Modely dělby moci a jejich fungování

1. Modely dělby moci a jejich fungování Dělba moci v ČR

2. Historie vzniku • princip dělby moci vzešel ze zápasů stavovských zastupitelských orgánů s panovníky Teoretické podchycení: • John Locke - Dvě pojednání o vládě • Charles de Montesquieu - O duchu zákonů

3. Princip dělby moci • snaha zabránit, aby veškerá moc byla koncentrována v rukou jednoho státního orgánu • soustředěná moc je těžko kontrolovatelná • princip brzd a rovnováh

4. Varianty uplatnění dělby moci • prezidentská - dělba moci je striktní, hlava státu je hlavou výkonné moci, je volen v oddělených volbách, neslučitelnost funkcí • parlamentní - dělba moci je pružná, méně důsledná - princip odpovědnosti vlády vůči parlamentu, občany je volen pouze zákonodárný sbor, parlament kontroluje vládu, vláda může někdy iniciovat rozpuštění parlamentu, možná slučitelnost funkcí, důsledné oddělení soudní moci, prezident ne mnoho samostatných výkonných pravomocí (volen přímo i nepřímo) • poloprezidentský model dělby moci – mezi prezidentským a parlamentním systémem, různé varianty (viz. Politologie 1. ročník)

5. Faktory působící na dělbu moci • povaha systému • počet relevantních politických stran • stupeň disciplinovanosti, organizovanosti a centralizace politických stran

6. Složky dělby moci • zákonodárná • výkonná • soudní

7. Dělba moci v ČR • II - IV hlava Ústavy ČR • zákonodárná moc - Parlament ČR • výkonná moc - prezident, vláda, státní zastupitelství • soudní - soustava soudů

8. Parlament • volený sbor zástupců lidu, vykonává zákonodárnou moc • moderní parlament je prostorem pro soupeření stranických programů • parlament má působnost: ústavodárnou, zákonodárnou, organizační a kreační (ustavování státních funkcionářů), iniciativně politickou (vydávání směrnic vládě), kontrolní (kontrola výkonné složky), soudní (např. impeachment), vnitřní (vnitřní organizace parlamentu)

9. Parlament v ČR • dvoukomorový • dvoukomorovost znamená rozdělení moci v rámci parlamentu a zajištění kontroly mezi komorami • druhá komora zmírňuje dopad náhlých změn politických preferencí ve volbách

10. Parlament ČR - Poslanecká sněmovna • poslanecká sněmovna (200 poslanců) • má silnější postavení • jsou zde projednávány a přijímány návrhy zákonů • kromě zákonodárné činnosti i tzv. parlamentní kontrola – projednávání státního závěrečného účtu, schvalování státního rozpočtu, vyšetřovací komise, interpelace • je volena na dobu čtyř let

11. Organizace Poslanecké sněmovny • v čele stojí předseda - za určitých okolností navrhuje předsedu vlády, svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůzi PS - je volen sněmovnou, může být odvolán (písemný návrh 2/5 poslanců) • místopředsedové - zastupují předsedu v dohodnutém pořadí, popř. jej střídají v řízení schůze

12. mandátový a imunitní výbor - ověřuje mandáty poslanců - zkoumá, zda mandát nezanikl pro ztrátu volitelnosti, neslučitelnosti funkce, vede disciplinární řízení proti poslancům, podává návrh PS na zbavení imunity • petiční výbor, organizační výbor - předsedou je předseda sněmovny - organizuje práci PS, připravuje schůze PS, navrhuje termín konání a pořad • rozpočtový výbor - projednává návrh státního rozpočtu • PS dále může zřídit další výbory - např. ústavně právní, pro obranu a bezpečnost, zemědělský, regionální rozvoj, ...

