1 / 15

Aplikace spektrometrie těžkých nabitých částic

Aplikace spektrometrie těžkých nabitých částic. 1) Identifikace supertěžkých elementů pomocí sekvence rozpadů alfa 2) Studium horké a husté hmoty pomocí spektrometrie nabitých částic. srážka těžkých iontů při ultrarelativistických energiích. Tabulka izotopů v oblasti supertěžkých prvků.

tarmon
Download Presentation

Aplikace spektrometrie těžkých nabitých částic

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Aplikace spektrometrie těžkých nabitých částic 1) Identifikace supertěžkých elementů pomocí sekvence rozpadů alfa 2) Studium horké a husté hmoty pomocí spektrometrie nabitých částic srážka těžkých iontů při ultrarelativistických energiích Tabulka izotopů v oblasti supertěžkých prvků

  2. Produkce supertěžkých prvků Kapkový model: 1) s rostoucím protonovým číslem klesá stabilita 2) s rostoucím protonovým číslem roste přebytek neutronů Konkurence objemové energie (vazba silnou interakcí) a coulombovské energie Existence „stabilnějších“ supertěžkých elementů umožněna existencí magických čísel - slupkové struktury ↔ slupkový model Ostrov stability – Z = 114 a N = 184 – závisí na tvaru potenciálu, značná neurčitost Problém: velmi malé účinné průřezy produkce jen jednotlivých jader – nutná bezesporná identifikace Energie : 1) dostatečná na překonání coulombovské bariery 2) co nejmenší, aby složené jádro vydrželo Možnosti produkce: 1) Neutronový záchyt – po Z = 100 (pak dřívější rozpad než záchyt) 2) Reakce lehkého jádra na těžkém terči 3) Slučování těžkých jader „za studena“ – projektil A ~ 40, EEX ~ 10 MeV 4) Slučování těžkých jader „za horka“ – použití 48Ca (Z = 20) EEX~ 40 MeV Rozpad řadou rozpadů alfa → částice alfa nesou informaci o rozdílu energie jader

  3. TOF zastavení svazku dipolové magnety rotující terč elektrické deflektory kvadrupólové magnety svazek Detekce supertěžkých prvků v GSI Darmstadt Prvek 107 – 112 zařízení SHIP v GSI Darmstadt: slučovací reakce na jádrech Pb, Bi: využití separace, separace složeného jádra, implantace do aktivního objemu detektoru a identifikace pomocí řady rozpadů alfa Identifikace jednotlivých případů vzniku a rozpadu supertěžkého prvku: • Zachycení všech alfa ze sekvence rozpadů a určení jejich energie • Identifikace štěpení Rotující terč (Pb, Bi) nízký bod tání intenzivní svazek – 1012 jader/s Výběr vzniklého složeného jádra: Rychlostní filtr: Elektrické deflektory a dipólové magnety: Fel = q·E Fmag = q·v·B Zařízení SHIP Správný výběr E a B  pro vCMje FTOT = Fel – Fmag = 0

  4. Potlačení zbývajícího pozadí: TOF spektrometr: Start – průchodové detektory, tenké uhlíkové folie (produkce elektronu) a mikrokanálové destičky Efektivita 99,8%, rozlišení 700 ps Stop – 16 křemíkových stripových detektorů ΔE = 14 keV pro alfa z 241Am průchodové detektory Pokrytí: 80% z 2π HPGe detektory – fotony z vybíjení vybuzených jader Účinné průřezy až ~ pb, jedno jádro za desítky dní Velmi intenzivní svazky po dobu měsíců stop detektor (křemíkový)

  5. Slučování při nízkých energiích: • 107 Bh Bohrium • Hs Hassium • 109 Mt Meitnerium • Dm Darmstadtiumu • Rg Roentgenium • 112 prokázán První identifikované rozpady zatím pojmenovaného prvku s největším Z Další – slučování za vyšších energií: (112, 113, 114, 115, 116, 118) Problém – nekončí u známých izotopů, dost dlouhé poločasy rozpadu (problém s identifikací pomocí koincidencí) Rok 2006 – navázání –zdá se OK Výsledky z GSI potvrzeny i v japonské laboratoři RIKEN Reakce:48Ca + 244Pu → Z = 114, A = 292 Excitační funkce pro reakci C+Pu

  6. Slučování za „studena“ Slučování za „horka“ Mapa supertěžkých prvku

  7. Chemická analýza jednotlivých atomů Jádro se rozpadne dříve než vznikne další 108 Hassium – poslední prvek zatím zkoumaný chemicky Známé izotopy hassia První produkované jádro hassia Oxid rutheničelý RuO4 Oxid osmičelý OsO4 Oxid hassičelý HsO4 Zkoumání těkavosti → oxidy X–čelé velmi těkavé Produkce stabilnějších izotopů Hs úzký kanálek s klesající teplotou od -20oC do -170oC → čím těkavější tím dále se dostane než adsorbuje Hs s A ~ 288 bude možná velmi stabilní

