Trhy výrobních faktorů

1. Trhy výrobních faktorů Trh práce a kapitálu

2. Specifika trhu výrobních faktorů • Na trhu finální produkce nabídku tvoří firmy a poptávku domácnosti • Na trhu VF nabídku tvoří domácnosti a poptávku firmy • poptávka po VF je poptávka odvozená z poptávky po produkci vyráběné daným VF

3. ? ? ? Příjmové veličiny na trhu VF Co vyprodukuje další jednotka práce… … za kolik tuto dodatečnou produkci prodám. O kolik se mi zvýší příjmy, když zaměstnám další jednotku práce? • MRP (Marginal Revenue Product) – příjem z mezního produktu (získaného zapojením) daného VF • MRP = změna celkového příjmu způsobená zapojením dodatečné jednotky VF • MRPK = ΔTR/ ΔK = (ΔTR/ ΔQ).(ΔQ/ ΔK) = MPK . MR • MRPL = ΔTR/ ΔL = (ΔTR/ ΔQ).(ΔQ/ ΔL) = MPL . MR • ARP (Average Revenue Product) – příjem z průměrného produktu (získaného zapojením) daného VF • ARP = příjem na jednotku daného VF • ARPK = TR/K = (P.Q)/K = P.(Q/K) = APK . P (resp. APK . MR) • ARPL = TR/L = (P.Q)/L = P.(Q/L) = APL . P (resp. APL . MR) Jakou produkci průměrně vytvoří každá jednotka práce … Jaký příjem mi průměrně přináší každá jednotka práce? … za kolik tuto produkci běžně prodávám.

4. MP P AP MP D= AR MR AP Q VF P AR=MR= D 50 Q Příjmové veličiny na trhu VF X X Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup = = ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL L L MRPL MRPL DK trh produkce – MR = AR = P = konst. NK trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce, funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku

5. Nákladové veličiny na trhu VF … jak se tato sazba mění s množstvím najímané práce? Jakou mzdu zaplatím za jednotku práce… Jak se mi zvýší náklady najmutím další jednotky práce? • MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor • MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF • MFCK = ΔTC/ ΔK • MFCL = ΔTC/ ΔL = Δ(w.L)/ ΔL = w + L. Δw/ ΔL • AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor • AFC = průměrné náklady na jednotku zapojeného VF • AFCK = TC/K = r.K/K = r • AFCL = TC/L = w.L/L = w

6. Nákladové veličiny na trhu VF průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů AFCL AFCL MFCL MFCL MFCL AFCL=w MFCL= AFCL= w L L DK trh práce NK trh práce

7. MRPL MFCL MFCL L MRPL Volba optimálního množství najímaných VF • Optimální je takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk • TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) NUTNÁ PODMÍNKA MAX. ZISKU: • Δ π/ ΔK = ΔTR/ ΔK – ΔTC/ ΔK = 0 → ΔTR/ ΔK = ΔTC/ ΔK → MRPK = MFCK • Δ π/ ΔL = ΔTR/ ΔL – ΔTC/ ΔL = 0 → ΔTR/ ΔL = ΔTC/ ΔL → MRPL = MFCL L L*

8. Analýza situací na trhu práce • Nadále budeme zkoumat jednotlivé situace podle různých podmínek na trhu práce: • Trh práce v DK • Nabídka práce • Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO • Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO • Trh práce v NK • Nabídka práce • Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

9. DK trh práce a nabídka práce • velký počet firem poptávajících práci • cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem • individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě) je horizontální MFCL= AFCL= w = sL

10. Nabídka práce na DK trhu práce a DK trhu finální produkce • DK trh práce: MFCL= AFCL= w = sL • DK trh produkce: MR = AR = P w w SL (domácnosti) w* MFCL= AFCL= w= sL DL (firmy) L L L* Trh práce Firma

11. Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce

12. Analýza situací na trhu práce • Trh práce v DK • Nabídka práce • Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO • Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO • Trh práce v NK • Nabídka práce • Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

13. CZK/L L Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) Modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRPL= MFCL čili MR.MPL= MFCL nebo P.MPL=w MFCL= AFCL= w = sL1 MFCL= AFCL= w = sL2 MFCL= AFCL= w = sL3 ARPL MFCL= AFCL= w = sL4 MRPL Křivku poptávky po práci však netvoří všechny zobrazené body

14. Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) Připomeňme si, že v KO má firma některé VF fixní (například kapitál) a měnit může pouze variabilní VF (například práci) Firma musí svými příjmy v KO pokrýt alespoň variabilní náklady, neboli: TR ≥ VC ARPL ·L ≥ w ·L ARPL≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL VC = w · L TR = ARPL ·L Pro firmu je přijatelná jen ta úroveň mzdové sazby, která je menší nebo rovna ARPL.

15. Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO (SR) CZK/L bod ukončení činnosti firmy v SR ARPL DL L MRPL Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce

16. Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR) • v DO je firma schopna měnit množství práce i kapitálu • při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu • mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL • působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční aprodukční (nákladový)

17. K L Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR) Substituční efekt (SE): při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL SE v podstatě mění poměr mezi používaným kapitálem a prací (při zachování úrovně produkce) C Produkční efekt (PE): pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL PE v podstatě mění množství používaného kapitálu a práce (při zachovaném poměru K a L) A B Q2 Izokvanta Q1 Izokosta SE PE TE Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzroste MPL (vyšší vybavenost práce kapitálem)

18. CZK/L L Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v DO (LR) MRPL2 MRPL1 E1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E2 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 DL(KO) DL(DO) L1 L2 (KO) L2 (DO) Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je v DO vyšší zapojení L, ale i K (vyšší vybavenost práce kapitálem – např. bagr místo krumpáče ), což zvyšuje MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

19. Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → tržní DL jako horizontální součet individuálních DL, ale působí ještě další efekt: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P a tedy MR (prosazuje se tzv. příjmový efekt)→ ↓MRPL a tedy DL→ DL každé firmy bude díky tomuto příjmovému efektu strmější a tím i křivka tržní DL

20. Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce

21. Analýza situací na trhu práce • Trh práce v DK • Nabídka práce • Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO • Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO • Trh práce v NK • Nabídka práce • Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

22. Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR) • Výchozí předpokady: • Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce • MR je klesající – MRPL a tím i DL bude strmější než když firma prodává výstup na DK trhu

23. Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO (SR) ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL DL DL L L MRPL MRPL Firma na DK trhu finální produkce Firma na NK trhu finální produkce MRPL = MR . MPL MRPL = MR . MPL konstantní klesající klesající klesající

24. Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v DO (LR) • Odvození je obdobné jako v případě DK trhu finální produkce, ale vedle SE a PE se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“ (v DK působil až na úrovni celého trhu, v NK působí již na úrovni jedné firmy) • Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny a MR • MRPL se tudíž neposune nahoru v takovém rozměru jako v případě DK firmy (jednoduše proto, že MR je v NK klesající)

25. CZK/L L Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v DO (LR) MRPL2 MRPL1 E1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 E2 DL(DO) L1 L2 (DO) L2 (KO) Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL a křivku dlouhodobé poptávky po práci v případě, že by firma fungovala na DK trhu finální produkce Křivka MRP se však posune doprava méně než v DK

26. Minimální mzda • = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: • garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky • zvýšení motivace k hledaní práce • zvýšení zaměstnanosti

27. nedobrovolně nezaměstnaní Dopady minimální mzdy na trh práce w SL wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná nezaměstnanost w* wmin1 dobrovolně nezaměstnaní (volná pracovní místa) DL L* L

28. (I)Racionalita minimální mzdy • je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou • je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DK TRHU PRÁCE JE NESMYSL

29. Trh práce v NK, Nabídka práce

30. Analýza situací na trhu práce • Trh práce v DK • Nabídka práce • Poptávka po práci na DK trhu práce a DK trhu finální produkce v KO a DO • Poptávka po práci na DK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO • Trh práce v NK • Nabídka práce • Poptávka po práci NK trhu práce a NK trhu finální produkce v KO a DO

31. Charakteristika NK trhu práce • NK trh práce – existence omezeného množství firem, kupujících VF práce • monopson – práci poptává pouze jediná firma • oligopson – práci poptává několik firem • monopsonistická konkurence – práci poptává mnoho firem, každá může částečně ovlivnit mzdovou sazbu • firmy jsou „price makers“ – mohou ovlivnit mzdovou sazbu • křivka nabídky práce jedné firmě je rostoucí

32. Individuální nabídka práce(nabídka práce jedné firmě) Mzdová sazba (představuje průměrný náklad na VF) je dána pod úrovní MFCL (srovnejte se stanovením ceny výstupu nad úrovní MC) Za dané množství práce bude firma nabízet mzdu na úrovni AFCL, která bude nižší než v DK, tedy MFCL w MFCL MFCL - AFCL AFCL = sL = w w1 L L1

33. Optimální množství práce v SR platí modifikované zlaté pravidlo maximalizace zisku: MRPL = MFCL w MFCL „přebytek firmy“ w1 AFCL = sL = w w* MRPL L* L Firma bude najímat L* množství práce za mzdu w*, ačkoli by byla ochotna platit mzdu w1

34. Křivka poptávky po práci Růst poptávky po produkci firmy zapříčiní růst ceny a tudíž MR  MRPL se posune nahoru → vzroste poptávané množství práce a mzda DL na NK trhu práce nelze sestrojit – křivka MRPL nezobrazuje vztah mezi L a w Lze pouze získat množinu rovnovážných bodů, dojde-li ke změně veličin ovlivňujících MRPL nebo MFCL w MFCL AFCL = sL = w w*' w* MRPL' MRPL L* L*' L

