1 / 33

LIPIDY

LIPIDY. Charakteristika. lípos = tuk rozpustné v polárních rozpouštědlech ( chloroform, éther, benzen,…) ‏ Dle stavby : 1. Lipidy – estery vyšších mastných kyselin a alkoholů nebo jejich derivátů 2. Isoprenoidy – jejich molekuly jsou tvořeny zbytky isoprenu. Biologické funkce lipidů.

walter-thornton
Download Presentation

LIPIDY

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. LIPIDY

  2. Charakteristika • lípos = tuk • rozpustné v polárních rozpouštědlech • ( chloroform, éther, benzen,…)‏ • Dle stavby : • 1. Lipidy – estery vyšších mastných kyselin a alkoholů nebo jejich derivátů • 2. Isoprenoidy – jejich molekuly jsou tvořeny zbytky isoprenu

  3. Biologické funkce lipidů • Zdroj a rezerva energie Acylglyceroly –nejvyšší obsah vodíku ze všech živin – energeticky nejbohatší potrava : 38 kJ/g Depotní tuk – biologický poločas rozpadu – 15-20 dní (hibernace, hladovění, tažní ptáci)‏

  4. Biologické funkce lipidů 2. Strukturní funkce Polární lipidy – strukturní jádro biomembrán 3. Ochranná funkce Acylglyceroly Tzv. hnědá tuková tkáň Listy rostlin - vosky

  5. Složení molekul lipidů • Mastné kyseliny • v přírodě nalezeno více než50 různých MK • kyseliny s 10 – 12 atomy C se v buňkách ve volné formě nevyskytují – vysoká povrchová aktivita by narušila biologickou strukturu • tyto kyseliny vznikají přechodně hydrolytickým štěpením tuků

  6. Složení molekul lipidů - molekuly přírodních MK jsou tvořeny SUDÝM počtem atomů C • nasycené MK tuhé látky (lineární řetězce)‏ kys. palmitová, stearová, laurová b) nenasycené MK olejovité látky, obsahují dvojné vazby kys. olejová, palmitoolejová, linolová, linolenová, arachidonová

  7. .   Mastné kyseliny • a)  nasycené – (tuhé)‏ • kys. laurová – C12H24O2 • kys. palmitová – C16H32O2 • kys. stearová – C18H36O2 • b) nenasycené – mají ciskonfiguraci – příčina kapalné konzistence (olejovité)‏ • kys. olejová – C18H34O2 • kys. palmitoolejová – C16H30O2 • kys. eruková – C22H42O2

  8. kys. linolová – C18H32O2 kys. linolenová – C18H30O2 kyselina ARACHIDONOVÁ C20H32O2

  9. Funkce a význam prostaglandinů • - regulátory některých specifických procesů v buňkách • - mění intenzitu signálu určeného pro regulaci procesu vnitrobuněčného metabolismu • ovlivňují přímo funkce: • reprodukčních orgánů • gastrointestinálního traktu • respiračního systému • kardiovaskulárního systému

  10. Kyselina arachidonová - enzymatickou oxidací CYKLOOXIGENÁZOU – řada látek s vysokou biologickou aktivitou • PROSTAGLANDINY • 1930 – U.S. von Euler v prostatě • nerozpustné ve vodě, 1 – 2 mg /24 hod • nestálé – přeměna na další metabolity

  11. Druhy prostaglandinů • THROMBOXANY (1975) – TXB2 v trombocytech - jsou příčinou shlukování trombocytů a zužují cévy, což může být příčinou vzniku trombů • LEUKOTRIENY (1979 – NC 1982 Samuelson)‏ 6 typů (liší se –OH skupinami na zákl. řetězci)‏ LTA4, LTB4, LTC4, LTD4, LTE4, LTF4 - jedny z nejúčinnějších vazodilatantů (rozšíření cév a rozpouštění trombů)‏ - výroba i synteticky – gynekologie, astmatické záchvaty (pyl, prach) – uvolnění spasmů

  12. Druhy prostaglandinů 3. LIPOXÍNY- LXA4, LXB - účast při krevní mikrocirkulaci a různých buněčných odpovědích, které probíhají při zánětu a imunitních reakcích

  13. Složení molekul lipidů • 2. Acylglyceroly • hlavní složka rezervního tuku (až 90% tukových zásob živočichů a rostlin)‏ • směs esterů různých mastných kyseliny + hydrofóbní látky (steroly, karotenoidy,…)‏ • transport těchto látek (ve vodě nerozpustných) zajišťují proteinové nosiče - APOLIPROTEINY

  14. ŽIVOČIŠNÉ TUKY • podkožní tkáň, omentum, okolí ledvin • převaha NASYCENÝCH MK • lidský tuk – kys. palmitová, stearová, olejová • ekonomicky významný tuk – vepřový, hovězí lůj, ovčí, rybí, tuk z kravského, ovčího a kozího mléka

