Komunální politika ve vybran ých zemích EU

1. Komunální politikavevybraných zemích EU

2. Komunální systém horizontální dimenze (orgány obce a jejich vztahy) vertikální dimenze (vztah k regionálním, národním orgánům) typologie založeny na různých kritériích (vztahy, historie, multi) Robert J. Bennett (1993): kritériem vztah centrum-lokalita dual structure: komunální a místní centrální správá mají odlišné funkce (VB a Irsko) fused systems: stání správa vykonáváná jak samosprávou, tak centrální vládou (napoleonské dědictví; Fr, SRN,It, Šp, Rak, Niz) mixed systems: Dánsko a Švédsko (moving towards fused): Střední Evropa Typologie komunálních systémů I. POL190 Brno, 23/4/2013

3. Adrian Bours in Bennett (1993): kritériem „síla“ (daňové pravomoci, výše výdajů) samosprávy silné (VB, Švéd, Niz, Dán, Irsko (!?)) posilující (Fin, SRN, Bel, Pol) tradiční, průměrné (Luc, Rak, Švýc, Šp, Maď, Fr) slabé (It, Port, Řecko, Čs) Michael Goldsmith (1992): kritériem „etos“ client./patronage; samospráva jako lobby pro místní voliče (Fr, It, Řec) econ-development model: samospráva má hlavně ekon. úkoly (US) welfare-state model: samos. zajišťuje sociální služby (SRN, Skan, VB, Niz) market-enabling / consumerist model: minimální samospráva, služby poskytovány převážně soukromníky Typologie komunálních systémů II. POL190 Brno, 23/4/2013

4. Michael Goldsmith & Edward Page (1987): mnoho kritérií, mnoho proměnných, hlavní osa centrum-lokalita; chybí federace (SRN), ale i unitární státy (Nizozemí) severoevropské systémy; samostatné, decentralizované obce, ale místní lobby nízká (VB, Švéd, Dán, Nor) jihoevropské systémy; obce slabé, ale lokální představitelé mají snadný přístup do centra pro lobby (Fr, It, Špaň) Paul E. Mouritzen & James H. Svara (2002): kritériem vztah starosta - rada strong mayor form (VB, Fr, SRN, Rak, Řek, Maď, It, Pol, Port, Šp) committee leader form (Dán, Švé, 3 Rak lander, část VB) collective form (Belg, ČR, Niz, Švýc, Hess.) council-manager form (Irsko): starosta jen reprezentativní, manažer hlavní Typologie komunálních systémů III. POL190 Brno, 23/4/2013

5. Komunální politikaSRN

6. počátek obecní samosprávy 1808 (Karl von Stein), tradice federalizace Německa rozdíl Sever (pruský centralismus) a Jih (demokratická samospráva) 16 spolkových zemí, systém samosprávy v jejich kompetenci obce a často okresy, svazky obcí Verwaltungsgemeinschaft Komunální politikaSRN I. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

7. 39 velkoměst 16 z nich v S. Porýní-Vestfálsku S.P-V (Sever SRN) integrované: 18 mil. obyvatel, ale 396 obcí Porýní-Falcko (Jih) opak: 4 mil., ale 2306 obcí integrace postupuje v bývalé NDR Komunální politikaSRN II. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

8. http://www.maps-of-germany.co.uk/large-political-german-map.htmhttp://www.maps-of-germany.co.uk/large-political-german-map.htm POL190 Brno, 23/4/2013

9. Magistrátní pořádek dualismus, kolegiální výkonný orgán volený zastupitelstvem, později přímá volba starosty 1808; Hess., Sch-Hol; magistrát kolektivem exekutivy, starosta primus inter pares, dnes již volen; magistrát a člen zastupitelstva neslučitelné (dnes jen Hess.) Obecní pořádek v SRN: Tradiční I. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

10. Starostovské uspořádání dualistické uspořádání: rada a starosta; rada je volena na 5 let, rada volí tarostu až na 10 let s; starosta je odvolatelný dvoutřetinovou většinou v radě převzato z Francie, dříve v Porýní-Falci a Sársku Obecní pořádek v SRN: Tradiční II. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

11. Severoněmecké radní uspořádání monistický princip správy a dominantní role rady; starosta je volen radou, které předsedá dříve v Dolním Sasku a zčásti též v Severním Porýní - Vestfálsku a Meklenbursku – Předních Pomořanech Po WWII Sasko, S. P-V převzaly britské prvky; rada volí starostu (neuvolněný) a ředitele města (uvolněný), problematický trojúhelník těchto tří institucí Obecní pořádek v SRN: Moderní I. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

