Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne 21.9.2005

1. Šumavská doprava Prezentace Prezentováno na Krajském úřadu Jihočeského kraje dne 21.9.2005 Žst. Kubova Huť Žst. Kubova Huť

2. PROJEKT A1/12-4:Studie organizačně-technické a investiční přípravy rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy Podporováno z prostředků Jihočeského kraje v rámci realizace Akčního plánu Rozvoje kraje Objednatel: Jihočeský kraj Spolufinancování: Státní fond dopravní infrastruktury Zhotovitel: IKP Consulting Engineers, s.r.o. Subdodavatel: KPM CONSULT, a.s. Doba řešení: 10/2004-10/2005

3. Osnova projektu Část I: Analytická část (12/2004) 1.1 Úvod 1.2 Cíl studie 1.3 Územní vymezení rozsahu řešené oblasti – vnější a přeshraniční vztahy 1.4 Přehled aktuálních zpracovaných dokumentů 1.5 Analýza současného stavu dopravní obslužnosti 1.6 Analýza nákladů a přínosů (Cost Benefit Analysis) Část II: Organizační projekt (06/2005) 2.7 Návrh harmonogramu investičních akcí zahrnutých do projektu – časový plán • Návrh řešení stavebních úprav a novostaveb tratí a stanic • Návrh řešení technických systémů tratí • Podklady pro ekonomiku • Výkresová část 2.8 Modely financování a realizace investičních akcí 2.9 Modely provozování systému 2.10 Návrh dopravní obslužnosti řešeného území včetně zapojení do IDS 2.11 Návrh řízení projektu, zajištění koordinační a inženýrské činnosti 2.12 Studie proveditelnosti (Feasibility Study – FS) aAnalýza nákladů a výnosů (Cost Benefit Analysis – CBA) dle metodiky MMR 2.13 Návrh marketingového plánu Část III: Projednání projektu Část IV: Závěrečná zpráva projektu a veřejná presentace

4. Seznam příloh Žst. Vrábče

5. 2.7 Návrh harmonogramu investičních akcízahrnutých do projektu – časový plán Tabulka 3: Harmonogram – I. horizont Elektrizace lipenské dráhy

6. Obrázek 2 Schéma řešené oblasti, akce a realizační časové horizonty

7. 2.7.2. Svršek a spodek trati, mosty, tunely a související objekty 2.7.3. Návrh řešení stavebních úprav a novostaveb tratí a stanic Opravený kamenný viadukt Velký Klášterák na trati 198 je veden v seznamu nemovitých památek

8. I. HORIZONT II. HORIZONT III. HORIZONT A VÝHLED Příloha P1Situace a výkresy1 : 200 000 (A1-A3)Situace stavebních úprav v příslušných horizontech

9. HORNÍ RAKOUSKO • DOLNÍ BAVORSKO • JIŽNÍ ČECHY Celková situace 1 : 200 000 – ABC NET (A3)Návrh přeshraničního systému

10. Celková situace 1 : 200 000 – Klad listů (A4)Klad listů výkresů 1 : 20 000 a 1 : 1 000

11. INTRAVILÁN I. Horizont Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B1+C1)Úpravy trati České Budějovice - Kájov BODENMAIS – BAVORSKÝ LES Výhled II. Horizont DETAIL STANICE 1 : 1 000

12. EXTRAVILÁN INTRAVILÁN Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B4)Novostavba trati Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví II. Horizont KRASLICE - KLINGENTHAL ZWICKAU - CENTRUM I. Horizont

13. I. Horizont Výhled Výkresy 1 : 20 000 – Příklad (B7)Úpravy trati Číčenice - Husinec II. Horizont EXTRAVILÁN BÖHMHOF – BAVORSKÝ LES

14. 2.7.4. Podklady pro ekonomiku Tabulka 24: Odhad nákladů – celkové investiční náklady na stavební úpravy tratí Proběhlá rekonstrukce železniční stanice Lipno nad Vltavou

