1 / 77

Veřejné výdaje, projekty a programy

Veřejné výdaje, projekty a programy. V eřejn é výdaj e – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky. VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ.

yadid
Download Presentation

Veřejné výdaje, projekty a programy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Veřejné výdaje, projekty a programy Veřejnévýdaje – charakteristika, druhy a členění Institucionální versus programové financování Metody hodnocení veřejných výdajů Veřejné zakázky

  2. VEŘEJNÉ VÝDAJE – CHARAKTERISTIKA, DRUHY A ČLENĚNÍ

  3. Hlavní otázky v souvislosti s vymezením podstaty veřejných výdajů: 1. Co zahrnují (podstata)? 2. Na co by měly být vynaloženy (účel)? 3. Jaký by měl být jejich objem (kolik)? 4. Z jakých zdrojů je krýt (z čeho)? 5. Jaké jsou důsledky těchto veřejných výdajů (efekty)?

  4. VEŘEJNÉ VÝDAJE Veřejné výdaje (G) „ujídající“ Transfery (Tr) “neujídající“

  5. CG IG C + I T - Tr= čisté daně Privátní sektor Tr(transfery) T (daně) Veřejný sektor G

  6. Klasifikace výdajů: • a) běžné • za zboží a služby • úrokové platby • subvence • transfery • b) kapitálové

  7. Klasifikace veřejných výdajů v různých institucích - • ČR: Rozpočtová skladba - v obecné podobě zákon 218/2000 Sb. “Rozpočtová pravidla republiky” • + Vyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě • ČR: Národní účetnictví – podle ESA 95

  8. Makroekonomické aspekty veřejných výdajů: • veřejné výdaje jsou nezbytnou součástí koloběhu příjmů a výdajů v ekonomice • veřejné výdaje na nákup zboží a služeb (G) tvoří důležitou část agregátní poptávky • veřejné výdaje G mohou působit jako multiplikační faktor ve fiskální politice státu • růst těchto výdajů ovlivňuje celkovou zaměstnanost a produkci v ekonomice

  9. EMPIRICKÝ FAKT: Veřejné výdaje rostou Alfred Wagner – (1835 – 1917): „S růstem důchodu na hlavu roste v ekonomice velikost veřejného sektoru“

  10. 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 Velikost veř. sektoru %HDP % ŠVÉD. 70 FR. ITAL. RAK. SRN BELG. 50 U.K. NOR. CAN. USA AUST. JAP. 30 HDP/osobu USD

  11. Faktory růstu veřejných výdajů: • sociální a demografické faktory • prahové efekty, válečné události • inflační tendence, vyšší nákladovost služeb • technologické změny • měkké rozpočtování • politické zájmy a vlivy

  12. Stát blahobytu (welfare state) • veřejné (státní) starobní důchody • úrazové a invalidní pojištění • pojištění v nezaměstnanosti • nemocenské pojištění • rodinné přídavky • sociální podpory určitým skupinám obyvatelstva • veřejné zdravotnictví • podpora bydlení, potravinové programy

  13. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1930

  14. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 1990

  15. 85+ mužiženy 80-84 75-79 70-74 65-69 60-64 55-59 50-54 45-49 40-44 35-39 30-34 25-29 20-24 15-19 10-14 5-9 0-4 600 400 200 200 400 600 Populace (v tisících) Struktura ČR podle věkových skupin a pohlaví v roce 2030

  16. Prahový efekt Státní výdaje vývoj státních výdajů Práh Čas konec války, krize apod. začátek války, krize apod. A. T. Peacock J. Wiseman

  17. Příjmový (důchodový) efekt statek Y RO2 RO1 Y2 I2 Y1 I1 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky Příjmový efekt = posun rozpočtového omezení o velikost příslušné dotace k příjmu

  18. Substitučnía příjmový efektdohromady statek Y I2 I1 Y1 Y2 RO1 RO2 X1 X2 statek X RO1 - rozpočtové omezení před V.V. RO2 - rozpočtové omezení po V.V. I1, I2 - indiferenční křivky

  19. Dopad výdajového programu v krátkém období (I) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P P1 P Dotace D1 D Q Q1 0 Q

  20. Dopad výdajového programu v dlouhém období (II) D....poptávka před dotací D1..poptávka po dotaci S P Dotace P1 P D1 D Q Q1 0 Q

  21. DYNAMIKA VEŘEJNÝCH VÝDAJŮ Elasticita veřejných výdajů k HDP:

  22. Institucionální versus programové financování

  23. Institucionální financování • Rozpočet je přidělován jednotlivým institucím – nárokem ne výdaj je existence dané instituce, NIKOLIV skutečná potřeba tohoto výdaje. • Důsledek – převažují běžné výdaje • Kapitálové výdaje (inovace, modernizace) jsou omezeny

  24. Programové financování • Rozpočet je vytvářen podle skutečné potřeby daného výdaje. • Důsledek – jsou stanoveny cíle (transformované potřeby) a jejich plnění je hodnoceno) • Je možné měřit efektivnost výdajů

