Pedagogika sportu

1. Pedagogika sportu Tren�ri Ctvrtek, 23.11.2006, 16:00-18:50 Marcela Mikov� mikova@fsps.muni.cz

2. Obsah Pedagogika sportu Spolecn� znaky ucitele a tren�ra Didaktick� troj�heln�k Tren�r Pr�prava na TJ Realizace TJ Reflexe TJ

3. Co ocek�v�te, �e by V�m mohla d�t pedagogika pro Va�i praxi? Pro Va�i cinnost tren�ru?

4. Pedagogika = veda o v�chove (postoje, potreby, z�jmy, chov�n�) a vzdel�v�n� (vedomosti, dovednosti, n�vyky a schopnosti) ? edukace nen� v�z�na pouze na vzdel�v�n� ve �kolsk�ch instituc�ch a na populaci det� a ml�de�e Socializace � je �ir�� pojem ne� edukace, proces, behem kter�ho se jedinec zaclenuje do spolecnosti (nen� ukoncen, clovek se neust�le vyv�j�)

5. Struktura pedagogiky Obecn� pedagogika, filozofie v�chovy, dejiny pedagogiky, srovn�vac� pedagogika, pedagogick� psychologie, obecn� pedagogika, pedagogika voln�ho casu, obecn� didaktika, speci�ln� pedagogika, pedagogika sportu (jako obor - prelom 60. a 70. let) atd.: hled� poj�tka mezi edukac� a sportem c�lem je podporovat rozvoj cloveka a jeho vzdel�v�n� v oblasti sportu je podkladem pro pl�nov�n�, realizaci a vyhodnocen� v�uky TV/tr�ninkov� jednotky

6. Ot�zka Co m� spolecn�ho ucitel a tren�r?

7. Spolecn� znaky ucitele a tren�ra

8. �kol Rozdelte se do skupin. Na pap�r napi�te podle V�s nejdule�itej�� body, kter� ovlivnuj� pr�ci tren�ra spinningu.

9. Didaktick� troj�heln�k (viz tabule)

10. Tren�r Pojem tren�r je prejat� z anglictiny, to train = vyucovat, instruovat, pripravovat (dnes v�ak na�emu pojmu odpov�d� �coach�), = zaji�tuje a vede tr�nink sportovce Umen� tren�ra � r�k� se, �e je casto skryto v osobnosti tren�ra (mnoho z�skat studiem a zku�enostmi, ale dule�it� je to umet uplatnit v interakci tren�r � sportovec/klient).

11. Typologie tren�ru Autorit�rsk� (�studen� nos�) � zduraznuje k�zen, vy�aduje precizn� plnen� �kolu a dovede b�t pritom a� krut�. Nedovede nav�zat pr�telsk� kontakt se sportovci, hodne trest� a hroz�. Prednosti: m� v dru�stvu por�dek, pln� se �koly Nedostatky: casto neobl�ben� a ob�van�, citliv� sportovci jeho jedn�n� �patne sn�ej�

12. Pr�telsk� (�prima chlap�k�) � je obl�ben�, u��v� pozitivn�ch prostredku k motivaci sportovce, je pru�n� v r�zen� tr�ninku, dovede experimentovat, zaj�m� se o sportovce. Atmosf�ra je uvolnen�, ale z�roven jsou i v�sledky.

13. Intenz�vn� (�hnan��) � je podtypem autorit�rsk�ho. Li�� se vy��� emocionalitou a t�m, �e m�ne trest�. Casto dramatizuje situaci, bere si v�e osobne, je st�le nespokojen�, poh�n� ostatn�. M� nekter� nerealistick� n�roky, co� nekter� sportovce odrazuje.

14. Snadn� (�easy-going� � lehce v�e prekon�vaj�c�) � je opakem intenz�vn�ho tren�ra. Z niceho si nedel� probl�m, m� r�d improvizaci, nic ho nerozh�z�, tv�r� se v�dy suver�nne. Sportovci se c�t� volneji, ale tr�nink nekdy nen� moc efektivn�.

15. Chladn� poct�r (obchodnick� � �business-like�) � dovede z�skat potrebn� informace a v�e zkalkulovat. Je logick�, vzdel�v� se, interperson�lne chladn�, bystr� a pragmatick� (co se osvedcuje, to uplatnuje). Chyb� lidsk� vztah k cinnosti i ke sportovcum.

16. Ka�d� z tren�rsk�ch typu je v�ce ci m�ne �spe�n�. Obecn� charakteristika �dobr�ho tren�ra�: Vudcovstv� Odpovednost Emocn� stabilita Bl�zk� vztah ke clenum skupiny Cti��dostivost

17. Doporucen� pro tr�nink Tren�r m� b�t modelem pro sportovce (nic nepredst�rat, neklamat, b�t pr�sn�, ale ch�paj�c�, m�t schopnost sebepozn�n� a seberegulace). Vy�adovat pln� odevzd�n� se tr�ninku/sportu a d�lc�m c�lum. Usilovat o spravedliv� rozdelov�n� pozornosti a sympati� (nepodl�hat prvn�m dojmum, predsudkum) Budovat ve sportovc�ch sebeduveru, ale i schopnost sebeocenov�n�, sebekontroly.

18. Slo�en�m tr�ninku, ale i verb�lne podporovat c�le tr�ninku. Komunikovat s rozhodnost�, ale pr�telsky, d�vat najevo dobrou n�ladu. Korigovat kr�tce, ale s oduvodnen�m (nejprve vyzdvihnout, co je dobr�, pak opravovat). Neopomenout pochv�lit, co je dobr� (nechv�lit ale neust�le).