15. 2.7.6 Technické vybavení tratí Technické vybavení tratí dnes zahrnuje: • zabezpečovací techniku, • staniční zabezpečovací zařízení • traťová zabezpečovací zařízení • přejezdová zabezpečovací zařízení • sdělovací techniku, • ostatní techniku(odbavovací systémy, mýtné, systémy provozní diagnostiky atd.) Analýza PožadavkyDOPRAVNÍ TECHNOLOGIE Vazba naISZ – ITS - CONTROLLING ANALÝZAstávajícího stavu Monitory moderního dispečerského stanoviště s reliéfem kolejiště

16. 2.7.6. Technické vybavení tratí Příklad výstupu analýz Tabulka 39: Stav železničních stanic, nákladišť atd. Samovratná výhybka v žst. Vyšší Brod klášter po dílčích rekonstrukcích provedených v rámci elektrizace

17. 2.7.6. Technické vybavení tratí Příklad sumarizace výstupu analýz Nechráněné železniční přejezdy Frekventovaný nechráněný přejezd v osadě Hůrka za žst. Černá v Pošumaví na polipenské „magistrále“ - silnice I. třídy I/39

18. 2.7.6.4 Bezpečnost naželezničních přejezdech Tabulka 51: Sumarizace nehod na železničních přejezdech na šumavských tratích (1997-2004) • Ztráta v důsledku usmrcení 1 člověka 8,099.989,- Kč • Ztráta v důsledku lehkého zranění 1 člověka 301.238,- Kč • Ztráta v důsledku těžkého zranění 1 člověka 2,796.600,- Kč • Průměrná výše škod u nehod bez následků na zdraví 1 člověka 87.462,- Kč Nehody na železničních přejezdech končí zpravidla těžkými následky

19. Přejezdy zabezpečenésvětelným zařízenímbez závor32 nehod Přejezdy nechráněné43 nehod Přejezdyzabezpečené světelným nebo mechanickým zařízenímse závorami 8 nehod Graf 1: Rozdělení počtu nehod dle stupně zabezpečení přejezdů na šumavských tratích Silnice II. a III. Třídy = PZS se závorami, Ostatní komunikace= PMZ2+ EMZ Typy železničních přejezdů dle způsobu zabezpečení

20. 2.7.7. Návrh řešení technických systémů tratí dle časových horizontů • Zabezpečovací technika • integrovaný systém zabezpečení(ISZ) návrh ZTP • dálkový systém řízení (Volary – cílový stav) • umístění HW tratí v kontejnerech – vztah k modularitě Sdělovací technika • kabelizace - vztah k dynamice dopravy • samostatná radiofikace – vztah k bezpečnosti Ostatní technika – aplikace dopravní telematiky • terminály elektronických plateb • ovládání el. zařízení • informace pro cestující Staniční zabezpečovací zařízení - prováděcí část

21. Sdělovací technika • Dokončit kabelizaci • světlovodný kabel • přípojový kabel • přenosové systémy Vybudovat samostatné rádio • spojení vozidlo-infrastruktura- hlasový přenos • přenos dat pro techniku zabezpečení • přenos dat pro diagnostiku ITS Stavědlová ústředna v žst. Rybník

22. Ostatní technika Zahrnuje především : • mobilní radiostanice pro vozidla, • terminály odbavovacích systémů, • telematiku energetiky. Obrázek 57 Pokladní dotekový terminál JIVA 5000 firmy Posiflex a mobilní platební terminály Optimum M 2100 a ICE 4000 firmy Hypercom

23. 2.7.8. Podklady pro ekonomiku Tabulka 88: Odhad nákladů – celkové investiční náklady do technických systémů tratí

24. 2.8. Modely financování a způsobu realizace investičních akcí • Vlastníkem železniční infrastrukturyna tratích řešených projektem je státní organizaceSpráva železniční dopravní cesty, s.o. (dále jen SŽDC).– vztah k infrastruktuře • Provozovatelem železniční dopravyna tratích řešených projektem jsou v současné době výhradněČeské dráhy, a.s. (dále jen ČD).– vztah k vozidlůmLze předpokládat, že na dopravní infrastrukturu budou vstupovat v nejbližších letech i jiní dopravci.

