1 / 27

Vitaminy rozpustné v tucích

Vitaminy rozpustné v tucích. A. sýry. D. paprika. sluníčko. ryby. rajčata. játra. rostlinné tuky. rybí tuk. máslo. kakao. ryby. E. rostlinné oleje. K. hrášek. hlávkový salát. zelenina. růžičková kapusta. brokolice. špenát. kapusta. Vitamin A.

demi
Download Presentation

Vitaminy rozpustné v tucích

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vitaminy rozpustné v tucích A sýry D paprika sluníčko ryby rajčata játra rostlinné tuky rybí tuk máslo kakao ryby E rostlinné oleje K hrášek hlávkový salát zelenina růžičková kapusta brokolice špenát kapusta

  2. Vitamin A Vitamin A Pod názvem vitamin A jsou zahrnovány všechny látky živočišného původu s biologickou aktivitou vitaminu A. Většinu aktivity v těle představuje retinol a jeho dva deriváty – retinal a kyselina retinová. Provitaminem vitaminu A je β-karoten, který je tvořen dvěma molekulami retinolu spojenými na aldehydových koncích svých uhlíkových řetězců. β- karoten není dostatečně účinně metabolizován na vitamin A a má jako zdroj vitaminu A šestkrát menší účinnost než samotný retinol. Nedostatek vitaminu A se jako první projeví ve zhoršeném nočním vidění, a to tehdy, když jsou vyčerpány zásoby jaterního vitaminu. Další pokles hladin vitaminu A vede ke keratinisaci epiteliálních tkání očí, plic, trávicího a urogenitálního traktu spojenou se sníženou sekrecí mukosy. Poškození oka může vést až k oslepnutí. Toxicita vitaminu A –hypervitaminosa – se projeví po vyčerpání kapacity vazebných bílkovin (CRBP), kdy jsou buňky vystaveny působení nenavázaného retinolu -únava, nervozita, bolesti kostí, bolesti hlavy Maximální denní dávka 3000 mikrogramů

  3. Vitamin A

  4. Vitamin E Vitamin E se vyskytuje v přírodě v osmi různých formách: α, ß, γ,δ ‑ tocopheroly (které mají chromanolový kruh a phytylový postranní řetězec a liší se počtem a polohou methylových skupin na benzenovém jádře) a α, , γ,δ ‑ tocotrienoly (které mají nenasycené vazby ve phytylovém řetězci)

  5. Vitamin E Zdrojem vitaminu E – potraviny rostlinného původu (oleje, cereálie, zelenina) v menší míře živočišný původ Funkce v organismu Centrální biologickou funkcí vitaminu E je jeho zachytávání volných kyslíkových radikálů (scavenger). Díky své chemické struktuře se vitamin E ukládá v membránách buněk všech tkání v těsném sousedství polynenasycených mastných kyselin membránových fosfolipidů i v sousedství membránových enzymů, např. izoenzymů cytochromu P‑450, které při detoxikaci cizorodých látek produkují tzv. volné radikály. Při nedostatku vitaminu E se snižuje počet molekul tocopherolů uložených v membránách, takže vzniká nerovnováha mezi tvorbou volných radikálů a jejich hlavním scavengrem. Dochází k oxidačnímu stresu, který narušuje celistvost membrán a ohrožuje celou řadu fyziologických procesů závislých na funkční integritě membrán. Doporučená denní dávka 8 mg - ženy

  6. Vitamin E Buněčná membrána se zabudovaným vitaminem E (Andreas P, 2001)

  7. Vitamin D Společný název pro skupinu příbuzných 9,10-sekosteroidů. Nejvýznamnější – D3 – cholekalciferol – živočišného původu vzniká v organismu působením UV záření z provitaminu D3 D2 –ergokalciferol – rostlinného původu Obě formy mají stejnou účinnost v organismu Vitamin D se po přeměně na aktivní formu (hydroxylaci) podílí na řízení metabolismu fosforu a vápníku, ovlivňuje ukládání vápníku do kostní trámčiny, prevence osteoporózy.

  8. Vitamin D

  9. Včasná detekce poklesu hladin kalcitriolu/kalcidiolu onemocnění ledvin (nefrologické ambulance, pacienti v dializačním programu) ↓ hladin: ↔ rozvoj sekundární hyperparathyreózy imunomodulační účinek Sledování suplementace – nutná znalost hladin v organismu Vitamin D Význam stanovení vitaminu D

  10. Vitamin D Zdroje vitaminu: a) živočišné - rybí tuk, ryby s vyšším obsahem tuku b) rostlinné – výjmečně – kakao Hypervitaminóza vede k porušení ledvin, jater a k výraznému zvýšení obsahu vápníku v krvi a jeho ukládání v různých tkáních včetně ledvin Maximální denní dávka – 50 mikrogramů (200 IU = 5 μg)

  11. Vitamin K • V přírodě se vyskytuje ve 2 formách: • Fylochinon - rostlinné zdroje • Menachinon – vytvářen bakteriemi trávicího traktu • + syntetický menadion • Funkce v organismu: • Účast při srážení krve, který je velice složitým procesem za působení mnoha složek. Ale neproběhne bez přítomnosti vitaminu K. Proto se při jeho nedostatku , např. při porušení střeva, musí dodávat. • 2. Součást enzymových reakcí při přeměně bílkovin, aminokyselin se specifickými účinky, např. přestavba kostí a novotvoření kostí