12. Jihoněmecké radní uspořádání jeden ze dvou stále používaných modelů; dualistický model, silná pozice starosty; monistický výkonný orgán; starosta volen přímo, rada volena přímo Bádensko – Württembersko, Bavorsko, Sasko, země s bývalým severoněmeckým radním uspořádáním (Dolní Sasko, Severní Porýní – Vestfálsko), některé země s bývalým magistrátním uspořádáním (Šlesvik – Holštýnsko) Fúze „starostovského“ uspořádáním (Porýní-Falcko, Sársko)s radním (Bavorsko a Baden-Wurtemberg) po WWII; přímá volba starostů, tu předsedají obecní radě Obecní pořádek v SRN: Moderní II. POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

13. Obec přímo volená rada (Gemeinderat, Stadtrat) správní úředníci (např. Beigeordnete) výbory, komise přímo volený starosta (po reformách 90. let, málo neuvolněných; silný v Bad-Wurt, slabý v Dolním Sasku) místní referenda (po 1990; často v Bavorsku; kvórum iniciace 3-20%, platnosti 25-30%) POL190 Brno, 23/4/2013

14. Nejednotnost volebního systému (práh, přepočet) Proporční volební systém Volné kandidátní listiny Pasivní a aktivní volební právo 18 let, aktivní v S. P.-V. 16 let Pasivní ve volbě starostů 21-25 let Volební období rad 5 let (Bavorsko a Brémy 6). starostů až 9 let Komunální volby v SRN POL190 Brno, 23/4/2013 http://www.lwl.org/aufbruch-download/bilder/popups-politik-grenzen-brd-1097661487_0.jpg

15. http://www.maps-of-germany.co.uk/large-political-german-map.htmhttp://www.maps-of-germany.co.uk/large-political-german-map.htm POL190 Brno, 23/4/2013

16. Metoda volebního dělitele Bádensko-Württembersko, Bavorsko a Sasko: d´Hondt bez uzavírací klausule s volnými kandidátními listinami Sársko a Šlesvicko–Holštýnsko: d´Hondt, uzavřené kandidátní listiny. V Sársku je 5% práh. Ve Šlesvicko-Holštýnsku je to 5% nebo jeden přímý mandát, který umožní straně zúčastnit se přepočtu. Brémy: Sainte-Laguë uzavřené kandidátní listiny a uzavírací klausule 5% Severní Porýní-Vestfálsko: používán stejný typ kandidátních listin, volební práh je stanoven cca na jeden obdržený mandát. POL190 Brno, 23/4/2013

17. Metoda volební kvóty Braniborsko, Hesensko, Meklenbursko–Přední Pomořany, Dolní Sasko, Porýní–Falc, Sasko–Anhaltsko. Durynsko: poměrný volební systém s volnými kandidátními listinami, Hare-Niemeyer. V Durynsku využívají 5% volební práh, v Porýní – Falci je to 3,03%. POL190 Brno, 23/4/2013

18. Stranický systém • Města nad 20k: výsledky podobné s národní úrovní • Výjimky: Mnichov: predomimance SPD (Bavorsko CSU); Frankfurt, Marburg (Hess.): kohabitace • nezávislí kandidáti silní hlavně na jihu (Bavorsko) • v důsledku integrace obcí více stranickosti, méně nezávislých starostů (v Hess. SPD a CDU 70 % hlasů) POL190 Brno, 23/4/2013

19. přečíst: http://www.cepsr.com/clanek.php?ID=57Balík, S. (2002): Čtyři základní typy obecního uspořádání v Německu? Debata nad jejich vzájemnou konvergencí, Středoevropské politické studie, IV, č. 1

20. Jihoněmecké radní uspořádání se stalo v Německu po znovusjednocení fakticky nejrozšířenější formou obecního uspořádání. Vyznačuje se především silným postavením starosty. Starosta, zvolený v přímých volbách na období šesti až osmi let (délka mandátu se v jednotlivých zemích liší) (Bogumil 2001, s. 67 - 68), předsedá obecní radě, současně je hlavním vedoucím obecního správního aparátu a nejvyšším představitelem obce. Obecní rada, volená také v přímých volbách, ale na období kratší než starosta, stojí v pozici starostovy protiváhy. Starosta je chápán spíše jako volený představitel správy, než jako předsedající rady. Obecní rada je oprávněna dávat starostovi směrnice k zajišťování průběžného výkonu správy. V takovéto čisté podobě se můžeme s jihoněmeckým radním uspořádáním setkat v Bavorsku, Bádensko-Virtembersku, Sasku, od roku 1996 v Dolním Sasku a od roku 1999 v Severním Porýní-Vestfálsku. V některých dalších spolkových zemích se setkáváme s mírnou modifikací tohoto systému. Komunální úprava v Sasku-Anhaltsku např. přidává k braniborskému modelu výbory s hlasem poradním a rozhodujícím, které obsazuje rada a jimž předsedá starosta. Od roku 1999 se starosta volí přímo i v Meklenbursku-Pomořansku, navíc předsedá hlavnímu výboru a výborům poradním. V Durynsku nepředsedá radě přímo volený starosta, ale předsedající zvolený z řad členů rady (Schubert - Klein 2001, s. 157).

