Dvě metody odhadu populace plůdku candáta obecného na hluboké kaňonovité nádrži Římov

1. Dvě metody odhadu populace plůdku candáta obecného na hluboké kaňonovité nádrži Římov Petr Blabolil Populační ekologie

2. Úvod • Proč potřebuji vědět početnost plůdku Ca? - využití Ca při biomanipulaci, ale nějak se mu nedaří • Možnosti odhadu: - vypustit 33,8 mil. m3 - podvzorek: - tenata × - zátahové sítě, pouze litorální zóna - košilkový nevod × - akustika, nerozezná druhy - tralování ☺ - vězence, vrše, jiné pasti × - elektrolov, časově náročné, nepřesné - dynamid, jedy jde o vodárenskou nádrž

3. Tralování • síť za lodí • úměrná velikost • přiměřená rychlost • nevýhoda – v lepším případě tral ryby jen poškodí

4. Metodaabsolutní odhad z úlovkureálná ale nedokončená data 12.6.2007

5. Rozdělení nádrže na jednotlivé lokality Nutné kvůli heterogenitě nádrže, u přítoku je nejvíce živin, nejvyšší primární produkce a také nejvíce ryb.

6. Vlastní výpočet 1 km2 ………0,2178g lok. 13-11… 0,1423g Velikost zkoumané oblasti 0,65335 km2 (x106m2) Potřebuji objem do hloubky 2m tedy 0,65335 x 106 x 2 = 1,306 x 106 m3 a vynásobím Ø množstvím ryb na 1000 m3; 1,3067 x 3,626315 x 103 = 4863,7 ks Tento proces provedu i u zbývajících úseků a konečná čísla sečtu 4863,7 + 7037,8 + 5413,1 + 2392,5 = 19707,1 ks Ca Čísla dosud nejsou kompletní, pro metodickou názornost snad postačí. Tento odhad je minimální, ryby se vyskytují ve větším vodním sloupci, odhad je pouze pro hloubku 0-2m. Lze předpokládat, že pokud by byla zahrnuta litorální zóna, odhad by byl výrazně vyšší. Ve dne je v otevřené vodě méně ryb než v noci.

7. 2. Metodacapture re-capture (Petersenova metoda) Úvod – značení Použili jsme značení oxytetracyklinem, kdy se čerstvě vylíhlé larvy vypustí do nádrží s roztokem a nechá se antibiotikum působit. Poté se vypustí do přehrady a po periodách odlovují tralem. Získaný plůdek se zamrazí a následně se preparují otolity, které se pod fluorescenčním mikroskopem detekují na přítomnost značky.

8. Něco málo fotek

9. Odhad početnosti populace Petersenovou metodou Vzorec N=M*C/R N … velikost populace M … počet značených ryb C … velikost úlovku R … počet značených ryb v úlovku Používá se verze N = [(M+1)*(C+1)/(R+1) ] -1 variance střední chyba odhadu V(N) = N2 * (C-R) / [(C+1)*(R+2)]

10. Reálná data 30.4.2007 vysazeno do Strahovské zátoky 189833 ks značených Ca 11.5.odlov v zátoce 1. tah celkem 20 Ca z toho 2 značení 2. tah celkem 60 Ca z čehož 12 značených před zátokou 15 Ca žádný značený 21.5.odlov v zátoce 1. tah celkem 46 Ca z toho 3 značení 2. tah celkem 72 Ca z čehož 1 značených před zátokou 78 Ca z nichž 4 značení 31.5.odlov v zátoce celkem 15 Ca žádný značený před zátokou 9 Ca žádný značený Tahy v zátoce byly stejně dlouhé, tedy obdobné množství vody přefiltrováno

11. 11.5. V zátoce N = [(189833+1) * (40+1) / (7+1)] -1 = 972898,3 ks sN = 290945,5 21.5. V zátoce N = [(189834-14) * 60 / 3] -1 = 3796399 ks sN = 1654921,4 Výsledky nereálné (nadhodnocené), očekávalo se, že počty by měly klesat. Označili jsme málo jedinců a málo chytali. Nevím nic o promíchanosti populace, s vysokou mírou jistoty předpokládám, že značení nemá vliv na pravděpodobnost odchytu. Emigrace je významný činitel, proč mi neemigrovalo stejné množství neznačených nevím. Spíš než imigrace se projevila natalita. Mortalita je značná, zejména v časných stádiích plůdku.

12. Závěr 2. Metoda mi nevyšla na odhad velikosti populace. Ale i tak jsem zjistil hodnotné výsledky, o růstu značených ryb, migraci, mohu zhruba odhadnout přežívání.

13. Děkuji za pozornost Otázky !?!