1 / 32

Sociální politika I.

Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek. Počet důchodců a poplatníků pojistného.

art
Download Presentation

Sociální politika I.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  2. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  3. Počet důchodců a poplatníků pojistného *) Od roku 2010 je z důvodu novely zákona o důchodovém pojištění navyšován počet starobních důchodců v souvislosti s přeměnou invalidních důchodů na starobní po dosažení věku 65 let, proto není možné porovnávat údaje s lety před touto změnou. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  4. 10. Nezaměstnanost Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  5. Historie nezaměstnanaosti • Nezaměstnanost se vyskytuje zejména v tržních ekonomikách, v bohatých státech s vysokým sociálním zabezpečením. • Za feudalismu měli všichni nevolníci přístup k půdě (byť ne vlastní) a potřebným nástrojům, takže mohli pracovat. Také ve starověkých i novějších formách otrokářstvích nenechávali majitelé otroků své otroky typicky zahálet (přinejhorším je mohli prodat někomu jinému). • Centrálně řízené ekonomiky, jako v bývalém Sovětském svazu a jeho satelitech, obvykle poskytovaly práci každému občanovi, a to i za cenu přezaměstnanosti. V ČSSR existovala pracovní povinnost a trestný čin příživnictví, trestající osoby "soustavně se vyhýbající poctivé práci". • Většina chudších zemí postrádá moderní sociální zabezpečení včetně podpory v nezaměstnanosti, takže si nezaměstnanost může dlouhodobě dovolit málokterý z jejich občanů. Lidé, kteří by v bohatých zemích zůstali bez práce, často nastupují na méně kvalifikované práce a mezi nezaměstnané se tak nezapočítají. • Státní zásahy do ekonomiky nezaměstnanost přímo způsobují: zvedne-li vláda minimální mzdu, zvýší se tím cena podnikání, a firmy zareagují propouštěním zaměstnanců. Zákony omezující propouštění způsobí, že zaměstnavatelé budou nové pracovníky najímat méně často, a mnoho mladých lidí pak bude mít problémy se získáním práce. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  6. Nezaměstnanost jako problém • Až do 30. let 20. stol. šlo o okrajovou záležitost, v Německu a Rakousku bylo zavedeno pojištění v nezaměstnanosti pouze pro průmyslové pracovníky ve specifických odvětvích, a to až po pojištění nemocenském, úrazovém a penzijním. • Vyhrocení problému: velká hospodářská krize ve 30. letech 20. stol. – první projev globalizace ekonomiky; vznik amerického a kanadského systému ochrany v nezaměstnanosti. V ČSR míra nezaměstnanosti 1933 asi 25 %. • Gentský systém podpory v nezaměstnanosti (od r. 1925): státní podporu obdrží odborově organizovaný zaměstnanec, oficiálně se přihlásivší jako nezaměstnaný a to ve výši, jakou mu poskytne jeho odborová organizace. Od 1930: doba podpory 26 týdnů, stát přispíval dvoj- až trojnásobkem sumy přidělované odbory. • Socialistický systém nezaměstnanost „zlikvidoval“, ve skutečnosti existovala skrytá nezaměstnanost: mnoho zaměstnaných lidí neprodukovalo žádné hodnoty. • Další vlna: hospodářská stagnace v 70. a 80. letech 20. stol., nezaměstnanost stoupla až na 10 % a dlouhodobě se nesnižovala; od té doby běžná míra 5 – 10 %. • Výsledek: orientace na aktivní politiku v nezaměstnanosti v evropských sociálních státech • Poslední období zvýšené nezaměstnanosti: ekonomická krize 2008 – 2010; v ČR max. míra nezaměstnanosti 9,9 %. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  7. Nezaměstnaný, uchazeč, zájemce • Za nezaměstnaného je v ekonomické teorii považována osoba schopná pracovat, která však nemůže najít placené zaměstnání. Obecně (metodika Mezinárodní organizace práce) se za nezaměstnaného považuje osoba, která: • je starší patnácti let, • aktivně hledá práci, • je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. • Uchazečem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která • osobně požádá o zprostředkování vhodného zaměstnání úřad práce, v jehož správním obvodu má bydliště, a • splňuje zákonem stanovené podmínky pro zařazení do evidence uchazečů o zaměstnání • Zdravotní pojištění hradí stát, sociální pojištění se neplatí, ale doba evidence se započítává k důchodu • Zájemcem o zaměstnání se může stát fyzická