1 / 21

Historická antropologie

Historická antropologie. Letní semestr 2010 25 .3.2010 příroda: co nepatří do kultury. Obsah. Opozice příroda/kultura Téma: dějiny krajiny S. Schama: Krajina a paměť. Opozice příroda/kultura (1). Definice kultury proti přírodě - nepřirozené, získané během života, naučené

yamin
Download Presentation

Historická antropologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Historická antropologie Letní semestr 2010 25.3.2010 příroda: co nepatří do kultury

  2. Obsah • Opozice příroda/kultura • Téma: dějiny krajiny • S. Schama: Krajina a paměť

  3. Opozice příroda/kultura (1) • Definice kultury proti přírodě - nepřirozené, získané během života, naučené • Je kultura opravdu něco úplně jiného řádu než příroda nebo je prodloužením biologické podstaty člověka a může tak být i zkoumána? • HA: Jak psát dějiny člověka a jeho kultury, když by ta vycházela z jeho biologické existence (organismus), a byla by tudíž jen omezeně proměnlivá (např. evolučně)?

  4. Opozice příroda/kultura (2) • Příroda/kultura – velmi starobylá představa (mýty) - spojena s dalšími binárními pojmy: • Duchovní/materiální • Získaný/instinktivní • Spontánní/umělý • Fakta/hodnoty • Konstantní/variabilní • Individuum/společnost • Vyčlenění člověka z přírody

  5. Opozice příroda/kultura (3) • Je mezi přírodou/kulturou diskontinuita nebo kontinuita? • E. Durkheim (1858-1917) – společnost (kultura) je pouze lidský výtvor – morální a symbolická podstata - stojí nad biologickou realitou • H. Spencer (1820-1903) – společnost (kultura) je přírodní fenomén – výsledný produkt obecné biologické evoluce, která tak spojuje organické a neorganické – člověk s tím neliší od ostatních zvířat • F. Boas (1858-1942) – kultura je natolik proměnlivá, že nemůže být odvozená od biologické podstaty – kultura je v lidské mysli (nominální) – kritika sociální darwinismu (rasa nevysvětluje kulturní rozdíly)

  6. Opozice příroda/kultura (4) • Britská sociální antropologie • Sociální struktura – současně přirozená interakce organismů a morální pravidla (Redcliff-Brown) • Antropologické zkoumání řeší dilema: • Ideální/reálné, struktura/proces, moc/řád, normy/praktiky • Kultura – není ani neměnná (biologie) ani pouze individuální (jedinečná) • HA: historická fakta nejsou izolovaná - jsou ovlivněna biologickou podstatou člověka a kulturním kontextem (ALE nejsou jejími výsledky)

  7. Opozice příroda/kultura (5) • Která fakta jsou současně kulturní a přírodní - biologická a historická? • C. Lévi-Strauss (1908-2009) • Strukturální antropologie • Elementární struktury příbuzenství (1949) • Řád přírody – univerzální X řád kultury – variabilní • Tabu incestu – existuje ve všech kulturách -) univerzální, ALE jde o zákaz, normu – kulturní fakt Tabu incestu (a výměna manželských svazků) - musí být základní podmínkou lidské existence

  8. Opozice příroda/kultura (6) • C. Lévi-Strauss (1908-2009) • Syrové a vařené (1964) • Mytologie domorodých komunit Latinské Ameriky - spojená s jídlem • Východisko: kultura se liší od přírody tím, že má pravidla, která rozlišují dobré a špatné – obsaženy v mýtech • Jídlo – kategorie, která vztah mezi přírodním a kulturním • Příprava jídla – proces, kdy se ze suroviny (příroda) stává jídlo (kultivace, socializace)

  9. Opozice příroda/kultura (7) • Syrové a vařené (1964)) • Co je jídlo? – určuje sociální konvence • Syrové vařené (kultura) shnilé (příroda) • Vaření – kulturní proces dušení (k) uzení (p) • Propojení s dalšími opozicemi • Mužské/ženské • Svátek/všední den • Vysoké/nízké • Kulturně a historicky proměnlivé • HA: otázka po procesech, prostřednictvím nichž se v dějinách biologické stává kulturním

  10. Opozice příroda/kultura (8) • V čem se liší zkoumání jevů jako přirozených a jako kulturních? (ideologické implikace) • Přirozenost – podporuje status quo (konzervativní strategie) • Kulturní podmíněnost – poukazuje na proměnlivost současného řádu (strategie změny) • Př. Rasa • Biologicky daná odlišnost (barva kůže) -) vrozené duševní vlastnosti přirozené – zdůvodňuje rasovou segregaci • Kulturně daná kategorie – vnější biologické znaky nemají vliv na sociální a kulturní existenci člověka konstruované – podporuje rasovou emancipaci

