1 / 110

Kriminalistická taktika 2.

Kriminalistická taktika 2. Využití znalců a jiných odborníků v kriminalistické praxi Ohledání Výslech a konfrontace Provedení výpovědi na místě. Doc. Ing. Roman Rak, PhD. Organizace studia. Organizace studia. Opakování – matka moudrosti. Co to jsou stopy, kriminalistické stopy ?.

toki
Download Presentation

Kriminalistická taktika 2.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Kriminalistická taktika 2. Využití znalců a jiných odborníků v kriminalistické praxi Ohledání Výslech a konfrontace Provedení výpovědi na místě Doc. Ing. Roman Rak, PhD.

  2. Organizace studia

  3. Organizace studia

  4. Opakování – matka moudrosti Co to jsou stopy, kriminalistické stopy ? Vysvětli pojem materiální vs. paměťová stopa. Vysvětli rozdíl mezi totožností a shodností. Uveď 5 příkladů vzájemného vlivu odráženého aodrážejícího objektu z pohledu stop? Jaký je rozdíl mezi identifikací, verifikací a autorizací. Co to je kriminalistická verze a jak vzniká? Vysvětli pojmy taktika vs. strategie. Vysvětli pojem kriminalistická technika, taktika a metodikaa jejich vzájemný vztah?

  5. Opakování – matka moudrosti Co to je prověrka (prověřování) kriminalistických verzí? Na čem závisí plánování vyšetřování?

  6. V poslední době neustále roste pytláctví, nelegální odstřel vysoké zvěře a její černý prodejdo restaurací. V době podzimního honu byl v časných ranních hodinách v blízkosti poseduv lese Řáholec nalezen zastřelený hajný Robátko, který nekompromisně bojovalproti pytlákům. Nebyli zjištěni žádní přímí svědci tragické události. Z prvních informací sevyšetřovatelé dozvěděli, že Robátko měl v poslední době četné spory s vlastníky kokršpanělů, kteří volně pobíhali po revíru. Robátko opakovaně pohrozil, že pokud sesituace bude nadále opakovat, budou psi, pohybující se v lese, bez majitelů zastřeleni. Jsou známé i skutečnosti, že Robátkovo bezdětné manželství nebylo šťastné a hajný si našel o mnoho let mladší, vdanou milenku ze mlýna, která má nesmírněžárlivého manžela, ale nehodlá se rozvést. V pojišťovně se vyšetřovatelé taktéž dozvěděli, že nedávno uzavřel vysokou životní pojistku. Z finančních záznamů dále vyplývá, že si hajný před několika lety vzal nemalou hypotéku, kterou nebyl v posledních 4 měsících schopen splácet. Hajný je ve své vesnici velmi oblíbený, apolitický,v minulosti byl členem PS VB a přispěl k četným odhalením rozkrádání družstevního majetku.

  7. Na okresním ředitelství se po výjezdu sešla skupina kriminalistů. Kriminalistické verze Jste vedoucím týmu. Se svým týmem: • Sestavte základní vyšetřovací verze podezřelých okruhů osob a jejich motivů. b) Navrhněte, jaké informace budete průběžně ověřovat za účelem podpoření nebo vyvrácení konkrétních verzí.

  8. Využití znalcůa jiných odborníkův kriminalistické praxi

  9. Nejstarší zmínka o aplikaci vědy pro odhalení podvodu je v pověsti o Archimédovi († 212 př. n. l.), který zjistil specifickou hmotnost údajně zlaté koruny a dokázal, že není zlatá. Arabský příběh vypráví o kupci, který měl vyšetřit vraždu srpem; nechal přinést všechny srpy ve vesnici a na jeden se slétly mouchy. Čínskou příručku vyšetřování napsal roku 1248 Song Ci. Mezi průkopníky forenzních věd v Evropě patřil francouzský dvorní lékař a chirurg Ambroise Paré (1510-1590) a koncem 18. století vyšlo několik pojednání o forenzním a policejním lékařství. Historie Ambroise Paré (1510-1590) Mezníkem v dalším vývoji forenzních věd byl objev mikroskopu, daktyloskopie a identifikace osob a stop z místa činu pomocí analýzy DNA. Forensic (forenzní) - (z lat.forensis, soudní, od forum, veřejné prostranství, kde se konaly soudy) znamená soudní a obvykle označuje postupy a vědy, související s vyšetřováním a soudním dokazováním, zejména v trestních záležitostech.

