Literatura antického Řecka

1. Literatura antického Řecka Diana Jiová, Amálie Knotová

2. Řecká literatura • Řecká literatura se dělí do tří základních období: - archaické - atické - helénistické • Řecká literatura vychází z mýtů • Antický verš: dlouhé, nerýmované verše verše nejsou dělené do slok • Časoměrný verš = pravidelné střídání dlouhodobých a krátkodobých slabik • Epiteton = básnický přívlastek

3. OBDOBÍ ARCHAICKÉ (8.-6. stol. př.n.l.)

4. Homér - Ílias a Odyssea • Eposy hrdinské • Ílias (Ílión = Trója) – líčí posledních 51 dnů desetileté války Trojanů a Řeků • Odyssea - popisuje pouze 41 dnů z desetiletého bloudění ithackého krále Odyssea, který se vrací z trojské války

5. Sapfó - Písně z Lesbu, 7.-6. stol. př.n.l. • Sapfó na ostrově Lesbos založila jednu z nejstarších básnických škol pro dívky • Psala milostnou poezii o lásce, stesku, smutku, oslavovala bohyni Afroditu - Písně z Lesbu • Lesbická láska

6. Anakreón, asi 6. stol. př.n.l. • Skládal básně na oslavu boha Dyonýsa • Anakreónská poezie - oslava lásky, přátelství a vína

7. OBDOBÍ ATTICKÉ (5.-4. stol. př.n.l.) • je to vrchol řecké demokracie a období největšího rozmachu Athén • v této době vzniklo řecké drama - vyvinulo se z obřadních her na oslavu boha Dionýsa - nejprve jeden herec doprovázený sborem, později 2 až 3 herci • tvořily se hry tragické i komické

8. Znaky antické tragédie - čerpá z mytologie- hrdinové jsou odvážní a stateční, nebo krutí a samolibí- jsou tvořeny ve veršované podobě- jednota času, děje a místa- děj se nečlení na dějství- spojení zpěvu, tance a mluveného slova

9. Aischylos - Oresteia (Orestes je povinen pomstít smrt otce Agamemnona, to znamená zabít svou matku, která ho zavraždila)

10. Sofoklés - Antigona Antigona plní mravní příkaz a pohřbí svého bratra Polyneika, přestože je to výslovně zakázáno a je odsouzena ke kruté smrti) - Král Oidipus (hlavní hrdina je trestán za vinu, že nevědomky zavraždil svého otce a oženil se svou matkou)

11. Eurípidés - zaujímá kritický postoj k mýtu a tvoří na téma lásky a psychologie ženy- Médea a Elektra

12. Znaky antické komedie - zesměšňuje jevy života a mají šťastný a smírný konec- útok na politické poměry a soudobou morálku- nevázaný žert

13. Aristofanés - Ptáci - příběh o athénských občanech • Jezdci - o úplatkářství a vrtkavosti athénského lidu • Žáby - vysmívá se literárním snobům, odsuzuje Eurípida • Lysistrate - téma dívčí války - v těchto hrách se řeší aktuální politické otázky a názory

14. Dějepisectví • Hérodotos (484 - 425 př.n.l.) • „otec dějepisu“ • jeho líčení historických událostí v díle „Dějiny“ je prokládáno i povídkovými příběhy, historicky není příliš spolehlivé

15. Dějepisectví • Thúkýdidés (460 - 396 př.n.l.) • byl sám účastníkem bojů, které popsal v „Dějinách Peloponéské války“ • pracoval s historickými prameny, boje posuzoval z hlediska obou zúčastněných stran, zabýval se hospodářskými i politickými poměry

16. Řečnictví • Démosthenés (384 - 322 př.n.l.) • postavil se útočnými řečmi proti Filipu Makedonskému, jenž se snažil o nadvládu nad Řeckem

17. Filozofie • Sókratés (469 - 399 př.n.l.) • ovlivnil athénské myšlení • začal používat metodu dialogu • Sókratovské dialogy zapsal až jeho žák

18. Filozofie • Platón (427 - 347 př.n.l.) • díla „Faidros“ (o kráse a idejích) a „Symposion“ • Platónova filozofie vychází z nauky o světě idejí. Tento svět je neměnný, dokonalý a existuje nezávisle na našem reálném světě. • Platon a jeho dílo: „Ústava“ = politický spis

19. Filozofie • Aristotelés • žák Platóna, zakladatel logiky, vedl v Athénách vlastní školu, vychovatel Alexandra Makedonského, spisy: „Rétorika“ (Umění řečnické) „Poetika“ (Umění básnické)

20. OBDOBÍ HELÉNISTICKÉ (4.-1. stol. př.n.l.) je to období kdy se řecká kultura šířila do celého světa prostřednictvím dobytých území Alexandrem Makedonským- vzniká tzv. "nová komedie" - autorem je Menandros- vzniká dobrodružný román Idyla = krátká báseň s přírodními náměty Bukolická poezie = zobrazuje život pastýřů a venkovanů, který je plný harmonie, souznění s přírodou; častou formou bývá dialog