1 / 13

Bioetika

Bioetika. Definice Historie Příklady aplikace Bioetiky. Definice.

santa
Download Presentation

Bioetika

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Bioetika Definice Historie Příklady aplikace Bioetiky

  2. Definice Etika: nebo též teorie morálky je filozofickou disciplínou, která zkoumá morálku nebo morálně relevantní jednání a jeho normy. Etika je disciplínou praktické filozofie. Etika se zabývá teoretickým zkoumáním hodnot a principů, které usměrňují lidské jednání v situacích, kdy existuje možnost volby prostřednictvím svobodné vůle. Bioetika: Je podoborem Etiky a zabývá se etickými problémy zdraví člověka a jeho peče o ně. Aplikace Bioetiky se nazývá Lékařská etika popř. morálka, definuje vztahy a modely chováni mezi lékařem a pacientem. Bioetické rozhodování: aplikace etického principu na konkrétní případ, uvedu dále….. Pozn. : Součástí bioetiky je též „ekoetika“ pod tu spadá vztah člověka k přírodě.

  3. Historie Zakladatelem lékařské etiky a autorem prvního Etického kodexu lékařské vědy (tzv. Hippokratovy přísahy) je Hippokrates (400-300 př. Kr.) Řecký filozof, zakladatel lékařské školy. Základy současné moderní bioetiky položil v 18. století anglický fyzik Thomas Percival (1740-1804). První etický kodex oficiálně uznaný Americkou lékařskou společností roku 1846 Zásadní změny až s ustanovením Světové zdravotnické organizace r.1946 Definice zdraví. Norimberský kodex – 10 bodů týkající se experimentování na lidech a určující podmínky experimentování (dobrovolný souhlas subjektů, předcházející experimenty na zvířatech atd.) Z textu Hippokratovy odvozen slib lékařský 1948.

  4. Historie II Důležitým dokumentem pro bioetiku byla univerzální deklarace lidských práv r. 1948 v OSN. Obsahuje řadu článků týkající se bioetiky: Článek 1: Všechny lidské bytosti se rodí jako svobodné a sobě rovné vzhledem k jejich hodnotě a právům. Článek 2: Každý má právo na život, svobodu a bezpečnost pro svou osobu Článek 5: Nikdo nesmí být podrobován mučení nebo krutosti, nelidskému nebo ponižujícímu zacházení nebo trestu. Dále pak Články 16 a 25 Další bioetické dokumenty: 1959 – Deklarace práv dítěte a Deklarace práv osob mentálně retardovaných - OSN 1981 – Deklarace práv pacienta WMA (World medical Association) 1957 a 1980 – Principy medicínské etiky WMA Dále jsou pak vydávány směrnice na úrovních jednotlivých zemí. Pozn.: Lékařské sliby zde. Etický kodex České Lékařské komory URL. Lékařský slib ČSSR (do r.1989) Obnovený lékařský slib (1990)

  5. Příklady aplikace Bioetiky • Eugenika • Eutanazie • Klonování • Potrat

  6. Eugenika • Geneticky i sociologicky podložené snahy o biologické i sociální zušlechtění lidstva a zlepšení jeho genofondu nebo též nauka o způsobech zušlechtění lidské společnosti. • Název vymyslel a prosazoval britský přírodovědec a spisovatel F.Galton. Tento termín odvodil od řeckého základu a měl na mysli "dobré narození" nebo "ušlechtilý původ". • tendence eliminovat ten či onen hendikep či onemocnění, • Člověk se přestává brát takový, jaký je, ale naopak se staví podmínky, jaký být má. • Eugenika se dělí na tři stádia podle míry „snahy“ o zlepšení • prvního stupně - cílená volba dárce • druhého stupně - výběr zárodků vhodných pro implantaci • třetího stupně - umožňuje přímé genové intervence

  7. Eutanázie • Pasivní, aktivní. • Z řecký termín eu-thanatos – „dobrá smrt“ • Existuje právo na život. Je však také „žít“ povinností? • Má člověk právo na důstojnou smrt? • Nebyla legalizována, protože se nenašla možnost, jak odstranit zdroje jejího eventuálního zneužití. • Existují nějaká objektivní kriteria, která by euthanazii eticky ospravedlňovala? - subjektivní – lékař je nucen respektovat přání pacienta. - objektivní - stav umírajícího, právo na odpovídající kvalitu života. U lidí s mozkovu smrtí – diskuze -Neaktivita vyšších (cebrální hemisféry) a nižších mozkových center (mozkový kmen) Harvardská pravidla – „kriteria smrti“: ztráta receptivity, spontánního pohybu a dýchání ztráta reflexů, trvale rozšířené zornice -24 hodin.

