dB na 1 m před sirénou - minimální hladina zvuku pro typ A je 65 dB. K normě jsou nyní změnou A2 doplňována hlasová zařízení

34. EN 54-4 Napájecí zdroj Pro napájení systému EPS nejméně dva napájecí zdroje Základní napájecí zdroj Náhradní napájecí zdroj Alespoň jeden náhradní napájecí zdroj musí být akumulátor. Nabíjení musí probíhat automaticky: - na 80 % jmenovité kapacity během 24 hodin - na jmenovitou kapacitu během dalších 48 hodin. V národní příloze NA je uvedeno, že pro ČR musí napájecí zdroj zabezpečit provoz 24 hodin napájení z náhradního zdroje, z toho 15 minut ve stavu poplachu.

35. EN 54-5 Hlásiče teplot-Bodové hlásiče Norma klasifikuje hlásiče teplot do 8 tříd: A1, A2, B, C, D, E, F, G. Pro teplotní klasifikaci jsou použity následující definice: Typická teplota použití - teplota o které se předpokládá, že jí bude instalovaný hlásič vystaven dlouhodobě bez přítomnosti požáru. Předpokládá se teplota o 29 °C nižší než minimální teplota statické odezvy. Maximální teplota použití - maximální teplota o které se předpokládá, že instalovaný hlásič bude byť i krátkou dobu bez přítomnosti požáru. Předpokládá se teplota o 4 °C nižší než minimální teplota statické odezvy. Teplota statické odezvy - teplota, při které se vyhlásí poplachový signál, pokud bude hlásič vystaven velmi malému nárůstu teploty. Za tento nárůst se považuje hodnota 0,2 K/min.

36. Tabulka 1

37. Výrobce může doplnit třídu hlásiče o doplňkové označení S nebo R, které znamená: S - charakterizuje hlásič teplotmaximální, který nereaguje při rychlém nárůstu teploty pod minimální teplotou statické odezvy. Ověřuje se nárůstem 3, 5, 10, 20, 30 K/min. Jsou vhodné pro místa jako kotelny a kuchyně, kde rychlý nárůst teploty trvá delší dobu a je nutné dosáhnout teploty statické odezvy. R - charakterizuje hlásič teplot diferenciální, který splňuje požadavky své třídy na odezvu pro vysoké rychlosti nárůstu teploty z počátečních teplot pod typickou teplotou použití. Ověřuje se nárůstem 10, 20, 30 K/min. Jsou zvlášť vhodné pro nevytápěné budovy(např. mrazírny), kde se teplota okolí může výrazně měnit a kde velké nárůsty teplot netrvají dlouho a není nutné dosáhnout teploty stat.odezvy.

38. EN 54-7 Hlásiče kouře Specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče kouře bodové využívající rozptýleného světla, vysílaného světla nebo ionizaci. Hodnota prahu reakce je koncentrace aerosolu v blízkosti hlásiče, měřeného v kouřovém tunelu v okamžiku poplachu. Aerosol je do tunelu přiváděn s definovaným nárůstem. Měření se provádí při rychlosti proudění 0,2 m/s. Ochrana proti vniknutí cizích těles do měřící komory je řešena maximálním otvorem 1,3 mm. K normě se změnou A2 doplňuje více senzorů O nebo I

39. EN 54-10 Hlásiče plamene Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče plamene. Podle spektrálního průběhu citlivosti se hlásiče rozdělují na : infračervené - reagují na vlnové délky větší než 850 nm ultrafialové - reagují na vlnové délky menší než 300 nm vícepásmové - reagují na matematickou nebo logickou kombinaci jednotlivých vlnových délek Principem zkoušení hlásiče plamene je vystavení 8 vzorků různým expozicím a změření bodu odezvy D na optické lavici před expozicí a po expozici. Poměr hodnot bodů odezvy D musí být v rozmezí definovaném normou.

40. Při zkoušce požární citlivosti se používají následující zkušební ohně: Hoření n-heptanu: směs 500 ml n-heptanu s 3 % toluenu hoří v ocelové misce o rozměrech 330 x 330 x 50 mm. Hoření denaturovaného lihu: 1 500 ml denaturovaného lihu hoří v ocelové misce o rozměrech 500 x 500 x 50 mm. Citlivost hlásiče plamene se klasifikuje podle vzdálenosti od zkušebního ohně, při které všech 8 vzorků vydá poplachový signál na oba ohně během 30 s: Třída 1 Všechny vzorky reagují na  25 m a více Třída 2 Všechny vzorky reagují na  17 m a více Třída 3 Všechny vzorky reagují na  12 m a více Při zkoušce Oslnění se ověřuje odolnost hlásiče na rušivé světlo 2ks 25 W žárovek na vzdálenosti 0,5 m před hlásičem. Blikání žárovek definované normou nesmí ovlivnit funkci hlásiče.

