1 / 18

Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc.

Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc. „Disabilita, úmrtnost a nemocnost u populace ČR“ vědecký seminář IZPE-IPVZ konaný dne 13.6.2006 na adr. Ruská 85. J.Běláček , P.Hrala, P.Kokavec, V.Vorlíčková, T.Fiala, K.Zeman, E.Geryk. Cílem příspěvku. je shrnout základní informace –

irene-leblanc
Download Presentation

Úvodní slovo: RNDr. Jaromír Běláček, CSc.

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. Úvodní slovo:RNDr. Jaromír Běláček, CSc. „Disabilita, úmrtnost a nemocnost u populace ČR“ vědecký seminář IZPE-IPVZ konaný dne 13.6.2006 na adr. Ruská 85 J.Běláček, P.Hrala, P.Kokavec, V.Vorlíčková, T.Fiala, K.Zeman, E.Geryk

  2. Cílem příspěvku je shrnout základní informace – • o stavu řešených témat grantového projektu v r. 2006; • představit dosažené výsledky za 1.pol. 2006 v rámci jednotlivých témat; • o „disabilitě“ (sociovýzkum); • o „úmrtnosti“ (naděje dožití – životní potenciál –v krajích podle vzdělání); • o „nemocnosti“ (vybrané ukazatele – novotvary – nákladovost?).

  3. 1.1 Hlavní cíle projektu pro rok 2006* - analyticky vyhodnotit anavrhnout výběrresp. metodické inovace indikátorů úmrtnosti,nemocnosti a disability (nesoběstačnosti) pro účely zefektivnění monitoringu a řízení zdravotnictví v ČR (na úrovni krajů ČR – NUTS3); * viz Grantová přihláška standardního projektu, Část C, duben 2005, str.2-3/13

  4. 1.2 Řešitelé a jejich participace a projektu (Viz Grantová přihláška standardního projektu, Část C, duben 2005, str.5/13:) * participace do 31.1.2006

  5. 1.3 Řešitelé a jejich participace na projektu • RNDr.Jaromír Běláček, CSc. (IZPE - vedoucí projektu – statistik, demograf: analýza dat, tvorba modelů); • RNDr.Tomáš Fiala, CSc. (KD FIS VŠE Praha – demograf specialista: metodika demografických analýz, inovace výpočetních algoritmů); • MUDr.Edvard Geryk* (IZPE-FN Brno - epidemiolog, specialista na medicínskou statistiku a prevenci nádorových onemocnění); • RNDr.Petr Hrala. (OPW RI – garant za přípravu a realizaci terénního výzkumu podle potřeby projektu); • Mgr.Peter Kokavec (IZPE - sociolog, analytik veřejné a sociální politiky); • Věra Vorlíčková** (IZPE – odborný pracovník). • Tomáš Veselý (IZPE – tvorba www stránek projektu); • Mgr.Kryštof Zeman, Ph.D. (ČSÚ – demograf, odhady ÚT podle vzdělání resp. rodinného stavu). ** participace od 1.4.2006 * participace od 1.2.2006

  6. 1.4 Hlavní témata pro rok 2006

  7. 2.1a: Definice Public health je věda a umění předcházet nemocem, prodlužovat život a podporovat zdraví a výkonnost prostřednictvím organizovaného komunitního úsilí o udržování zdravého prostředí, o kontrolu infekčních nemocí, o výchovu k osobní hygieně, o organizaci medicínských a ošetřovatelských služeb a o rozvoj sociálních mechanismů, aby byl každému zajištěn životní standard sloužící zachování zdraví. (Winslow, 1920; Robinson-Alles, 1984; Bunton-MacDonald, 1992)

  8. 2.1b: Definice Public health je věda o zdraví populací, komunit a organizací, více než o zdraví individuálních osob, a hlásí se k sociální zodpovědnosti. Obvykle se public health zabývá problematikou zdraví založenou na předpokladu, že nejvýznamnější úlohu pro zlepšování situace hraje sociální, fyzické a politické prostředí. (Halon-Pickett, 1984; Lee-Estes, 1990)

  9. 2.1c: Definice Za významný faktor ovlivňující příčiny nemocnosti a úmrtnosti považuje public health, jakožto nejvýznamnější nástroje pro udržování národa v kondici, individuální zdravotní návyky. Klíčové složky public health zahrnují (ale není to úplný výčet): zdravotní politiku, epidemiologii, výživu, zdraví při práci a zdravé prostředí, výchovu ke zdraví, kontrolu infekčních nemocí, řízení zdravotnických služeb a kontrolu bezpečnosti. Public health se také věnuje primární prevenci tj. předcházení nemocem. (Modeste N.N., 1996)

