1 / 41

Rodinná politika v USA Politika jednoho dítěte v Číně

Rodinná politika v USA Politika jednoho dítěte v Číně. Mgr. Karolína Dobiášová 15.5. 2012. Specifika americké společnosti. Populační specifika - stejný směr populačního vývoje jako v Evropě (stárnutí obyvatelstva), ale méně intenzivní - senioři 65 a více 1999-13%, prognóza 2020-17%

lynch
Download Presentation

Rodinná politika v USA Politika jednoho dítěte v Číně

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Rodinná politika v USAPolitika jednoho dítěte v Číně Mgr. Karolína Dobiášová 15.5. 2012

  2. Specifika americké společnosti • Populační specifika - stejný směr populačního vývoje jako v Evropě (stárnutí obyvatelstva), ale méně intenzivní - senioři 65 a více 1999-13%, prognóza 2020-17% • Fertilita: 2,01 dětí na 1 ženu (2009) • Etnická skladba - porodnost: běloši do 18 let:1980-74%,1999-65% Hispánci : 1980-9%. 1999-16% Afroameričané: v posledních 20 letech stabilně 18% dětí do 18 let

  3. Další charakteristiky I • Další demografické charakteristiky (Zdroje: National Center forHealthStatistics, USA a Eurostat) • V roce 2009 - 41 %všech živě narozených dětí mimo manželství. (EU27 (kromě Belgie) za rok 2009 cca 37%). • Průměrný věk ženy při prvním porodu v roce 2009: 25,2 let. (EU27: 29,8 let v roce 2009) • Průměrný věk při uzavření prvního sňatku: ženy 26, muži 28 let (průměr za období 2006-2010) • Míra sňatečnosti v roce 2009: 6,8 sňatků/1000 os. a klesá (EU27: 4,5/1000 os. v roce 2009) • Míra rozvodovosti v roce 2009: 3,4 rozvodů/1000 os. (EU27: 2/1000 os. v roce 2009)

  4. Další charakteristiky II • Rel. konstantní zaměstnanost žen – viz. graf; 56% vdaných párů tvoří dvoupříjmová rodina.

  5. Další charakteristiky III • Distribuce příjmů (2006): • Nejnižších 20% méně než 18,500 $ • Středních 20% 34,738-55,331 $ • Nejvyšších 20% více než 88,030 $ • Propast mezi bohatými a chudými se stále zvyšuje, USA je z hlediska nerovností (měřených pomocí Giniho koeficientu) nad průměrem zemí OECD • Giniho koeficient v USA, 2008: 0,486 před transfery, 0,378 po transferech; ČR, 2008: 0,44 před transfery, 0,256 po transferech; průměr OECD, konec 1. desetiletí 21.st.: 0,456 a 0,314. (OECD) • Harmonizovaná míra nezaměstnanosti dle OECD: 4,7%(2006); 9,0% (2011); ČR:6,7% (2011)

  6. Další charakteristiky IV • Vysoké procento dětí žije v chudobě (viz. graf). • Do programu takzvaných potravinových poukázek, který přispívá sociálně slabým rodinám na nákup potravin, je dnes (2010) zapojeno 35 milionů Američanů (tzn. cca 11,3% populace). Nejvíce od počátku 60. let, kdy byl tento program zaveden. • Pokud bude pokračovat současný trend, může být na potravinových poukázkách v budoucnu závislých 49 procent dětí. U černošských rodin to hrozí v devíti případech z deseti.

  7. Veřejné výdaje na podporu rodin • Velmi nízké veřejné výdaje na podporu rodin, převažuje daňová podpora

  8. Typ sociálního státu • Liberální model sociálního státu, příklad reziduálního modelu, velký důraz na soukromé, charitativní a komerční prvky • Vždy velký vliv postavení jednotlivých států: velká diverzita programů a praktik, na federální úrovni pouze základní legislativa • Mnoho specifik proti Evropě, sociální stát funguje až od roku 1935 , jeho vznik spojen s Rooseveltem a jeho „New Dealem“

  9. Specifika rodinné politiky • USA - nikdy populační problémy; vlivem liberální filozofie nevytváří typickou rodinnou politiku jako v Evropě viz. Norman Ginsburg: Divisions of Welfare • Rodina: přístav v bezcitném světě, důraz na vlastní zodpovědnost. • Roosevelt(1905): proti snahám o regulaci porodnosti; termín „rasová sebevražda“; pro středostavovskou americkou rodinu; pouze ochrana dětí a matek před chudobou • Americké specifikum: vytváření sítě sociální práce, institucionální péče a agentur a komunitních úřadů s relativně malou federální koordinací a financováním