osoba, která • má zájem o zprostředkování zaměstnání a • za tímto účelem požádá o zařazení do evidence zájemců o zaměstnání. • ZÁJEMCE se jen zajímá o práci, NENÍ za něj placeno ani zdravotní ani sociální pojištění, nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  8. Míra nezaměstnanosti • Míra nezaměstnanosti je podíl nezaměstnaných ku všem osobám schopným pracovat (tedy zaměstnaným i nezaměstnaným): • u - míra nezaměstnanosti • U - počet lidí bez práce • E - počet zaměstnaných lidí • L - celkový počet pracovních sil (L=E+U) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  9. Dělení nezaměstnanosti • Nezaměstnanost může být rozlišována jako: • dobrovolná – osoba setrvává dobrovolně nezaměstnaná, není ochotna přijmout práci za nabízenou mzdu (nezahrnuje se do statistik nezaměstnaných!) • nedobrovolná – osoba aktivně hledá práci a je připravena k nástupu do práce do 14 dnů. • Nedobrovolná nezaměstnanost může být: • krátkodobá – méně než jeden rok • dlouhodobá - déle než jeden rok Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  10. Typy nezaměstnanosti Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  11. Přirozená míra nezaměstnanosti • Přirozená míra nezaměstnanosti je nejnižší dlouhodobě udržitelná míra nezaměstnanosti odpovídající potenciálnímu produktu. • Její výše je pro každou ekonomiku jiná a nelze ani říci, že by tato míra byla žádoucí - je prostě přirozená. • V přirozené míře tedy není zahrnuta cyklická nezaměstnanost. • Míra nezaměstnanosti v ekonomice fluktuuje okolo přirozené míry nezaměstnanosti díky hospodářským cyklům (v recesi je míra nezaměstnanosti vyšší než je přirozená míra nezaměstnanosti). • Odhady výše přirozené míry nezaměstnanosti se pohybují mezi čtyřmi a osmi procenty, ale jsou odlišné pro různé země a je obtížné přirozenou míru nezaměstnanosti zjistit. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  12. Příčiny nezaměstnanosti • Kdyby trh práce fungoval ideálně, pak by nedobrovolná nezaměstnanost neexistovala. • Trh práce však nefunguje ideálně neboť je úzce spojen s osobností člověka – s lidskou subjektivitou. Základní problémy: • Prodávající (zaměstnanci) i kupující (zaměstnavatelé) uplatňují nejen samotnou cenu práce, ale i jiné preference: rizikovost práce, prestiž povolání, kariérní předpoklady, trvalost pracovního místa apod. • Segmentace trhu práce (oborová, kvalifikační, teritoriální apod.) • Nedokonalé informace o pracovních místech • Podpora v nezaměstnanosti (zvyšuje dobrovolnou nezaměstnanost) • Nepružnost mezd směrem dolů – zaměstnavatelé raději snižují počet zaměstnanců, než aby snižovali mzdy: • zákon o minimální mzdě • odbory a kolektivní vyjednávání (forma kartelu, která díky své síle může donutit zaměstnavatele ke zvýšení mezd, i když si to vzhledem ke své produktivitě nezaslouží) • mzdová rigidita (mzdy jsou většinou sjednány dopředu na delší dobu, takže je obtížné je snížit a přizpůsobit stavu trhu) • efektivní mzdy (zaměstnavatel zaplatí zaměstnancům více než musí, a tím je více motivuje) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  13. Míra nezaměstnanosti podle zemí Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  14. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  15. Rizikové skupiny • Mladí do 30 let • Starší osoby (před důchodem) • Ženy • Osoby s handicapem • Lidé bez kvalifikace • Romské etnikum Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  16. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  17. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  18. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  19. