Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií

1. Masarykova univerzita Fakulta sociálních studií EVS 134 Úvod do studia lidských práv Hubert Smekal, FSS MU

2. Úvod do Úvodu (3) EVS 134 Úvod do studia LP Hubert Smekal 30. září 2013

4. We have all dreamt of it… Hamas did it. (Guezmer)

5. Nejvyšší soud USA Foto: Lukáš Hoder

6. Pleasant Grove City v. Summum http://civilliberty.about.com

7. Prehistorie práv • A. MacIntyre – ve starověkém nebo i ve středověkém jazyce neexistuje výraz pro „právo“ (a right) • Práva jako soukromě vynutitelné právní povinnosti nečinit škodu

8. Právo (a right) • Idea práv předpokládá (1) identifikovatelný subjekt s nároky a (2) nositele povinnosti proti němuž je právo uplatňováno. • R.J. Vincent – 5 elementů práva • Subjekt (nositel) práva • má na něco nárok (objekt práva), • který může uplatňovat, požadovat atd. (výkon práva) • proti jednotlivci nebo skupině (nositel korelativní povinnosti) • s odkazem na nějaký důvod (ospravedlnění práva)

9. WesleyNewcombHohfeld • Komponenty práv („Hohfeldianincidents“)

10. Zdroj: StanfordEncyclopediaofPhilosophy.

11. Zkouška pochopení DODATEK I. (k Ústavě USA) Congress shall make no law respecting an establishment of religion, or prohibiting the free exercise thereof; or abridging the freedom of speech, or of the press; or the right of the people peaceably to assemble, and to petition the Government for a redress of grievances. • O jaký z Hohfeldových pojmů se jedná?

12. Historické shrnutí 1) všeobecné proklamace svobody všech lidí založené na přirozeném právu (Francie, USA). 2) pozitivace v národních právních řádech – lidská práva se stávají základními právy. 3) 2. pol. 20. st. základní práva znovu přibližují k lidským právům, když nabývají stále více mezinárodní a univerzální charakter. Zdroj: MAIER, Hans. Lidská práva – nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciaci. In:HANUŠ, Jiří (ed.). Lidská práva. Nárok na obecnou platnost a kulturní diferenciaci. Brno: CDK, 2001, s. 7-31.

13. Roviny lidských práv • Vnitrostátní rozměr • Mezinárodní rozměr

14. Národní rovina • Anglie: Magna Charta 1215, Bill ofRights 1689 • USA: • Virginská Deklarace práv 1776 • Prohlášení nezávislosti 1776 • 10 dodatků k americké ústavě 1791 • Francie: Prohlášení práv člověka a občana 1789 • České země

15. První mezinárodní opatření na ochranu LP • Zrušení otroctví • Humanitární právo • Ochrana menšin • 19. století – první mezinárodní smlouvy dotýkající se LP, ale neobsahovaly úpravu vztahu jedinec – stát.

16. Zrušení otroctví Otroctví všeobecně legální až do konce 18. století (ale např. USA 1863, Brazílie 1880). Nejprve zákaz obchodu s otroky (v britských koloniích např. 1807) a posléze snaha o zrušení institutu otroctví jako takového.

17. Zrušení otroctví • Smlouvy v 19. století • Po 1. světové válce (Pakt SN, St. Germainská smlouva, Mezinárodní úmluva o zrušení otroctví a obchodu s otroky (1926) • Po 2. světové válce čl. 4 VDLP; 1956 Doplňková úmluva o zrušení otroctví, obchodu s otroky a institucích a praktikách podobných otroctví.

18. Humanitární právo • Gesta milosti při bitvách • Henry Dunant - 1863 Mezinárodní výbor Červeného kříže • Ženevská konvence 1864 + její revize • Haagské konvence 1899 a 1907

19. Ochrana menšin • Smlouvy po první světové válce • Kontrolní mechanismus • Minority Schools in Albania

20. Minority Schools in Albania On 2October 1921, Albania, pursuant to a resolution of the Assembly of the League of Nations, signed a declaration relating to the position of minorities in Albania. This declaration included provisions granting Albanian nationals belonging to racial, religious, or linguistic minorities ‘the same treatment and security in law and in fact as other Albanian nationals’ and, in particular, an equal right to maintain or establish religious and social institutions and schools. In 1933, Albania amended its constitution so as to close all private schools. Albania maintained that, as the abolition of private schools was a general measure applying to the majority as well as the minority, it was in conformity with the declaration.  Zdroj: answers.com