  11. Opozice příroda/kultura (9) • Důsledky pro HA • Rozšíření předmětu i na nepísemné (sub)kultury v dějinách (L. Ranke – Naturgeschichte – mimoevropské, nižší vrstvy), např. námezdní dělníci/e ve městech a na venkově, služebnictvo, kriminálníci/e, prostituující, cikáni/ky, tuláci/čky • Omezení na kvalitativní zkoumání (interpretace) malých komunit • Historická proměnlivost kulturního utváření biologických kategorií, např. jaké byly v minulosti představy o charakteru tvaru obličeje, tělesné výšce a váze, sexuální potenci, vyměšování?

  12. Dějiny krajiny (1) • Z opozice příroda/kultura • Přírodní prostředí – historicky statické • Vliv prostředí na člověka (determinace) • Vliv člověka na prostředí (destrukce) • Provázaný vztah životní prostředí – environmentální dějiny • 3 perspektivy • Jaké důsledky na životní prostředí má lidská činnost? • Jakými činnostmi (a jak) člověk využívá životní prostředí? • Jak člověk vnímá, popisuje, zkoumá životní prostředí?

  13. Dějiny krajiny (2) • Jaké důsledky na životní prostředí má lidská činnost? • Důsledky pro zemský povrch, vodu, atmosféru, biologické systémy • Např. zemské klima, energetická výměna, fungování ekosystémů - s účastí člověka • Nejblíže přírodovědným disciplínám (metody) – klimatologie, botanika, zoologie, geografie

  14. Dějiny krajiny (3) • Jakými činnostmi (a jak) člověk využívá životní prostředí? • Proměny spojené se základními lidskými potřebami – získávání potravy, úkrytu, pohybu, nástrojů • Vliv v důsledku osidlování, výroby, konzumace, využití technologií atp. • Např. neolitická revoluce, průmyslová revoluce, urbanizace, vývoj dopravních systémů

  15. Dějiny krajiny (4) • Jak člověk vnímá, popisuje, zkoumá životní prostředí? • Hodnoty, postoje, představy o ŽP • V oblastech – náboženství (mýty, legendy, dogmata), estetika (ideály krásy), politika (cíle), věda (koncepty, teorie) • Např. ideál „nezkažené přírody“, evolucionismus/kreacionismus, příroda-matka

  16. S. Schama: Krajina a paměť • Východisko – zvyk vnímat přírodní a lidské odděleně – ve skutečnosti propojené • Před smyslovým vnímáním krajiny – její utváření v mysli – v paměti • Představa „divočiny („divoké přírody“) – sama osobě historická a kulturní • Př. Národní parky – Yosemitské údolí • Označeno za „park“ původní přírody určený k ochraně – federálním zákonem v roce 1864

  17. S. Schama: Krajina a paměť • „nové zrození Ameriky“ • „povznesení z národní agónie“ • „duchovní rozměr“ • Náboženská idea „posvátnosti“ místa Albert Bierstadt, The Yosemite Valley, 1868

  18. S. Schama: Krajina a paměť • Ochrana „nezkaženosti“-) obsazení • Vyloučení „ne-původních“ prvků (Indiáni, zvěř) • Zpřístupnění pohledu idyly (výhledy)

  19. S. Schama: Krajina a paměť • Tradice rurální, pastorální idyly – morální protiklad ke zkaženému městu • „Claudova skla“ - 18. století, zviditelnění „pitoreskní scénérie“ • Henry Peacham, Rura et mihi silentium (Londýn 1612)

  20. S. Schama: Krajina a paměť • Kompozice idylické krajiny • Les (obora, lesní cesty, zvojnictví - les jako prostor bez společenských norem) • Voda (pramen moudrosti, řeka-matka) • Skála (starobylost, vznešenost, trvalost • Arkádie • Řecký region – v antice odlehlá krajina v horách mimo kulturní centra řecký městských států – symbol „útěku z civilizace do přírody“

  21. S. Schama: Krajina a paměť • René Magritte (1898-1967), La Condition Humaine • Plynulý přechod mezi krajinou a jejím zobrazením • „Zdá se nám, že je vůči nám vnější, přestože to je jen mentální obraz toho, co zažíváme uvnitř“

More Related