  10. Formy využití odborných znalostív kriminalistické praxi • V praxi se využívají v procesu vyšetřování tyto formy: • Expertní činnost (znalecká posuzování a odborná vyjádření); • Konzultativní činnost; • Kriminalisticko-technická činnost. • Proč je nutné znát např. příčinu úmrtí? • Proč kriminalista /vyšetřovatel používá tyto formy? • Jaký je rozdíl mezi výše uvedenými formami • vyšetřování? • Kdo provádí výše uvedené činnosti? • Kdo je to znalec? • Co je to znalecký ústav?

  11. Formy využití odborných znalostív kriminalistické praxi Expertizní činnost – nejvýznamnější forma využívání činnosti odborníkůorgány činnými v trestním řízení. Jedná se o podávání znaleckých posudků aodborných vyjádření na základě požadavků orgánů činných v trestním řízení. Proces utváření znaleckého důkazu je v kriminalistice chápán jako processoučinnosti odborníků a orgánů činných v trestním řízení. Tento proces je považován za jednu z metod kriminalistické praktické činnosti, nazývanou expertiza. Proč je expertiza zařazována do kriminalistické taktiky?Proč má Policie ČR Kriminalistický ústav?Co je náplní jeho činnosti?

  12. Formy využití odborných znalostív kriminalistické praxi Konzultativní činnost – poradenská služba orgánům činným v trestním řízení, kdy jsouznalosti odborníků (nikoliv pouze znalců) z oblasti vědy, techniky, umění, řemesel apod.využívány k správné orientaci a zaměření dalšího postupu orgánů činných v trestním řízení. • Konzultativní činnost je využívána zejména při: • předběžném zkoumání stop a jiných soudních důkazů; • při objasňování odborných problémů zjišťování způsobů spáchání trestných činů, či posuzování příčin jiných kriminalisticky významných událostí, vytyčování kriminalistických verzí a určování způsobů jejich prověrky; • při instruktážích policistů za účelem jejich seznámení s odbornou problematikou objasňovaného nebo vyšetřovaného trestného činu, případně připravovaného úkonu či opatření; • při přípravě, provádění nebo hodnocení některých vyšetřovacích úkonů (např. výslechu, vyšetřovacího pokusu, rekonstrukce apod.)

  13. Formy využití odborných znalostív kriminalistické praxi Kriminalisticko-technická činnost – přímá součinnost odborníků (např. kriminalistickýchtechniků, pracovníků expertizních pracovišť Policie atp.) a znalců s orgány činnými v trestním řízení při vyhledávání, zajišťování, dokumentování a shromažďování materiálníchstop a jiných soudních důkazů v rámci provádění vyšetřovacích úkonů (zejména při ohledánímísta činu nebo jinak kriminalisticky významných míst, při domovních prohlídkách atp.) Crime Scene Investigation: CSI-efect