21. Situace mezi válkami • Společnost národů • Stížnosti • Mezinárodní organizace práce

22. Obrat v mezinárodním právu • Tradičně zakotvení lidských práv upravuje obecně vztah jedince a státu. Úprava postavení jedince - věc státu. • Vnitrostátní zakotvení základních práv a svobod upravuje: • vztah státní moci k jedinci obecně • autonomní prostory jednotlivce chráněné před zásahy státu • možnost jednotlivce podílet se na správě věcí veřejných • popř. poskytování plnění jednotlivci státem

23. Obrat v mezinárodním právu • Státní moc zakotvením lidských práv omezuje sama sebe a o míře svého omezení chce sama rozhodovat. • Ještě na začátku 20. století byla problematika lidských práv mimo obzor mezinárodního práva (viz Oppenheim). • Obrat po válce. Veřejné mínění (rasa, pohlaví).

24. Obrat v mezinárodním právu • Ve 2. polovině 20. století se právně zakazují mezinárodně nepřijatelné formy chování jako genocida, mučení, vězení bez řádného procesu, atd. • Vrchol: 11. protokol k Evropské úmluvě o LP (1994, 1998) – jedinec se může obrátit na ESLP. Stát své počínání tímto podrobuje mezinárodnímu přezkumu.

25. Obrat v mezinárodním právu Změna pojetí lidských práv v mezinárodním právu – Mezinárodní tribunál pro válečné zločiny v Haagu v případu Tadić: „Bylo by parodií práva a zradou univerzální potřeby po spravedlnosti, kdyby měl být koncept státní suverenity úspěšně namítán proti lidským právům.“

26. Vlastnosti ZPS • Nezadatelnost • Nezcizitelnost • Nepromlčitelnost • Nezrušitelnost čl. 1 LZPS

27. Problematické body lidských práv • Odůvodnění • Universalismus vs relativismus • Generace práv • Skupinová práva

28. Přirozené právo • Přirozený stav • John Locke • Z přirozeného zákona vyplývají pro všechny stejná přirozená práva, takže nikdo nemůže být podřízen politické autoritě druhého bez svého souhlasu. • Zachování a obrana přirozených práv je primární funkcí vlády. • Přirozená práva stanovují omezení moci vlád, takže vlády znásilňující práva svých občanů ztrácejí nárok na poslušnost a mohou být legitimně svrženy.

29. Prohlášení nezávislosti (1776) We hold these truths to beself-evident, thatallmen are createdequal, thatthey are endowed by theirCreatorwithcertainunalienableRights, thatamong these are Life, Liberty and thepursuitofHappiness. — That to secure these rights, Governments are institutedamongMen, derivingtheir just powersfromtheconsentofthegoverned, — ThatwheneveranyFormofGovernmentbecomesdestructiveof these ends, itistheRightofthePeople to alter or to abolishit, and to institute newGovernment, layingitsfoundation on such principles and organizingitspowers in such form, as to themshallseem most likely to effecttheirSafety and Happiness.

30. Francouzská deklarace práv člověka a občana (1789) Představitelé francouzského lidu, ustanoveni v Národním shromáždění, domnívajíce se, že nevědomost, zapomenutí nebo pohrdání lidskými právy jsou jedinými příčinami veřejných neštěstí a zkorumpování vlád, rozhodli se vyložit v slavnostní Deklaraci přirozená, nezcizitelná a posvátná práva člověka za tím účelem, (..), uváděla jim stále na paměť jejich práva a jejich povinnosti; aby činy zákonodárné moci a činy výkonné moci mohly být v každé chvíli porovnávány s účelem každé politické instituce a byly v důsledku toho chovány ještě více v úctě; aby požadavky občanů, když se budou napříště zakládat na jednoduchých a nepopíratelných zásadách, směřovaly vždy k zachování ústavy a ku blahu všech.