  10. Zaměření rodinné politiky Dva důrazy: • Dávky a služby zacílené na chudé a etnické minority • ideologie soukromé soběstačnosti a obdiv k mateřství v „normální“, tj. úplné rodině, podpora zvýšení sňatečnosti a podpora vzniku úplných rodin • V poslední době zákony vyjadřují snahu o rovný přístup k péči v rodině (o dítě, nemocného člena, seniora) podle pohlaví, tj. snaha napomoci sladění práce a rodinného života, ale celkově: neexistence explicitně formulované rodinné politiky • Ve Švédsku „sociální feminismus“-reformy prostřednictvím sociální politiky; v USA- feminismus rovných práv v oblasti ústavy a právního systému

  11. Vývoj v sociální oblasti se zaměřením na rodinu • Po druhé světové válce: hlavním tématem válka proti chudobě • Kennedy: 1962: „ruku, ne almužnu“ - těžiště sociální politiky od poskytování podpory ke snaze dostat lidi ze závislosti na dávkách: pracovní výcvik pro nezaměstnané a mládež bez kvalifikace - nalezení zaměstnání - trvalá soběstačnost - nepodařilo se. • 1964-1967: hnutí za občanská práva, požadována ne rovnost příležitostí, ale výsledků: afirmativní akce-1967. • Potravinové poukázky: 1965: 424 000 účastníků 1980: 21,1 mil. (50tinásobek) 2010: 35 mil.

  12. Vývoj v sociální oblasti se zaměřením na rodinu • Důsledkem této politiky byl stálý růst chudých a závislých na dávkách • Dopady i na rodinu: důsledky této sociální politiky na rozpad černošských rodin mezi lety 1950 a 1980: prudký nárůst neúplných rodin v čele se ženou, prudký nárůst velmi mladých svobodných matek. • Od konce 70. let snaha o nápravu těchto důsledků

  13. Rodinná legislativa • V rámci USA existují různé formy a způsoby uznání partnerství osob stejného pohlaví: existují dva instituty: • Domesticpartnership a same sex marriage • Příklady domácího partnerství: • Kalifornie, od roku 1999 „domácí partnerství“ práva: k návštěvám v nemocnici a informacím, právo na dávky soc. pojištění, ale pouze pro státní zaměstnance, možnost adopce dítěte druhého partnera, práva k majetku • Districtof Columbia (W.D.C)- od r. 2002, „Domácí partnerství“, stejná jako Kalifornie, možno využívat institutu rodinné a zdravotní dovolené • Ani jeden nemá oporu ve federální legislativě, oba platí pouze ve vybraných státech • sňatek osob stejného pohlaví: pouze ve dvou státech: Massachusetts a Connecticut

  14. Systém dávek I V USA nikdy nebyly univerzální dávky, dávky jsou vždy cílené a testované USA jsou jedinou zemí, kde nejsou přídavky na děti Ústřední a dlouhotrvající program Aid to Families with Dependent Children (AFDC) (1935 -1995) K AFDC ještě : potravinové poukázky (food stamps) a subvence nájemného • Takto nastavený systém vedl k dlouhodobé závislosti na dávkách

  15. Systém dávek II AFDC byl v roce 1996 nahrazen Temporary Assistance to Needy Families program (TANF) • Snaha sociální pomoc časově limitovat - časově omezená pomoc (max. 5 let) pro sociálně potřebné rodiny • Snaha posílit roli jednotlivých států a místních komunit na konkrétním charakteru pomoci - peníze jdou jednotlivým státům, ty je užívají k financování svých vlastních programů – mají velkou volnost - rozhodují KDO a ZA JAKÝCH PODMÍNEK je oprávněn k dávkám a službám • Snaha o posilování vlastní aktivity příjemců a rovinu sociální práce s jednotlivými klienty - požadavek: MOE: maintenanceofeffort (podpora snahy) • Aby státy obdržely TANF, musí vynaložit své vlastní peníze na programy pro rodiny

