1 / 64

EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY

EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY. 4. přednáška Rozhodovací procesy v EU, instituce EU. Integrace je když ….

maida
Download Presentation

EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. EVROPSKÁ UNIE A EUROREGIONY 4. přednáška Rozhodovací procesy v EU, instituce EU

  2. Integrace je když … • Integrace je sdružení svrchovaných států, které v určité sféře (činnosti) formulují a uskutečňují společnou politiku a k tomuto účelu vytvářejí společné nadnárodní orgány (a instituce), na které vlády a parlamenty členských zemí přenášejí část svých pravomocí • V některých ohledech příslušné orgány integrací formulují a realizují vlastní legislativu a politickou (hospodářskou) aktivitu • Formální účast v integraci tedy vždy spočívá v tom, že svrchovaný stát přenese některý aspekt své suverenity na nadnárodní orgán / instituci integrace

  3. Rozhodovací procesy ve formálních integracích • Existují 3 možnosti, jakými může integrace (mezinárodní organizace) přijímat rozhodnutí závazná pro své členy: • Nadstátní (supranational) – nezávisle na členech, bez nutnosti souhlasu všech členů (efektivnější, ale jen u hlubokých integrací) • Mezivládní (intergovernmental) – jednomyslným souhlasem všech členů (běžnější) • Kombinace obou(podle toho, o čem se rozhoduje – takto postupuje např. EU)

  4. Jak rozhodovat / co zohlednit? • V praxi se tedy vyvažuje „nadstátní“ (supranational) a mezivládní (intergovernmental) rozhodování • Cílem je efektivita celku s vysokou mírou respektu vůči zájmům členů • To je technicky jednodušší v případě, že členové jsou všichni přibližně stejně velcí (např. není problém ve vztahu USA – členské země) • Obtížnější je situace v případě, že mezi členy jsou značné rozdíly ve velikosti nebo ve vyspělosti (podobně jako např. dříve ve vztahu SSSR – svazové republiky)

  5. Přehled členů

  6. Problém zámořských území

  7. Závislá území členských zemí / Mimoevropská území členských zemí • Obecně nejsou závislá území evropských členů EU považována za součást EU, pokud neleží v Evropě •  Gibraltar je součástí EU (leží v Evropě), Falklandy nejsou (leží v Americe); výjimka: Faerské ostrovy součástí EU nejsou • Součástí EU jsou ale části území evropských států, které leží mimo Evropu •  Francouzská Guyana (přímá součást Francie) je součásti EU •  Francouzská Polynésie (francouzské závislé území) není součástí EU

  8. Problém výjimek • Z 27 členů participuje většina na všech politikách a programech EU, existují ale dočasné nebo trvalé výjimky: • A) výjimky pro celý členský stát • B) výjimky pro určitá jejich území – z historických, geografických nebo politických příčin • „Nejviditelnější“ jsou výjimky z používání společné měny (Británie, Dánsko, Švédsko …) • drobná území s výjimkami mají: Francie, Portugalsko, Finsko, Německo, Řecko, Itálie, Španělsko

  9. Nejvzdálenější regiony EU (Outermost regions, OMR) • 9 území, které jsou součástí EU, mají ale některé výjimky z práva EU z důvodů odlehlosti, malé rozlohy, ekonomické závislosti, apod. • Azory a Madeira – v praxi žádnou výjimku neuplatňují, i když na ni mají právo (mají jen nižší DPH než kontinentální Portugalsko, ale v rámci EUVATA) • Kanárské ostrovy – v praxi není součástí EUVATA (mají DPH jen 5 %) • 4 francouzské zámořské departementy (F. Guyana, Guadeloupe, Martinik a Réunion) a 2 francouzská zámořská společenství (Saint Barthélemy a St. Martin) – nejsou součástí Schengenu a EUVATA

  10. Drobná území s výjimkami • Většinou velmi malá území, která zpravidla nejsou součástí EUVATA a/nebo celní unie: • Ålandy – mimo EUVATA, restrikce na svobodu pohybu a nákup nemovitostí, separátní referendum o přístupu k EU (důvod: tato práva mají ostrovy zaručena mezinárodní dohodou na Finsku) • Büsingen am Hochrhein – mimo EUVATA a celní unii, je v celní unii se Švýcarskem (německá exkláva na území Švýcarska) • Campione d'Italia a Livigno – mimo EUVATA a celní unii, Campione d'Italia i mimo eurozónu (italská exkláva ve Švýcarsku, používá švýcarskou měnu) 10 km

