Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ

1. Převzdělanost a výdělky absolventů VŠ Václav Urbánek Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

2. Známá pravda: Vzdělání vynáší, a to nejenom peníze – např. střední délka života: Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

3. Ale o peníze jde až v první řadě... Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

4. I když ženy na to mírně doplácejí: Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

5. Vysvětlení rozdílů v příjmech podle vzdělání je mnoho. V posledních desetiletích se hodně pracuje s teorií lidského kapitálu – americký ekonom Gary S. Becker byl jedním ze zakladatelů (jeho kniha HumanCapital: A Theoretical and EmpiricalAnalysis, withSpecial Reference to Education, 1964) Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

6. Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

7. Nejznámější výpočet – Mincerova rovnice (rok 1974) Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

8. Zjednodušeně řečeno, člen b v Mincerově rovnici je přírůstek platu za jeden rok vzdělání – také se označuje jako návratnost investice do vzdělání. Člen b byl změřen mnohokrát, výsledky dost rozmanité. Pro Českou republiku se uvádí v hodnotě 14.3% pro muže a 14.1% pro ženy (OECD 2012). Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

9. Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

10. Co se však stane, když vysokoškolák nenajde místo odpovídající jeho vzdělání (ať už ihned po absolvování nebo v dalším profesním životě)? Kvalifikační nesoulad (nejčastěji JOB MISMATCH) má formu • horizontální – vysokoškolák pracuje v povolání, které se nekryje s jeho vystudovaným oborem (viz graf na dalším obrázku) • vertikální – vysokoškolák je více kvalifikovaný než je požadovaná úroveň – překvalifikovanost nebo častěji převzdělanost (overqualification, overeducation); analogicky podkvalifikovanost... Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

11. Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

12. Důvody kvalifikačního nesouladu: • poptávka po kvalifikovaných pracovnících na trhu je nižší než nabídka takových pracovníků (v celé ekonomice, v odvětvích/oborech, místně, v skupinách pracovníků) – je příliš velký růst počtu vzdělaných nebo technologický rozvoj nestačí? • dlouhodobý, krátkodobý nebo cyklický fenomén? • může vzdělání nahrazovat jiné schopnosti (u převzdělaných) nebo naopak – heterogeneita schopností, ale i vzdělání? • … a mnoho dalších otázek Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

13. Nejvíce se studuje vertikální kvalifikační nesoulad, převzdělanost a podvzdělanost. Převzdělanost je nákladná – pro ekonomiku, pro podnik i pro jednotlivce • Na úrovni ekonomiky – zbytečně vynaložené prostředky na vzdělání ze strany domácností i státu • Na úrovni firem – zejména nižší produktivita, vysoká fluktuace, nespokojenost s prací • Na úrovni jednotlivce – nižší návratnost investice do vzdělání (nižší mzda), nespokojenost s prací, změna místa Podvzdělanost – podobné jevy s opačným znaménkem Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

14. Výskyt pod- nebo převzdělanosti – intuitivně víme, že existuje, ale problémem je, jak ji změřit z dostupných dat. TŘI MOŽNOSTI • Objektivní měření: pomocí katalogů zaměstnání a povolání (ISCO...). Potíž – do povolání se obtížně vřazuje požadované vzdělání • Subjektivní měření: pracovník posuzuje, zda jeho vzdělání odpovídá požadovanému • Statistické měření: průměr nebo medián let vzdělání v určitém povolání je označen za požadované vzdělání, menší nebo větší počty let (např. o 1 standardní odchylku) jsou pod- nebo převzdělanost Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

15. Výskyt převzdělanosti (z meta-analýzy 33 studií v různých zemích OECD, McGuinness 2006) – subjektivní měření Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

16. Výskyt vzdělanostního nesouladu v evropských zemích (EuropeanSocial Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

17. Výskyt vzdělanostního nesouladu v České republice (EuropeanSocial Survey, Round 5 (2010) – subjektivní měření Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

18. Výskyt adekvátní vzdělanosti, pod- a převzdělanosti v EU (ESSRound 5, 2010) Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

19. Pro měření mzdového rozdílu mezi pracovníky s požadovaným, větším a menším vzděláním se používá rozšířená Mincerova rovnice (ORU rovnice) při čemž platí, že:br≠ bo≠bu (nebo br>bo>|bu|) Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

20. Výsledky regrese pro vybrané země EU, ESS Round 5, 2010 Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

21. Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

22. Výpočet výdělků podle Mincerovy původní rovnice (před logaritmováním): Potom, jestliže Ko=1 (přímé náklady = 0), pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným vzděláním a výdělkem středoškoláka kde Eu a Es jsou výdělky vysokoškoláka a středoškoláka Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

23. Obdobně, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem vysokoškoláka (5 let university) na místě s požadovaným středoškolským vzděláním a výdělkem středoškoláka kdeEoje výdělek převzdělaného vysokoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka, ale nižší, než kdyby byl na místě odpovídajícím jeho kvalifikaci. Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

24. A dále, pro Českou republiku poměr mezi výdělkem středoškoláka na místě s požadovaným vysokoškolským vzděláním a výdělkem vysokoškoláka na tomto místě kde ER výdělek vysokoškoláka na odpovídajícím místě a ESUje výdělek podvzdělaného středoškoláka. Jeho výdělek je sice vyšší než výdělek kolegy středoškoláka na středoškolském místě, ale nižší, než kdyby měl odpovídající VŠ vzdělání: Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014

25. DĚKUJI VÁM ZA POZORNOST A TRPĚLIVOST Rozvojlidskýchzdrojůvevědě a výzkumu 2014