1 / 20

INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY V KrajI Vysočina

INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY V KrajI Vysočina. Ing. Vojtěch Říha Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera (kombinované doktorské studium) Prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (Studentská grantová soutěž). Obsah.

nerys
Download Presentation

INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY V KrajI Vysočina

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. INTEGRACE VEŘEJNÉ OSOBNÍ DOPRAVY VKrajI Vysočina Ing. Vojtěch Říha Univerzita Pardubice, Dopravní fakulta Jana Pernera (kombinované doktorské studium) Prezentace s podporou vědeckovýzkumného projektu Univerzity Pardubice č. 51030/20/SG520001 (Studentská grantová soutěž)

  2. Obsah • Současný stav VOD v Kraji Vysočina • dopravní obslužnost • stávající stav integrace dopravy • Možný budoucí vývoj • pravděpodobné scénáře možného budoucího vývoje

  3. Současný stav VOD v Kraji Vysočina • striktní výklad zákona 111/1994 Sb.: § 3 (1) - Kraje a obce ve své samostatné působnosti stanoví rozsah dopravní obslužnosti... • stav veřejné dopravy obdobný jako před 20 lety • nízký počet spojů v porovnání se srovnatelnými relacemi v jiných krajích • chybějící prostorová časová i tarifní návaznost spojů • v některých mikroregionech prakticky žádná autobusová doprava o víkendu (pouze několik nedotovaných dálkových linek)

  4. Dopravní obslužnost – změny po r. 2010 Do roku 2010 - rozdělení na ZDO a ODO: • § 19a Dopravní obslužnost podle zákona 111/1994 Sb. • Základní dopravní obslužností území kraje je zajištění přiměřené dopravy po všechny dny v týdnu z důvodu veřejného zájmu, především do škol, do úřadů, k soudům, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a do zaměstnání, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale únosnému rozvoji tohoto územního obvodu. Po roce 2010: • § 2 Dopravní obslužnost podle zákona 194/2010 Sb. • Dopravní obslužností se rozumí zabezpečení dopravy po všechny dny v týdnu především do škol a školských zařízení, k orgánům veřejné moci, do zaměstnání, do zdravotnických zařízení poskytujících základní zdravotní péči a k uspokojení kulturních, rekreačních a společenských potřeb, včetně dopravy zpět, přispívající k trvale udržitelnému rozvoji územního obvodu.

  5. Integrace do okolních IDS (1/2)IDS JMK • zpravidla „výběžky“ linek pokračujících z IDS JMK • 2004 – Velká Bíteš (při vzniku) • 2005 – oblast Tišnovska (dříve Vysočina) + přilehlé obce • 2006 – Ivančicko (Mohelno, Kralice nad Oslavou…) • 2007 – Náměšť n/Osl., Kunštátsko (Nyklovice, Rovečné) • 2010 – Moravské Budějovice, Hrotovice, Dukovany … Výrazné snahy o integraci (2010) • Nedvědice - Rovné-Divišov + MHD Bystřice nad Pernštejnem (iniciativa města) • Níhov - Křižanov (iniciativa 6 obcí po trase)

  6. Integrace do okolních IDS (2/2)IREDO • 2011 – zapojeny obce Chlumětín a Svratka • linka 755 Hlinsko – Svratka – Krouna • snahy o zapojení Chotěbořska

  7. Možný budoucí vývoj A) snížení počtu územně-správních celků B) integrace částí kraje do okolních IDS C) vznik zastřešujícího IDS na širším území D) vznik samostatného IDS kraje Vysočina E) ponechání současného stavu

  8. A) Snížení počtu územně-správních celků (1/2) • úspory ve státním rozpočtu • kraj neodpovídá regionální struktuře ČR • časté změny územně-správního uspořádání v posledních desetiletích • narušení sociálně-geografického významu po staletí existující zemské (česko-moravské) hranice • snahy okrajových oblastí o připojení k jinému kraji • přímé rozšíření okolních IDS na připojená území

