1 / 30

Řízení zásob - systémy

Řízení zásob - systémy. Cílková Eva Kacovská Kamila Koutná Lucia Křížová Hana Tillová Michaela Zlesáková Tereza. Úvod. Úkolem řízení zásob je: vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby a spotřeby tlumit náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou procesů.

sharne
Download Presentation

Řízení zásob - systémy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Řízení zásob - systémy • Cílková Eva • Kacovská Kamila • Koutná Lucia • Křížová Hana • Tillová Michaela • Zlesáková Tereza

  2. Úvod Úkolem řízení zásob je: • vyrovnávat časový nebo množstevní nesoulad mezi procesem výroby a spotřeby • tlumit náhodné výkyvy v průběhu těchto dvou procesů.

  3. Předmětem řízení zásob • optimalizace výše zásob a stanovování frekvence a velikosti dodávek • zajištění efektivního vynakládání prostředků na zásoby • zajištění plynulé výroby • náklady na dopravu, náklady na skladování a další náklady

  4. Řízení zásob může být: • Operativní - udržování konkrétních druhů zásob ve výši a struktuře odpovídající potřebám spotřebitelů - potřeby spotřebitelů uspokojit včas a v reálné míře s minimálním vynaložením nákladů • Strategické - soubor rozhodnutí o výši finančních zdrojů, které může podnik vyčlenit na krytí zásob

  5. Volba systému řízení zásob • Volba systému řízení zásob vychází z: - účelu stanovení zásob v konkrétním provozu - charakteru potřeby - ekonomických podmínek - informačních zdrojů apod. • Na volbu systému řízení zásob má zásadní vliv: - charakter poptávky po zásobách, tzn. jak zásoba vzniká (závislá či nezávislá) a také zda se jedná o stálou či nárazovou poptávku - systém toků materiálu v logistickém řetězci, tj. princip tahu či tlaku

  6. Nezávislá poptávka – taková poptávka, která nemá vztah k poptávce po jiném druhu zboží a podnik ji nemůže ovlivnit. Jedná se především o poptávku po hotových výrobcích. Tato poptávka musí být předpovídána. • Závislá poptávka – odvozuje se z poptávky po jiném druhu zboží např. z poptávky po hotovém výrobku. Závislou poptávku lze vypočítat na základě výrobního programu hotových výrobků objednaných zákazníkem.

  7. Tři strategie řízení zásob podle pohybu materiálu • řízení zásob poptávkou (tzv. tažný – pull princip) – tento způsob bývá spojený s nezávislou poptávkou, kdy požadavky zákazníků vtahují zásoby do logistického řetězce • řízení zásob plánem (tzv. tlačný – push princip) – tento způsob je spojen se závislou poptávkou, kdy podnik tlačí výrobky do logistického řetězce na základě detailní znalosti požadavků zákazníků • adaptivní metoda řízení zásob – je kombinací obou předchozích principů

  8. Dva systémy řízení zásob podle charakteru poptávky • řízení zásob v podmínkách jistoty – uplatňuje se při závislé poptávce, tento systém představuje řízení zásob plánem, kdy na základě výrobního plánu zjistíme potřebu jednotlivých položek zásob, počet kusů a časové rozložení doplňování zásob • řízení zásob v podmínkách nejistoty – uplatňuje se především u nezávislé poptávky, kterou musíme předpovídat; přesnost předpovědi ovlivňuje např. konkurence, ekonomické podmínky, změny v nákupních trendech apod.; podnik může výkyvy v poptávce eliminovat např. pojistnými zásobami

  9. Stochastické modely zásob - používají se v situacích, v nichž budoucí potřeba nebo délka pořizovací lhůty mají charakter náhodně proměnných veličin - mají neurčitou poptávku a pořizovací lhůtu - úkolem modelů je minimalizovat celkové náklady, které se skládají ze skladovacích a pořizovacích nákladů a nákladů z nedostatku zásoby • Člení se podle možností opakovat objednávky na dvě podskupiny: - modely statické – s jednorázovou objednávkou - modely dynamické – s možností opakované objednávky

  10. Stav zásob při stochastické poptávce

  11. Stochastické modely statické = modely se stochastickou poptávkou a jednorázovou objednávkou • Předpoklad modelu: - nemožnost dalšího doplňování zásob, tj. jednou pořízená zásoba nemůže již být doplněna - není možné skladovat neprodané zboží do dalšího období • Tyto modely jsou vhodné pro: • sezónní zboží • módní zboží • rychle se kazící zboží • přesně termínované služby

  12. Stochastické modely dynamické = modely se stochastickou poptávkou a znovuobjednávkou - úkolem modelů je určit velikost objednávky tak, aby celkové náklady včetně ztráty zapříčiněné neuspokojením poptávky byly minimální - představují nástroj, pomocí kterého hledáme optimální režim regulačních zásahů do zásobovacího procesu • Předpoklady modelů: • Pořizovací lhůta je známá a konstantní. • Náklady z nedostatku zásoby se váží k nedostatku jedné jednotky bez ohledu na dobu trvání nedostatku. • Poptávka během pořizovací lhůty dodávky má normální rozdělení. • Optimální objednací úroveň je vyšší než střední hodnota poptávky v pořizovací lhůtě. • Pojistná zásoba je kladná.