  14. Expertiza – pojem, obsah a druhyexpertizy Expertiza – jako metoda kriminalistické praxe představuje proces vydělováníinformací z kriminalistických stop a jiných důkazů, jejich zpřístupnění pro pochopení avyužití v kriminalistické a soudní praxi. Předmětem expertizyjsou odborné otázky, k jejichž posouzení či objasnění je zapotřebí odborných znalostí a zkušeností. Subjekty expertizy („kdo“ zkoumá) Objekty expertizy („co“ se zkoumá) • Expertizu provádějí tyto subjekty: • Orgány činné v trestním řízení (pouze orgán činný v trestním řízení může nařídit nebo vyžádat expertizní zkoumání, hodnotit znalecký posudek nebo odborné vyjádření); • Znalci nebo experti či jiní odborníci; • Pomocné subjekty (nejčastěji kriminalističtí technici, kteří zajišťují a dokumentují objekty zkoumání – expertizy. • Objekty, u kterých se předpokládá příčinná souvislost s objasňovanou nebo dokazovanou skutečností.Zajišťují se při ohledávání kriminalisticky relevantních míst a jiných úkonech (prověrka výpovědi na místě, domovní prohlídka atd.). Nutné procesní podchycení protokolem a fotodokumentací apod. Věci, listiny, mrtvoly, kosterní nálezy, počítače, … • Objekty, u nichž se nepředpokládá příčinná souvislost. Srovnávací materiály – vzorky, ukázky písma, sbírkové materiály, katalogy, evidence. • Pomocné materiály. Nejčastěji písemná dokumentace v podobě části vyšetřovacího spisu – protokoly, chorobopisy, lékařské zprávy, informace o objektu zkoumání apod.

  15. Druhy expertiz (podle různých kritérií) • Podle počtu přibraných znalců; • Podle rozsahu kriminalistického zkoumání (jednooborové nebo víceoborové expertizy); • Podle posloupnosti (prvotní, doplňující, opakované expertizy) • Podle druhu oboru vědy, techniky, umění, řemesel • Kriminalistická technika • daktyloskopická expertiza • mechanoskopická expertiza • písmoznalecká expertiza • balistika • Soudní lékařství • toxikologie • sexulogie • Soudní psychiatrie • Soudní psychologie • Soudní sexulogie • Soudní inženýrství • stavebnictví • konstrukce strojů • dopravní nehody • oceňování majetku • účetnictví atd. • …

  16. Formy využití odborných znalostív kriminalistické praxi

  17. Znalec ve smyslu zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, je osoba, kterou do této funkce pro konkrétní obor, odvětví a specializaci jmenoval ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu, který k tomu byl ministrem pověřen. Zmíněný zákon a prováděcí vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb. stanoví podmínky a způsob jmenování, například požadovanou kvalifikaci a praxi. Znalec je oprávněn zpracovávat znalecký posudek. Znalci jsou jmenování pro mnoho oborů i velmi konkrétních specializací. Znalce může ke jmenování navrhnout státní orgán či různé organizace, ale může o to i požádat osoba sama za sebe. Znalec musí před výkonem funkce složit předepsaný slib, který zahrnuje i nestrannost a mlčenlivost. Dlouhodobě jmenovaní znalci jsou zapsáni do seznamu znalců a tlumočníků, tyto seznamy jsou vedeny u krajských soudů podle trvalého bydliště znalců ústřední seznam vede ministerstvo spravedlnosti. Seznamy jsou veřejně přístupné. Není-li při konkrétním řízení dostupný žádný zapsaný znalec, může být ustanovena znalcem i nezapsaná osoba. Ačkoliv jsou znalci ve smyslu zákona někdy pro rozlišení od obecného smyslu slova označováni souslovím soudní znalec, znalecké posudky se uplatňují nejen u soudních řízení, ale i u správních řízení a různých právních úkonů pro soukromé subjekty. Působnost znalců je celostátní. Na vyžádání státního orgánu má znalec povinnost podat posudek. Posudky pro soukromé právnické a fyzické osoby vypracovává na základě dohody s nimi. K vypracování posudku je znalec oprávněn používat zařízení a materiál organizace, u níž pracuje, ale má vůči znalci nárok na úhradu nákladů. Znalci jsou povinni vést znalecký deník. Znalec má za vypracování posudku právo odměnu podle stanovených sazeb a na účelně vynaložené náklady. Soudní znalci http://datalot.justice.cz/justice/repznatl.nsf/$$SearchForm?OpenForm