  9. A) Snížení počtu územně-správních celků (2/2) HAMPL M. a kol. (1996): Geografická organizace společnosti a transformační procesy v České republice

  10. B) Integrace částí kraje do okolních IDS • nutná a postačující podmínka: politická vůle kraje • 194/2010 Sb. – § 3 (2) Kraj zajišťuje dopravní obslužnost ve svém územním obvodu a se souhlasem jiného krajev jeho územním obvodu. (...) • v řadě míst kraje je výrazný zájem (Bystřicko, Velkomeziříčsko, Chotěbořsko) • nejpravděpodobnější scénář • moravské okresy (JI, TR, ZR) do IDS JMK • okres Havlíčkův Brod do IREDO • okres Pelhřimov v budoucnu (IDS JČ, rozšíří-li se k hranicím okresu) • případně část okresů HB, PE do SID

  11. C) Vznik zastřešujícího IDS na širším území • význam při pokrytí většího území (stát, země, stř. Evropa) • nejvhodnější zónově relační princip • nepodmiňuje nutně vznik IDS kraje Vysočina • ponechání zónového tarifu v rámci JM kraje pro jeho jednoduchost, cena relace odpovídá ceně podle počtu projetých zón • jasné rozklíčování tržeb při cestě mezi územními celky • možná expanze systému IREDO

  12. D) Vznik IDS Vysočina • bez vazby na okolní IDS výrazně nižší význam • dosavadní návrhy (např. ÚDI Morava) jsou nesystémové a neřeší mnohé podstatné problémy

  13. E) Zachování stávajícího stavu • současný stav neodpovídá požadavkům 21. stoletía trvale udržitelnému rozvoji • vede k rostoucí závislosti na IAD i ve větších obcích • lze předpokládat, že poroste tlak obcí na efektivnější veřejnou dopravu

  14. Závěr – doporučení autora • pořadí variant podle výhodnosti: A) snížení počtu územně-správních celků B) integrace částí kraje do okolních IDS C) vznik zastřešujícího IDS na širším území D) vznik samostatného IDS Vysočiny E) ponechání současného stavu • varianta C se přitom nevylučuje s variantami A, B a Da je možná jako další fáze

  15. Děkuji za pozornost.

  16. Dodatek – Příklady špatné dopravní dostupnosti spojení Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou oblast Žďárských vrchů osa Jihlava - Třešť - Telč - Dačice 16

  17. Třebíč – Jaroměřice nad Rokytnou • vzdálenost 15 km, 40 tis. a 4 tis. obyvatel • v pracovní dny dostatek spojů, nepravidelné intervaly • o víkendu pouze jeden pár spojů (dálková linka Praha - Znojmo) • jinak pouze spojení vlakem • nádraží 2 km od Jaroměřic • jízdní doba cca. trojnásobná oproti autobusu 17

  18. 18 Oblast Žďárských vrchů (1/2) • významná turistická oblast • do centrální oblasti (Tři Studně, Cikháj, Sněžné) nedostatek spojů • např. Tři Studně • v sobotu jeden pár spojů • v neděli dva páry spojů • špatná návaznost na vlaky

  19. 19 Oblast Žďárských vrchů (2/2) • možné řešení – autobusové linky v dvouhodinovém taktu s návazností na stávající vlakové spoje

  20. 20 Osa Jihlava – Třešť – Telč – Dačice • spojení vhodné pro železnici • rozhodující přepravní proudy v autobusech • přestupy v Kostelci, často dlouhé čekání • dlouho odkládaná revitalizace tratě • špatná návaznost na MHD ve stanici Jihlava – město • vhodné zavedení spěšných vlaků Havlíčkův Brod – Jihlava – Telč – Dačice (– Slavonice) • ideálně systémová jízdní doba HB – Telč 1 hodina • nutná rozsáhlá opatření

More Related