21. Severoněmecké radní uspořádání tak je ukázkou existence dvou “vrcholů - špicí” komunální sféry. Rada měla rozhodovací “politickou” pravomoc, zatímco správa, dle britského modelu, plnila “nepolitické” úkoly. Rada plnila funkci iniciace, artikulace, personální rekrutace, stejně jako funkci tvůrce norem. V případech běžných úkolů jí podléhala obecní správa (Bogumil 2001, s. 67). Tento model již ale fakticky neexistuje. (Schubert - Klein 2001, s. 157).

22. Starostovské uspořádání poskytuje starostovi taktéž silnou pozici. Ten předsedá (v Porýní-Falci s hlasem rozhodujícím, v Sársku bez hlasu) obecní radě. V Porýní-Falci je starosta volen v přímých volbách, zatímco rada volí obecního ředitele. V Sársku volí rada jak starostu, tak ředitele, šéfem správy je však starosta (Schubert - Klein 2001, s. 157).

23. V magistrátním obecním zřízení (realizovaném v Hesensku a ve městech Šlesvicka-Holštýnska) lze zřetelně pozorovat prvky pruské tradice. Představeným obce je kolegiální orgán - ve městech magistrát, v obcích obecní představenstvo, složený ze starosty jako předsedajícího a z dalších tzv. přivolaných osob, který je správním orgánem obce. Mezi radou a magistrátem je provedena dělba moci na usnášecí a výkonnou. V Hesensku nejsou členové magistrátu členy rady. Starosta je vedoucím obecní správy. Rada si ze svého středu volí svého předsedajícího, který připravuje a řídí její schůze. Starosta reprezentuje obec navenek (Bogumil 2001, s. 68; Knemeyer 1994, s. 85).

24. Komunální politikaFrancie

25. obecní samospráva 1789 (komuna), 1800 (prefektury) 37,000 obcí (jako zbytek Evropy dohromady) ¾ méně než 1,000 obyvatel; lokální patriotismus mandát 6 let, 2 kola voleb z kandidátních listin, většinová prémie (50,1% křesel) – fúzní sys. radou volen starosta (2 kola) Paris, Lyon, Marseille mají i conseilles d’arrondisement Komunální politikaFrancie POL190 Brno, 23/4/2013

26. komuny dnes nemají prefekty (jako regiony a departementy); starosta má samosprávnou i delegovanou funkci (+ právní pod prokuraturou) starosta hlavou exekutivy i legislativy, silný (volební prémie + kumulace mandátů na lokální a vyšší úrovni) J. Chaban-Delmas (Bordeaux): starosta 1947-95, A. Cesare (Fort-de-France): 1945-2001; dynastie rozsáhlé kompetence obecní rady, nad 3.500 obyv. zvlášní komise (proporční zastoupení stran) závazné místní referendum (od 2003) Instituce obecní samosprávy POL190 Brno, 23/4/2013

27. 95 % volitelů Senátu jsou obecní zastupitelé (!); volí většinovým nebo proporčním systémem (grandsélecteurs) intercommunalité: první zákon 1890, nový 1999; snaha o překonání rozdrobenosti obcí, ale integrace z patriotických důvodů nemožná; 1. syndikáty: single-issue, multi-issue (à la carte), x 2. společenství (fiskální pravomoci): obcí, měst, aglomerací stranický systém: předvolební koalice (budoucí „týmy“ ve vládě), důležité místní osobnosti Specifika francouzské lokální politiky POL190 Brno, 23/4/2013

28. Komunální politikaSpojeného království

29. odlišná historie lokální politky (i právní systém) Anglie, Walesu, Skotska, S. Irska důležité 1835, 1890s, 1970-90s graduální reformy parishes, counties od Anglosasů labouristé tradičně proaktivní v rozšiřování samosprávy Komunální politikaUK POL190 Brno, 23/4/2013