  11. Drobná území s výjimkami • Ceuta a Melilla – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou a rybářskou politiku, mimo Schengen • Helgoland – mimo EUVATA a celní unii • Mount Athos – mimo EUVATA, omezení svobody pohybu (zákaz vstupu žen) • Gibraltar – mimo EUVATA a celní unii, mimo společnou zemědělskou politiku, mimo volný pohyb v Schengenské zóně, do roku 2004 také obyvatelé nevolili Evropský parlament (změněno rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva – nyní volí ve volebním obvodu Jihozápadní Anglie), nepoužívají euro

  12. Kypr … zmatek nad zmatek • Kyperská republika je součástí EU od 1. 5. 2004 • Problém: vláda Kyperské republiky kontroluje jen 2/3 území ostrova, zbytek je pod jurisdikcí: • 1/3 Severokyperská turecká republika • Na jejím území je evropské právo „pozastaveno“, místní obyvatelé jsou ale občany Unie a mají právo se účastnit – spíš teoreticky – voleb do EP (ty ale na severu nejsou organizovány) • 3 % suverénní britské základny • Plně začleněny do EU, byť v některých případech (Schengen, Eurozóna) jen de facto • Nárazníková zóna OSN • Téměř 9 tis. obyvatel, vztah k EU není definován

  13. Kypr … zmatek nad zmatek

  14. Tak napůl: Normanské ostrovy a Man • Oficiálně součástí EU nejsou • Příslušnost k EU je „částečná“: • Jsou součástí svobodného pohybu zboží (ale ne lidí, služeb a kapitálu), patří k celní unii • mimo Schengen, Normanské ostrovy i mimo EUVATA (nemají DPH), mimo eurozónu

  15. Zámořské země a území (Overseas Countries and Territories, OCT) • Zvláštní vztah závislých území členů k EU • Jde o 12 britských, 6 francouzských, 2 nizozemská a 1 dánské území (Grónsko) • Tato území mají zpravidla zvláštní preferenční přístup na jednotný trh EU • Obyvatelé mají většinou občanství evropské země, která vykonává nad OCT suverenitu, jsou proto zároveň i občany EU • francouzská území se navíc účastní voleb EP (paradoxně: evropské právo v těchto územích je aplikováno naprosto minimálně) • Mayotte a St. Pierre a Miquelon navíc používají euro

  16. Problém rozhodování v EU • Výjimky, „nesynchronní“ integrace • U jednotlivých rozhodnutí se liší území, na které jsou aplikována (v některých případech i s přesahy do nečlenských zemí – např. EUVATA, Schengen, eurozóna) • Mají např. „neeurové“ země co mluvit do záležitostí společné měny? • Obrovské rozdíly ve velikosti členů • „zlobivé“ nebo nepředvídatelné státy (Řecko, občas ČR, Polsko)

  17. „Překrývání“ integrací

  18. „Populační“ síla • Dohromady 501,3 mil. obyvatel (2010) • Německo má 81,8 mil. (16,31 %), Malta jen 416 tis. lidí • Německo počtem obyvatel převyšuje součet 16 nejmenších zemí • ČR odpovídá součtu obyvatel 7 nejmenších zemí

  19. „Ekonomická“ síla • HDP celkově 12 506 778 mil. euro • Německo má z toho 2 495 800 mil. (19,96 %) • Německo výškou HDP odpovídá 20 „nejchudším“ zemím EU • HDP ČR odpovídá součtu HDP 6½ nejmenších ekonomik

  20. Schéma vývoje EU

  21. Hlavní instituce EU – rozhodovací

  22. Evropská rada • Evropská rada je složena z nejvyšších volených politických zástupců členských států, zpravidla: • předsedů vlád (monarchie a parlamentní republiky) • prezidentů (parlamentně-prezidentské a prezidentské republiky) • Určuje základní směry evropské integrace, schází se v průměru čtyřikrát za rok • Volí předsedu Evropské rady, který reprezentuje unii navenek („prezident EU“), a vysokého představitele Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku („evropský ministr zahraničí“)

  23. Předseda Evropské rady Herman Van Rompuy • Výslovnost [ˈɦɛɾmɑn vɑn ˈɾɔmpœy̆] • Nastoupil 1. 12. 2009 (na 2½ roku) • belgický vlámský politik, dříve předseda belgické vlády

  24. Rada Evropské unie / Rada ministrů XYZ • Rada EU je klíčovou rozhodovací institucí, schvaluje zákony EU a její rozpočet (sdílené pravomoci spolu s Evropským parlamentem) • Tvoří ji zástupci vlád členských zemí (zpravidla pověření ministři) • podle předmětu jednání se schůze účastní příslušní rezortní ministři – a schůzka se pak nazývá např. Rada ministrů životního prostředí, apod. – celkem jde o 10 různých konfigurací Rady EU • Pokud není předmět jednání resortní, označuje se Rada jako Rada pro obecné záležitosti (General Affairs Council) – ta se schází jednou za měsíc, účastnící se ministři mohou být vysláni bez ohledu na funkci v národní vládě