  18. Stadia kriminalistické expertizy Vyšetřování je ve stádiu, kdy je potřeba použít speciálníchznalostí z vědy, techniky,umění, řemesel apod. Výstupy z expertizního zkoumání jsou předányorgánům činným v trestním řízení Jsou předány zajištěnéobjekty expertizyke zkoumání a formuloványotázky ke zkoumání Provádí orgán činnýv trestním řízení Provádí znalec,expert nebo znalecký ústav Provádí orgán činnýv trestním řízení čas Stádium expertníhozkoumání Přípravné stádium Stádium hodnoceníexpertizního zkoumání • Cíle: • Hodnocení formální stránky • Hodnocení obsahové stránky • Etapy: • Vstupní etapa. • Analyticko-syntetická etapa. • Etapa vyvození a formulování závěrů. • Etapa zpracování znaleckého posudku. • Kroky: • Vymezení objektů zkoumání. • Vymezení expertizy. • Vymezení oboru expertizy. • Formulace otázek pro expertní zkoumání. Uzlový bod

  19. Formulování otázek expertizy • Sestavení otázek, na které je třeba znalcem odpovědět, se řídítěmito zásadami • otázky nesmí přesahovat rámec poznatků expertizního oboru; • otázky musí mít čistě odborný charakter a nesmějí obsahovat požadavek hodnocení trestně-právních zkušeností; • otázky musí být jasné, přesné a konkrétní; • soubor otázek musí tvořit logicky navazující systém; • otázky nesmí přesahovat současnou úroveň poznání v daném vědním oboru; • položené otázky nesmí být sugestivní, návodné, úskočné ani klamavé.

  20. Stadium expertního zkoumání Etapy stadia expertního zkoumání Vyvozování aformulování závěrů Zpracování znaleckéhoposudku Analyticko-syntetická Vstupní čas • Ujasnění vstupních otázek; • Obecná představu o zkoumaném objektu; • Vypracování hypotéz; • Určení metod, postupů, prostředků, postupů a posloupnosti zkoumání • Detailní zkoumání objektu expertizy; • Nedestruktivní vs. destruktivní metody zkoumání; • Dokumentace. • Srovnávání a vyhodnocování výsledků dílčích zkoumání; • Formulace odpovědí na zadané otázky; • Formulování závěru ( i „nepotvrzení“ všech hypotéz je závěr!) • Úvodní část • údaje o znalci, zadavateli … • Nález • popis zkoumaných objektů; • popis metod; • průběh a výsledky zkoumání • Závěrečná část • odpovědi na zadané otázky • podpis, razítko, znalecká doložka

  21. Stadia kriminalistické expertizy Vyšetřování je ve stádiu, kdy je potřeba použít speciálníchznalostí z vědy, techniky,umění, řemesel apod. Výstupy z expertizního zkoumání jsou předányorgánům činným v trestním řízení Jsou předány zajištěnéobjekty expertizyke zkoumání a formuloványotázky ke zkoumání Provádí orgán činnýv trestním řízení čas Stádium expertníhozkoumání Přípravné stádium Stádium hodnoceníexpertizního zkoumání • Cíle: • Hodnocení formální stránky • Hodnocení obsahové stránky • Etapy: • Vstupní etapa • Analyticko-syntetická etapa. • Etapa vyvození a formulování závěrů. • Etapa zpracování znaleckého posudku. • Kroky: • Vymezení objektů zkoumání. • Vymezení expertizy. • Vymezení oboru expertizy. • Formulace otázek pro expertní zkoumání.