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  20. Důsledky nezaměstnanosti Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  21. Nezaměstnanost a duševní zdraví Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  22. Rizikové sociálně-psychologické faktory sebevraždy • dřívější sebevražedné pokusy - když se dotyčný o sebevraždu již pokusil, je zde nepodcenitelné riziko opakování; přitěžující okolností jsou i sebevraždy nebo sebevražedné pokusy u příbuzných v rodině a u známých (příklady táhnou) • osamělost - jakkoli je často obtížné žít v páru, je to zřejmě snazší, než snášet samotu; týká se vdov(ců), rozvedených i celoživotně svobodných jedinců • dluhy a ztráta zaměstnání - nepříjemné životní situace, které jsou provázeny nejistotou, člověk má tendenci o nich dokola a neproduktivně přemýšlet, až má pocit, že dobré východisko neexistuje • výkon profese zahrnující kontakt s lidmi - lékaři (zejména na odd. ARO, pediatři a psychiatři) a zdravotní sestry, učitelé, speciální pedagogové, policisté, právníci – tito lidé se často osobně angažují na problémech svých klientů (pacientů, žáků) a velmi často jejich práce a snaha nemá žádaný výsledek (drogově závislý člověk recidivuje, žáky nezajímá výuka, pacient zemře atd.); přílišné počáteční nadšení se pak časem přehoupne ve vyhoření – apatii a pocit nesmyslnosti • absence víry - věřící lidé jsou sebevraždou ohroženi mnohem méně Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  23. Sebevraždy evidované Policií ČR podle pracovního zařazení Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  24. Příčiny bezdomovectví • ztráta zaměstnání (23 %), • rozvod (20 %), • odchod z rodiny (11 %), • výkon trestu (5 %), • špatné hospodaření (3 %), • výstup z ústavního zařízení (2 %) • jiné příčiny (29 %) • dobrovolné rozhodnutí (7 %) Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  25. Státní politika zaměstnanosti Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  26. § 4 Rovné zacházení a zákaz diskriminace při uplatňování práva na zaměstnání Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  27. § 14: ZPROSTŘEDKOVÁNÍ ZAMĚSTNÁNÍ Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  28. Pasivní politika zaměstnanosti • Zákon č.435/2004 Sb., § 39 - 57 • § 50: Výše podpory v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci: • V prvních dvou měsících 65 % z průměrného čistého výdělku z předchozího zaměstnání, v dalších dvou měsících 50 %, v následujících měsících 45 %; podpora při rekvalifikaci 60 %. • Podporu v nezaměstnanosti lze pobírat 5 měsíců (občané mladší 50 let), 8 měsíců (občané starší 50 let a mladší 55 let) nebo 11 měsíců (občané starší 55 let). • Základní podmínkou pro výplatu podpory v nezaměstnanosti však je, že občan musel v posledních 3 letech před nárokem na výplatu podpory v nezaměstnanosti získat dobu důchodového pojištění v délce 12 měsíců. • (6) Maximální výše podpory v nezaměstnanosti činí 0,58násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém byla podána žádost o podporu v nezaměstnanosti. Maximální výše podpory při rekvalifikaci činí 0,65násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém uchazeč o zaměstnání nastoupil na rekvalifikaci. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  29. Výpočet podpory v nezaměstnanosti Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  30. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  31. ZAMĚSTNÁVÁNÍ OSOB SE ZDRAVOTNÍM POSTIŽENÍM • Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněného pracovního místa poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. • Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě. Na vytvoření chráněné pracovní dílny poskytuje úřad práce zaměstnavateli příspěvek. • Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou. • Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

  32. Aktivní politika zaměstnanosti • § 104 • (1) Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a úřady práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty.(2) Nástroje, jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou zejménaa) rekvalifikace,b) investiční pobídky,c) veřejně prospěšné práce,d) společensky účelná pracovní místa,e) příspěvek na zapracování,f) příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program. • § 105 • (1) Součástí opatření aktivní politiky zaměstnanosti jsou rovněža) poradenství, které provádějí nebo zabezpečují úřady práce za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání, pro volbu přípravy k práci osob se zdravotním postižením a při výběru vhodných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti,b) podpora zaměstnávání osob se zdravotním postižením uvedená v části třetí, s výjimkou příspěvku podle § 78,c) cílené programy k řešení zaměstnanosti (§ 120). Sociální politika I. Jabok, ETF 2010 Michael Martinek

More Related