1 / 35

Úvod do modulu: Distanční opory - texty

Úvod do modulu: Distanční opory - texty. akademie distančního vzdělávání. Ludmila Urbášková Olomouc 2007. Obsah prezentace. Cíle modulu Úvod Studijní opory Studijní texty Struktura textů Struktura kapitoly Studijní cíle Doba potřebná ke studiu Průvodce studiem Výkladová část

tarak
Download Presentation

Úvod do modulu: Distanční opory - texty

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Úvod do modulu: Distanční opory - texty akademie distančního vzdělávání Ludmila Urbášková Olomouc 2007

  2. Obsah prezentace • Cíle modulu • Úvod • Studijní opory • Studijní texty • Struktura textů • Struktura kapitoly • Studijní cíle • Doba potřebná ke studiu • Průvodce studiem • Výkladová část • Jak oslovit čtenáře – studenta? • Dialogový, interaktivní text • Jasný, otevřený jazyk

  3. Obsah prezentace • Přívětivý text • Didaktické zásady • Strategie psaní pro DiV • Plánování • Příprava • Aktivizační prvky • Na co si dát pozor… • Aktivizační prvky – otázky • Aktivizační prvky – testy • Aktivizační prvky – příklady • Aktivizační prvky – případové studie • Reflexe a sebereflexe • Myšlenkové mapy

  4. Obsah prezentace • Typografické zásady • Efektivita mezer mezi řádky a písmeny • Efektivita barev a fontů • Kompozice textu v ploše • Multimédia ve studijních oporách • Interaktivita MM a její stupně • Multimediální komponenty • Barvy, barvy, barvičky… • Barevná schémata • Efektivita barev a kontrastů • Barvy pro barvoslepé • Grafické formáty

  5. Obsah prezentace • Video • Funkce zvuku v MM studijních pomůckách • Mluvený text • Hudba • Zvukové efekty • Zvuk a internet • Synchronizovaná multimédia • Na co nesmíme zapomenout • Co najdeme na internetu • Závěr • Profil autora

  6. Cíle modulu Po prostudování modulu budete schopni: • vytvořit správnou strukturu studijního textu, • začlenit do studijních opor aktivizační a motivační prvky, • rozhodnout se o vhodném uplatnění multimediálních prvků do studijních opor, • aplikovat pravidla typografie, kompozice a efektivity barev při vytváření studijních opor jak tištěných tak elektronických.

  7. Úvod • Modul „Studijní opory (texty a multimédia)“ je určen pedagogickým pracovníkům, kteří budou potřebovat vytvořit studijní opory pro distanční vzdělávání. • Užitečné informace zde najdou i manažeři a organizátoři distančního studia, protože i oni musí být informováni o základních kvalitách studijních opor pro distanční vzdělávání. Mají přece rozhodující slovo v tom, jaké opory se do kurzu zařadí a v jaké kvalitě mají být.

  8. Studijní opory (materiály) Veškeré studijní a informační zdroje, které jsou speciálně připravené a využívané v distančním vzdělávání nebo eLearningu. • Tištěný studijní materiál metodicky, psychologicky a graficky speciálně zpracovaný tak, aby v maximální míře usnadňoval samostatné studium. • Elektronické materiály na CD nebo na netu, které studenti použijí při studiu. • Průvodce studiem, který představuje návod a doporučení k efektivní organizaci a řízení vlastního samostudia.

  9. Studijní texty Efektivita procesu přijímání informací je základním kritériem pro specifické úpravy distančního textu! • Studijní text pro DiV • určen pro samouky, • text je členěn a informace jsou studentům dávkovány, • slouží jako pracovní sešit, • aktivizuje, motivuje studujícího pomocí úkolů a cvičení, • poskytuje zpětnou vazbu.

  10. Struktura textů Každý text pro distanční formu vzdělávání má určitou strukturu: celého textu, kapitoly, stránky. Struktura stránky: Hlavní sloupec (70-80%) text, cíle, průvodce… grafy, schémata tabulky, aktivizační prvky (otázky, ukoly, testy…), obrázky. Popisný sloupec (20-30%) poznámky, doplňky a řešení příkladů, komentáře k textu, stručný popis obrázků a tabulek, ikony.

