Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

1. Akutní stavy – zástava základních životních funkcí, CMP, IM, anafylaktický šok, šokový stav

2. Resuscitace – reanimace - oživování • Resuscitaci zahajujeme má-li nemocný zástavu dýchání a krevního oběhu. (rozpoznatsrdeční zástavu!) • Umělé dýchání můžeme provádět i samostatně, kdy krevní oběh je funkční, ale nemocnýz různých příčin (překážky v dýchacích cestách, neschopnost udržet samostatně volné dýchacícesty v bezvědomí…) nedýchá a dech neobnovíme jednoduchými postupy pro uvolněnídýchacích cest jako je záklon hlavynebo Heimlichův hmat viz. dále. • Pokud není možné provádět umělé dýchání (např. poraněná hlava), provádějte pouze srdeční masáž (frekvence 100/min)

3. Známky zástavy krevního oběhu: • Bezvědomí – nemocný nereaguje ani na bolestivý podnět • Nehmatný puls na velkých tepnách (krkavice, stehenní) • Zástava dýchaní nebo lapavé dechy • Bledost, popelavě šedá barva nebo modrofialové zbarvení • Rozšířené zornice Známky poruchy dýchání: • Necítíme proud vydechovaného vzduchu – ruka před ústy • Nevidíme dýchací pohyby hrudníku, či vidíme pohyby paradoxní, kdy při nádechu se hrudník nemocného nezvedá, ale klesá • Zatahovaní jugulární jamky (mezi velkými kývači hlavy nad horním okrajem prsní kosti) a mezižeberních prostor při evidentní snaze o nádech (překážka v dýchacích cestách) • Modravé zbarvení kůže, nehtových lůžek, rtů, sliznic

4. Postiženého se snažíme oživit dokud: • není obnoveno spontánní dýchání a srdeční akce • postiženého si převezme kvalifikovaná osoba • nejste vyčerpáni a neschopni pokračovat v akci Poloha postiženého: • leh na zádech, na pevné a rovné podložce • pokud leží tváří dolů, obrátíte ho tak, aby co nejméně pohyboval hlavou a nedošlo k poškození míchy

5. Postup • Ujistěte se, že je situace bezpečná • Zjistěte stav vědomí: Postiženého oslovte, pokud neodpovídá, zatřeste s ním, štípněte ho. • Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci • Uvolněte dýchací cesty -proveďte záklon hlavy (tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti.

6. Zavolejte pomoc (155, 112). • Provádějte resuscitaci: 30 stlačení hrudníku (propnuté lokty, tvrdá podložka, frekvencí 100 x/min) 2 vdechy (plynulý pomalý vdech po dobu asi jedné vteřiny při záklonu hlavy, objem vdechu 500–600 ml - tak aby se hrudník zvedl)) Při masáži srdce by mělo sternum poklesnout cca 4-5 cm. Dále pokračujte 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání)

7. Záklon hlavy • Nejčastější příčinou uzávěru horních dýchacích cest je zapadnutí kořene jazyka proti zadní stěně hltanu. • Nejjednodušší metodou k zabezpečení průchodnosti dýchacích cest je záklon hlavy v šíji. • Zakloněním hlavy dojde k posunutí dolní čelisti kupředu a napnutí svalů na přední straně krku. Tím se kořen jazyka oddálí od zadní stěny hltanu.

8. Poloha rukou při srdeční masáži

9. Shrnutí resuscitace dospělých: • Resuscitace se zahajuje, jestliže je postižený v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. • Nejdříve se provádí komprese hrudníku, pak následují dva vdechy. • Poměr je 30 kompresí : 2 vdechům. Frekvence kompresí je 100/min. • Resuscitaci ukončíme, až když postižený začne sám dýchat. • Záchranná služba se volá ihned po zjištění, že postižený neodpovídá a nedýchá.

10. Resuscitace dětí 1-8 let Postup: • Ujistěte se, že je situace bezpečná • Zjistěte stav vědomí • Zjistěte, zda vám může ještě někdo další pomoci • Uvolněte dýchací cesty - proveďte velmi mírný záklon hlavy (tlakem na čelo a přizvednutím brady), zjistěte stav dýchání a srdeční činnosti. • Provádějte cca 1 minutu resuscitaci, kterou zahájíte 5 vdechy s následnými 30 stlačení hrudníku, dále pokračujete 2 vdechy : 30stlačení hrudníku, • pokud jsou 2 zachránci je poměr 2:15 • Zavolejte pomoc (155, 112). • Pokračujte v resuscitaci 30:2 (do příjezdu záchranné služby, do úplného vyčerpání nebo do obnovení dýchání)

12. Resuscitace dětí do 1 roku Postup je obdobný jako u dětí do 8 let, zvláštnosti: • dýchání provádíme současně do úst i nosu (malé dechové objemy) • stlačování hrudníku provádíme ve spodní třetině sterna • sternum by při masáži mělo poklesnout cca 1/3 vzdálenosti mezi sternem a páteří.

14. Shrnutí resuscitace dětí: • Resuscitace se zahajuje, jestliže je dítě v bezvědomí (neodpovídá) a nedýchá normálně a nebo si nejste jistí. • Nejdříve se provádí 5 záchranných vdechu, pak následuje komprese hrudníku 15x (30x při jednom zachránci), dále následují 2 vdechy. • Poměr komprese je: 15:2 při 2 a více zachráncích, 30:2 při jednom zachránci. Frekvence kompresí je 100/min. • Objem jednoho vdechu přizpůsobte věku dítěte (tak aby se hrudník přiměřeně zvedl). • Resuscitace se ukončí, až když dítě začne samo dýchat. • Pokud je na místě nehody jeden zachránce, 1 minutu resuscituje, teprve potom volá záchrannou službu!