41. EN 54-11 Hlásiče tlačítkové Norma specifikuje požadavky a metody zkoušek tlačítkových hlásičů, tvořených jak jednoduchými mechanickými spínači, tak hlásiči s aktivními elektronickými součástmi pro identifikaci adresy. Norma rozděluje tlačítkové hlásiče podle obsluhy na : typ A - s přímou obsluhou, u kterého je přechod funkčního prvku do poplachového stavu automatický po rozbití křehkého prvku. typ B - s nepřímou obsluhou, u kterého přechod funkčního prvku do poplachového stavu vyžaduje samostatnou ruční operaci poté, co byl rozbit křehký prvek. Tvar, rozměry a barevné provedení je v normě definováno.

42. EN 54-12 Hlásiče lineární Norma specifikuje požadavky a zkušební metody na hlásiče kouře lineární, využívající vysílaného záření s dosahem 1 - 100 m. Pro účely normy je definováno prahová hodnota reakce jako zeslabení intenzity záření C dopadajícího na přijímač v okamžiku vyslání poplachového signálu. Zeslabení C (v dB) se při měření hlásiče zjišťuje na optické lavici pomocí vkládání měřících zeslabovacích optických filtrů.

43. EN 54-13 Systémové požadavky Norma specifikuje požadavky a zkušební metody pro zajištění kompatibility a propojitelnosti jednotlivých prvků systému EPS. Po druhém kole připomínek byla opět přepracovaná, nyní má název Posouzení kompatibility komponentů systému. Kapitola 4 "Požadavky" obsahuje následující články: Vyhovění Základní požadavky systému Síťované systémy Komponenty Přenosové cesty

44. Vstupně - výstupní zařízení připojené k zařízení požární ochrany Dokumentace Kapitola 5 "Metody posuzování a zkoušky" obsahuje následující články: Všeobecné požadavky Všeobecné požadavky na zkoušky Funkční zkouška kompatibility Funkční zkouška konektibility Zkoušky EMC

45. TS 54-14 Návody pro projekci, montáž, obsluhu a údržbu Návody dávají doporučení pro plánování, projekci, ověřování, obsluhu a údržbu. Technická specifikace, sloužící případně pro potřebu tvorby národních norem. Technická specifikace obsahuje následující kapitoly a informativní přílohy, které sledují postup při zavádění systému požární signalizace:

46. Posouzení potřeb • Plánování a projekce • Montáž • Přezkoušení a ověřování • Schválení třetí stranou • Používání systému • Modifikace anebo rozšíření instalovaného systému • Provoz jiných systémů požární ochrany • Použití ve speciálních rizikách • Integrované systémy • Hierarchické systémy • Přílohy A, B, C, D

47. EN 54-17 IZOLÁTORY • Norma nespecifikuje parametry izolátorů. Při funkční zkoušce izolátoru se ověřuje správná funkce izolátoru, tj. odpojení části přenosové cesty v systému elektrické požární signalizace, na které je zkrat, podle údajů specifikovaných výrobcem. V normě je uvedeno, jak má být izolátor označen a jaké má výrobce minimálně uvést údaje pro správnou funkci v systému a montáž izolátoru např. impedance, napětí a proudy v různých režimech. Pokud izolátor obsahuje indikátor funkčního stavu, nesmí být červené barvy.

48. Typické blokové schéma pro jednoduchý proudově citlivý izolátor

49. EN 54-18 VSTUPNÍ/VÝSTUPNÍ ZAŘÍZENÍ • Norma definuje vstupní/výstupní zařízení jako zařízení připojené do přenosové cesty systému elektrické požární signalizace, které přijímá nebo vysílá elektrické signály nutné pro provoz systému. Vstupně-výstupní zařízení slouží k vytváření vazeb mezi vstupy a výstupy. Např. přivedením signálů na určité vstupy zařízení dojde k sepnutí určitých výstupů pro spínání a rozpínání akčních členů, sirén, relé, ventilů. • Při funkční zkoušce vstupně-výstupního zařízení se ověřuje správná funkce podle údajů specifikovaných výrobcem.

50. EN 54-20 NASÁVACÍ HLÁSIČE • Nasávací hlásiče kouře jsou velice citlivé hlásiče, pracující na principu nasávání vzorků vzduchu do vyhodnocovací jednotky systémem tenkých trubiček s otvory. Vyhodnocovací jednotka pracuje na principu citlivé optické komory, např.s laserovým paprskem, a je schopná detekovat částice kouře v koncentracích již řádu ppm. Průtok nasávaného vzduchu ve vyhodnocovací jednotce musí být monitorován, pokles průtoku nasávaného vzduchu větší než 20 % musí být signalizován jako porucha. Použití nasávacích hlásičů je v oblasti ochrany počítačových serverů a objektů památkové péče • .