  8. Klonování • Klonování ve specifickém smyslu tj. produkce genetických organismů za intervence človéka. • Genetická identita – identita genotypu, nikoliv fenotyp • Reprodukční Klonování – vytvoření celého jedince: • Může vést ke smazání rozdílů mezi jednotlivými druhy, tím pádem k zániku určitých druhů (aktualní zejména u rostlin) • U člověka řada rizik – nejsme schopni odhadnout všechna možná nebezpečí spojená s použitím na lidskou populaci. • Ve většině států zakázána – hlávní etický motiv: člověk má svou personální hodnotu a nesmí být nikdy redukován jako „objekt“ kterým se de facto stává v procesu klonování. • Terapeutické klonování s kmenovými buňkami se jeví jako eticky přípustné. (nevznikají celé geneticky indetické organismy)

  9. Potrat • Problém určit kdy se plod stává člověkem-osobou, protože v tu chvíli se na plod vztahuje klauzule práva na život. • Podobná diskuze jako u mozkové smrti Fáze těhotenství: 1.den spojení dědičného základu obou pohlavních buněk 5.den implantace blastocysty do děložní tkáně 5.-13.den definitivní zapojení do tkáně dělohy, začátek těhotenství 13.-15.den první náznaky osy těla 19.-22.den začátek diferencované mozkové tkáně 22.-23.den začátek diferenciace soustavy krevního oběhu 28.-46.den vytváření tělesných struktur, které člověk má společné s obratlovci a se savci. 51.-56.den vytváření specificky lidského tvaru 80.-84.den první reflexe na dotek 265.Den porod -Pozn: U dvojčat, původní zygota se dělí na dvě, částečně relativizuje postoj, že plod je od počátku individuem. Obvykle jde o ty to motivy: Ohrožení života matky, těhotenství po znásilnění, vážný defekt plodu, Nízký příjem rodiny, těhotná žena se nechce provdat za otce dítěte, otec dítěte si nechce ženu vzít, žena je vdaná a nechce mít další děti.

  10. Lékařské sliby I. Hippokrates: Stanovuje etické požadavky na konání a jednání lékaře, mimo jiné vyžaduje slib obětavosti, slib časově neomezené povinnosti pomáhat potřebným, slib mlčenlivosti Ženevský lékařský slib (1948) Sestaven WHO, je považován za moderní formu Hippokratovy přísahy. V okamžiku, kdy nastupuji profesionální lékařskou dráhu, zavazuji se slavnostně, že svůj život zasvětím službě lidstvu. Své učitele budu zachovávat v patřičné úctě a vděčnosti. Své povolání budu vykonávat svědomitě a důstojně. Zdraví mých pacientů bude mým nejpřednějším zájmem. Budu zachovávat v tajnosti vše, co mi důvěrně svěří. Všemi prostředky, které mi budou dostupné, budu udržovat čest a důstojné provozování lékařského povolání. Své kolegy budu považovat za své bratry. Nedopustím, aby se náboženské, nacionalistické, rasistické, stranické nebo třídní předsudky vetřely mezi mé povinnosti a pacienty. Budu s největší pozorností ochraňovat lidský život, a to od okamžiku jeho vzniku. Ani nátlak a vyhrožování mne nedonutí k tomu, abych své lékařské znalosti obrátil proti některému člověku. Toto slibuji slavnostně, svobodně a na svou čest.

  11. Lékařské sliby II. Lékařský slib ČSSR (do r.1989) Slib, který slibovala většina tč. pracujících lékařů. Opravdu jej máme dodržovat? Promotor: ???…Slíbíte tedy Československé socialistické republice a jejímu lidu: především, že si budete vždy vědomi poslání vědy pro socialistickou společnost a že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všeho lidu a své povinnosti budete konat řádně, svědomitě a ochotně s plným vědomím své odpovědnosti a budete stále prohlubovat vědecké poznání a v něm pokračovat; dále, že budete podle svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu. Dále, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a že při každém jednání se zdravým a nemocným budete mít na mysli jen dobro člověka, že to, co uvidíte v životě lidí nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo mimo ně, nebudete dále rozšiřovat a zamlčíte všem nepovolaným; konečně, že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a fakultu všeobecného lékařství, na které jste vystudovali. Jste hotovi složit tento slavný slib jsouce si vědomi jeho závaznosti?“ Doktorandi: “Ano, slibuji.“

  12. Lékařské sliby III. Obnovený lékařský slib (1990) Zákon o vysokých školách č. 172/90 Sb. Promotor: ”... Slíbíte tedy: Především: že si budete vědomi poslání vzdělání a vědy pro společnost, že budete stále usilovat o společenský pokrok a šťastnou budoucnost lidstva, že své vědomosti a svou činnost zaměříte ku prospěchu všech lidí a své povinnosti budete konat řádně a svědomitě, že budete stále prohlubovat vědecké poznání, ke kterému tato věda došla, a v něm budete dále pokračovat. Dále: že budete podle svých možností a svého nejlepšího svědomí řídit život zdravých i nemocných vždy jen k jejich prospěchu, že zachováte svůj život a své lékařské umění čisté a bez jakéhokoli provinění a že budete mít na zřeteli jen dobro člověka, že to, co uvidíte nebo uslyšíte při provádění svého povolání nebo vůbec v životě lidí, co by nemělo být zveřejněno, zachováte v tajnosti. Konečně: že vždy uchováte ve vděčné paměti Univerzitu Karlovu a její lékařskou fakultu, na níž dosáhnete titulu doktora všeobecné medicíny. Jste si dobře vědomi, k čemu se zavazujete a jste připraveni složit tento slavný slib na své dobré svědomí?“ Doktorandi: “Slibuji.“

  13. Použitá literatura • Josef Petr Ondok – Bioetika, biotechnologie a biomedicína, Vydavatelství TRITON 2005.. • JUDr.Jitka Stolínová – Etika a právo v lékařské praxi. Vydavatelství AVICENUM 1990. • www.wikipedia.org

More Related