1 / 60

ČESKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA: místo teorie a možnost zobecnění v případové studii

ČESKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA: místo teorie a možnost zobecnění v případové studii. Dominik Dvořák ÚVRV PedF UK Brno, duben 2011. Vícepřípadová studie české základní školy je popsána v monografii.

felton
Download Presentation

ČESKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA: místo teorie a možnost zobecnění v případové studii

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. ČESKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA: místo teorie a možnost zobecnění v případové studii Dominik Dvořák ÚVRV PedF UK Brno, duben 2011

  2. Vícepřípadová studie české základní školy je popsána v monografii. • Prezentace se soustředí jen na vybrané aspekty, které se týkají role teorie a možnosti generalizace v rámci tohoto výzkumného plánu.

  3. Riziko případové studie:nuda • Vznikne velký soubor málo souvisejících různorodých dat, který bude pro čtenáře nepřehledný a nezajímavý. • Klasické a slavné případové studie jsou třeba Freudovy studie „hysteriků“. Freud byl mistr slova, psal velmi kultivovaně a zajímavě. Navíc si vybíral případy neobvyklé až bizarní – pro lidi je patologie vždy atraktivnější než norma. • Dobrá případová studie obsahuje příběh, nějaké drama. Krize nebo konflikt odhalují to, co za běžného každodenního provozu bývá skryto. • (Romány ArthuraHaileyho -- Let do nebezpečí, Hotel, Konečná diagnóza)

  4. Metodologická rizika případové studie Nuda a nepropojenost různých informací do souvislého obrazu či příběhu X Nekorektnost interpretací, fabulace Chybějící generalizace X Předčasné nebo metodologicky nesprávné generalizace

  5. Netriviálnost • Žurnalista má čtenáře vzít za hranice všední zkušenosti (v prostoru, v sociálním světě). • Kvalitativní výzkum (jako ostatně každá dobrá věda) musí mít určitou překvapivost, netriviálnost. • Znáte nějaké výzkumné zjištění z vašeho aprobačního oboru (z pedagogiky), které je překvapivé?

  6. Vícečetná PS Je zatím málo usazený výzkumný plán – neví se tak úplně přesně, jak má vypadat Třeba je to výhoda: můžeme pomoci hledat její možnosti.

  7. Existují zkušenosti? Goodladova studie. Zahrnula v principu 13*3 školy (ve smyslu primární, nižší sekundární a vyšší sekundární) – česky řečeno a první, druhý stupeň základní školy a navazující střední školy. Do každé lokality vyslali 20 pracovníku vyškolených pro sběr dat. Ti strávili v každé lokalitě či komunitě zhruba měsíc. (popis str. 17) Obsáhli tak mimo jiné 1000 tříd. Stake – vícepřípadová studie implementace projektu Step by step v různých zemích. Nějaké další případy jsou popsány v naší knize.

  8. U Goodlada i Stakea (viz dále) výzkum prováděly a jednotlivé případové zprávy psaly různé týmy. Důraz – zdá se – je na jednotlivých příbězích. U nás: všichni výzkumníci se podílejí na šetření všech případů. Výhody a nevýhody.

  9. Problémy na úrovni jednotlivých případových studií Nakolik je zvládnuta metodika jednotlivé kvalitativní případové studie? Učíme se za pochodu Zejména: Role teoretického rámce Analýza dat Způsoby generalizování Prezentování výsledků

  10. Rizika vícečetnosti studie Snaha pracovat s daty jako se statistickým vzorkem, interpretovat kauzálně rozdíly mezi jednotlivými případy (ovšem: realistické paradigma umožňuje určité úsudky na příčinné vztahy i v tomto případě?). Případy do studie vybrány na základě dostupnosti, případně jako kvazi-reprezentativní z demografického hlediska (Čechy, Morava, město, vesnice), nikoli na základě výzkumného problému a potřeby sycení nějaké vznikající teorie daty.

  11. „Marketingová úvaha“ se opřela o M. Pola • Školy jako instituce • Školy jako společenství • Školy jako organizace: • Běžné • Specifické Řada věcí, které „brněnská škola“ popisuje, mají obecnou platnost pro „jakékoli školy“ ve srovnání s „běžnou organizací“

  12. Naše zaměření Doplnit organizační pohled na školu pohledem institucionálním -- Specifika základní školy -- Specifika české základní školy -- Česká základní škola jako úroveň analýzy českého základního vzdělávání

  13. Škola je také úroveň analýzy systému mezi třídou a státní politikou. Školy jsou velká seřazovací nádraží, kde žáci z určitého věkového intervalu a geografické oblasti jsou přiřazováni učitelům (R. Barr, R. Dreben)