  22. Hodnocení expertizního zkoumání Hodnocení formální stránky – znamená zjistit a zabezpečit zejména formální bezvadnostodborného vyjádření nebo znaleckého posudku. Zejména je třeba zhodnotit, zda nebyly důvodypro vyloučení znalce nebo experta podávajícího odborné vyjádření, zda posudek vypracoval kompetentní znalec, zda tento znalec byl přibrán zákonným postupem při splnění všech požadavkůtrestního řádu, zda znalec neřešil právní otázky, zda byl náležitě poučen apod. • Hodnocení obsahové stránky představuje zejména zkoumání: • zda byly k expertiznímu zkoumání předloženy dostačující a věrohodné materiály; • zda byly zkoumány všechny zaslané objekty; • zda nedošlo k záměně těchto objektů, příp. dalších materiálů; • zda byly použity vhodné metody a postupy; • zda závěry vycházejí právě z těchto metod a postupů; • zda závěry nejsou v rozporu s výsledky dílčích zkoumání; • vztah závěrů expertizního zkoumání k ostatním důkazům; • zda zkoumáním byly odhaleny nové vztahy, dosud neznámé informace, jejich důkazní význam a možnosti využití.

  23. Ohledání

  24. Pojem, podstata a významohledání • Kriminalistické informace jsou získávány: • Nepřímo – zprostředkovaně (např. z výpovědí osob, dokumentačních materiálů); • Přímo – bezprostředně (přímým pozorováním následků (změn) na materiálních objektech vlastními smysly – ohledáním. Ohledání – specifická metoda kriminalistické praxe spočívající ve vyhledávání, zjišťování,zkoumání, hodnocení a dokumentování stavu materiální situace nebo stavu materiálních objektů a změn majících vztah k vyšetřované události na základě bezprostředního pozorování orgánů činných v trestním řízení. Podstata ohledání – cílevědomé, přímé, bezprostřední pozorování a zkoumání kriminalisticky relevantníchobjektů vlastními smysly orgánů činných v trestním řízení, ve vyhledávání změn, dokumentování stavuobjektů a hodnocení vlastních zjištění. Využívá se: pozorování, měření a výpočty, popisy, srovnávání, experimentování, analýza, syntéza, modelování. Význam ohledání – nelze jej zpravidla nahradit jinými úkony a nedostatky ohledání (zejména ohledání místa činu) lze jen těžko napravit.

  25. Pojem, podstata a významohledání • Ohledání je významným počátečním zdrojem informací o poznávané události, neboť umožňuje na základě bezprostředního pozorování: • Učinit si odůvodněnou představu o počáteční a konečné struktuře ohledávaného objektu; • Nalézt a vydělit z množiny irelevantních změn na ohledávaném objektu změny kriminalistickyrelevantní, zajistit je pro další zkoumání a procesně zadokumentovat; • Učinit si představu o charakteru události, o jejím průběhu, intenzitě působících sil a jejíchpříčinách; • Učinit si představu o možnosti existence i charakteru stop a jiných důkazů na objektech,které zatím nejsou k dispozici (např. na těle či oděvu pachatele, motorovém vozidle apod.) • Získat nezprostředkovaně informace nasvědčující tomu, že událost, která je příčinou změnna ohledávaném objektu (mrtvola, automobil, část určitého prostoru atp.), je trestným činem nebo že vykazuje znaky trestného činu.

  26. Pojem, podstata a významohledání

  27. Pojem, podstata a významohledání

  28. Pojem, podstata a významohledání

  29. Pojem, podstata a významohledání

  30. Vážení cestující, vítejte na palubě naší letecké společnosti Mandarin Airlines. Připoutejte se prosím, za malou chvíli startujeme …

  31. Pojem, podstata a významohledání

  32. Subjekty a základní zásadyohledání Subjektem ohledání – orgán činný v trestním řízení. Nejčastěji ohledání provádí orgánčinný v trestním řízení sám, případně s pomocí kriminalistického technika nebo jiného odborníka. • Základní zásady ohledání: • Řízení ohledání jediným vedoucím • Neodkladnost ohledání • Neopakovatelnost ohledání Negativní okolnosti - takoví zjištěné změnu na objektuohledání, které jsou v logickém rozporu s celkovousituací místa činu nebo jiného ohledávaného objektu,případně s dalšími zjištěnými informacemi. Negativními okolnostmi mohou být: Neexistence změn ohledávaného objektu předpokládaných vzhledem k ostatním zjištěným změnám (např. chybí tratoliště krve u osoby, která na poranění vykrvácela). Existence změn, které se v souhrnu zjištěných změn jeví jako nelogické, rozporné nebo zcela protichůdné (mezi rozbitými skly byl nalezen otisk prstu na skle jiné tloušťky).