  11. Struktura kapitoly • Studijní cíle • Doba potřebná ke studiu • Průvodce studiem (uvedení do problematiky) • Text • Prvky podporující aktivitu studujících – otázky, úkoly, cvičení apod. • Část pro zájemce • Příklady, případové studie • Obrázky, grafy, schémata, tabulky apod. • Shrnutí • Pojmy k zapamatování • Klíč

  12. Studijní cíle Jasné formulování toho, co bude student po nastudování kapitoly • Teoreticky znát • Schopen prakticky zvládnout • Cíle musí být vzájemně v souladu ale nesmí se zaměňovat: • vzdělávací cíle • pedagogické cíle • studijní cíle a dílčí cíle (kapitol) – pro studenta Vlastnosti studijních cílů: Konkrétní(přesná specifikace výsledné změny, aktivní slovesa bez podmínek) Přiměřené(cíle mají studenty povzbudit) Kontrolovatelné(musí být možné identifikovat získané výstupní ovednosti) V souladu se studijním programem( cíle mají specifikovat to, co budou potřebovat studující, nikoliv to, co považuje za nutné autor) Konzistentní

  13. Doba potřebná ke studiu • Stanovení optimální doby ke studiu • Základního textu, externích zdrojů • Vypracování úkolů a cvičení • Celého textu a jednotlivých částí (kapitol) • Tato doba je ovlivněna: • Cílovou skupinou • Náročností (obtížností) textu • Opačně z možné časové dotace odvodíme rozsah kapitol Uvážíme-li na podkladě empirickým zjištění, že člověk čte 200-300 slov za minutu, při učení 50-100 slov za minutu, dostaneme jednoduchým propočtem, že hodina studia představuje 3000-6000 slov.

  14. Průvodce studiem • vkládán na klíčová místa • upozorňuje, • poskytuje metodickou pomoc, • podává důležité informace ke studiu, • usměrňuje učební aktivitu studujících.

  15. Výkladová část • Jak tedy být přátelský ke čtenáři? Každý text je nejen o něčem, ale také pro někoho. Číst texty znamená podílet se na dohodě o čtení. Srozumitelnost každého textu předpokládá nějakou základní dohodu o způsobu, jak jej máme číst. Tato dohoda o čtení je chráněna kulturními aparáty doby jako jsou literární věda, školní výuka, média apod. Ty určují, jaký správný smysl dát větám v textu. Dohody o čtení textů se nejčastěji mění s příchodem nových generací čtenářů (studentů). • Napětí mezi poznávací funkcí textů a jejich funkcí estetickou, mezi tím, o čem texty jsou, a tím, jak jsou udělány, je nicméně klíčem k jejich interpretaci v každé době. Bělohradský,V.: Kreativní čtení,1999

  16. Jak oslovit studenta-čtenáře? Prostředků k tomu je mnoho: • výběr jazyka • výběr událostí a fakt (fakta, která je třeba znát, abychom mohli textu rozumět) • výběr stylistický (podle stylu modelový čtenář pozná žánr textu a také to, co od něj může očekávat – poučení, zábavu,…) • fokalizace (zvláštní hledisko v textu, například hledisko dítěte, nevědoucího člověka, člověka se zcela konkrétní zkušeností nebo postavením,…) • … Čtenář, kterého by text chtěl mít.

  17. Dialogový, interaktivní text • mluvte v první osobě: hovořte jako „já“ nebo „my“, pokud je to adekvátní, a studujícího oslovujte „vy“ • občas používejte řečnické otázky (např. „Souhlasíte se mnou?“, „Mám pravdu, viďte?“,…), pomáhají udržet pozornost studujícího • nebojte se poukazovat na kontrasty • udržujte čtenáře „na stejné vlně“ používáním odkazů a analogií poukazujících na sdílenou každodenní zkušenost • snažte se na věci dívat „z lidského úhlu“ všude tam, kde je to relevantní

  18. Jasný, otevřený jazyk • odstraňte z textu přebytečná slova (např. místo „v tomto konkrétním okamžiku“ použijte „teď“ apod.) • pokud máte na výběr, používejte krátká slova místo dlouhých • dejte přednost konkrétním vyjádřením před abstraktními (např. místo „objevila se velká úmrtnost pokusných zvířat“ raději „pokusná zvířata hodně umírala“) • používejte aktivní formu sloves místo pasivní (např. ne „změna byla udělána“ ale „udělali jsme změnu“) • snažte se o co nejkratší, ale různě dlouhé věty (doporučuje se méně než 20 slov, ale není to samozřejmě dogma) • strukturu textu udržujte co nejjednodušší (doporučuje se členění maximálně do tří úrovní) • odstavce udržujte krátké (doporučuje se 3-4 na stránku textu a tak, aby jeden odstavec obsahoval jednu ucelenou myšlenku) • zamyslete se při formulaci nadpisů – měly by co nejvýstižněji vyjádřit obsah textu, který uvozují (nebojte se používání otázek v nadpisech ani jejich výraznějšího formátování) • používejte obvyklá a dobře známá slova, zvláště s ohledem na strukturu vašich studentů

