Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu

1. Ochrana přírody v mezinárodním a evropském komunitárním právu JUDr.Vojtěch Stejskal, Ph.D Olomouc 26.9. 2007

2. Doporučená literatura: • Vojtěch Stejskal: Úvod do právní úpravy ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost. Nakladatelství Linde, Praha 2006. 592 stran • jana.hyklova@linde.cz

3. Předmět ochrany přírody v právu: • Druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a jejich přírodní stanoviště • Ekosystémy • Biologická rozmanitost • Krajina

4. Biologická rozmanitost (biodiverzita) • Různorodost 1) živých organismů a mikroorganismů, včetně genů, na úrovni druhů a populací, 2) ekosystémů, 3) krajiny. • včetně vztahů mezi 1-3 (WWF, 1989)

5. Jeden z globálních problémů životního prostředí • – Ztráta biologické rozmanitosti – člověk změnil přírodní ekosystémy za posledních 50 let rychleji a rozsáhleji než kdykoli v historii (UNEP, World Resources Institut 2005) - úbytek biologické rozmanitosti– důsledkem je ohrožení druhové biodiverzity – IUCN (2004): 16000 druhů ohrožených živočichů a rostlin

6. Příčiny ohrožení biodiverzity • Poškozování a ničení původního prostředí; • Probíhající a očekávaná změna klimatu; • Nadměrné využívání populací divoké fauny a flóry člověkem; • Choroby; • Působení nepůvodních invazních druhů; • Kontaminace prostředí.

7. Základní ekopolitické strategické dokumenty konstatující problém ztráty biodiverzity a zásady jejího zmírnění či zastavení • Deklarace o udržitelném rozvoji, Johannesburg 2002 • 6. Akční program ŽP ES 2002 • Strategie ochrany biodiverzity ČR 2005 • Zpráva Mezinárodního panelu o změnách klimatu 2007

8. Vývoj právní úpravy ochrany přírody • Národní právo – od počátku 19.století, zejména státy v Evropě a v Severní Americe - první nařízení či zákony o zřízení přírodních rezervací, později národních parků, od poloviny 19.století první zákony k ochraně vybraných druhů živočichů, od počátku 20.století první komplexní zákony na ochranu přírody a přírodních památek • Supranárodní právo: - Mezinárodní úroveň – od poloviny 19.století dvojstranné, později vícestranné regionální dohody, od 20.století mnohostranné regionální a globální úmluvy - Evropské komunitární právo – až od konce 70.let 20.století v ES, později EU

9. Ochrana přírody v mezinárodním právu Cíle mezinárodního práva: podporovat mezinárodní spolupráci v ochraně životního prostředí a přispět tak k ochraně fauny, flóry, přírodních stanovišť, krajinných celků, atd.

10. Přístupy mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody právními prostředky - Druhová ochrana – od 19.století - Územní ochrana (+ druhová) – od 20.století - Ekosystémová – od 90.let 20.století – integrovaný přístup ochrany a péče o suchozemské a vodní živé organismy a jejich společenstva a ekosystémy

11. Prameny mezinárodního práva: • neexistence kodifikace práva ochrany přírody a péče o biologickou rozmanitost • Od 19.století mezinárodní úmluvy • od 80.let 20.století relativně samostatné protokoly k úmluvám • Od 60.let 20.století roste význam i soft law, např. Světová charta přírody 1982

12. Dělení úmluv a protokolů podle předmětu na závazky které jsou potencionálně aplikovatelné: • Na všechny druhy a přírodní stanoviště na planetě Zemi • Na všechny druhy a přírodní stanoviště v určitém regionu • Jen pro určité 1) druhy, 2) přírodní stanoviště na globální, regionální či subregionální úrovni

13. Nástroje mezinárodněprávní úpravy ochrany přírody • ochrana biodiverzity • ochrana migrujících druhů • ochrana druhů in situ - v rámci stanovišť; • ochrana druhů ex situ - mimo původní biotop; • regulace (zejména prevence) invazí geograficky nepůvodních druhů; • ochrana určitých přírodních společenstev • ochrana a udržitelné využívání konkrétních přírodních jevů, útvarů a lokalit • podmínky vytváření spojitých soustav chráněných území • ochrana krajiny a krajinného rázu • regulace mezinárodního obchodu s ohroženými druhy • úprava podmínek využívání druhů a jejich populací - zejména prostřednictvím lovu, odchytu, sběru • regulace udržitelného využívání přírodních zdrojů

14. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy ochrany přírody 1) Kategorizace předmětu ochrany -druhy – např.ohrožený vyhubením -území (lokality) – chráněné území, např.národní park Vliv IUCN na legislativu

15. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy 2) Seznamy – v přílohách úmluv a protokolů nebo vedené při sekretariátech úmluv či protokolů 2.1.- druhové seznamy   • 2.1.1. konkrétní druhy – např. CITES, • 2.1.2. kategorie druhu z hlediska stavu či významu - např.CBD 2.2.- seznamy územní ochrany • 2.2.1. seznamy konkrétních lokalit, přírodních společenstev, památníků, přírodních útvarů – např.Ramsarská úmluva, Úmluva o světovém a kulturním dědictví • 2.2.2. seznamy typů přírodních stanovišť – Bernská úmluva

16. Vybrané typické znaky mezinárodní smluvní úpravy • 3) Formy ochrany – - obecná a zvláštní ochrana přírody - územní a druhová ochrana přírody • 4) Organizační struktura úmluv- konference smluvních stran, stálé řídící výbory, sekretariát, vědecké poradní orgány • 5) Spolupráce s nevládními občanskými - Greenpeace a vědeckými organizacemi - IUCN, Birdlife, Wetlands Int.

17. Světový svaz ochrany přírody • 1948 Paříž • Sídlo: Gland u Ženevy • Od 1996 se pravidelně konají Světové kongresy ochrany přírody • Červené seznamy ohrožených druhů • Systém kategorií chráněných území • Závěry a doporučení IUCN mají charakter soft law

18. Nedostatky mezinárodních úmluv • A) Obecnost předmětu úpravy, čím globálnější problém, tím méně konkrétní text • B) Dlouhý proces vyjednávání • C) Otázka podpory států (záleží na předmětu, financích, politice, atd.) • D) Závaznost úmluv (měkké a tvrdé normy, jen pro smluvní strany – státy) • E) Odpovědnost státu jen politická, možnost donucení splnění závazků slabá, neexistence sankcí (až na výjimky)

19. Hlavní mezinárodní úmluvy na ochranu přírody a krajiny • Úmluva o mokřadech majících mezinárodní význam zvláště jako biotopy vodního ptactva • Podpis Írán, Ramsar, 1971 • Platnost 1975 • Sekretariát Švýcarsko, Gland • www.ramsar.org • V ČR sdělení FMZV č. 396/1990 Sb.

20. Úmluva o mokřadech • První úmluva s celosvětovou účastí • Cíl zajištění co nejširší ochrany a rozumného využívání mokřadů a jejich zdrojů • Předmět ochrany - mokřady - vodní ptactvo na mokřady vázané

21. Úmluva o mokřadech • Mokřad území s močály, slatinami, rašeliništi a vodami přirozenými nebo umělými, trvalými nebo dočasnými, stojatými i tekoucími, sladkými i slanými, včetně území s mořskou vodou, jejíž hloubka při odlivu nepřesahuje 6 metrů

22. Úmluva o mokřadech • Seznam mokřadů mezinárodního významu – Ramsar sites - 1526 mokřadů - cca. 129 milionu ha • Seznam ohrožených mokřadů – Montreux Record - mokřady, v nichž došlo, dochází nebo může dojít ke změnám ekologického charakteru a tím k jejich ohrožení případně zničení

23. Úmluva o mokřadech • Povinnosti smluvních stran • - nahlásit do seznamů mokřady • -zajistit praktickou ochranu a udržitelné využívání • -zabezpečit právní ochranu • Sledovat stav mokřadů • -výměna informací

24. CITES • Úmluva o mezinárodním obchodu ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin • Uzavřena: Washington 3.3.1973 • Vstup v platnost: 1.7.1975 • Česká rep. (ČSFR): publikace pod č. 572/1992 Sb.