30. 34 non-metropolitan county councils + 36 metropolitan district councils + 46 unitary councils + Gr. Lon. Auth. pod nimi ještě communities (9000 Wales a Skotsko), parishes (9000 Anglie) mimoúrovňové joint boards, joint committees (viz francouz. intercommunalité), single i multi-issue, často jen „bumble“ „ultra vires“ princip (samospráva dělá, jen co parlament výslovně dovolí) samospráva v Anglii nejsilnější, nejslabší v S. Irsku Komunální politikaUK dnes I. POL190 Brno, 23/4/2013

31. finance auditovány a regulovány centrálně – Westminster řídí vše právně i materiálně jako lobby v Londýně fungují oficiální asociace obcí New Labour změny, 2000: 31 místních referend o přímé volbě starostů (12 pro), postupné zavádění všude; direktivní model: rozdělení radních na executive a overview & scrutiny v teorii, ale v praxi všichni řídí i dohlížejí Skotsko a S. Irsko odlišné od Anglie, odmítnutí přímé volby starostů i většiny změn v systému Komunální politikaUK dnes II. POL190 Brno, 23/4/2013

32. V Anglii je 388 zastupitelstev a okolo 20 000 zastupitelů Dvouúrovňový systém counties a districts (nad nimi nevolební (výjimka London Assembly) regions), ale nejednotný (unitary authorities, non-metropolitan ares) Volební období na 4 roky Aktivní a pasivní právo – od 18 let, povinná registrace voličů Volí se v jeden den od 7 hodin ráno do 10 hodin večer.  Je možno volit osobně, poštou a proxy vote multi-member FPTP (tolik hlasů, kolik kandidátů) Komunální volby v UK dnesI. POL190 Brno, 23/4/2013

33. Především mezi mladými lidmi apatie vůči volbám nižších stupňů zvažováno zavedení možnosti hlasovat formou SMS Přímá volba starostů: supplementary vote možnost voličů udělit kromě první preference ještě „doplňkovou“ preferenci pokud v prvním kole nezíská žádný z kandidátů většinu odevzdaných hlasů (prvních preferencí), koná se druhé kolo do 2. kola první dva kandidáti, ostatní eliminováni. Poté se spočítá, komu udělili voliči eliminovaných kandidátů více doplňkových hlasů. Preferovanější kandidát získává další hlas. Pokud volič, který hlasoval pro eliminovaného kandidáta nepreferoval ani jednoho z nich je jeho hlas nevyužitý. Vítězem je ten, kdo získá více hlasů Komunální volby v UK dnesII. POL190 Brno, 23/4/2013

34. D Rak, Štýrsko, Vídeň: Starosta volen ze středu městského zastupitelstva, ½ min 2/3 členů, tajná volba H Rakousko, Vorl, Burg, Salzburg, Tirol, Korut: Přímá volba současně se zastupitelstvem, run-off, odvolatelný lidovým hlasováním aktivní právo 16 let, pasivní 18 let (starostou se může stát i občan EU s pasivním právem, výjimka např. Salzburg) různé státy i města různá pravidla Komunální volby v Rakousku POL190 Brno, 23/4/2013

35. z. o volbách do orgánů samosprávných obcí (346/1990 Zb.), od 8/90 platný dodnes, poslední změna 2007 Pasivní volební právo: zastupitel od 18, starosta od 25let možnost kandidatury jedince na starostu i zastupitele (poslance místní samosprávy) zároveň vícemandátové obvody, 12 a méně poslanců -> 1 obvod Starosta: FPTP, Zastupitelstvo: blokový většinový systém jako poslanci voleni většinou příslušníci politické strany, při volbách starostů jsou úspěšnější nezávislí kandidáti Komunální volby na Slovensku POL190 Brno, 23/4/2013

36. Od 1998 tři úrovně volených zastupitelstev: obecní (od 1990), okresní a vojvodské parlamenty kandidát smí kandidovat pouze do 1 orgánu volené všechny úrovně poměr. systém s 5 % klauzulí pro strany JINAK volby do zastupitelstev v obcích pod 20k: vícemand. obvody, systém prosté většiny (posílí nezáv.) od 2002 run-off volbastarostů (wójt, burmistrz, prezydent miasta), pasivní volební právo od 35 let Komunální volby v Polsku POL190 Brno, 23/4/2013

37. Děkuji za pozornost a hezký zbytek dne! POL190 Brno, 23/4/2013