  14. Co se dějena úrovni školy • Způsob rozdělení žáků do tříd • Přidělování učebních materiálů • Přidělování množství času a a kvality času („prime time“) prostřednictvím rozvrhu • Integrace ročníků a větších celků tak, aby existovala návaznost a progres v učení

  15. Základní výzkumná otázka: JAK STRUKTURY A MECHANISMY NA ÚROVNI ČESKÉ ZÁKLADNÍ ŠKOLY OVLIVŇUJÍ VZDĚLÁVÁNÍ ŽÁKŮ?

  16. Vztah mezi teoretickým rámcem a výzkumnou strategií Novýinstitucionalismus Zkoumá vztah mezi sociální institucí a chováním konkrétních organizací Proměny chování veřejných organizací. Vícepřípadová studie Instrumentálnístudie několika konkrétních organizací vedou k poznání sociální instituce Prostřednictvím porozumění případu chce poznat sociální fenomén.

  17. LZE Z JEDINEČNÉHO PŘÍPADU GENERALIZOVAT? Nás by taky bavilo chodit se dívat do školy, ale k čemu to je?

  18. Stake odhaduje, že na hodinu strávenou v terénu připadá asi 6 hodin nutných dalších prací

  19. No tak dobře, tak to není taková zábava, jak to vypadá. Ale k čemu to tedy je? Lze to nějak zobecnit?

  20. Vztah jednoho případu a teorie Vztah jednoho případu k ostatním případům Vztah sady případů a teorie Cesta ke zobecnění

  21. Co zná ten, kdo zná jeden případ? Zná je všechny. Nezná žádný (ani ten jeden). Kdo zná jeden případ, zdá právě jej – intrinsitní pojetí případové studie. Studie proto má být zpracována tak, aby především dokumentovala stav případu v určitém časovém okamžiku.

  22. Odmítnutí generalizaceStake (1995) Smyslem případové studie je partikularizace, ne generalizace. Radikální partikularismus.

  23. Naturalistická generalizace(Stake a Trumbullová, ??) Intuitivní zobecnění z případu na jiný případ, Zasvěcenýčtenář z podrobného popisu případu zobecňuje na jiný případ, který je dobře znám tomuto konkrétnímu čtenáři Generalizace kontextová (čtenář rozpoznává shody mezi situovaností popisovaného případu a „svého“ případu), minimalizováno zkreslení interpretacemi výzkumníka. Paradoxně možná správně příběhy našich škol pochopí jen ředitelé či učitelé jiných podobných škol – snad je jejich porozumění našim příběhům kvalitativně jiné, lepší než porozumění výzkumníků samých. Výzkumník je v tomto případě zbaven úkolu generalizace z případu na populaci.

  24. Fuzzy generalizace (Bassey, 2006) Jak při studiu velmi komplexních jevů v oblasti vzdělávání intelektuálně čestně přispět k odbornému diskursu? Na základě případové studie lze formulovat závěry typu „když budeme dělat Y místo dosavadního X, pak můžeme dosáhnout toho, že se žáci naučí více“, přičemž pravděpodobnost, že se tak stane, není kvantifikována.

  25. Fuzzy generalizace Modální vyjádření „můžeme“ není jen běžná statistická nejistota, je to přiznání, že studie nám neumožnila poznat vliv všech důležitých proměnných, takže nemůžeme podat úplný popis podmínek, jejichž splnění by zaručovalo žádoucí efekt. Říkáme, že v určitém případě se něco stalo, a mohlo by se to stát i jinde.

  26. Fuzzy generalizace Ukázují, co je možné, čeho lze s určitou pravděpodobností dosáhnout. Autor pojmu „fuzzy“ L. A. Zadech problematiku studia složitých systémů později vyjádřil prostřednictvím „principu inkompability“, podle kterého si mohou požadavky na přesnost a relevantnost vědeckých výpovědí vzájemně protiřečit.

  27. Kvalitativní výzkum nedokazuje, ale ukazuje možné mechanismy. ? Věda jako vyprávění přesvědčivých příběhů? Role narace, příběhu v pedagogickém výzkumu.

  28. Nám se v Praze tento termín moc líbí, ale nevím, jestli mu dobře rozumíme. Možná došel uplatnění při konstrukci vzorku pro naše šetření. Analytické zobecnění

  29. Případová studie Yin (1994, s. 17 a s. 30, srov. Hendl, 2005, s. 110) Exploratorní Studie má za cíl dojít ke generalizaci (hypotéze nebo teorii), zobecnění od případu k teorii -- analytické zobecnění Explanatorní Stávající teorie se využije pro vysvětlení případu poukázáním na kauzální řetězce.