  10. 2.2a Databáze „Health For All“ (WHO) 0. DEMOGRAPHIC AND SOCIO-ECONOMIC INDICATORS 1. MORTALITY-BASED INDICATORS; 2. MORBIDITY, DISABILITY AND HOSPITAL DISCHARGES; 3. LIFE STYLES; 4. ENVIRONMENT; 5. HEALTH CARE RESOURCES; 6. HEALTH CARE UTILIZATION AND EXPENDITURE; 7. MATERNAL AND CHILD HEALTH. cca 610 ukazatelů x x Evropa (cca 44 států včetně ČR) x x roky 1970 (často 1990) - 2003

  11. 2.2b Databáze„Health Data“ (OECD) 0. HEALTH STATUS; 1. HEALTH CARE RESOURCES; 2. HEALTH CARE UTILISATION; 3. EXPENDITURE ON HEALTH; 4. HEALTH CARE FINANCING; 5. SOCIAL PROTECTION; 6. PHARMACEUTICAL MARKET; 7. NON-MEDICAL DETERMINANTS OF HEALTH; 8. DEMOGRAPHIC REFERENCES; 9. ECONOMIC REFERENCES. cca 2000 ukazatelů x x země OECD (30 států včetně ČR) x x roky 1970 (často 1990) - 2003

  12. 2.2c Databáze„DPSk (ÚZIS)“ 0. DEMOGRAFIE; 1. ZDRAVOTNÍ STAV; 2. ZDRAVOTNICKÉ SLUŽBY; 3. EKONOMICKÁ SITUACE ; 4. VÝDAJE NA ZDRAVOTNICTVÍ; 5. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ; 6. ZHOUBNÉ NOVOTVARY . cca 730 ukazatelů x x ČR, 14 krajů ČR x x roky 1996 (resp. 2000) – 2003

  13. 2.3a Využitelnost zdravotnických DB? Koncept pro plánování a vyhodnocování programů pro podporu zdraví - provést 5 systémových kroků (tzv. PRECEDE/PROCEED modelu – Modeste (1996)): • Sociální diagnostika (ocenění kvality života); • Epidemiologická diagnostika (využití epidemiologických dat pro determinování zdravotních problémů); • Diagnostika chování (identifikace zdraví prospívajícímu a zdraví neprospívajícímu chování); • Znalostní diagnostika (uspořádávání faktorů, které mohou potenciálně ovlivňovat chování prospívajícímu zdraví); • Administrativní/organizační diagnostika (aktuální rozvoj a implementace programů).

  14. 2.3b Využitelnost zdravotnických DB? Koncept vhodný pro zefektivnění fungování zdravotnických systémů (ZS) V zásadě kterýkoliv indikátor ze zdravotnické databáze můžeme přiřadit právě do jedné ze tří níže uvedených skupin: • na stranu potřeby (nebo poptávky) po ZS např. početní stavy obyvatel, nemocných, dispenzarizovaných nebo zemřelých vytříděné podle růzých kritérií (pohlaví, věku, vzdělání, rodinného stavu, diagnóz MKN-10); • na stranu spotřeby (a také nabídky) ZS např. poskytovatelé zdravotnických služeb (lékaři nebo zdravotnický personál podle medicínských oborů); • na stranu financováníZS např. příjmy a výdaje zdravotních pojišťoven, farmaceutů nebo jiných zdravotnických zařízení.

  15. 2.3c Využitelnost zdravotnických DB?

  16. Literatura k Tématu č.1: BĚLÁČEK, J.: K metodice analýzy „zdravotnických“ ukazatelů. Sborník z 8.ročníku mezinárodní vědecké konference 20.-21.září 2005 „Lidský kapitál a investice do vzdělání“. Praha: Vysoká škola finanční a správní (VŠFS), ISBN 80-86754-50-2, 2005a/, str.125-136, www.izpe.cz/vysledky.pdf ; OECD: Health Project.2001, www.oecd.org/document/28/0,2340 ; WHO: Health For All – Zdraví 21. 2003, www.who.cz/health.htm ; ÚZIS: Data Prezentation System (DPSk). 2004 -viz ww.uzis.cz/cz/dps/uvod.html ; MODESTE N.N.:Dictionary of Public Health Promotion and Education: Terms and Concepts.London, SAGE Publications Ltc., 1996, p.88; HUBBARD L.R.:Z čeho se skládá porozumění. Praha: Dianetické centrum, 2003, ISBN 87-7968-506-4; OECD:Cesty k efektivně fungujícím zdravotnickým systémům. Kostelec nad Černými lesy: Institut zdravotní politiky a ekonomiky, překlad z angl., 2004

  17. 2.4 Hlavní témata pro rok 2006

More Related