  16. Zdravotní péče • Zdravotnický systém založený na tržních mechanizmech • 1965: MEDICARE: zdravotní pojištění zdarma pro seniory (dnes pokrývá 12 % populace) • 1965 MEDICAID: pro nízkopříjmové rodiny (dnes pokrývá 16 % populace): • zdravotní služby zdarma, poměrně široký rozsah péče, v roce 1996 došlo k reformám: návaznost na nový systém TANF • V USA je 17 % osob nepojištěných (včetně dětí)

  17. Rodinná a zdravotní dovolená • V USA není žádná zákonná placená mateřská, rodičovská, otcovská dovolená • Federální zákon The Family and Medical Leave Act(FMLA) podepsaný Billem Clintonem v roce 1993 ustanovuje • právo na 12 týdnů dovolené z rodinných a zdravotních důvodů, s garantovaným návratem do práce, možno čerpat každý rok (jen zaměstnanci firem nad 50 zaměstnanců – cca 50 % zaměstnanců) • Neplacené - bez dávky! • Jsou rozdíly mezi státy (Claifornia, Conecticut, Columbia, Hawaii, etc.) • Možno čerpat: z léčebných důvodů, z důvodu mateřství (porodu,adopce ), při péči o nemocného člena rodiny či seniora • V případě, že se zaměstnanec nevrátí po 12 týdnech do práce, platí zaměstnavateli odvody za dobu, kdy mu držel pracovní místo

  18. Daňová politika pro rodiny s dětmi • Tax Credits for Working Families:od roku 2001 , změny v roce 2006 • Earened Income Credit (EIC) • Child Tax Credit • Daňové odpisy pro pracující rodiny s dětmi

  19. EarnedIncome Tax Credit(EITC) • Speciální dávky z daní pro pracující s nízkými a středními příjmy • má tři cíle: • snižuje daňové břemeno • doplňuje mzdy • pobízí k práci • může dostat zpět část nebo celou federální daň z příjmu za uplynulý rok v hotovosti • i pro tak nízké mzdy, že neplatí federální daně

  20. EITC pokračování • Pro svobodné či ženaté s plným či částečným úvazkem v roce 2006 • lidé s 1 dítětem a příjmem do 32.001 dostanou až 2.747 dolarů ročně zpět • lidé s více než 1 dítětem a příjmem do 36.000 dostanou až 4.536 dolarů. • zaměstnanci, kteří nevychovávají dítě ve svém domě a bylo jim 25-64 v r. 2006 a mají méně než 12.120 dostanou až 412 dolarů

  21. Child Tax Credit (CTC) • Daňový průlom pro pracující rodiny • dostanou i rodiny, které neplatí daň z příjmu • CTC: v roce 2006 až 1.000 dolarů z federálních daní zpět na každé dítě do 17 let ve formě šeku • pro nízko a středně příjmové rodiny

  22. Podmínky pro poskytování CTC • Musí mít dítě do 17 let • příjem do 11.300 a číslo sociálního pojištění (SSN) a identifikační číslo plátce daně (ITIN) • je možno dostat jak EIC tak i CTC současně • pro vlastní, nevlastní i adoptované děti

  23. Instituce předškolní péče • Poskytování péče o děti je se liší v jednotlivých státech • Po roce 1970: soukromé i veřejné mateřské školy, 3,7 milionu dětí v roce 2001: (for-profit, non–profit- vyšší úroveň) Velký význam: individuální uspořádání péče • Kvalita poskytovaných služeb se výrazně liší a kvalitní zařízení jsou velmi nákladná (příspěvky rodičů tvoří až 76 % nákladů)

  24. Shrnutí • USA - specifická varianta liberálního sociálního státu, nicméně fungující • Americký feminismus nezaměřen na sociální politiku a prosazování rovnosti jejím prostřednictvím • Příklad politiky, snažící se příliš neintervenovat do rodiny • Výjimku tvoří zacílení na chudé a problémové rodiny, velká váha přikládána sociální práci s klienty • Nízká míra institucionalizace, není demografický zájem v kombinaci s liberální filozofií

  25. Politika jednoho dítěte v Číně a její dopady Čínská lidová republika je nejlidnatějším státem světa (její obyvatelstvo tvoří cca 1/5 lidstva na Zemi) V důsledku snižování úmrtnosti (zejména kojenecké), zlepšování sociálních podmínek a zdravotní péče a prodlužování délky života – prudký nárůst obyvatel V roce 1949 – 540 miliónů obyvatel, v roce 1979 – 960 miliónů, v roce 2010 - 1,339,724,852 obyvatel 70% obyvatel žije v rurálních oblastech (HESKETH). Od roku 1979 zavedena antinatalitní„Politika jednoho dítěte“. Motivem bylo zlepšení životních podmínek populace.