  13. Regulační zásahy zásobovacího procesu - výše, kterou zásobu doplňujeme - délka objednávkového intervalu, popř. délka dodávkového cyklu. • Formy regulačního opatření – objednávkový režim - režim volných objednacích termínů - spočívá v tom, že se zásoba doplňuje, až když klesne na úroveň signálního stavu. Délka objednávkového intervalu je tedy vždy proměnlivá a závisí na intenzitě výdejů. - režim konstantní délky objednávkového intervalu - proměnné je množství, kterým zásobu doplňujeme. Toto množství pak závisí na zjištěném stavu zásob a výši očekávané potřeby.

  14. Simulační model zásob představuje odlišný přístup: - založený na velkém množství opakovaných experimentů s modelem ve formě počítačového programu - simulační modely jsou schopné nalézt řešení i pro velmi složité a specificky definované problémy (oproti analytickým metodám, které jsou pro řešení dnešních komplexních, dynamických úloh příliš statické)

  15. Deterministické modely 1.Modely s přechodně neuspokojenou poptávkou - v praxi - pokud je firma v monopolním postavení • Rozlišuje dva případy: - neuspokojená poptávka je definitivně ztracena - poptávka, kterou přechodně nelze uspokojit je odložena a „čeká“

  16. Model s přechodně neuspokojenou poptávkou

  17. 2. Produkčně-spotřební (POQ) modely - zásoba se doplňuje postupně (výrobou) a v průběhu doplňování se zásoba zároveň spotřebovává - menší průměrné množství zásob na skladě - nepřípustnost neuspokojení poptávky

  18. Produkčně-spotřební model

  19. 3. Množstevní slevy - odběratel bere v úvahu pouze úsporu v důsledku nižší pořizovací ceny - je třeba vyčíslit vyšší skladovací náklady způsobené vyšší průměrnou zásobou - v předchozích modelech se nebrala v úvahu pořizovací cena dodávek (předpokládalo se, že nezávisejí na velikosti objednávky) - v praxi - dodavatel nabízí nižší nákupní cen při odběru většího množství najednou

  20. 4. Modely „just-in-time“ (JIT) - skladované zásoby jsou velmi malé - nízká úroveň zásob vyžaduje vysokou frekvenci dodávek - základem jsou velmi malé objednávky nebo výrobní dávky - výhodný systém JIT = snížit jednotkové pořizovací náklady

  21. Posunutí ekonomického optima v JIT systémech

  22. Systémy s pevnou velikostí objednávky (FOQ – Fixed Order Quantity) Proměnné v modelech s konstantní velikostí objednávky

  23. Dvě alternativy těchto modelů - pokud je z různých důvodů nutné nebo výhodné objednávat určité množství produktů • 1. Model R0G - signál k objednávce se vydává jakmile zásoba poklesne pod R0 - nižší nebezpečí nedostatku zásob, nižší průměrný stav zásob - dražší položky; zboží s vysokými skladovacími náklady - pro objednací úroveň platí vztah: R0 = p + td

  24. Model s konstantní velikostí objednávky a s kontrolou zásob po každém výdeji plnou čarou fyzická zásoba, čárkovaně dispoziční zásoba

  25. 2. Model RkQ - pravidelné kontrolní intervaly - pro objednávají úroveň platí: Rk = p (td + α . tk) α = <0,5; 0,7> - vyšší stav zásob - modely se obecně hodí pro levnější zboží

  26. Model s konstantní velikostí objednávky a pravidelnou kontrolou zásob plnou čarou fyzická zásoba, čárkovaně dispoziční zásoba

  27. Systémy s pevnými objednacími termíny (FTP-fixed time period) -objednávané množství může a nemusí být konstantní - vždy je stejný interval objednávek. Existují dvě alternativy kontroly zásob: 1. (S Rk) s kontrolou v pravidelných intervalech 2. (S R0) s kontrolou po každém výdeji Cílová úroveň zásob se stanoví: S = R0 + Q = p . td + Q

  28. Proměnné v modelech s konstantními intervaly objednávek

  29. Závěr • řízení zásob je pro podnik velice důležitá činnost • oblast zásob představuje největší rezervy ve snižování nákladů • rozhodování o strategii řízení zásob předpokládá správné pochopení úlohy zásob v logistickém systému • měřítkem efektivity řízení zásob je zvyšování rentability podniku • cíl = oblast zásob co nejmenší

  30. Použitá literatura • DÖMOVÁ L., BERÁNKOVÁ M., Modely řízení zasob I, ČZU, PEF, Credit Praha 2004, ISBN 213-1140-1 • ŠTŮSEK J., Logistický management, ČZU, PEF, 2005, 248 s. ISBN 80-213-1259-9

More Related