25. Další subjekty Doposud na řešených tratích provozují železniční dopravu pouze ČD. Již dnes však např. provozuje společnost Vogtlandbahn, GmbH ve spolupráci se společnosti Viamont, a.s přeshraniční linky v Karlovarském kraji: • VB 1: Zwickau - Falkenstein - Kraslice (- K. Vary), • VB 2: Zwickau - Plauen - Cheb - Mariánské Lázně, • VB 8: Marktredwitz – Cheb. Přeshraniční železniční osobní doprava provozovaná společností Vogtlandbahn, GmbH ve spolupráci se společnosti Viamont, a.s.

26. Obrázek 59-60: Provozovatelé dopravy u hranic České republiky

27. 2.8.3. Investiční zdroje 2.8.3.1 Investiční zdroje pro železniční infrastrukturu – dopravní cestu • veřejné rozpočty, tj. • státní prostřednictvím přímo státního rozpočtu, • státní prostřednictvím SFDI, • krajské s podporou státního rozpočtu pro silnice II. a III. třídy, • obecní s podporou krajského a státního rozpočtu pro MHD, • bankovní úvěryrůzných příjemců s prověrkou efektivity jejich alokace, • fondy EUpro podporu realizace projektů dopravní infrastruktury a dopravní obslužnosti území, tj. • Fond soudružnosti (Kohezní fond), • Evropský regionální rozvojový fond (ERDF),který patří ke strukturálním fondům, a to přes • Společný regionální operační program, • Operační program Infrastruktura, • Finanční nástroj TEN – TEN-T Budget • PPP programy– nejsou zcela dořešeny legislativní rámce tak, aby bylo možno kombinovat veřejné soukromé investice. Trať 194 u žst. Kájov

28. 2.8.3.6. Investiční zdroje pro drážní vozidla – dopravní prostředky • Státní rozpočet- jedná se o programy: • Program 327610 - Podpora pořízení a obnovy kolejových vozidel • Program 227620 - Podpora obnovy vozidel regionální a městské hromadné dopravy Podmínkou poskytnutí prostředků je zapojení prostředků dopravce do integrovaného dopravního systému (IDS) v daném regionu. • Územní rozpočty • Fondy EU- Strukturální fond ERDF/Společný regionální operační program • Finanční instituce – pro dopravce Moderní jednotky Desiro nasazené na lince VB1 Zwickau – Cheb jako Regio Sprinter 2 byly pořízeny za podpory Svobodného státu Sasko

29. 2.8.4. Modely financování 2.8.4.1 Vymezení nákladů Tabulka 89 Náklady na železniční infrastrukturu v I. horizontu bez „neuznatelných nákladů“

30. 2.8.4.2. Vymezení přínosů Tabulka 90: Popis přínosů jednotlivých subjektů/skupin Graf 3: Odborný odhad procentuálního poměru přínosů projektu pro jednotlivé subjekty/skupiny

31. 2.8.4.3. Model financování Graf 4: Základní model alokace zdrojů Graf 5: Model investičních zdrojů s uplatněním PPP

32. 2.8.5. Investice do drážních vozidel Tabulka 91 Počet nových vozidel a potřebné investice • Souběžně s obnovou techniky tratí musí být zabezpečena obnova vozového parku tak, aby byly využity nové standardy tratí dle navrženého GVD. • Nákup vozidel musí být podřízen časovému harmonogramu modernizace zabezpečovací a sdělovací techniky. • Řešitelé doporučují nákup vozidel realizovat vždy až po ukončení modernizace a obnovy techniky tratí. Nová drážní vozidla jsou v II. horizontu nezbytnou podmínkou pro konečný úspěch projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy

33. 2.8.6. Způsoby realizace investičních akcí Tabulka 92: Rozklad investic na etapy a investiční akce v I. horizontu Tabulka 93: Předpokládaný časový harmonogram jednotlivých etap

34. 2.9. Model provozování systému • Výchozí atributy: • Legislativa ČR • Vlastnictví infrastruktury • Dopravci • udělování povinností subjektům působícím v drážní dopravě, • oddělování vlastnictví infrastruktury od jejího provozování. • Zákon o dráhách ještě definuje udělování povinností subjektům působícím v drážní dopravě. • České dráhy, a.s. – určené k provozování železniční dopravy na • celostátních drahách a drahách regionálních ve vlastnictví státu, • Správa železniční dopravní cesty, s.o. – určené k hospodaření s celostátní dráhou a drahami regionálními ve vlastnictví státu.