  25. Vedení Rady Evropské unie • Radě EU předsedá vždy ministr ze země, která zastává půlroční rotující předsednictví EU • Výjimkou je Rada pro zahraničí záležitosti (Foreign Affairs Council), které předsedá stálý vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Budova Rady EU (Justus Lipsius) v Bruselu

  26. Předsednická země • Předsednictví Rady se mění v šestiměsíčních intervalech • Představitel předsednické země předsedá všem schůzkám, podporuje přijímání legislativních a politických rozhodnutí a zprostředkovává kompromisy mezi členskými státy • Současným předsednickým státem je Španělsko

  27. Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku (HighRepresentativeof the Union forForeign Affairsand Security Policy) • Vedle předsedy Evropské rady další stálý představitel Unie navenek • jmenuje ho Evropská rada, jmenování musí schválit EP • Funkce existuje od roku 2009, kdy byl spojen post vysokého představitele pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku a komisaře pro vnější vztahy • vysoký představitel je zároveň místopředsedou Komise • Od 1. 12. 2009 je vysokou představitelkou Catherine Ashtonová (Británie, S&D) Catherine Margaret Ashton, baronka Ashton of Upholland

  28. Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU • Dnešní princip rozhodování byl určen smlouvou z Nice • při rozhodování o otázkách národních zájmů (daně, obrana, azylová politika, zahraniční politika) a o důležitých změnách základních právních dokumentů EU se hlasuje podle principu jednomyslnosti, • většina návrhů se ale přijímá podle principu kvalifikované většiny • Jen výjimečně (o technických otázkách) se hlasuje absolutní většinou

  29. Princip rozhodování v Evropské radě a Radě EU • Hlasování podle principu kvalifikované většiny brání tomu, aby byl přijat návrh nepřijatelný pro příliš velkou skupinu zemí, zároveň ale nemůže jeden stát blokovat přijetí návrhu vyhovujícího naprosté většině ostatních zemí • každá země disponuje počtem hlasů odvozeným z její populační síly, ale se značným zvýhodněním malých států (celkem 345 hlasů) • k přijetí návrhu se vyžaduje souhlas nadpoloviční většiny zemí (tj. alespoň 14 z 27) disponujících alespoň 255 hlasy (74 %) • členský stát může (ale nemusí) navíc požadovat ověření toho, zda hlasy vyslovené „pro“ představují alespoň 62 % celkového počtu obyvatel Unie

  30. Počty hlasů pro hlasování podle principu kvalifikované většiny

  31. Míra zvýhodnění malých států • Německo : 16 malých ≈ 29 : 112 • ČR : 7 malých ≈ 12 : 30 • Přijetí rozhodnutí „blokuje“ 90 hlasů, kterými disponuje: • 15 „nejmenších“ států • 3 „největší“ státy + kterýkoliv další

  32. Další vývoj • Popsaný princip má být v platnosti do 30. 10. 2014 • Podle Lisabonské smlouvy pak bude hlasování probíhat podle systému dvojí většiny: • Pro přijetí rozhodnutí se bude muset vyslovit 55 % členských států (15 států z 27) reprezentujících současně 65 procent obyvatel EU • Trochu matematiky: Německo, Francie, Itálie a Británie mají dohromady téměř 54 % obyvatel • do 31. 3. 2017

  33. Češi v Evropské radě • Členem Evropské rady za ČR je předseda vlády – aktuálně Jan Fischer (nezáv.) • ČR bylo předsednickou zemí od 1. 1. do 30. 6. 2009, v té době to bylo spojeno s funkcí předsedy Evropské rady (Mirek Topolánek, od 8. 5. 2009 Jan Fischer – jediné střídání předsedy ER během předsednictví v dějinách EU) • Vzhledem k rotaci by ČR bylo předsednickou zemí podruhé někdy kolem roku 2023 Jan Fischer

  34. Evropská komise • Evropská komise má přibližně roli vlády EU, • vedle toho: • poskytuje administrativní servis členským státům, • vypracovává legislativní návrhy (ty předkládá Radě a EP) • kontroluje dodržování práva EU (např. iniciuje žaloby proti porušení pravidel EU u Evropského soudního dvora). Budova Berlaymont – sídlo Evropské komise

  35. Evropská komise • Komise má 27 členů: je tvořena předsedou, kterého volí na 5 let Evropská rada a musí ho schválit poslanci Evropského parlamentu (střídají se představitelé velkých a malých členských států), a dále komisaři, které jmenuje předseda komise a jako celek je schvaluje Rada a opět Evropský parlament • Komise je politicky odpovědná Parlamentu, který má právo podat návrh na vyslovení nedůvěry • Každý členský stát EU má v Evropské komisi jednoho zástupce. • Členové komise neprosazují zájmy svého státu, ale odpovídají vždy za jeden konkrétní rezort nebo funkci