  19. Přívětivý text • představte studujícími sebe (případně i spoluautory) a sdělujte mu své zkušenosti (student musí chápat, že mu sdělujete své osobní zkušenosti) s předmětem studia • mějte stále na paměti, abyste se nedotkli některých lidí v souvislosti s rozdílností pohlaví, věku, ras, fyzických schopností,… • snažte se vyjadřovat s přiměřenou mírou obtížnosti Zpracováno podle D.Rowntree,1999

  20. Didaktické zásady • komplexnost (zachovejte logické návaznosti) • aktivita (do vzdělávacího procesu musíte studenta vtáhnout tím, že se ho aktivně účastní, definujte proto i cíle kapitol tak, aby podporovali aktivní přístup studenta ) • samostatnost (podněcujte studenta k samostatné práci, při definici cíle nezapomínejte tedy také na praktické dovednosti, které bude po prostudování kapitoly zvládat; při zařazování cvičení nenabízejte hned hotová řešení, ale napřed spíš jen nápovědu) • přiměřenost (respektujte možnosti studentů, např. časovou náročnost, zběhlost v práci s počítačem, zkušenosti z praxe apod.) • posloupnost (postupujte nejen v textu ale i při definování cílů od jednodušších ke složitějším, napřed zařaďte spíše analytické cíle a teprve potom syntetické)

  21. Strategie psaní pro DiV • Plánování 25% • Příprava na psaní 25% • Psaní a přepisování 50% Nelekejte se, když první dvě etapy zabraly polovinu času, který na vytvoření textu máte. Ale pokud jste je udělali poctivě, máte práci ulehčenou. ☻ Máte hotovou přesnou představu o tom, co budete psát a nebudete ztrácet spoustu času změnami a přepisováním. ☻ Máte pohromadě většinu materiálů včetně aktivit, příkladů, zpětné vazby.

  22. Plánování Co se ode mne očekává? Možná do textu zakomponujete jen své vlastní představy, nejspíš ale budete muset vyhovět i představám svého zaměstnavatele… Jaké zdroje budu pro svůj text potřebovat? Nejspíš to bude jen váš vlastní čas, schopnosti a energie, ale možná budete potřebovat výstupy práce i někoho jiného, nějaký další materiál… • Jaké jsou moje časové možnosti? V tomto směru je dobré zůstat realistický a neuvázat se k něčemu, co není v lidských silách.

  23. Příprava • zvažte vstupní znalosti studujících, pokud jsou nedostatečné, navrhněte program k jejich doplnění • utřídění myšlenek a nápadů pro text, vyhledání vnějších zdrojů informací • přesné definice cílů, dávkování informací a ujasnění vzájemných souvislostí • vytvoření aktivit a zpětné vazby • nalezení příkladů • vymyšlení a příprava grafiky • navržení fyzického formátu

  24. Aktivizační prvky Kvalitní distanční materiál motivuje a povzbuzuje studujícího k aktivní činnosti OTÁZKY • ITQs (In Text Questions) • SAQs (Self-assesment Questions) CVIČENÍ • Slouží k ověření praktických dovedností, které by měl student studiem textu zvládnout. Mají nezastupitelnou autokorekční funkci. TESTY • Tvoří je ucelené soubory otázek typu ITQs. K tomuto typu aktivity je nutně potřeba doplnit klíč a hodnocení výsledku vzhledem k schopnosti studenta postupovat s touto úrovní vědomostí v textu dále. ÚKOLY(projekty, eseje) • Jsou po vypracování, které zpravidla zabere větší množství času, odeslány tutorovi. Tutor se k nim písemně vyjádří a toto vyjádření sdělí studujícímu. Zpravidla tento typ aktivit slouží také jako podmínka k úspěšnému ukončení vzdělávací akce. PŘÍKLADY A PŘÍPADOVÉ STUDIE

  25. Na co si dát pozor • Nevytvářejte pseudoaktivity, které ve skutečnosti studentovi nic nepřinesou; v odhalení těchto aktivit vám pomůže dobře fungující zpětná vazba a rovněž provedení pilotního kurzu. • Obtížně zvládnutelné aktivity, nebo jen s velkou časovou dotací, se tutorovi někdy velmi těžko odhadují, takže je tu opět důležitá zpětná vazba a pilotní běh. • Neodklánějte se od učiva, ani kdyby vaše cvičení bylo sebezajímavější.