31. Francouzská deklarace práv člověka a občana (1789) I. Lidé se rodí a zůstávají svobodnými a rovnými ve svých právech. Společenské rozdíly se mohou zakládat pouze na prospěšnosti pro celek. II. Účelem každého politického společenství je zachování přirozených a nezadatelných práv člověka. Tato práva jsou: svoboda, vlastnictví, bezpečnost a právo na odpor proti útlaku. III. Princip veškeré svrchovanosti spočívá v podstatě v národě. Žádný sbor, žádný jednotlivec nemůže vykonávat moc, která by z něj nebyla výslovně odvozena. IV. Svoboda spočívá v tom, že každý může činit vše, co neškodí druhému. Proto výkon přirozených práv každého člověka nemá jiných mezí než ty, které zajišťují ostatním členům společnosti užívání týchž práv. Tyto meze mohou být ustanoveny pouze zákonem.

32. Kritika přirozených práv • Utilitaristé (Bentham) • Marx + socialistická nauka

33. VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV (1948) - odůvodnění práv? U vědomí toho, že uznání přirozené důstojnosti a rovných a nezcizitelných práv členů lidské rodiny je základem svobody, spravedlnosti a míru ve světě, že zneuznání lidských práv a pohrdání jimi vedlo k barbarským činům, urážejícím svědomí lidstva, a že vybudování světa, ve kterém lidé, zbavení strachu a nouze, se budou těšit svobodě projevu a přesvědčení, bylo prohlášeno za nejvyšší cíl lidu, že je nutné, aby lidská práva byla chráněna zákonem, nemá-li být člověk donucen uchylovat se, když vše ostatní selhalo, k odboji proti tyranii a útlaku, že je nutné podporovat rozvoj přátelských vztahů mezi národy, že lid Spojených národů zdůraznil v Chartě znovu svou víru v základní lidská práva, v důstojnost a hodnotu lidské osobnosti, v rovná práva mužů i žen a že se rozhodl podporovat sociální pokrok a vytvořit lepší životní podmínky ve větší svobodě, že členské státy převzaly závazek zajistit ve spolupráci s Organizací spojených národů všeobecné uznávání a zachovávání lidských práv a základních svobod a že stejné chápání těchto práv a svobod má nesmírný význam pro dokonalé splnění tohoto závazku,

34. Shrnutí – odůvodnění LP • Přirozené právo (Akvinský, Grotius) – samozřejmé principy, které máme dodržovat (dány Bohem, přírodou) • Teorie společenské smlouvy (Hobbes, Locke, Jefferson) – smlouva o vládě k zajištění řádu • Komunitarianismus (Akvinský, Aristoteles) – mezi individualismem a společenským řádem by měla být rovnováha • Racionalismus (Kant) – kategorický imperativ • Utilitarianismus (Bentham, Mill) - užitek Zdroj: HAAS, Michael (2008).International Human Rights. Oxon: Routledge, s. 28-32.

35. Shrnutí – kritika LP • Tradicionalismus – moudrost věků • Elitismus (Burke) – lidé nejsou rovni • Relativismus (Savigny) – LP závisí na kultuře • Skepticismus (Hume) – práva nemají empirickou bázi • Realismus (Morgenthau) – silní vládnou, hlavní je přežití, LP sekundární Zdroj: HAAS, Michael (2008). International HumanRights. Oxon: Routledge, s. 33-35.

36. Lidská práva? • Práva jsou univerzální, každý člověk má jistá základní práva prostě jako člověk • Práva jsou moderní vynález Západu, zkonstruovaný specifickou historickou kulturou • Syntéza dvou přístupů

37. Ignatieff – útoky na univerzalitu • Islám • Zevnitř • Východní Asie IGNATIEFF (2001): TheAttack on HumanRights. ForeignAffairs.

38. Univerzální charakter LP Světová konference o lidských právech, Vídeň 1993 – Vídeňská Deklarace a Akční program – univerzální charakter LP je neoddiskutovatelný (více než 170 států). „Všechna LP jsou univerzální, nedělitelná a vzájemně propojená a závislá.“

39. Vídeňská deklarace 1993 5. Allhumanrights are universal, indivisible and interdependent and interrelated. Theinternationalcommunitymusttreathumanrightsglobally in a fair and equalmanner, on thesamefooting, and withthesameemphasis. Whilethesignificanceofnational and regionalparticularities and varioushistorical, cultural and religiousbackgroundsmustbeborne in mind, itisthe duty ofStates, regardlessoftheirpolitical, economic and culturalsystems, to promote and protectallhumanrights and fundamentalfreedoms. Zdroj: http://www.unhchr.ch/huridocda/huridoca.nsf/%28symbol%29/a.conf.157.23.en

40. Výhrady k univerzalismu • LP standardy nemohou být vzhledem k historii, kultuře, náboženství a ekonomickému vývoji v každé zemi stejné. • Morální kodexy a společenské instituce se liší kulturu od kultury.

