Sledování nákladů ve vztahu k útvarům

1. Sledování nákladů ve vztahu k útvarům

2. Možné orientace sledování nákladů k útvarům Výkonově orientované účetnictví – sleduje náklady ve vztahu k útvaru tak, aby bylo možno zjistit náklady ve vztahu k výkonům (k výrobku, práci, službě i k dílčím aktivitám) ve skutečné výši a s primárním zřetelem na místo vynaložení nákladu – kalkulačně výkonové středisko. Odpovědnostně orientované účetnictví – sleduje přínos jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Využívá se předem stanovených nákladů, které vyjadřuje racionální provedení a čerpání výkonu. Výsledná kalkulace vzniká úpravou o rozdíly mezi skutečnými a předem stanovenými náklady.

3. Odlišnosti ve sledování nákladů podle místa vzniku a podle odpovědnosti • Odlišné zobrazení nákladů vzniká: • Liší-li se místo vzniku a odpovědnost za vnik skutečného prvotního nákladu, • Předmětem zobrazení jsou druhotné výkony, které jsou předávány mezi vnitropodnikovými útvary

4. Příklad 1 • Předmětem účetního zobrazení je nákup a spotřeba jednicového materiálu na výrobu výrobku A, který je vyráběn v útvaru výroba. Materiál byl pořízen za 110 tis. Kč (1 tis. kg po 110 Kč), ačkoliv se předpokládalo, že ho lze nakoupit za 100 tis. Kč. (za odchylky odpovídá útvar Zásobování). Ve výrobě se spotřebovalo veškeré množství tohoto materiálu, při tom mělo být pro zadané množství výroby (980 kusů výrobku) spotřebováno jen 98 % nakoupeného množství (tedy 980 kg – za odchylku odpovídá útvar Výroba). • Úkol: Zobrazte uvedené skutečnosti v účetním systému: • orientovaném primárně na zobrazení nákladů podle místa vzniku, • podle odpovědnosti za jejich vznik.

5. Příklad 2 • Vnitropodnikové ocenění opravářského výkonu bylo odvozeno z předběžné kalkulace nákladů tohoto výkonu a stanoveno ve výši 100 Kč za jednu hodinu. Údržba provedla pro útvar výroby, který je jeho jediným vnitropodnikovým odběratelem, • výkony v rozsahu 1 000 hodin. Na tyto výkony • vynaložila Údržba skutečné náklady ve výši 90 tis. Kč. • Úkol: Zobrazte uvedené skutečnosti v účetním systému: • orientovaném primárně na zobrazení nákladů podle místa vzniku, • orientovaném na zobrazení nákladů podle odpovědnosti za jejich vznik.

6. Řešení odlišností ve způsobu zobrazování • Primární orientaci systému ovlivňuje: • Složitost podnikatelského procesu, • Rozsah pomocných a obslužných činností, • Opakovanost výroby, • Délka výrobního cyklu, • Proporce přímých a nepřímých nákladů

7. Primární orientace podle místa vzniku nákladů • Požívá se v individuálních kusových výrobách a výrobách s dlouhým výrobním cyklem, kde je předběžné stanovení nákladového úkolu obtížné, výsledná kalkulace zde představuje aktivní nástroj pro jednání i úvahy pro alternativní řešení, • Prvotně se náklady zachytí podle místa vzniku a následně podle jejich charakteru (přímé, společné), • Pokud se místo vzniku a odpovědnost za vznik nákladů neliší , lze odpovědnost řešit v systému účetnictví – současné sledování skutečných a předem stanovených veličin (odchylky se využijí při řízení po linii výkonů i odpovědnosti), • Pokud se místo vzniku a odpovědnost za vznik nákladů liší, odpovědnost za vznik se sleduje mimo systém účetnictví

8. Primární orientace podle odpovědnosti za vznik nákladů používá se v hromadné či sériové výrobě s krátkým výrobním cyklem, klade velký důraz na předběžné stanovení nákladového úkolu, Nákladové účetnictví je tak zaměřeno na běžnou i preventivní kontrolu plnění úkolu s cílem zjišťovat odchylky na místech, kde probíhají elementární výrobní procesy. Klesá význam systémově zjišťované výsledné kalkulace, roste význam odpovědnostního řízení útvarů

9. Odpovědnostní přístup • Odpovědnostní přístup a sledování útvarových nákladů podle odpovědnosti se využívá zejména při zobrazení druhotných nákladů (ty jsou oceněny v předem stanovených hodnotách) • Výhody: • Možnost porovnání skutečně vynaložených nákladů se žádoucí úrovní, vyjádřit odpovědnost za to, zda byl druhotný výkon proveden racionálně, • Zajišťuje srovnatelné podmínky pro měření hospodárnosti v odebírajícím útvaru. • Ocenění na předem stanovené úrovni komplikuje zjištění skutečných nákladů výkonů. Lze je upravit o odchylky v případě, že jejich výše je podstatná (v systému účetnictví nebo mimo něj).