19. Ot�zka Ve skupin�ch prodiskutujte, jak vypad� Va�e tr�ninkov� jednotka. Co j� predch�z�? Co n�sleduje? Pak n�s o tom strucne budete informovat.

20. V�uka U ucitele rozli�ujeme 3 f�ze: Pr�pravu na v�uku. Realizaci v�uky. Reflexi, zamy�len� se nad v�ukou.

21. Pr�prava na v�uku/TJ M�te casov� sc�n�r/pl�n? O co jde v dne�n� hodine/TJ? ? C�L Co budeme delat, co/o cem se budeme ucit? ? OBSAH Jak se budeme ucit ? METODY V�sledkem je p�semn� pr�prava/v hlave. Pr�pravu se nemus� v�dy podarit naplnit.

22. Realizace v�uky Jak obvykle prob�h� TJ? Co v�echno pri v�uce uplatnujete? V�ukov� f�ze: Motivace Opakov�n� V�klad nov�ho uciva � predveden�/vysvetlen� N�cvik/procvicov�n�/upevnov�n�/prohlubov. Diagnostika � Um� to? Shrnut� � Co jsme dneska delali. Co u� um�me, co je potreba je�te nacvicit.

23. Motivace K cemu je dobr� motivace? C�m v��m mu�ete motivovat sverence? Kdy motivujete? VIDEO 13:05 � 14:05

24. Motivace sportovce/klienta A) vnej�� � m� za �kol cloveka priv�st k cinnosti (casto odmena x trest) B) vnitrn� � napr. jedince pritahuje cinnost sama o sobe (�bav� ho to�), nebo z osobn�ch pohnutku (�dobr� postava�, zdravotn� pot�e)

25. Motivace Viz slide

26. Metody = zpusob, cesta, jak dos�hnout c�le (jak nekoho neco naucit) Verb�ln� N�zorn� Praktick�

27. 1. Verb�ln� metody Vysvetlov�n� Predn�ka Rozhovor Pr�ce s textem Dramatizace

28. 2. Metody n�zorn� Pozorov�n� obrazu, modelu, pokusu Filmov� projekce

29. 3. Metody praktick� Uk�zka Laboratorn� pr�ce V�tvarn� cinnosti Manu�ln� cinnosti VIDEO 7:30 � 8:25

30. R�dic� styly Souvis� s metodou. Uk�zka r�dic�ch stylu pri n�cviku odrazu z mustku. Pr�kazov� � ��ci stoj� v z�stupu a teprve na pokyn ucitele se rozb�haj� k odrazu. Po odskoku jsou ucitelem hodnocen� a zarazuj� se zpet do z�stupu. N�sleduj�c� ��k v�dy cek� na pokyn ucitele. �kolov� � ��ci stoj� v z�stupu a samostatne, po vlastn�m rozhodnut�, se rozb�haj� k odrazu. Ucitel pr�padne koriguje ��ky pouze s ohledem na jejich bezpecnost. Po odskoku jsou ��ci hodnocen� a zarazuj� se zpet do z�stupu.

31. R�dic� styly 3. Se vz�jemn�m hodnocen�m � ��ci stoj� v z�stupu a po vlastn�m rozhodnut� se rozb�haj� k odrazu. Po odskoku zust�vaj� v bl�zkosti mustku a hodnot� v�kon n�sleduj�c�ho cvicence. Hodnocen� je sledov�no a posuzov�no ucitelem. 4. Se sebehodnocen�m � ��ci stoj� v z�stupu a po vlastn�m rozhodnut� se rozb�haj� k odrazu. Po odskoku zust�vaj� v bl�zkosti mustku a hodnot� vlastn� v�kon. Hodnocen� je posuzov�no ucitelem.

32. R�dic� styly 5. S nab�dkou � ��ci stoj� v z�stupu a po vlastn�m rozhodnut� se rozb�haj� k odrazu. Mohou si zvolit odraz a skok s prekon�n�m prek�ky, nebo skok bez prek�ky. Po odskoku se rozhoduj�, na jak� obt�nostn� �rovni budou pokracovat.

33. R�dic� styly 6. S r�zen�m objevov�n�m � ucitel klade ��kum promy�len� ot�zky, kter� je vedou k re�en� probl�mu � ke zpusobu nej�cinnej��ho rozbehu a odrazu z mustku. 7. Se samostatn�m objevov�n�m � ucitel zad� ��kum �kol, aby zduvodnili a volili nej�cinnej�� zpusob rozbehu a odrazu z mustku. Odpov�d� na doplnuj�c� ot�zky ��ku a hodnot� re�en� �kolu.

34. Diagnostika � Um� to? podstatou je zji�ten� stavu a rozpozn�n� pr�cin, kter� tento stav zpusobily, d�le posouzen� �rovne, popis a hodnocen� tohoto stavu a pl�nov�n� dal��ch kroku tak, aby byl zaji�ten optim�ln� rozvoj jedince. VIDEO 31:55 � 32:30

35. Reflexe, zamy�len� se Jak se mi jako tren�rovi podarila TJ? Celkov� dojem Co �lo/co ne�lo � fungovalo, bavilo je to? Jak� dal�� �koly/n�cvik pr�te? Ceho se pr�te vyvarovat?

36. Dekuji za pozornost.