35. 2.9.4.1. Základní postavení vlastníka dráhy • Dráhu může vlastnit stát, kraj, ale i soukromý vlastník (právnická osoba). • Povinnosti vlastníka dráhy: • Povinnost údržby dráhy • Povinnost péče o rozvoj a modernizaci dráhy • Povinnost zajištění provozuschopnosti dráhy • Povinnost zajištění provozování dráhy 2.9.4.2. Postavení vlastníka dráhy jako přídělce • Přednost v přidělení cesty dostává žadatel zabezpečující: • veřejnou drážní dopravu zabezpečující dopravní obslužnost daného území, • nákladní drážní dopravu pro zajištění vývozu českého zboží do zahraničí, • drážní dopravu zabezpečující mezinárodní tranzit a kombinovanou dopravu.

36. 2.9.4.3. Vlastník drážních vozidel

37. Majitelem drážní infrastruktury je stát prostřednictvím SŽDC(Správy železniční dopravní cesty, s.o.) ČD Objednavatel dopravy - kraj Drážní dopravce Zajištění údržby a provozu dopravní cesty ČD 2.9.5.2. Dnešní stav

38. 2.9.5.4. Controlling veřejné dopravy • Plánovací úroveň • plánování veřejné dopravy • plán linek • obsluha území • atd.. • Organizační úroveň • jízdní řády • smlouvy s dopravci • sledování ekonomiky • Operativní úroveň • sledování dodržování smluv • garance přestupových vazeb • řešení operativních problémů

39. Plánovací úroveň Controllingu Dispečink: Správců cest Řízení provozu IZS Policie Plnění jízdníchřádů Predikce dysfunkcí v systému Dispečink koordinátora IDS Jihočeského kraje Informace cestujícím, zaměstnancům, prostředkům atd. (mobil, int. vozidla, atd.) Dopravní prostředky nezařazené pod dispečink dopravců Dispečink dopravců Dispečink ČD- tratě TINA a TEN Obrázek 63 Operativní a organizační část controllingu veřejné dopravy

40. 2.10. Návrh dopravní obslužnosti řešeného území včetně zapojení do IDS • zachování současného provozně technického řešení tratí povede k jejich úpadku • v současné době mají řešené tratě převážně turistický význam • řešená síť tratí musí být koncipována jako páteřní na níž musí být koncentrována majoritní část existujících i výhledových přepravních proudů (nejen turistického charakteru) • zapojení řešených tratí do IDS vyžaduje zásadní zrychlení provozu, zvýšení kvality nabídky a zlepšení přestupních vazeb v celém systému • provozní řešení odpovídající výše uvedeným požadavkům bylo realizováno navržením taktového grafikonu pro jednotlivé horizonty Obrázek 64 Kopie jízdních řádů vlaků na šumavských tratích včetně rychlovlaků, jek je uvedl PhDr. Josef Bělohlav ve svém průvodci „Šumava“ z roku kolem 1910

41. Obrázek 65 Rostoucí poptávka po přepravě kol vede České dráhy, a.s. k rozšiřování nabídky služeb Obrázek 66 K úspěšnému průběhu MS v raftingu 2003 na Vltavě pod hrází vodní nádrže Lipno přispěla i přeprava raftů a lodí vozy Českých drah, a.s. na trati 195 mezi žst. Loučovice a Lipno nad Vltavou.

42. Obrázek 68 Osobní vlak Os 20909 složený z Bmto a BDs vedený lokomotivou 210.026 přijíždí po nově elektrizované trati 195 do zastávky Herbertov. Boční detail vozu Bmto. Obrázek 69 Motorový vůz řady 810 v žst. Rybník a lokomotiva 749.100 ve stanici Loučovice na trati 195, kde po dobu rekonstrukce trakčního vedení zajišťovaly službu za elektrické lokomotivy.

43. Obrázek 70 Motorové vozy řady 810 v zast. Vrábče a v žst. Český Krumlov na trati 194, kde jsou nejčastěji používanými vozy pro osobní dopravu.