25. CITES • Cíle: • regulace a monitoring mezinárodního obchodu s vybranými živočichy a rostlinami • postavení mezinárodního obchodu pod společnou kontrolu všech zemí světa • zajistit, že mezinárodní obchod neohrozí přežití populací fauny a flóry v přírodě

26. CITES Chráněné druhy - 3 kritéria - volně žijící živočichové a planě rostoucí rostliny - ohrožené nebo potenciálně ohrožené na přežití ve volné přírodě (též „podobné“ druhy) - poptávka ze strany mezinárodního obchodu 3 seznamy chráněných druhů: I a II + „národní seznam“: III Exemplář - živočich nebo rostlina, živé nebo neživé - jakákoliv část těla nebo výrobek (s výjimkami zejména u rostlin) - věc nebo výrobek, který v názvu nebo jinak deklaruje, že obsahuje chráněný druh

27. CITES • Dovoz, vývoz – povolení (permit) • Nejpřísnější postup u exemplářů přímo ohrožených (Příloha I. Úmluvy) • Orgány úmluvy: • Výkonný – Ministerstvo životního prostředí • Vědecký – Agentura ochrany přírody a krajiny ČR • kontrolní -zapojení složek určených k prosazování ochrany exemplářů podle CITES (celníci, policie, Interpol, Česká inspekce životního prostředí),

28. Zavedení právního režimu podle CITES Přínosy • -posílení ochrany přírody a její propagace v jednotlivých státech, • -regulace snižování biologické rozmanitosti, • -prohloubení mezinárodní spolupráce, výměna informací • -získání statistických údajů jako podkladů pro zavádění ochranných opatření, včetně financování projektů ochrany přírody, Nedostatky: • zákazy a příkazy vyvolávají poptávky po exemplářích = černý obchod, • zvyšování cen na černém trhu

29. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • Podpis 1979, Bonn, SRN • Platnost 1981 • Sekretariát UNEP, Bonn • www.cms.int • publikace pod č. 127/1994 Sb.

30. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • Cíl ochrana ohrožených druhů ptáků a ostatních migrujících pozemních, sladkovodních a mořských živočichů v celém areálu jejich výskytu a zejména na tahových cestách Hlavní nástroje - podpora, spolupráce a propagace výzkumu • zajištění bezprostřední ochrany druhů • uzavírání dílčích dohod o ochraně jednotlivých ohrožených druhů

31. Úmluva o ochraně stěhovavých druhů volně žijících živočichů • 2 seznamy - ochrana pro kriticky ohrožené druhy v celém areálu rozšíření (vyloučení či zmírnění překážek migrace a omezení faktorů, které druhy ohrožují, zákaz úmyslného zabíjení, poškozování, rušení a odchytu těchto druhů) - druhy, u nichž záchovný status vyžaduje uzavření mezinárodních dohod a memorand pro jejich zachování Záchovný status: souhrn vlivů, působících na stěhovavé druhy, které se mohou projevit na jejich dlouhodobém rozšíření a početnosti

32. Regionální dohody pro druhy z druhé přílohy Bonnské úmluvy, zaručující péči o síť stanovišť - D. o ochraně evropských populací netopýrů - D. o ochraně kytovců Černého moře, Středozemního moře a přilehlých oblastí Atlantického oceánu - D. o ochraně malých kytovců Baltického a Severního moře - D. o ochraně tuleňů ve Waddenském moři - D. o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků - D. o ochraně albatrosů a buřňáků

33. Dohoda o ochraně africko-euroasijských stěhovavých vodních ptáků Podpis 16. 6. 1995, Nizozemí, Haag Platnost 1. 11. 1999 Strany 48 Sekretariát SRN, Bonn - www.unep-aewa.org ČR: č.92/2006 Sb.m.s. Předmět ochrany vodní ptáci a jejich stanoviště v celé oblasti jejich migrace

34. Dohoda o ochraně evropských populací netopýrů • Podpis 1991, VB, Londýn • Strany 30 • Sekretariát SRN, Bonn • ČR: 208/1994 Sb. • Ochrana 48 druhů čeledi netopýrovitých a vrápencovitých • www.eurobats.org

35. Tzv. memoranda pro záchranu vybraných druhů stěhovavých živočichů - M. o porozumění při ochraně jeřába sibiřského - M. o porozumění při ochraně kolihy tenkozobé - M. o porozumění při ochraně mořských želv atlanticko-afrického pobřeží - M. o porozumění při ochraně mořských želv Indického oceánu a jihovýchodní Asie - M. o porozumění při ochraně dropa velkého - M. o porozumění při ochraně jelena bukharského - M. o porozumění při ochraně rákosníka ostřicového • Připravuje se Memorandum o porozumění při ochraně západoafrické populace slona afrického

36. Úmluva o biologické rozmanitosti Uzavřena 1992, Konference OSN UNCED, Rio de Janeiro Platnost 29. 12. 1993 Sekretariát Kanada, Montreal - www.biodiv.org V ČR: č. 134/1999 Sb.

