200 likes | 318 Views
INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY V KrajI Vysočina. Ing. Vojtěch Říha Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera (kombinované doktorské studium) Prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (Studentská grantová soutěž). Obsah.
E N D
INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY VKrajI Vysočina Ing. Vojtěch Říha Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera (kombinované doktorské studium) Prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (Studentská grantová soutěž)
Obsah • Současný stav VOD v Kraji Vysočina • dopravní obslužnost • stávající stav integrace dopravy • Možný budoucí vývoj • pravděpodobné scénáře možného budoucího vývoje
Současný stav VOD v Kraji Vysočina • striktní výklad zákona 111/1994 Sb.: § 3 (1) - Kraje a obce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnosti... • stav veřejné dopravy obdobný jako před 20 lety • nízký počet spojů v porovnání se srovnatelnými relacemi v jiných krajích • chybějící prostorová časová i tarifní návaznost spojů • v některých mikroregionech prakticky žádná autobusová doprava o víkendu (pouze několik nedotovaných dálkových linek)
Dopravní obslužnost – změny po r. 2010 Do roku 2010 - rozdělení na ZDO a ODO: • § 19a Dopravní obslužnost podle zákona 111/1994 Sb. • Základní dopravní obslužností území kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Po roce 2010: • § 2 Dopravní obslužnost podle zákona 194/2010 Sb. • Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.
Integrace do okolních IDS (1/2)IDS JMK • zpravidla „výběžky“ linek pokračujících z IDS JMK • 2004 – Velká Bíteš (při vzniku) • 2005 – oblast Tišnovska (dříve Vysočina) + přilehlé obce • 2006 – Ivančicko (Mohelno, Kralice nad Oslavou…) • 2007 – Náměšť n/Osl., Kunštátsko (Nyklovice, Rovečné) • 2010 – Moravské Budějovice, Hrotovice, Dukovany … Výrazné snahy o integraci (2010) • Nedvědice - Rovné-Divišov + MHD Bystřice nad Pernštejnem (iniciativa města) • Níhov - Křižanov (iniciativa 6 obcí po trase)
Integrace do okolních IDS (2/2)IREDO • 2011 – zapojeny obce Chlumětín a Svratka • linka 755 Hlinsko – Svratka – Krouna • snahy o zapojení Chotěbořska
Možný budoucí vývoj A) snížení počtu územně-správních celků B) integrace částí kraje do okolních IDS C) vznik zastřešujícího IDS na širším území D) vznik samostatného IDS kraje Vysočina E) ponechání současného stavu
A) Snížení počtu územně-správních celků (1/2) • úspory ve státním rozpočtu • kraj neodpovídá regionální struktuře ČR • časté změny územně-správního uspořádání v posledních desetiletích • narušení sociálně-geografického významu po staletí existující zemské (česko-moravské) hranice • snahy okrajových oblastí o připojení k jinému kraji • přímé rozšíření okolních IDS na připojená území
A) Snížení počtu územně-správních celků (2/2) HAMPL M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice
B) Integrace částí kraje do okolních IDS • nutná a postačující podmínka: politická vůle kraje • 194/2010 Sb. – § 3 (2) Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného krajev jeho územním obvodu. (...) • v řadě míst kraje je výrazný zájem (Bystřicko, Velkomeziříčsko, Chotěbořsko) • nejpravděpodobnější scénář • moravské okresy (JI, TR, ZR) do IDS JMK • okres Havlíčkův Brod do IREDO • okres Pelhřimov v budoucnu (IDS JČ, rozšíří-li se k hranicím okresu) • případně část okresů HB, PE do SID
C) Vznik zastřešujícího IDS na širším území • význam při pokrytí většího území (stát, země, stř. Evropa) • nejvhodnější zónově relační princip • nepodmiňuje nutně vznik IDS kraje Vysočina • ponechání zónového tarifu v rámci JM kraje pro jeho jednoduchost, cena relace odpovídá ceně podle počtu projetých zón • jasné rozklíčování tržeb při cestě mezi územními celky • možná expanze systému IREDO
D) Vznik IDS Vysočina • bez vazby na okolní IDS výrazně nižší význam • dosavadní návrhy (např. ÚDI Morava) jsou nesystémové a neřeší mnohé podstatné problémy
E) Zachování stávajícího stavu • současný stav neodpovídá požadavkům 21. stoletía trvale udržitelnému rozvoji • vede k rostoucí závislosti na IAD i ve větších obcích • lze předpokládat, že poroste tlak obcí na efektivnější veřejnou dopravu
Závěr – doporučení autora • pořadí variant podle výhodnosti: A) snížení počtu územně-správních celků B) integrace částí kraje do okolních IDS C) vznik zastřešujícího IDS na širším území D) vznik samostatného IDS Vysočiny E) ponechání současného stavu • varianta C se přitom nevylučuje s variantami A, B a Da je možná jako další fáze
Dodatek – Příklady špatné dopravní dostupnosti spojení Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou oblast Žďárských vrchů osa Jihlava - Třešť - Telč - Dačice 16
Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou • vzdálenost 15 km, 40 tis. a 4 tis. obyvatel • v pracovní dny dostatek spojů, nepravidelné intervaly • o víkendu pouze jeden pár spojů (dálková linka Praha - Znojmo) • jinak pouze spojení vlakem • nádraží 2 km od Jaroměřic • jízdní doba cca. trojnásobná oproti autobusu 17
18 Oblast Žďárských vrchů (1/2) • významná turistická oblast • do centrální oblasti (Tři Studně, Cikháj, Sněžné) nedostatek spojů • např. Tři Studně • v sobotu jeden pár spojů • v neděli dva páry spojů • špatná návaznost na vlaky
19 Oblast Žďárských vrchů (2/2) • možné řešení – autobusové linky v dvouhodinovém taktu s návazností na stávající vlakové spoje
20 Osa Jihlava – Třešť – Telč – Dačice • spojení vhodné pro železnici • rozhodující přepravní proudy v autobusech • přestupy v Kostelci, často dlouhé čekání • dlouho odkládaná revitalizace tratě • špatná návaznost na MHD ve stanici Jihlava – město • vhodné zavedení spěšných vlaků Havlíčkův Brod – Jihlava – Telč – Dačice (– Slavonice) • ideálně systémová jízdní doba HB – Telč 1 hodina • nutná rozsáhlá opatření