  30. Místo teorie v případové studii • Na konci • Na začátku • Nikde – absolutní psaní

  31. Na konci: Formulace hypotézy pro další (? kvantitativní, vícepřípadové šetření) Teorie jako nástroj validizace vztažením k rámci Na začátku či v průběhu: Případová studie ji chce ilustrovat, kontextualizovat, nebo vyvrátit. (Použití případu k vyvrácení, omezení platnosti teorie nebo modelových předpokladů.) Místo teorie v případové studii

  32. New institutionalism • (Heinz-Dieter Meyer, Brian Rowan 2007) • navazuje na starší analýzy škol (John Meyer v sedmdesátých a osmdesátých letech) • ochočené organizace, které se neřídí logikou efektivnosti, ale legitimity, jsou zcela v rukou státu a profesních organizací, mimo působení tržních sil • rozvolněné organizace, těžko se hledá souvislost mezi různými rovinami analýzy

  33. New institutionalism (2) školství se začíná měnit pod vlivem globalizace a vpuštění tržních mechanismů (což se podobá naší situaci s honbou za žákem) aktéři ve škole nejsou jen zajatci instituce, tedy legislativy či tradice určující, „jak se věci mají dělat“, ale aktivně reinterpretují rámec stejně jako instituce ovlivňuje organizaci, tak chce organizace získat legitimitu institucionalizováním svého chování – instituce může být zezdola změněna

  34. ČESKÁ ZÁKLADNÍ ŠKOLA: Pokus o interpretaci Vybraných zjištění v rámci neoinstitucionální teorie

  35. Ve „folkovém pojetí“ i v našem výzkumu často slyšíme: „Vše záleží na učiteli.“ Úroveň školy jako by nic negarantovala, nic neslibovala.

  36. Vnímaná chybějící koordinace na úrovni školy - učitelé: „Jako učitelé se neshodneme na něčem, třeba v hodnocení chování a prospěchu, a [žáci] pak jsou trošku bezradní, na co mají reagovat“. (Výběrová) „Mně chybí základ pro [kooperativní výuku] – dodržování pravidel, kázeň. Když nejsou schopni dodržovat pravidla, když nejsou pravidla nastavena školou, skupinová práce nejde.“ (Předměstská)

  37. Rodiče: Školní zkušenost je záležitost štěstí na učitele „Každý učitel si v podstatě určoval, jestli bude hodnotit známkami, slovně, nebo obojím. To bylo ale daný učitelem, ne školou… “ [Dcera] „měla skutečně štěstí na dvě osobnosti, učitelky.“ „ Měli jsme štěstí na lidi. Mají je fakt rádi.“ A žáci vidí i rub mince: „Když nemáte štěstí na učitele, tak to máte špatné.“

  38. „[Ředitelka] umí dělat takový to pí ár, ona dokáže nějakým způsobem tu školu prodat navenek. Já bych to neuměl prostě. Já neumím hrát takovýhle divadýlko... a dokáže sehnat peníze, dokáže tadyhleto protlačit, tohleto udělat.“ (Pestrá) Co se dělá na úrovni školy?

  39. Ředitelé o sobě Předměstská: „Já jsem spíš takový jakoby víc manažerský typ. Nemám úplně takový pedagogický schopnosti…“ Výběrová: „Každý zodpovídá za svoji práci, za svůj úsek v celku. A každý ať to dělá, jak nejlíp to umí. …Ať je každý kontrolor sám sobě.“ „Manažer má jaksi mít systém těch kontrol a těch hospitací, aby to bylo pokryto i v této oblasti, tak v tom to je moje slabá stránka.“

  40. I v našem vzorku se však objevují signály jiného přístupu či změny (? vlivem reformy) • Pro nás byl taky klíčový moment vytvořit z těch kantorů kolektiv, který by byl schopen domlouvat se na ŠVP. To já považuji za věc, která se na této škole podařila.“ (Pestrá) • V Pestré kurikulární reforma přinesla některé z očekávaných výsledků

  41. Kdo řídí vzdělávání ve škole? • V šetření McKinsey mnoho ředitelů uvádělo, že řízení kvality výuky zajišťují zástupci ředitele. • Avšak v témže průzkumu se ukázalo, že zástupci ředitelů většinu času (55 %) věnují provozním záležitostem - vytváření rozvrhů, suplování, čtvrtinu času mají svou výuku, a na řízení kvality výuky jim zůstává zhruba 20 % času. • Vzdělávání ředitelů „se zaměřuje na provoz a administrativu, ekonomické a právní otázky. Přímo výuky se týká 17–35 % (nebo celkem pět dní) školení, kde však řízení kvality výuky tvoří pouze část tohoto obsáhlého tématu.“ (s. 21) • Podobné výsledky moravští badatelé (Sedláček)

More Related