Utv ren stredovek Evropy 6.-11. stolet

1. Utv�ren� stredovek� Evropy (6.-11. stolet�) Maturitn� t�ma c�slo 3

2. Charakteristika roku 476 zanikla z�pador�msk� r�e; na jej�m �zem� se zacaly usazovat germ�nsk� kmeny, jejich� pr�chod byl souc�st� stehov�n� n�rod Pr�ciny stehov�n� n�rodu (4.-10. stolet�) Ochlazen� � pohyb severogerm�nsk�ch kmenu na jih Populacn� rust � potreba nov� pudy Vp�d Hunu do Evropy � posouv�n� n�rodu z v�chodu na z�pad Germ�nsk� kmeny � Vizig�ti, Ostrog�ti, Vandalov�, Langobardi, Frankov� � Slovansk� kmeny � v�chodn� � Rusov�, Belorusov�, Ukrajinci � z�padn� � Pol�ci, Ce�i, Slov�ci � ji�n� � Slovinci, Bulhari, Chotvati �

3. 5. stolet� � na trosk�ch z�pador�msk� r�e vznikla barbarsk� kr�lovstv� barbar � starovec� Rekov� a R�man� tak naz�vali cizince, kter� mluvili jinou rec�, meli jin� zvyky a vyzn�vali jin� hodnoty, ale i lidi nevzdelan� a surov�, takov� byli i Germ�ni Germ�ni preb�rali od puvodn�ho r�msk�ho obyvatelstva zvyky, my�lenky, zpusob v�chovy, pozdeji tak� p�smo (latinka) a jazyk (latina) velk� vliv latiny ? z�klad zdej��ch n�rodn�ch jazyku Rom�nsk� jazyky � jazyky prev�ne latinsk�ho (tj. rom�nsk�ho) puvodu ��panel�tina, portugal�tina, ital�tina, francouz�tina Germ�nsk� jazyky � vznikli z puvodn�ho jazyku Germ�nu, kter� se u��val je�te v okrajov�ch oblastech �nemcina, anglictina, �v�d�tina, nor�tina, nizozem�tina

4. romanizace � zpusob, jak�m Germ�ni preb�rali kulturn� dedictv�, pozvoln� prij�m�n� krestanstv�

5. Krestanstv� spoc�v� ve v�re v Je��e Krista, kter� svou vykupitelskou smrt� na kr�i snal z lidstva dedicn� hr�ch a uk�zal mu cestu ke sp�se a vecn�mu �ivotu Bo�� trojice � Syn bo��, Buh otec, Duch svat� posv�tn� kniha � bible (Star� a Nov� z�kon)

6. d�bel � Kristuv protivn�k, ztelesnen� v�eho zla pape� byl puvodne r�msk� biskup, postupne se ale stal hlavn�m predstavitelem krestansk� c�rkve v z�padoevropsk� oblasti, zakladatelem byl �dajne apo�tol sv. Petr velk�m pape�em byl Lev I., kter� uchr�nil c�rkev pred kocovn�mi Huny a germ. pohany dal�� vynikl na prelomu 6. a 7. stol. pape� Rehor I. � prizpusobil krestansk� ucen� nevzdelan�m vesnicanum pohan � v ran�m stredoveku vesnican i nevzdelanec, v krestanstv� ten, kdo nevyzn�val krestanskou v�ru ani Star� z�kon

7. Franck� r�e Frankov� byli germ�nsk� kmen, s�dl�c� na prav�m brehu R�na, odkud �tocili na z�pador�mskou r�i roku 492 ovl�dli pod veden�m kr�le Chlodv�ka z rodu Merovejcu Galii a vytvorili tak z�klad siln� franck� r�e v 6.-7. stolet� se postaven� panovn�ku oslabilo, moc z�sk�vali majordomov� (�redn�ci spravuj�c� st�t) nejzn�mnej�� Karel Martel (Kladivo) � v 1. pol. 8. stol. ovl�dl celou r�i, proslavil se v�tezstv�m nad Araby v bitve u Poitiers roku 732 jeho syn Pipin Kr�tk� svrhl posledn�ho Merovejce a stal se kr�lem Franku, roku 751 moc do rukou rodu Karlovcu

8. Pipin z�skal od pape�e dedickou korunu, na opl�tku mu pomohl na Apeninsk�m poloostrove a predal mu dobyt� �zem�, vznikl nez�visl� pape�sk� st�t (do roku 1870, pozdej�� Vatik�n) nejslavnej��m Karlovcem Pipinuv syn Karel Velik� (768-814) � roz��ril �zem� na v�chod k rece Labe, na z�pade k rece Ebro, na severu k Severn�mu mori a Atlantiku, na jihu k Apenin�m + pripojil Langobardskou r�i; roku 800 korunov�n c�sarem; v�boje obr�til proti pohanum a Arabum ? ��ren� krestansk� v�ry; podporoval vzdelanost a kulturu; roku 814 um�r� a je pochov�n v C�ch�ch, kde vybudoval pal�c s kapl� Panny Marie p�smo (karol�nsk� miniskula) zjednodu�ovala dr�vej�� slo�ite psan� p�smena a pozdeji se z nej vyvinulo p�smo, kter� pou��v�me dnes � latinka karol�nsk� renesance � kulturn� rozpach za vl�dy Karla, z�jem o antick� dedictv�, porizov�n� opisu v�znamn�ch prac� autoru z casu starovek�ho R�ma

9. verdunsk� smlouva roku 843 � rozdelen� r�e mezi tri Karlovy vnuky z�padofranck� (pozdej�� Francie) v�chodofranck� (c�st pozdej��ho Nemecka) Lotharingie (severn� It�lie, Burgundsko, �zem� kolem R�na)