  26. Aktivizační prvky - otázky Zásady tvorby otázek: • jednoznačné a jasné otázky • student musí být spolehlivě připraven na zodpovězení otázky • zamyslete se nad možností nejednoznačných odpovědí • návaznost na pozdější celkové hodnocení • musí být jasné, zda otázky slouží k autokorekci nebo hodnocení práce studenta Pokud student zodpoví většinu otázek správně, působí to jako silná motivace.

  27. Aktivizační prvky - testy • Srovnávací testy – testy relativního výkonu, porovnávají znalosti s ostatními účastníky testování • Ověřovací testy – testy absolutního výkonu, znalosti jsou porovnávány s tzv. „ideálním studentem“, který učivo dokonale ovládá • Testy výsledků výuky (evaluační testy) • Testy studijních předpokladů

  28. Aktivizační prvky - příklady Vytvoření systému poznatkových a zkušenostních schémat. • Typy příkladů: • krátké příklady k ilustraci • návody k použití nabytých znalostí • příklady zařazené do procesu výkladu jako jeho součást nebo východisko problému • Formy příkladů: • poukázání na dřívější znalost nebo zkušenost • poukázání na jinou relevantní situaci • analogie na nějaké předchozí znalosti • příběhy jiných lidí nebo i tutora, odrážející nebo dokreslující učivo • obrázky, grafy, tabulky

  29. Aktivizační prvky – případové studie • Ze skutečné praxe • Zcela fiktivní • Upravené z praxe, aby lépe odrážely potřeby studia Slouží k navození představy reálné situace a nutí studenta vypracovat řešení i jeho alternativy. Toho dosáhne: • komplexní aplikací poznatků • pochopení reálných situací a souvislostí

  30. Reflexe a sebereflexe • Navozuje přemýšlení o obsahu výuky • Přemýšlení o použitých metodách • Hodnocení sebe sama v procesu výuky • Typy sebereflexe: • volné sebereflexní poznámky na konci kapitoly si studenti zapíší poznámky reflektující výuku a je samotné přímo do studijního textu, tyto zápisy pak používají na konci studia k závěrečné sebereflexi • reflektivní tabulka metod zaměřuje pozornost především na použité vyučovací metody a strategie • reflexe v roli, např. optimisté, pesimisté, pragmatici, věční rebelové…, nebo studenti, učitel, ředitel…

  31. Myšlenkové mapy • Jedná se o jednu z technik „tvořivého myšlení“. • Opírá se o skupinovou diskuzi a řešení problémů. • První fáze:spontánní produkování nápadů, netradičních řešení atd., přičemž je vyloučeno jakékoliv jejich hodnocení • Druhá fáze:nápady jsou podrobeny analýze, různě se modifikují a dopracovávají s cílem nalézt nejlepší řešení

  32. Typografické zásady • Zásada 1: Pokud zarovnáváme několik řádků pod sebou na střed, musí být spodní řádek nejkratší. • Zásada 2: Pokud strana obsahuje jeden dominantní prvek (název dokumentu atd.), měl by být umístěn v optickém středu, který je kousek nad středem geometrickým. • Zásada 3: Nejdůležitější nadpisy nebo obrázky by měly být v textu umístěny na tzv. zlatém řezu. • Zásada 4: Pokud je v textu více obrázků, měly by jejich okraje být v lince. Pokud je na obrázku pohybující se předmět nebo někam hledící člověk, měl by pohyb (pohled) vždy směřovat dovnitř knihy. • Zásada 5: Popisky obrázků se dávají do textových polí pod obrázky, píší se menším písmem než je základní text (někdy i kurzívou) a nepíše se za nimi tečka. Popisky k zajímavým obrázkům si přečte skoro každý – mělo by v nich být uvedeno nejen, co je na obrázku, ale i stručně řečené důležité sdělení tiskoviny. • Zásada 6: Dlouhé „šedé“ texty lidé často vůbec nečtou. Text by měl být výrazně členěn nadpisy, měl by mít jasnou strukturu.

  33. Efektivita barev a fontů Některé typy fontů, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými. Některé velikosti písma, zvláště při určité kombinaci barev pozadí a textu, se stávají téměř nečitelnými.

  34. Efektivita mezer Mezery mezi písmeny musí být dostatečné. Mezery mezi řádky musí být dostatečné.

  35. Kompozice textu v ploše • Vzdálenost horního a dolního kraje nesmí být menší než mezery mezi slovy • Řádkový proklad nesmí být větší než vzdálenost textu od okraje

More Related