  26. Politika jednoho dítěte I Již od počátku 70. let předcházela „Politice jednoho dítěte“ antinatalitní opatření • Kampaň „Later, Longer, Fewer“ (později mít děti, delší rozestupy mezi sourozenci, méně dětí)v letech 1970-1979. Prosazoval se model čtyřčlenné rodiny, hranice pro uzavření manželství – pro ženu na 23 - 25 let, pro muže na 25 - 28 let a bylo zavedeno dodržování 4-5 let rozestupu mezi prvním a druhým dítětem. V průběhu tohoto programu klesla hrubá míra plodnosti z 5,9 na 2,9 dítěte na ženu. • CílemPolitiky jednoho dítěte bylo snížit roční přirozený přírůstek a nepřekročit max. vytyčenou hranici 1,2 miliardy obyvatel do roku 2000. V roce 2000 dosáhla reálně populace Číny dle některých zdrojů 1,27 mld. (Hesketh)

  27. Politika jednoho dítěte II • Politika jednoho dítěte je součástí ústavy (podpora státu plánovanému rodičovství, povinnost občanů plánovat rodičovství) • Základní rámec rodinné politiky je vymezen zákony (Population and FamilyPlanningLaw of the People's Republic of China -zákonem o plánování počtu obyvatel a rodiny a Marriage Law ofthe People's Republic of China - zákonemo manželství) • Státní kancelář pro plánování rodiny (TheStateFamilyPlanningBureau) stanovuje základní cíle a směr antinatalitní politiky. Prosazování cílů politiky jednoho dítěte (a stanovování systému odměn a sankcí) se odehrává především na lokálníúrovni a tudiž je velmi variabilní.

  28. Nástroje I • Rodiny podněcovány odměnami k tomu, aby měly pouze jednoho potomka (finanční odměny, zdravotní péče a pojištění dítěte zdarma, bezúročné půjčky, nefinanční odměny, delší mateřská dovolená, zvýhodnění párů s jedním dítětem v důchodovém pojištění apod.) • Naopak po narození dalšího potomka – sankce (vysoké pokuty, odepření sociální služby, ztráta zaměstnání, zabavení majetku,…) • Osvěta (mediální kampaně, propagace antikoncepce) • Zvyšování možností pro vzdělávání a zaměstnávání žen • Poskytování lepší zdravotní péče spojené s těhotenstvím, porodem a šestinedělím

  29. Nástroje II • univerzální přístup k antikoncepci a potratům; 87% žen využívajících nějakou formu antikoncepce v roce 2003 – více než 90% tvoří dlouhodobá antikoncepce (zejm. nitroděložní tělíska) dohromady s metodou sterilizace. V roce 2002 byl podíl žen, které absolvovaly potrat 25% (v USA např. 43%)(Hesketh). • V praxi vynucována politika jednoho dítěte velmi tvrdě: potraty ve vysokém stupni těhotenství, přikazování antikoncepce, povinné podstoupení sterilizace, apod. • Existují určité oficiálně stanovené výjimky, kdy bylo narození druhého dítěte povoleno (na vesnici, zejména pokud prvním dítětem byla dívka, pokud se první dítě narodilo postižené či zemřelo, příslušníkům etnických menšin, aj.)

  30. Výsledky politiky jednoho dítěte I • Omezení růstu populace a pokles porodnosti. Plodnost v roce 2004: 1,7 dítěte na ženu (Hesketh) • Zlepšení zdravotní péče • Zlepšení postavení žen

  31. Výsledky politiky jednoho dítěte II • Nerovnoměrný pokles porodnosti (mezi provinciemi, město vs. venkov) • Snížená míra plodnosti zejména v rozvinutějších a urbanizovanějších částech Číny

  32. Velké rozdíly v oficiálních údajích o fertilitě

  33. Negativní dopady politiky jednoho dítěte I Stárnutí populace „four-two- one problem“, což naznačuje, čeho se problém týká – jedno dítě se musí postarat o dva rodiče a čtyři prarodiče. Nepoměr mezi počtem mužů a žen V Číně připadá na 100 dívek asi 117 hochů, u druhorozených se dále zvyšuje až ke 130 chlapcům na 100 dívek (Odhaduje se, že až 12% mužů narozených po roce 1985 si nebude schopno najít nevěstu). Dochází také k ilegálnímu „zmizení“ zejména druhorozených dívek na venkově (nelegální potraty – výběr dle pohlaví, umístění do sirotčinců, zamlčení porodu apod.) Nepoměr se zvýšil zejména v 80. a 90. letech, možným faktorem může být také snazší dostupnost ultrazvuku. Nepoměr zřejmě není způsoben pouze antinatalitní politikou, ale její kombinací s tradiční preferencí mužských potomků – také ve 30. a 40. letech nebyl poměr 1:1 (Hesketh).