  15. ROSTLINNÉ TUKY • oleje • semena a plody rostlin • řepkový, lněný, makový olej (40-45% oleje)‏ • olivový (25% oleje)‏ • obsahují hlavně NENASYCENÉ MK • tuhé – palmový tuk, kakaový tuk • kapalné – oleje řepkový, slunečnicový, kukuřičný, arašídový, sezamový, mandlový, ricinový,…

  16. VOSKY • ve vodě nerozpustné tuhé estery MK a vyšších jednosytných alkoholů • živočišné vosky – převládají MK : 14–18 C • rostlinné vosky – MK : 26-30 C • Funkce: • - ochranné (listy, srst)‏ • Využití: • zdravotnictví, kosmetika, (krémy, masti), mýdla, náplasti, svíčky,…

  17. Význam vosků • - hydrofóbní vrstva u rostlin a živočichů • - kontrola transpirace u rostlin • - kontrola proti vnějšímu prostředí (klimatické změny, škůdci rostlin, viry)‏ • - rostliny – KUTIN- kutikulární vosky nadzemní části rostlin • - podzemní části rostlin - SUBERIN

  18. ROSTLINNÉ VOSKY 1. Vosk čínský – z jasanu čínského 2. Vosk japonský – ze škumpy voskové 3. Vosk kandelilla – z listů a výhonků pryšce rostoucího v Mexiku 4.Vosk karnaubský – z povrchu listů palmy – kopernicie voskonosné – J. Amerika 5. Vosk palmový – z voskovně andské 6. Vosk mirikový – S. Amerika – keř – voskovník pravý – svíčky, krémy 7. Vosk šelakový – po odstranění barviv z pryskyřičné hmoty různých druhů fíkovníků

  19. ŽIVOČIŠNÉ VOSKY Včelí vosk Lanolin (ovčí rouno)‏ Vorvaňovina (spermacetový vosk – lebeční dutiny vorvaňů a jiných kytovců)‏ Vosk čínský – puklice voskodárná

  20. POLÁRNÍ LIPIDY - hydrofilní a hydrofóbní část DRUHY: 1. FOSFOLIPIDY - základní stavební prvky biomembrán - přítomny v každé buňce ( zejména mozek, myelinové obaly neuronů)‏ - v semenech a plodech rostlin, ve vejcích

  21. POLÁRNÍ LIPIDY 2. LECITINY • bezbarvé na vzduchu hnědnoucí krystalické látky • součást biomembrán • Výskyt: hojně – hovězí a krysí játra, mozková a nervová tkáň, vaječný žloutek • Uplatnění : jako emulgátory v potravinářském a farmaceutickém průmyslu, dále jako potravinový doplněk

  22. POLÁRNÍ LIPIDY 3. KEFALINY • přítomny zejména v mozkové tkáni ve formě pentapetidů – kanály, pumpy, přenašeče 4. SFINGOMYELINY • základem jejich struktury není glycerol, ale SFINGOSIN (nenasycený aminoalkohol)‏ - důležitá složka biomembrán, mozek, nervová tkáń – bílé krystaly

  23. SLOŽENÉ LIPIDY GLYKOLIPIDY - obsahují 1 nebo více monosacharidových zbytků glykosidicky vázaných na lipidovou část CEREBROSIDY - obsahují CERAMID s mastnou kyselinou - tvoří 11% suché hmoty mozku, jsou přítomny v nervové tkáni, v játrech, thymu, ledvinách, nadledvinkách a plicích GLYKOSFINGOLIPIDY (GANGLIOSIDY)‏ - složité deriváty ceramidu - přítomny v gangliích neuronů a v jiných buňkách - v šedé kůře mozkové a v receptorech pro různé neurotransmitery (hl. acetylcholin)‏ - podílejí se na specifitě krevních skupin a na orgánové a tkáňové specifitě

  24. SLOŽENÉ LIPIDY 2. LIPOPROTEINY • součást buněčných mebrán, cytoplasmy buněk, krevní plasmy a vaječného žloutku • nejprostudovanější : PLASMOVÉ LIPOPROTEINY – zajišťují transport a distribuci lipidů prostřednictvím krve a lymfatického systému • fungují také jako regulátory metabolismu lipidů

  25. ADIPOCYTY – TUKOVÉ LIPÁZY • štěpení adipocytů (tukových podkožních buněk) – začíná na příkaz hormonů: • ADRENALINU, GLUKAGONU, • ADRENOKORTIKOTROPNÍHO HORMONU • Molekula hormonu se naváže na příslušný receptor v membráně adipocytu – tím je aktivován enzym ADENYLCYKLÁZA, který vyvolá aktivitu PROTEINKINÁZ – ty fosforylují triaclglycerollipázy na glycerol a mastné kyseliny- adipocyt je uvolněn do krve a tranportován na místo použití

More Related