  33. Druhy ohledání Podle charakteru ohledávaného objektu Podle posloupnosti ohledání • Ohledání kriminalisticky významných míst • Ohledání mrtvoly • Ohledání předmětů • Ohledání stop • Ohledání dokumentů • Ohledání výpočetní techniky • Ohledání zvířat • Ohledání živé osoby • Ohledání prvotní • Ohledání opakované • Doplňující ohledání

  34. Ohledání kriminalisticky významných míst • Místo činu • Místo nálezu • Od místa činu se liší: • Na místě nálezu se kriminalisticky relevantní objekt vyskytuje mimo souvislost s jednáním pachatele; • Byl-li pachatel na místě, nevyvíjel zde činnost, která by měla přímou souvislost s průběhem události; • Jde většinou o místa, kde kromě stop nalezených objektů a stop na těchto věcech nejsou žádné stopy jako odraz mechanismu prověřované události, případně se zde nacházejí změny způsobené jinou činností. • Místo zjištění • Místo zjištění je zvláštním případem místa činu vyskytujícího se zejména při páchání trestné činnosti na železnici, v dopravě popřípadě v informačních technologiích. Rozdíl mezi místem činu a místem zjištění vyplývá z té skutečnosti, že ohledávající orgány mají k dispozici pouze „část“ místa činu a mezi prvními úkoly vyšetřováníbude zjistit, kde k události došlo. • Místo zjištění má také význam z hlediska určení místní příslušnosti k vyšetřování. • Ke vloupání do železničního vagónu došlo v Praze a událost zjištěna v Plzni.

  35. Ohledání mrtvoly Orientační ohledání mrtvoly bývá spojeno s ohledáním místa činu, místa nálezu nebo místa zjištění. Detailní ohledání se uskutečňuje na pitevně. Cílem ohledání je získání zejména následujících informací o: Okolnostech a pravděpodobné příčině smrti (sebevražda, vražda, nešťastná náhoda …); Způsobu usmrcení; Době smrti nebo jednání, které mělo za následek smrt člověka; Způsobu utajování totožnosti oběti, faktu usmrcení či mechanismu usmrcení; O osobě pachatele; Totožnosti mrtvoly; Pravděpodobném motivu usmrcení; Vztahu místa, na němž byla mrtvola nalezena, k události, jež zapříčinila její smrt; …..

  36. Ohledání předmětů Ohledání předmětů zahrnuje ohledání nejrůznějších druhů věcí nalezenýchna kriminalisticky relevantních místech, zajištěných odnětím věci nebo při provádění prohlídek. Účelem ohledání předmětů je jejich porovnání a určení případné funkce nebo účelu,zajištění vztahu k vyšetřované události, určení, zda pomocí těchto předmětů byl spáchán trestný čin, nebo zda se jedná o věci napadené při spáchání trestného činu, a zjištění, a zjištění, zda se na těchto předmětech nacházejí stopy vhodné pro objasnění a dokázání vyšetřené události.

  37. Ohledání stop Ohledání stop se uskutečňuje většinou paralelně s ohledáním různých druhů nositelů stop. Provádí se jednak na místě výskytu stop a jednak v laboratořích či úředních místnostech, kam jsou přenášeny se svými nositeli. Cílem ohledání stop je zjištění základních, většinou taktických informací o objektech, které stopy vytvořily, a o jejich vztazích k vyšetřované události a jiným objektům. Nedílnou součástí závěru ohledání stop je určení jejich způsobilosti k identifikaci objektu, který stopu vytvořil, nebo alespoň k určení jeho skupinové příslušnosti, případně určení taktické hodnoty stopy. • Identifikace: • Skupinová • Druhová • Individuální

  38. Ohledání stop

  39. Ohledání dokumentů Předmětem ohledání dokumentů je zejména obsah, forma, materiály použité k jehozhotovení, znaky ukazující na jeho pozměnění nebo padělání, jakož i jiné stopy nacházející se na dokumentu (např. daktyloskopické stopy). Pokud je u dokumentu přiložen obal (obálka), ohledává se i obal. Účelem ohledání dokumentů je zjištění jejich vztahu k vyšetřované události, zejména toho,zda mohou být listinnými důkazy.