37. Cíl • ochrana rozmanitosti rostlinných a živočišných druhů • udržitelné využívání složek biodiverzity • rovnoměrné a spravedlivé rozdělování přínosů, vyplývajících z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

38. Závazky • plány ochrany a rozumného využívání druhového bohatství • zákonná ochrana ohrožených druhů i jejich prostředí • Zásady in situ a ex situ • rozšiřování zvláště chráněných území • posuzování vlivů projektů na jednotlivé složky biodiverzity • Biologická bezpečnost • Sdílení přínosů z využívání genetických zdrojů včetně soudobých biotechnologických postupů

39. Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti • Přijat 29. 1. 2000, Kanada, Montreal • Jediný protokol k Úmluvě o biodiverzitě • Cíl zajištění ochrany a bezpečnosti při zacházení, využívání a přenosu živých modifikovaných organismů při přechodu státních hranic

40. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví • Podpis 1972, Francie, Paříž • Platnost 1975 http://whc.unesco.org • ČR : č. 159/1991 Sb.

41. Úmluva o ochraně světového kulturního a přírodního dědictví Cíl • ochrana kulturních a přírodních památek výjimečné hodnoty • prohlašují se za součást světového dědictví lidstva Závazky • označení, ochrana, zachování a předávání kulturního a přírodního dědictví budoucím generacím

42. Kulturní dědictví - památníky • skupiny budov • lokality (kombinovaná díla přírody a člověka) Přírodní dědictví • Přírodní jevy • Geologické a fyziografické útvary • Přírodní lokality

43. Seznam světového dědictví • 628 památek kulturních (Versailles, Stonehenge, Velká čínská zeď, mírový památník v Hirošimě, hist. jádra Vídně, Salzburku, Krakova, Varšavy, Říma) • 160 památek přírodních (Bernské Alpy ve Švýcarsku, Kilimandžáro, Velký bariérový útes, Serengeti, Everglades, Grand Canyon) • 24 památek smíšených • Seznam světového dědictví v nebezpečí – Babylon (Irák), národní parky v Kongu

44. Evropská úmluva o krajině • Podpis • 20. 10. 2000, Itálie, Florencie • Platnost 1. 3. 2004 • Strany 15 • www.coe.int • ČR:č. 13/2005 Sb.m.s. • ochrana všech typů krajiny v Evropě • přírodní, venkovská, urbánní i příměstská území

45. Evropská úmluva o krajině • Krajina = „část území, tak, jak je vnímána obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a vzájemného působení přírodních a/nebo lidských faktorů“

46. Evropská úmluva o krajině -závazky smluvních stran • osvěta • inventarizace a hodnocení krajiny • ochrana, • aktivní péče, • ohled na krajinu v rámci územního a sektorálního plánování a • udržitelné využívání krajiny jako celku

47. Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat • 2003 Kyjev, Rámcová úmluva • ČR: 47/2006 Sb.m.s. • Spolupráce 7 států regionu s cílem zlepšení kvality života obyvatel regionu, posílení místních ekonomik a ochrana a udržitelný rozvoj přírodního a kulturního dědictví

48. Ochrana a udržitelný rozvoj Karpat • Konkretizace úmluvy v budoucích protokolech o biodiverzitě, krajině, udržitelném zemědělství, lesním hospodářství, hospodaření v povodích, cestovním ruchu, ochraně kulturního dědictví

49. Podpis 1979, Švýcarsko, Bern Platnost 1. 6. 1982 Strany 45, řada pozorovatelů www.coe.int ČR:107/2001 Sb.m.s. Úmluva o ochraně evropské fauny a flóry a přírodních stanovišť

50. Cíle • ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů • ochrana jejich přirozeného výskytu • důraz na druhy a lokality, jejichž zachování vyžaduje spolupráci několika států • podpora spolupráce mezi státy • zvláštní důraz na ohrožené a zranitelné druhy a druhy stěhovavé