44. Rekonstrukce a modernizace vozového parku Motorová dvouvozová jednotka řady 814+914 • Jedná se o ucelenou dvouvozovou jednotku s motorovým vozem řady 814 (z vozů řady 810) a řídicím vozem řady 914 (z řady vozů 010). • Cena přestavby je činí 20 000 000. • Jihočeský kraj bude na dopravci (ČD) důsledně vyžadovat nasazení modernizovaných jednotek 814 + 914 i na šumavské tratě. • Zpracovaný koncept rozvoje šumavských tratí předkládaný v této studii počítá v jednotlivých horizontech s razantní obměnou vozového parku, která je jednou ze zásadních podmínek obnovy a rozvoje šumavských tratí a dodržení navrhovaných GVD. • Modernizace vozů řady 814 + 914 však řeší jen částečně současnou akutní potřebu obměny naprosto nevyhovující a evropským parametrům zcela neodpovídající vozby, není však koncepčním řešením pro šumavské tratě – viz. text kapitoly 2.10.2.5 Předpokládaný typ drážního vozidla. Obrázek 72 Dvouvozová jednotka řady 814 + 914 vzniklá modernizací vozů 810 + 010 bude nasazena i na šumavských tratích. Budoucí vzhled jednotky ukazuje model a fotomontáž

45. 2.10.22 Všeobecné předpoklady a vnější vazby • základním předpokladem funkčnosti dopravního systému je jeho stabilita v čase • stanovení jednotlivých systémových uzlů taktového grafikonu vychází z koncepčních a rozvojových záměrů v dálkové dopravě • v oblasti přeshraniční dopravy byly zohledněny zejména přípojové vazby v uzlu Linec • požadavek přestupních vazeb a délky cestovních dob generoval nároky na dopravní infrastrukturu

46. 2.10.2.3. Rozdělení cílového řešení na horizonty Tabulka 101 Dostupnost vybraných míst Jihočeského kraje z Českých Budějovic

47. 2.10.2.5 Předpokládaný typ drážního vozidla Obecné specifikace vozidla (parametry) • nízkopodlažní vozidla (snadný nástup/výstup) • obsaditelnost nových motorových jednotek- min. 70 míst k sezení • obsaditelnost nových elektrických jednotek- min. 120 míst k sezení • trakční parametry nových motorových jednotek- min. poměrný výkon 8 kW/t • trakční parametry nových elektrických jednotek- min. poměrný výkon10 kW/t • max. rychlost uvažovaných jednotek 120 km/h • nápravový max. 16 t Nová drážní vozidla jsou v II. horizontu nezbytnou podmínkou pro konečný úspěch projektu rozvoje kolejové dopravy v příhraniční oblasti Šumavy

48. Výstupy z návrhu dopravní obslužnosti • Formulace plánu linek • Formulace přestupních uzlů taktového grafikonu • Přípojné vazby- obecně • Jízdní řády, Grafikony, Rychlostní profily (P5) • Jízdní doby • Spotřeby pohonných hmot a trakční energie • Potřeba vozidel • Potřeby provozního personálu • Doporučené návaznosti veřejnou linkovou dopravu Vše pro: 1. a 2. horizont a jednotlivé tratě

49. Řídící skupina Hlavní partneři programu MŽP Města Šumavský národní park MMR Ministerstvo dopravy SŽDC s.o Jihočeský kraj Koordinátor programu Odborná pracovní skupina Statutární město (Č.B) Pracovní tým koordinátora 2.11. Návrh řízení projektu, zajištění koordinační a inženýrské činnosti Obrázek 77 Navrhované principiální schéma řízení projektu

50. Nositel projektu Jihočeský kraj Stavební firmy Dodavatelé-ost. Investoři Projektová organizace (kancelář) Řídící skupina Inženýring Konzultanti Koordinátor programu Manager projektu Evropské fondy 2.11.4.1. Manager projektu Obrázek 78 Navrhované schéma vazeb při řízení projektu a vztahu koordinátora a managera projektu • Manager projektu: • pracuje dle dispozic koordinátora programu ŠD • zajišťuje realizaci projektů • dle cílů jednotlivých etap