  40. Ohledání výpočetní techniky

  41. Ohledání výpočetní techniky

  42. Ohledání výpočetní techniky

  43. Ohledání výpočetní techniky

  44. Ohledání výpočetní techniky

  45. Ohledání zvířat se provádí obvykle jen v těch případech,kdy je třeba zjištěním některé vlastnosti zvířete objasnit otázku související s vyšetřovanou událostí. Cílem ohledání zvířete je obvykle nalézt identifikační znaky zvířete za účelem stanovení jeho příslušnostik určitému hospodářství nebo konkrétní osobě. V případě podezření z týrání zvířat lze ohledáním zjistit a dokumentovat stav zvířete a podmínek, v nichž je chováno. U uhynulých zvířat se ohledáním zjišťuje informace o doběúhynu a jeho příčinách. U zvířat usmrcených se zjišťují zejména informace vedoucí ke zjištění doby a mechanismu usmrcení a prostředků použitých k usmrcení. K ohledání se zpravidla přibírá znalec z oboru veterinářství nebo alespoň veterinář. Ohledání zvířat

  46. Ohledáním těla živé osoby (§ 114 tr. ř.) má být zajištěno a zadokumentováno, zda se na těle živé osoby nenacházejí stopy nebo následky vyšetřované události. Jedná se převážně o stopy způsobené násilím vedeným proti tělu člověka, působením energií, chemických procesů, nepodáním potřebné výživy, zanedbáním potřebné péče atp. V kriminalistické praxi může vzniknout i situace vyžadující provedení těla za účelem zjištění některých identifikačních znaků osoby, jakými mohou být tetování či zvláštní znamení. Ohledání těla živé osoby může provádět pouze osoba stejného pohlaví nebo lékař. Ohledání těla živé osoby

  47. Metodika a taktika ohledáníkriminalisticky relevantních míst Posloupnost fází ohledání Neodkladnékriminalistické a obecně bezpečnostníúkony a opatření Hodnocení průběhu a výsledků ohledání Přípravaohledání Vlastní ohledánímísta činu čas

  48. Příprava ohledání Posloupnost fází ohledání Neodkladnékriminalistické a obecně bezpečnostníúkony a opatření Hodnocení průběhu a výsledků ohledání Přípravaohledání Vlastní ohledánímísta činu čas • Příprava ohledání před výjezdem: • Rozhodnutí o nutnosti provedení neodkladných kriminalistických a obecně bezpečnostních úkonů a opatření prvého zásahu na místě; • Sestavení, případně doplnění výjezdové skupiny o potřebný počet pracovníků, případně znalců nebo příslušných expertů; • Výběr a příprava technických prostředků k vyhledávání, zajištění a dokumentaci stop, jiných důkazů a situací místa, prostředků osvětlovací techniky, prostředků spojení atd. • Příprava ohledání po příjezdu: • Převzetí informací od oznamovatele a policistů, kteří provedliúkony a opatření prvého zásahu na místě; • Orientační obhlídka místa; • Provedení úkonů a opatření prvého zásahu na místě; • Analýza souhrnu informací získaných na místě činu; • Stanovení výchozího bodu měření; • Stanovení dalších osob, které by se ohledání měly zúčastnit; • Rozhodnutí o nasazení služebního psa na stopu; • Rozhodnutí o způsobu ohledání; • Provedení instruktáže všech účastníků ohledání.

More Related