200 likes | 284 Views
Hodnotová východiska ochrany ŽP a UR. Předpokládá udržitelný rozvoj také změnu našeho jednání?. Hodnoty.
E N D
Hodnotová východiska ochrany ŽP a UR Předpokládá udržitelný rozvoj také změnu našeho jednání?
Hodnoty • Hodnoty lze definovat jako přesvědčení o žádoucích cílech v životě. Jsou to vlastnosti, které jedinec přisuzuje určitému objektu, situaci, činnosti ve spojitosti s uspokojováním potřeb a zájmů. Jsou hierarchicky uspořádány a jsou zdrojem motivací jednání, ospravedlňování jednání, poskytování standardů k hodnocení lidí a událostí, směrování pozornosti a vnímání. • Hodnoty jsou kritéria, podle kterých hodnotíme a jednáme (Velký sociologický slovník, 1997).
Otázky k předchozím přednáškám • Jaké jsou globální problémy životního prostředí? • Jak se člověk/lidstvo podílí na těchto problémech? • Čím planetě nejvíc škodí? • Kde hledat příčinu? • Kde hledat řešení?
Historické proměny vztahu člověka k přírodě • Člověk sběrač a lovec • Člověk zemědělec • Člověk městský • Jak vnímáme dnes přírodu? Co pro nás znamená?
Příroda a kultura • Člověk potřebuje kontakt s přírodou pro svůj zdravý psychický vývoj a pocit pohody • Příroda je krásná, smyslové zážitky - hnutí romantismu (19.století) • Člověk ovlivňuje přírodu, ale příroda také má vliv na člověka, jeho zdraví, vnímání atd. • Přírodu je třeba chránit – kvůli nám nebo kvůli přírodě?
Příroda a kultura • Příroda je složitá, nepopsatelná, záhadná (mytologizace přírody vydržela až do průmyslové revoluce, pak převážil instrumentální rozum,vznik moderní vědy) • Důsledkem moderního přístupu je snaha svět zjednodušovat = redukce • Extrémní redukce a „paranoidní“ myšlení vnášejí do světa „pořádek“ za cenu odsunutí mnoha „nepodstatného“ – zárodek ideologií (ideologie= výklad zjednodušeného obrazu světa) • Celkově by bylo možno redukci označit také jako proces banalizace = potírání detailů a jednotlivostí (S.Komárek, Příroda a kultura).
Biocentrický x antropocentrický přístup ve vztahu k přírodě a její ochraně • Ekologická etika: soustava zásad, které člověku naznačují, jak by se měl chovat ve svém obcování s mimolidským světem (E.Kohák) • Biocentrický přístup: příroda má hodnotu sama o sobě (hlubinná ekologie – Aldo Leopold, Arne Naess) • Antropocentrický přístup: příroda má hodnotu pro člověka (romantismus, ochranářské hnutí, koncept udržitelného rozvoje)
A Schweitzer: Úcta k životu Východiska: • Lidé (druh Homo sapiens) je rovnoprávným členem společenství všech bytostí • Země je soustava vzájemných závislostí • Každý člen biotického společenství má hodnotu svým bytím, že je
Etika Země –Myslet jako hora • A. Leopold: americký lesník a učitel • „Myslet jako hora“ znamená pečovat o rovnováhu života • Správné je to, co přispívá k zachování integrity, stability a krásy celého společenství. Co vede k opaku, je nesprávné. • Příklad: vyhubení vlka může vést k destrukci celého ekosystému díky narušení rovnováhy
Antropocentrický přístup • Přírodu a životní prostředí je třeba chránit, protože je člověk existenčně potřebuje. • Panství nad přírodou – tradiční přístup křesťanství • Emancipace od boha a vznik moderní vědy v 19.století • Svět zbavený mýtů –pozitivistický přístup ke světu • Romantismus • Ochranářské hnutí • Udržitelný rozvoj
Hodnoty udržitelného rozvoje Rozvoj, který uspokojuje naše dnešní potřeby takovým způsobem, aby to neohrožovalo šance budoucích generací uspokojovat potřeby jejich.“ (Naše společná budoucnost, 1987) • S jakými hodnotami se UR pojí?
Hodnoty udržitelného rozvoje • Orientace na budoucnost • Prevence a předběžná opatrnost • Nezatěžovat nadměrně Zemi – průmyslovou výrobou, v zemědělství, dopravou…. • ….tak mírou spotřeby jednotlivců
Co s nadměrnou spotřebou? • Žijeme v konzumní společnosti, která je poháněna čím dál větší spotřebou • H. Librová –studium alternativních životních stylů, koncept uvědomělé skromnosti x výběrové náročnosti • Dobrovolná skromnost není o askezi, je o výběrové náročnosti, o radosti ze života místo radosti z majetku.
Ingelhart –Tichá revoluce (1997) • V moderních společnostech dochází k zabezpečení dvou základních potřeb – obživy a bezpečnosti (hmotný dostatek) • Tato skutečnost umožňuje posun od materiálních hodnot k post-materiálním, tj. orientace na seberealizaci, svobodu projevu, participaci,osobní vztahy • Posun od mít k být (E. Fromm)
Ekologická stopa "Kolik plochy (země a vodních ekosystémů) je třeba k souvislému zajišťování všech zdrojů, které potřebuji ke svému současnému životnímu stylu a k zneškodnění všech odpadů, které při tom produkuji?" Ekologická stopa je měřítkem toho, jak udržitelné jsou naše životní styly Výpočet ES: www.hraozemi.cz
Co ovlivňuje ekologickou stopu? • Klima • Druh bydlení (velikost bytu,vytápění…) • Stravování (spotřeba masa, dovážené potraviny, nadspotřeba…) • Množství a nakládání s odpady • Doprava ( na jak velké vzdálenosti a jak často cestujeme)
Udržitelný rozvoj x udržitelný život • Narůstající spotřeba v důsledku globalizace konzumní společnosti je největší slabinou konceptu udržitelného rozvoje. • Koncept udržitelného života – klade důraz na potřebu změny hodnot • Bez kulturní proměny spojené s proměnou hodnot usměrňujících jednání jednotlivců a potažmo také institucí a celých společenství ke snížení zátěže na životní prostředí nedojde.
J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život • orientace na dlouhodobý časový horizont • úcta k živé a neživé přírodě • ekonomika postavená na čerpání obnovitelných zdrojů/nedrancování přírodních zdrojů • kvalita života x kvantita spotřebovávaných statků • energetické úspory
J. Vavroušek - hodnoty pro udržitelný život • svoboda (informované) volby • posilování sounáležitosti, solidarity, spolupráce • vzdělanost/kritické myšlení (racionální myšlení doplňovat intuicí a citem) • předběžná opatrnost/hodnocení rizik • kulturní diverzita, respekt a pochopení jiných kultur • aktivní občanství
Literatura • E.Kohák: Zelená svatozář, kapitoly z ekologické etiky, SLON,2011 • H.Librová: Pestří a zelení: kapitoly o dobrovolné skromnosti, Veronica – Hnutí DUHA, Brno, 1994 • H. Librová: Vlažní a váhaví: kapitoly o ekologickém luxusu, nakladatelství DOPLNĚK, Brno, 2003 • Jan Keller: Přemýšlení s Josefem Vavrouškem, G plus G, Praha 1995 • S. Komárek: Příroda a kultura. Svět jevů a svět interpretací. Vesmír, edice Medúza, Praha, 2000.