13. poslanecké kluby - sdružení poslanců podle stranické příslušnosti - jménem poslaneckého klubu jedná předseda

14. Parlament ČR - Senát • Senát (81 senátorů) • funguje jako brzda PS - suspenzívní veto (v některých případech je závazné - volební zákon, zákon o jednacím řádu Senátu, zákon o zásadách jednání a styku obou komor parlamentu) • může přijímat zákonná opatření (při rozpuštění sněmovny) - pozbývají platnosti, pokud je nově zvolená sněmovna na první schůzi neschválí • Senát není rozpustitelný - každé dva roky se obměňuje

15. Problémy • nevyvážený bikameralismus: slabé pravomoci senátu • obtížná rozpustitelnost poslanecké sněmovny: • PS nevyslovila důvěru vládě, jejíž předseda byl jmenován na návrh předsedy PS • PS se neusnesla do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s nímž vláda spojila otázku důvěry • zasedání PS bylo přerušeno na delší dobu, než je přípustné (více než 120 dní v roce) • PS nebyla po dobu delší než 3 měsíce způsobilá se usnášet (o čemkoliv) • usnesení PS (tří pětinová většina)

16. Zákony (+ zákonná opatření Senátu) • velký vliv na VS, která je z větší části činností podzákonnou, tj. naplňuje zákony a řídí se jimi. • pouze zákonem lze zřídit ministerstva a jiné správní úřady a stanovit jejich působnost • pouze zákon stanoví možnosti a způsoby zásahu do činnosti územních samospráv • jen zákon stanoví působnost územních samospráv, jen na základě zákona jim lze svěřit výkon státní správy • zákony je alespoň v základních rysech upraven výkon státní správy

17. mezinárodní smlouvy, které byly ratifikovány parlamentem, jsou součástí právního řádu ČR • právní řád EU: • smlouvy – vstupují v platnost ratifikací v členských státech • nařízení – platná po vstupu v platnost na celém území EU • směrnice – platné až po převedení do právního řádu členského státu • přednost před zákony s výjimkou ústavních

18. Vláda • předsedu vlády jmenuje prezident, na jeho návrh jmenuje (odvolává) ostatní ministry • vláda je odpovědná Poslanecké sněmovně • po svém jmenování musí získat do třiceti dnů důvěru • nedůvěru vládě může PS vyslovit kdykoliv ve volebním období • vláda má právo vyjádřit se ke každému návrhu zákona

19. Nařízení vlády, vyhlášky a nařízení správních úřadů, nařízení obcí a krajů • tyto tzv. podzákonné předpisy vždy stojí pod úrovní zákona a z něho vycházejí • všechny mají stejnou právní sílu, rozdíly jsou v rozsahu územní působnosti těchto předpisů a způsobu napojení na příslušný zákon • vláda: větší volnost – může vydat nařízení „k provedení zákona a jeho mezích“, zatímco správní úřad vydá nařízení nebo vyhlášku „na základě zákona a v jeho mezích, je-li k tomu zákonem zmocněn“ - tj. vláda v zásadě nepotřebuje delegaci.

20. Obecně závazné vyhlášky obcí a krajů • oprávnění založeno v Ústavě ČR, dále rozpracováno v zákoně o obcích, o krajích a o hl.m.Praze. • nesmějí být v rozporu s předpisy ústavního pořádku a zákony • povinnosti mohou být ukládány pouze na základě zákona a jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

21. Vnitřní předpisy a usnesení vlády • nejedná se o právní předpisy • vnitřní předpisy: závaznost dána jen v linii nadřízenosti a podřízenosti, nejsou obecně závazné (směrnice a instrukce správních úřadů, interní předpisy: školní řády, jednací řády zastupitelstev apod.) • usnesení vlády: zavazuje pouze ministry a představitele správních úřadů: jim ukládá úkoly, jmenuje apod.