  34. Podíl mužů na 100 žen

  35. Negativní dopady politiky jednoho dítěte II Diskriminace žen a etnických menšin • K diskriminaci žen dochází především v jejich dětství. Kdy jsou malé dívky častěji než chlapci odkládány nebo dávány k adopci. Ženy jsou ale v souvislosti s populační politikou diskriminovány i v dospělosti. Většinou ženy musí podstoupit sterilizaci či aplikaci nitroděložního tělíska a zabránit tak početí dalších dětí • Výjimky v politice jednoho dítěte pro etnické menšiny - mohou vést k nesnášenlivosti vůči menšinám Zvyšující se rozdíly mezi městy a venkovem Na venkově bývá častěji povoleno více než jedno dítě – to vede k chudobě rodin

  36. Negativní dopady politiky jednoho dítěte III Porušování lidských práv • Páry jsou nejprve povinny požádat místní úřad, aby si mohly pořídit potomka. Páry a zejména pak ženy jsou také podrobovány psychickému nátlaku, pokud čekají nedovolené dítě. Jsou jim vnucovány potraty a to i ve vysokém stupni těhotenství a také aplikace nitroděložního tělíska či sterilizace. • V Číně žije velké množství dětí, které se narodily bez povolení, a které nejsou oficiálně zaregistrovány. Na začátku 90. let se jejich počet odhadoval na 2 až 4 miliony. Tyto děti žijí především na venkově, kde se dodržování politiky jednoho dítěte obtížněji sleduje. Protože nejsou zaregistrovaní, oficiálně neexistují a nemají žádná práva. Nemají právo na lékařskou péči ani vzdělání, nemohou uzavřít sňatek ani získat zaměstnání, řadí se tak do nejchudší skupiny společnosti. Jejich rodiny je mohou sice v některých oblastech zaregistrovat, ale až po zaplacení poplatku ve výši 600 - 2 400 USD, což je částka dalece přesahující možnosti běžné rodiny.

  37. Negativní dopady politiky jednoho dítěte IV • S problémem nepovolených porodů souvisí také zvýšené riziko mateřské a kojenecké úmrtnosti při nepovoleném porodu, který se odehrává většinou doma bez kvalifikovaného personálu – dle průzkumu z roku 1990 byla mateřská úmrtnost v rurální provincii Sichuan dvojnásobná v případě nepovolených porodů. • Další možné důsledky v budoucnosti dle Hesketh: únosy a prostituce žen, zvýšené riziko přenosu pohlavních chorob atd.

  38. Negativní dopady politiky jednoho dítěte V Malí císařové • Zatímco dříve byl kladen velký důraz na úctu ke stáří, dnes je nahrazována vzhlížením k jedináčkům. Rodiny si povětšinou mohou dovolit mít jen jedno dítě, proto se mu snaží poskytnout co nejlepší péči. Dochází tak k narušení tradičních hodnot vzájemné rodinné blízkosti a pomoci. Jedináčci se obvykle o nikoho nezajímají a soustředí se na svou kariéru (ve městech).

  39. Literatura Olsen, G.M.: Toward Global Welfare State Convergence?Family Policy and Health Carein Sweden, Canada and the United States. Journal of Sociology & Social Welfare, June 2007, Volume XXXIV, Number 2 Šindelářová,D.: Politika jednoho dítěte v Číně a její důsledky, bakalářská práce, 2010, ved. PhDr. Gabriela Munková, PhD., FSV UK Hesketh T., Lu L., Xing Z. W. The Effect of China´s One-Child Family Policy after 25 Years. The New England Journal of Medicine, September 2005, 353:11, p. 1171-1176. Eurostat National Center for Health Statistics, USA http://www.youtube.com/watch?v=n-_06DyfRoo&feature=related http://www.youtube.com/watch?v=ndWuq6AznmQ&feature=endscreen

More Related