  12. Vitamin K Zdroje vitaminu K hlávkový salát, brokolice, kapusta, špenát Potřeba vitaminu K – 50 mikrogramů za den Denní dávka doporučená 60-80 mikrogramů na den – dospělí 30-50 mikrogramů na den – děti

  13. Vitamin K

  14. Vitaminy rozpustné ve vodě B1 thiamin vitamin C ; B12 kobalamin B2 riboflavin niacin B6 pyridoxin biotin kyselina listová kys. pantothenová

  15. Vitamin B1-Thiamin Metabolismus ovlivňuje nervovou činnost, svalovou činnost včetně srdce, žlázy s vnitřní sekrecí Zdrojem vitaminu – živočišné zdroje- játra, ledviny, vepřové maso,zvěřina rostlinné zdroje – luštěniny, soja, obiloviny Průměrná denní dávka- 1 mg

  16. Vitamin B1-Thiamin

  17. Vitamin B2- Riboflavin Velice významný vitamin – součástí 200 druhů enzymů, látková výměna – metabolismus bílkovin, AK, lipidů, sacharidů Oxidoredukční procesy Zdroje – mléko a mléčné výrobky, játra, špenát, luštěniny, kvasnice, těstoviny Denní dávka – 1,2 – 1,5 mg

  18. Vitamin B2- Riboflavin Riboflavin Riboflavin fosfát Flavin adenindinukleotid

  19. Vitamin B6 - Pyridoxin Metabolismus bílkovin, sacharidů, PUFA, fosfolipidů Imunitní odpověď Funkce steroidních hormomů Tvorba kolagenu Zdroje: 40 % maso a masné výrobky - ryby, drůbež, vepřové maso, kvasnice 22 % zelenina – brambory, banány Doporučená denní dávka 1,8 –1,9 mg

  20. Vitamin B6 - Pyridoxin Různé formy vitaminu: Pyridoxin, pyridoxal, pyridoxamin a 5´fosfáty + metabolity –4-pyridoxic acid, 5- pyridoxic acid a jejich laktony Celá řada metod pro stanovení jednotlivých látek

  21. Vitamin B12 - kobalamin Zajišťuje tvorbu červených krvinek, aktivitu nervových buněk a vláken, tvorba bílkovin a nukleových kyselin Vstřebávání je vázáno na přítomnost vazebné látky v žaludeční sliznici – tzv. vnitřním faktorem Vyskytuje se pouze ve vzorcích živočišného původu Játra, mléko, mléčné výrobky Denní dávka je 3- 5 mikrogramů za den Stanovení- HPLC s UV detekcí

  22. Niacin Niacin je společný název pro kyselinu nikotinovou a její amid – nikotin amid Důležité postavení v látkové přeměně – úloha enzymů – NAD a NADP, které zajišťují řadu energetických a oxidoredukčních reakcí. Hypervitaminóza – poškození jater Hypovitaminóza – poruchy CNS, ztráta paměti, senzitivita kůže na světlo Denní dávka – 16- 20 mg Zdroje: maso, drůbež, ryby, hrášek

  23. Biotin Také vitamin H nebo S Metabolismus glukózy, mastných kyselin, látková výměna Růst a obměna buněk, tkání Hypovitaminóza – poškození pokožky Zdroje: kvasnice, játra, vaječný žloutek, soja, ořechy, květák, špenát v malé míře produkován i mikroflórou trávicího traktu Denní dávka 50 mikrogramů

  24. Kyselina pantothenová –Vitamin B5 Biosyntéza koenzymu A, který vstupuje do citrátového cyklu Výskyt ve fortifikovaných potravinách : Pantothenan vápenatý Panthenol Zdroje: prakticky ve všech potravinách rostlinného a živočišného původu v relativně malém množství Hypovitaminóza – změny metabolismu cukrů, změny reprodukce, poruchy imunitní odpovědi organismu, gastrointertinální potíže Hypervitaminóza – méně častá, průjem Denní dávka – 3 – 10 mg

  25. Kyselina listová – Folát Kyselina pteroyl –glutamová , folic acid Metabolismus bílkovin, nukleových kyselin, růst buněk, dělení a mezibuněčné informace Metabolismus homocysteinu Hypovitaminóza – vyšší hladina homocysteinu – ateroskleroza, vyšší hladiny cholesterolu V těhotenství – špatný vývoj plodu, vznik vrozených vývojových vad Chudokrevnost – snížení tvorby erytrocytů Nádory Denní dávka – 200 mikrogramů, těhotenství –300 mikrogramů Hypervitaminóza neexistuje – denní dávka do 15 mg nevyvolává toxické účinky

  26. Kyselina listová – Folát Zdroje: potraviny rostlinného původu, listová a košťálová zelenina, špenát, květák, zelí, brokolice živočišné zdroje – játra Obohacování potravin kys. listovou Stanovení: Méně časté – v současné době nabývá na významu HPLC metoda – s UV detekcí

  27. Vitamin C – kyselina askorbová • Velmi významný vitamin – funkce není ještě plně vyjasněna • Antioxidační působení společně s vitamin E – ochrana organismu proti půsbení volných radikálů • snížení rizika rakoviny, zvýšení imunity, vstřebávání železa • Zdroje: rostlinný původ – citrusové ovoce, jablka, černý rybiz, jahody • zelenina – zelí, paprika, křen, brambory • Hypovitaminóza – kurděje • Hypervitaminóza – neexistuje –přebytečné množství se vyloučí močí

More Related