  36. Činnost Komise • Evropská komise má za úkol: • navrhovat právní předpisy Parlamentu a Radě; • řídit a provádět politiky EU a rozpočet; • Jde např. o společnou zemědělskou politiku, politiku hospodářské soutěže (např. dbá na to, aby země EU nepodporovaly svá průmyslová odvětví způsobem, který by narušoval hospodářskou soutěž), … • Studentům nejbližším program řízeným Komisí je „Erasmus“ pro podporu celoevropské studentské výměny • vymáhat evropské právo (společně se Soudním dvorem); • zastupovat Evropskou unii na mezinárodní scéně, např. vyjednáváním dohod mezi EU a ostatními zeměmi

  37. Historie Evropských komisí

  38. První předseda … Walter Hallstein (1901–1982) Německo, CDU

  39. Češi v Evropské komisi • 2004 Pavel Telička (dříve velvyslanec ČR při EU, nezávislý), (spolu)komisař pro zdravotnictví a ochranu spotřebitelů • 2004–2010 Vladimír Špidla (dříve předseda české vlády, PES/ČSSD), komisař pro sociální záležitosti • 2010–(2014) Štefan Füle (dříve ministr české vlády, S&D/ČSSD), komisař pro rozšiřování EU a politiku sousedství Štefan Füle

  40. Evropský parlament • Evropský parlament je tvořen 736přímo volenými poslanci • Reprezentuje zájmy občanů Unie • Je volen na 5 let, ČR reprezentuje 22 poslanců • Jde o jediný řídící orgán EU, který odvozuje svou legitimitu přímo od občanů (a také proto je asi nejznámější)

  41. Evropský parlament • Označení „parlament“ je poněkud zavádějící: na rozdíl od klasických „národních“ parlamentů nemá totiž toto těleso právo zákonodárné iniciativy (tato pravomoc přísluší pouze Evropské komisi) a nemá také přímou kontrolní funkci vůči Evropské komisi. • Parlament má v současnosti 3 sídla: Štrasburk (tam probíhají plenární zasedání), Brusel (jednání výborů a mimořádná zasedání) a Lucemburk (sídlo sekretariátu).

  42. Pravomoci EP • schvaluje evropské právní předpisy (společně s Radou) • zpravidla procesem „spolurozhodování“ • v některých oblastech (např. zemědělství, hospodářská politika, víza a imigrační politika) má legislativní pravomoc jen Rada, EP je pouze konzultován • vykonává demokratický dohled nad ostatními orgány EU, zvláště pak nad Komisí • disponuje pravomocí schválit nebo zamítnout jmenování komisařů a má také právo odvolat Komisi jako celek.

  43. Pravomoci EP • Rozpočtová pravomoc • EP schvaluje společně s Radou rozpočet EU, může tedy ovlivňovat výdaje EU; v poslední fázi procedury přijímá nebo odmítá celkový rozpočet • EP každoročně rozhoduje o tom, zda schválí způsob, jakým Komise v předchozím finančním roce s rozpočtem nakládala (tzv. „udělení absolutoria“)

  44. Evropský parlament – vývoj • Předchůdce EP – Shromáždění – existuje od r. 1958 • Původně byli členové voleni nepřímo, přímé volby zavedeny v roce 1979

  45. Princip rozhodování • Počet poslanců je odvozen od počtu obyvatel (Německo 99, Malta 5), malé státy jsou ale zvýhodněny: • Německo : 16 malých ≈ 99 : 197 • ČR : 7 malých ≈ 22 : 50

  46. Evropský parlament Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) Zelení – Evropská svobodná aliance (Greens/EFA) Evropská lidová strana (EPP) Pokroková aliance socialistů a demokratů (S&D) Evropští konzervativci a reformisté (ECR) 84 Evropa svobody a demokracie (EFD) 265 55 Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/ NGL) 184 55 32 35 26

  47. Evropský parlament – vedení • Předsedou Evropského parlamentu pro 2,5leté funkční období (2009–2012) je Jerzy Buzek (Polsko, EPP) • Jde o prvního politika z postkomunistického státu v čele instituce EU Jerzy Buzek

  48. Češi v EP

  49. Češi v EP • Zejména v období 2004–2009 několik kontroverzních poslanců • Funkčně „nejvýše“ se občané ČR dosud dostali na pozici jednoho ze 14 místopředsedů EP: • 2009– Libor Rouček (S&D/ČSSD) Libor Rouček

More Related