41. Univerzalismus v praxi • Velký rozdíl mezi univerzalismem při přijímání a při implementaci. • Zprávy NGO a MO – univerzální respekt pro lidská práva není. • Určování univerzálního charakteru lidských práv: všichni se shodnou na významu a implementaci práva (nesplnitelné), slabší – politické elity se shodnou (rovněž problematické).

42. Klasifikace podle generací • Práva 1. generace – klasická lidská práva, základní svobody a práva na soudní ochranu • Práva 2. generace – práva hospodářská, sociální, kulturní • Práva 3. generace – tzv. práva solidarity (Existuje i čtyřgenerační dělení.)

43. Hospodářská, sociální a kulturní práva • Nároky jednotlivce vůči státu v oblasti hospodářské, sociální a kulturní a současně závazek státu na jejich plnění. • J.Rivero: „čím více se od státu žádá, aby posílil svou roli anděla strážného, tím více musí povolávat četníky.“ • Vídeň 1993: „všechna práva nedělitelná, vzájemně závislá a propojená“.

44. Vídeňská deklarace 1993 5. Allhumanrights are universal, indivisible and interdependent and interrelated. Theinternationalcommunitymusttreathumanrightsglobally in a fair and equalmanner, on thesamefooting, and withthesameemphasis. Whilethesignificanceofnational and regionalparticularities and varioushistorical, cultural and religiousbackgroundsmustbeborne in mind, itisthe duty ofStates, regardlessoftheirpolitical, economic and culturalsystems, to promote and protectallhumanrights and fundamentalfreedoms. Zdroj: http://www.unhchr.ch/huridocda/huridoca.nsf/%28symbol%29/a.conf.157.23.en

45. Znění Paktů OSN (čl. 2) • MPOPP: „Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje respektovat práva uznaná v tomto Paktu a zajistit tato práva všem jednotlivcům na svém území a podléhajícím jeho jurisdikci, bez jakéhokoli rozlišování (…)“ • MPHSKP: „Každý stát, který je smluvní stranou Paktu, se zavazuje podniknout při maximálním využití svých zdrojů samostatně, i prostřednictvím mezinárodní součinnosti a spolupráce kroky hospodářské a technické k postupnému dosažení plného uskutečnění práv uznaných v tomto Paktu, a to všemi vhodnými prostředky, včetně přijetí zákonodárných opatření.“

46. Sociální práva jako práva? • Neslouží skutečně základním zájmům člověka • Příliš nákladné • Neproveditelné v méně rozvinutých zemích • Protiargumenty

47. Označení LP musí splňovat podmínky (vs HSKP a práva 3. generace)(D.BEETHAM) • Základní a univerzální (x spíše chtěné, jen vyspělé země) • Definovatelné v soudně vymahatelné formě (těžko) • Musí být jasné, kdo právo prosazuje nebo implementuje • Odpovědný úřad má kapacitu k naplnění svých závazků

48. Čl. 28 VDLP • ČJ: „Každý má právo na to, aby vládl takový společenský mezinárodní řád, ve kterém by práva a svobody v této deklaraci byly úplně uskutečněny.“ • AJ: „Everyone is entitled to a social and international order in which the rights and freedoms set forth in this Declaration can be fully realized.“

49. Mezinárodní závazky České republiky v oblasti lidských práv Linda Janků Jozef Janovský Hubert Smekal Katarína Šipulová SEPS, 2-3/2012; článek ke stažení

50. Lidská práva v české zahraniční politice Za základní hodnoty ve svém zahraničně politickém působení považuje ČR nezcizitelnost přirozených lidských práv, obecné mezinárodní právo a princip vlády práva. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky (2011): Koncepce zahraniční politiky České republiky. Schváleno vládou 20. července 2011, s. 5.