35. Optimální množství práce v DO (LR) Pokud mi jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky) práce přinese stejný dodatečný příjem jako jedna koruna vynaložená na nákup (poslední jednotky)kapitálu, pak jsem našel nejlepší kombinaci práce a kapitálu. • v DO – možnost měnit L i K • optimum tam, kde MPL / w = MPK / r, respektive MRPL / w = MRPK / r • to platí pouze na DK trhu práce a DK trhu kapitálu (MFCL= w a MFCK= r) • optimální množství práce bez ohledu na typ konkurence na trhu VF: MRPL / MFCL = MRPK / MFCK Jaký příjem mi přinese jedna koruna vynaložená na nákup kapitálu? Jaký příjem mi přinese jedna koruna vynaložená na nákup práce? „Výhodnost“ VF kapitál „Výhodnost“ VF práce

36. Nabídka práce INDIVIDUÁLNÍ NABÍDKA PRÁCE: doposud jsme ji vnímali jako nabídku práce jedné firmě, ale nyní ji budeme chápat jako nabídku práce jednoho nabízejícího, tj. jednoho člověka nabízejícího VF práce Jednotlivec nabízející práci se rozhoduje mezi dvěma „statky“: SPOTŘEBA (C) X VOLNÝ ČAS (H)

37. Volba mezi spotřebou a volným časem • SPOTŘEBA – je možná pouze jako důsledek vlastní práce (L) → C = w . L • ČAS (24 hodin denně) – může být rozdělen mezi práci a volný čas → L + H = 24 → C = w (24 - H) . Tato rovnice je tedy funkce „rozpočtového“ omezení (linie rozpočtu) • užitek spotřebitele: U = f(C,H) – mezi těmito dvěma statky volíme, což můžeme znázornit indiferenční křivkou (viz další obrázek) • optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času – v bodě dotyku IC a BL (obdoba linie rozpočtu a indiferenční křivky), čili: optimum: MRSC,H = w čili (ΔU / ΔH) / (ΔU / ΔC) = w

38. Volba mezi spotřebou a volným časem optimální volba spotřeby (tedy množství hodin práce) a volného času bude v bodě dotyku IC a BL (indiferenční křivky a linie rozpočtu), čili optimum je při rovnosti jejich sklonů: MRSC,H = w čili (ΔU / Δ H) / (Δ U / Δ C) = w C 24.w C* U = f (C,H) C = w * (24 - H) H* 24 hodin H Spotřebitel bude při dané mzdové sazbě volit H* hodin volného času a C* množství spotřeby (tedy w.L , respektive w.(24-H*))

39. Substituční a důchodový efekt Při změně mzdové sazby se projevují dva efekty: Substituční efekt (SE): s růstem mzdové sazby se volný čas stává relativně dražším – spotřebitel je ochoten pracovat delší čas. SE je negativní Důchodový efekt (IE): s růstem mzdové sazby roste reálný důchod, což umožňuje zvýšit spotřebu všech statků, včetně volného času – působí proti SE a je pozitivní Celkový efekt (TE) = SE + IE, závisí na tom, který z efektů převáží

40. Individuální nabídková křivka sestává ze dvou částí: • převažuje SE – nabídková křivka je rostoucí – s růstem mzdové sazby jednotlivec nabízí větší množství práce • převažuje IE – nabídková křivka je zpětně zakřivená – od určité mzdové sazby její růst způsobuje pokles nabízeného množství práce

41. Individuální nabídková křivka w (Kč/h) Do mzdové sazby 200 Kč za hodinu převažuje SE… sL 300 …při mzdové sazbě vyšší než 200 Kč za hodinu převažuje IE 200 100 6 7 9 L (h)

42. Ale ve skutečnosti nabídka práce může být rostoucí PROČ? • záleží, jak je vnímána změna mzdové sazby – trvalá či dočasná změna? • rozhodování o pracovním nasazení je činěno z hlediska více období • jde-li o dočasnou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě dnes roste ochota pracovat více • jde-li o trvalou změnu mzdové sazby, pak při vyšší mzdě nemusí ke zvýšení ochoty pracovat dojít

43. Tržní nabídka práce • SL = různá množství práce, kterou jsou její vlastníci ochotni nabízet na daném trhu práce při různých mzdových sazbách • změna w vede vedle změny nabízeného množství práce také k posunu celé křivky nabídky práce • podobné efekty bude mít také změna reálné úrokové míry • opět souvislost s mezičasovým rozhodováním

44. Dopady růstu mzdové sazby w zvýšení mzdové sazby povede k růstu nabízeného množství práce na trhu na úroveň L1 SL SL' w 1 vyšší mzda dnes je vnímána jako možný pokles mzdy v budoucnosti → dnešní ochota pracovat vzroste až na L2, lidé budou chtít využít současnou vysokou mzdu využít k tomu, aby si dnes vydělali a v budoucnu si mohli vzít dovolenou – tzv. efekt dovolené – nabídka práce se posune vpravo w 0 L 0 L 1 L 2 L pokles mzdy bude mít opačný efekt – lidé si dnes raději vezmou volno a budou očekávat růst mezd v budoucnosti, jinými slovy „dnes se vyplatí pracovat méně“