22. Prezident • je volen parlamentem • není odpovědný parlamentu (může být pouze obžalován senátem za velezradu) • suverénní pravomoci - např. jmenování předsedy a členů vlády, jmenování členů bankovní rady ČNB, přijímá demisi vlády, svolává zasedání PS, za určitých podmínek rozpouští PS, suspenzívní veto • pravomoci s kontrasignační odpovědností vlády - zastupuje stát navenek, sjednává a ratifikuje mezinárodní smlouvy, vyhlašuje volby

23. Nejvyšší kontrolní úřad • dle článku 97. Ústavy ČR je NKÚ nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. • prezidenta a viceprezidenta NKÚ jmenuje prezident na návrh PS, která poté na návrh prezidenta NKÚ volí 15 členů úřadu. • nemá výkonnou pravomoc, nemůže vynutit nápravu zjištěných nedostatků, kontrolní závěry poskytuje parlamentu a ústředním správním orgánům.

24. Veřejný ochránce práv • tzv.ombudsman. • odpovědný pouze PS, volen PS (spolu se svým zástupcem) • nemá výkonnou pravomoc, své nálezy zveřejňuje.

25. Soustava soudů • čtyřstupňová soustava soudů • soudy jsou nezávislé • soudci jsou jmenováni prezidentem bez časového omezení • Ústavní soud - 15 soudců, jmenováni na 10 let (prezidentem po souhlasu Senátu PČR) - dohlížejí na dodržování právního řádu, rozhodují o rozpuštění politických stran, ...

26. Soudní moc • Ústavní soud (Brno): zvláštní soud • Nejvyšší správní soud (Brno) • Nejvyšší soud (Brno) • vrchní soudy (Praha, Olomouc) • krajské soudy (plní i roli správních soudů) • okresní soudy

27. soudci jmenováni doživotně prezidentem (se souhlasem vlády, resp. ministra), soudci ústavního soudu prezidentem se souhlasem senátu na 10 let. (členy soudních senátů mohou být i tzv. přísedící, voleni obecními zastupitelstvy v obvodu příslušného soudu) • správu a organizaci soudů vykonávají předsedové jednotlivých soudů a ministerstvo spravedlnosti

28. Civilní a trestní soudnictví • civilní řízení regulováno občanským soudním řádem, orgány veřejné správy se účastní řízení v rámci řešení běžných záležitostí (opatrovnictví apod.) • trestní řízení regulováno trestním řádem, vyšetřování vedou vyšetřovatelé Policie ČR, obžalobu podávají státní zástupci (jmenováni ministrem spravedlnosti)

29. Správní soudnictví • dáno soudním řádem správním (č.150/2002 Sb.) • řeší spory o zákonnost správních rozhodnutí, soudní kontrola exekutivy • zřízen Nejvyšší správní soud: rozhoduje o tzv. kasačních stížnostech (opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví), přijímá tzv. zásadní usnesení ve věci sporných právní názorů. Rozhoduje o kompetenčních sporech mezi správními úřady a orgány územní samosprávy, orgány územní samosprávy navzájem, ústředními správními orgány navzájem.

30. Pravomoc správních soudů • rozhodování o žalobách proti rozhodnutí orgánů VS o právech a povinnostech fyz. a práv. osob • rozhodování ve věcech nečinnosti správního orgánu • rozhodování o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu • rozhodování o kompetenčních žalobách • rozhodování o věcech volebních • rozhodování ve věcech politických stran a hnutí

31. Ústavní soud • orgán ochrany ústavnosti. Kromě finálních rozhodnutí také veřejně prezentuje své právní názory, které jsou de facto závaznými interpretačními a aplikačními pravidly pro orgány, které budou napříště o věci stejného druhu rozhodovat. • jeho rozhodnutí mají formu nálezů a usnesení.

32. Z pravomocí ústavního soudu • rozhodování o zrušení právních předpisů, jsou-li v rozporu s ústavním zákonem, mezinárodní smlouvou nebo zákonem • rozhodování o ústavní stížnosti orgánů územní samosprávy proti nezákonnému zásahu státu. • rozhodování o ústavní žalobě proti prezidentu republiky • rozhodování o poslancích a senátorech ve věcech ověřování volby apod.