10. Základní rysy odpovědnostního přístupu • Sledování nákladů ve vztahu k útvaru – významné u režijních nákladů (režie je náklad, jejichž kontrola hospodárnosti spočívá v určení kdo ovlivňuje jejich výši, kdo odpovídá za jejich úsporu nebo překročení oproti předem stanovenému úkolu). Nákladový úkol v oblasti režie je stanoven útvaru: • Formou limitu spotřeby (fixní režijní náklady), • Nákladový úkol, který zohledňuje i objem aktivity (variabilní režie)

11. Informace pro řízení • Po linii odpovědnosti - členění režijních nákladů podle způsobu stanovení nákladového úkolu: • Fixní, • Variabilní, • Smíšené • Po linii výkonů – členění režijních nákladů podle toho, zda byly vyvolány jedním druhem výkonu, skupinou nebo útvarem nebo jde o všeobecnou režii

12. Příklad • Dle předběžné kalkulace výrobku – norma spotřeby přímého materiálu 2,7 kg suroviny na 1 ks, • Předpokládaná pořizovací cena 30Kč/kg • Ve sledovaném období se vyrobilo v podniku 220 ks uvedeného výrobku, nakoupilo a spotřebovalo 640 kg suroviny při průměrné ceně 33Kč/kg. • Odchylka množství spotřebovaného materiálu (odpovídá útvar výroba) • Odchylka ceny nakupovaného materiálu (odpovídá útvar zásobování) • Zobrazte v uvedené skutečnosti v modelu nákladového účetnictví orientovaném: • Na zjištění skutečných nákladů vyráběných výkonů, • Na zjištění odpovědnosti útvarů za vznik odchylek.

13. Zobrazení nákladů v systému účetnictví • Vztah mezi nákladovým a finančním účetnictvím je ovlivněn: • Každý subsystém slouží odlišným uživatelům, pro odlišné účely – požadavky na způsob zobrazení a na poskytované informace se liší, • Předmětem zobrazení je stejný reprodukční proces podniku, stejné údaje jsou využity pro různé účely.

14. Možné způsoby zprostředkování vztahu mezi systémy (FÚ a NÚ) • Jednookruhová soustava účetnictví – zajištění informačních potřeb obou skupin uživatelů je prostřednictvím analytické evidence k syntetickým účtům, • Dvouokruhová soustava účetnictví – požadavky každé skupiny uživatelů se zajišťují prostřednictvím relativně samostatného okruhu, • Kombinace obou soustav

15. Dvouokruhová organizace účetnictví • Uživatelsky výhodnější způsob organizace, • Kontroverzní požadavky na informace u obou skupin uživatelů, • Okruh informací pro řízení je brán jako důvěrný. Vlivy působící na podobu dvouokruhové soustavy: Finanční účetnictví je přísně regulováno, Základní hledisko třídění nákladů je druhové , Informace o ocenění zásob vlastní výroby z NˇU jesou podkladem pro jejich ocenění ve FÚ

16. Zprostředkování vazby mezi FÚ a NÚ • Spojovací účty – pro převody informací mezi okruhy, • Účty rozdílů – zobrazení rozdílů ve vykazování v jednotlivých okruzích.

17. Jednookruhová organizace účetnictví • Cíl: zajistit požadavky interních i externích uživatelů v jediném okruhu – pomocí analytických účtů, • Vyhovuje podmínkám, kdy se obsahové vymezení a způsob oceňování neliší, liší se stupeň podrobnosti informací, • Omezení: nelze použít různé ocenění pro různé skupiny uživatelů

18. Kombinace obou soustav • Obě soustavy lze účelně kombinovat, lze využít předností obou soustav: • Pokud jsou požadavky externích a interních uživatelů natolik různorodé, že nelze použít systém analytického členění – pro danou oblast jsou použity dva okruhy, • Pokud jsou požadavky externích a interních uživatelů podobné a lze je zajistit agregací a desagregací informací – analytická evidence