  25. Metody hodnocení výdajových programů

  26. METODY ANALÝZY VEŘEJNÝCH PROGRAMŮ E=EFFECTIVENESS C=COSTS U=UTILITY M=MINIMAL B=BENEFITS A=ANALYSIS

  27. METODA CBA – analýza nákladů a přínosů Hodnotí pomocí zjištěných přínosů B a nákladů C: 1) Čistý přínos = B – C (výsledkem je částka v měnových jednotkách, třeba Kč) 2) Efektivnost (hospodárnost, rentabilita) = B/C (výsledkem je bezrozměrné číslo udávající přínos na jednotku nákladů)

  28. DISKONTOVÁNÍ Náklady i výnosy v budoucnosti se převedoudo současnosti pomocí diskontního faktoru: Kde: PVc … současná hodnota nákladu Ct uskutečněného v roce t r… diskontní míra (např. úroková míra) ….diskontní faktor (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

  29. Pro řadu let od 1 do n potom platí: kde: PVc… současná hodnota všech nákladů Cj uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní faktor (např. úroková míra) (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy)

  30. Jsou-li ve všech letech j od 1 do n náklady Cj konstantní Cj=C, potom platí: (Pozn.: místo C můžeme psát B pro výnosy) kde: PVc… současná hodnota všech nákladů C uskutečněných postupně v letech j od 1 do n C0… vstupní náklad na začátku programu r… diskontní míra ( např. úroková míra)

  31. výkonnost, funkčnost efficacy effectiveness hospodárnost efficiency Efektivnost výkonnost x hospodárnost pozor!………. „WHITE ELEPHANTS“ SUNK COSTS

  32. hospodárnost, efficiency Pareto-efektivnost (řešeno v tématu 1 pro soukromé statky a v tématu 2 pro veřejné statky) ... též “alokační efektivnost” - při chybném použití zdrojů “alokační neefektivnost” vedle toho mohou vzniknout ztráty třeba špatnou použitou technologií, managementem apod. … to je neefektivnost na straně nabídky, někdy označovaná jako “X - neefektivnost” Efektivnost veřejných výdajů

  33. Alokační neefektivnost (nehospodárnost): Je způsobena vnějšími zásahy do jinak efektivního (tržního) rozhodování jednotlivců. Vnější zásahy – veřejný sektor – daně, dotace, podpory apod.

  34. X- neefektivnost (nehospodárnost) Je způsobena malou produktivitou práce v institucích veřejného sektoru. BYROKRACIE – instituce veřejného sektoru, většinou úřady (ministerstva, obecní a městské úřady apod.) Také – veřejné podniky přímo produkující služby – státní školy, státní výzkumné ústavy …

  35. Veřejné zakázky

  36. (Stát, obec, město a pod.) Poskytovatel (financiér) veřejné výdaje Producent (výrobce) DANĚ netržní statky Spotřebitel

  37. Veřejná zakázka – stát (nebo jiný subjekt veřejného sektoru) zadává produkci statku soukromému subjektu • Předpoklad: cena této produkce bude nižší než přímá produkce organizací veřejného sektoru (většinou platí) • NÁKLADY veřejné zakázky: • produkční – vynaloženy soukromým producentem • transakční – vynaloženy při uskutečnění veřejné zakázky veřejným subjektem

  38. Veřejnépříjmy – charakteristika, druhy a členění - Daně - vymezenípojmu a třídění - Přímé daně v českém daňovém mixu - Nepřímé daně • Ostatní daňové příjmy • Poplatky • Úvěrové příjmy

  39. Kritéria členění veřejných příjmů

  40. Daně - vymezenípojmu a třídění

  41. - z podnikání- z veř. majetku- poplatky- dávky- apod. Daňové Veřejné příjmy Nedaňové: Nepřímé daně univerzální Nedaňové, ale s charakterem daně: příspěvky na soc.zabezp. Přímé daně DPH (typ - daň ad valorem) důchodovémajetkové selektivní spotřební daně akcízycladovozní daně

  42. Daňová kvóta celková 1996 (Tax to GDP ratio)

  43. Celková daňová kvóta v roce 2004 60 50,4 50 42,6 39,7 38,4 38,1 38,3 36,0 34,7 34,4 40 DK v % 26,4 30 20 10 0 EU Polsko Rakousko Bulharsko Švédsko Japonsko Velká Británie OECD Evropa Daňová kvóta celková 2004 (Tax to GDP ratio)

  44. Klasifikace daní • Podlepředmětu: • důchodové • majetkové • zespotřeby • paušálníneboliz hlavy • a některé další

  45. Klasifikace daní - pokračování • Podle předpokládaného přesunu: • přímé - poplatník je nemůže přesunout ekonomicky (nikoliv právně! - to se nesmí) na jiný subjekt - daně důchodové a majetkové • nepřímé - může dojít k přesunu např. zvýšením ceny výrobku nebo služby - daně ze spotřeby (třeba DPH) • Ve skutečnosti se dá přesunout každá daň, takže toto třídění není moc přesné

  46. Klasifikace daní - pokračování • Podletypuzákladu: • valorické (ad valorem) - zezákladuvyjádřeného v peněžníchjednotkách • specifické - základ je vyjádřenvefyzickýchjednotkách (např. kusy, kilogramy, litry) • VALORICKÉ DANĚ reagují na inflaci - základ roste, s ním tedy i daň (neplatí to o progresivních daních důchodových)

  47. Daňový systém ČR

  48. Přímé daně v českém daňovém mixu

More Related