  8. Studium horké a husté jaderné hmoty pomocí produkce nabitých částic Srážky relativistických těžkých iontů → velký počet produkovaných nabitých částic Snaha o 4π detektory nabitých částic Příklad FOPI spektrometr v GSI Darmstadt Určení teploty jaderné hmoty – průběh spektra Určení tlaku – kolektivní toky částic Schéma FOPI spektrometru Určení stavové rovnice jaderné hmoty Zobrazení případu zaznamenaného FOPI spektrometrem spektrometr nabitých částic FOPI

  9. Zavedli jsme příčnou hmotnost mT: a rapiditu y: a tedy: Relativní rapidita:YREL = (Y - YPRO/2)/(YPRO/2) YPROJ - rapidita projektilu Oblast projektilu YREL +1 Oblast terče YREL -1 Srážková oblast YREL 0 Spektra nabitých částic (Ni+Ni a Au+Au experimenty energie svazku 1 GeV/A) Identifikace nabitých částic

  10. Two Arm Photon Spectrometer Detekce kromě gama i nabité částice 384 BaF2 detektorů s plastikovým vetem -- rozlišení neutrálních a nabitých částic součinost s TOF stěnou z plastiku - charakteristika srážky: Energie svazku: 10 MeV - 200 GeV (GSI Darmstadt, KVI Groningen GANIL Caen, CERN)

  11. Kolektivní toky nukleonů N = N0( 1 + A·cosφ + B·cos(2·φ)) A - velikost asymetrií v rovině srážky B - velikost asymetrií kolmo na ni (eliptický tok) Relativní rapidita:YREL = (Y - YPRO/2)/(YPRO/2) YPROJ - rapidita projektilu A < 0, B = 0 A = 0, B < 0 A > 0, B = 0 Oblast terče YREL -1 Srážková oblast YREL 0 Oblast projektilu YREL +1

  12. Závislost kolektivních toků na rapiditě (původu nukleonů) Experimentální data - závislost velikosti kolektivního toku na počtu nukleonů - v souladu s hydrodynamickými modely Odtlačení nukleonů „bounce off“ v rovině srážky: Vystříknutí „squeeze out“ kolmo na rovinu srážky terčová oblast srážková oblast terčová oblast srážková oblast

  13. Aplikace v materiálovém výzkumu -rozptyl, kanálování, reakce iontů ... Využití iontů pro modifikaci a zkoumání struktury povrchových vrstev pevných materiálů Využití urychlovačů iontů na relativně nízké energie v řádu keV až MeV Spektrometry nabitých jader – často polovodičové křemíkové detektory Různé typy křemíkových polovodičových detektorů nabitých částic Tandetrom 4130 MC v ÚJF AVČR využívaný v materiálovém výzkumu – od H až po Au, energie stovky keV a desítky MeV

  14. detektor odražený iont dopadající iont rozptýlený iont dopadající iont detektor Pružný rozptyl iontů: RBS (Rutheford Backscattering Spectroscopy) - spektroskopie nabitých částic zpětně rozptýlených Ruthefordovým rozptylem – vrstvy od nm do μm – spektroskopie rozptýlených iontů polovodičovými detektory. Změna energie dána změnou hybnosti a ionizačními ztrátami – zjišťují se profily rozložení příměsí v materiálů – těžká jádra RBS channeling– kanálování nabitých částic – krystalické struktury – určení směrů význačných krystalových os a příměsí – natáčení krystalového vzorku ERDA (Elastic Recoil Detection Analysis) – detekce atomů vyražených ionty – spíše lehčí prvky, od vodíku až po dusík – lze tak i kontrolovaně měnit vlastnosti povrchů – studium obsahu vodíku v polymerech spojení s měřením doby letu iontů ERDA RBS

  15. Reakce iontů s jádry PIGE (Particle Induced Gamma ray Emission) PIXE – (Particle Induced Gamma ray Emission) viz. spektroskopie gama Modifikace a opracování materiálů Iontová mikrosonda – velmi úzký intenzivní svazek iontů – použití – skenování povrchů objektů s přesností v řádu mikrometrů Iontová implantace – modifikace povrchových vrstev materiálů Iontová litografie a obrábění iontovými svazky – příprava mikroelektronických a optoelektronických komponent a mikroskopických mechanických zařízení. AMS – urychlovačová hmotnostní spektroskopie – příměsi prvků v koncentracích 10-15 – často pro uhlíkové datování Ozubená kolečka vytvořená metodou iontové litografie ve fotorezistu

More Related