15. Cizí těleso v dýchacích cestách • cizí těleso se nejčastěji vdechne při jedení a mluvení současně • pozor na záměnu se srdečním záchvatem Příznaky cizího tělesa v dýchacích cestách: • postižený přestává dýchat, promodrává Ošetření: • posadit postiženého s hlavou níže než je hrudník a 5x silně udeřit mezi lopatky, kontrola dutiny ústní • pokud tento postup nepomohl, použijte Heimlichův manévr • pokud ani ten není úspěšný – provádějte srdeční masáž

16. Heimlichův manévr: • postavte se za postiženého • jednu ruku sevřete v pěst s palcem dovnitř, položte ji pod hrudní kost • druhou rukou si chyťte zápěstí • rychlým pohybem přitáhněte obě ruce k sobě • několikrát opakovat dokud se cizí těleso neuvolní

17. Heimlichův manévr u osoby v bezvědomí: • postiženého uložte na záda • položte ruku na břicho postiženého a na ni druhou ruku • jednou nebo vícekrát stlačujte směrem k hlavě

18. KONTRAINDIKACE HEIMLICHOVA HMATU: • pokročilé těhotenství • extrémní obezita • kojenecký věk (do 1 roku) • U těhotných a extrémně obézních provádíme pokus o odstranění cizího tělesa zvýšením tlaku v prostoru hrudníku kompresí hrudi jako u srdeční masáže.

19. U kojenců je vhodné zvednout dítě za nohy a plochou dlaní opakovaně silně udeřit mezi lopatky • nebo si dítě položit na dlaň a udeřit silně do zad, • při neúspěchu stlačujeme prsty hrudní kost.

20. Heimlichův manévr prováděný svépomocí:

21. CMP – cévní mozková příhoda CMP je akutní stav charakterizovaný ložiskovým nebo povšechným poškozením funkcí mozku v důsledku poruchy mozkového krevního oběhu (rizikové faktory: hypertenze, DM, kouření, ICHS). Příznaky: • Porucha vědomí různého stupně • Náhlá slabost nebo znecitlivění tváře, horní či dolní končetiny, porucha hybnosti končetin, zpravidla jednostranná • Náhlá neschopnost mluvit nebo rozumět řeči • Náhlá porucha smyslů - náhlé zatmění nebo ztráta zraku zejména na jednom oku, náhlá silná bolest hlavy bez známé příčiny, nevysvětlitelná závrať či náhlý pád. • I přechodné a samovolně mizející potíže výše uvedeného charakteru jsou důvodem k vyšetření lékařem

22. Ošetření: • Uvedené příznaky jsou důvodem k okamžitému volání linky 155, • postiženého uložíme do polohy s mírně zvýšenou horní polovinou těla, • při bezvědomí do stabilizované polohy.

23. Srdeční záchvat Příznaky: • nepříjemný tlak, pocit plnosti, páleni, bolest ve středu hrudníku trvající déle než dvě minuty, • šíření bolesti do levého ramena, paží, krku, dolní čelisti nebo do nadbřišku • slabost, závrat, pocení, pocit na zvracení, pocit nedostatku vzduchu • panický strach ze smrti

24. Ošetření: • uložte postiženého do pohodlné polohy – do polosedu s podloženými a pokrčenými koleny, uvolněte oděv okolo krku a pásek, • pokud postižený používá nitroglycerín, podejte mu ho (tabletku pod jazyk, nebo ve formě spreje), • podejte tabletu Acylpyrinu, • přivolejte ZZS, nebo vyhledejte pohotovost Poznámky: • jeden, několik, nebo všechny příznaky mohou být přítomné najednou, mohou také přicházet postupně, • ztráta času při váhání zvyšuje riziko komplikací, • připravte se na kardiopulmonální resuscitaci při náhlém vzniku bezvědomí

26. Alergická reakce • je nepřiměřená obranná reakce imunitního systému našeho organizmu na látky z okolního prostředí. • Látky, které u citlivého jedince vyvolávají tyto přehnané obranné reakce = alergeny. • Základní typy: pylová alergie, na roztoče, na plísně, potravinová, na hmyzí bodnutí, na léky, astma, atopický ekzém a sluneční alergie kopřivka, alergická rýma, zánět spojivek, astma, atopický ekzém, anafylaktický šok • Počet alergiků neustále roste. Nejméně 25% obyvatelstva ve vyspělých zemích je alergických na nějakou látku. Příklad často používaných antihistaminik: Zyrtec, Claritin, Aerius, Fenistil

27. Ošetření místní alergické reakce: • antihistaminika pro místní použití (např. Fenistyl gel), cibuli, ocet nebo třeba kostka ledu, kterou přiložíme na místo vpichu či kousnutí.

28. Příznaky anafylaktického šoku: • zrychlené dýchání • zrychlený tep, hypotenze • výrazná bledost • opocená, vlhká pokožka • dušnost • zvracení • může být ztráta vědomí Ošetření: • zabránění rozvoje šoku a udržení vitálních funkcí • V případě průniku anafylaktogenní látky do organismu vpichem (bodnutí hmyzu, injekce léku) je nutno místo vpichu zchladit a podle možnosti zaškrtit (končetina) nad místem průniku, aby se zpomalila rychlost vstřebávání alergenu. • Nemocní, kteří již prodělali anafylaktickou reakci, by měli být vybaveni protišokovým balíčkem (základní součástí je adrenalin v autoinjektoru). Současně s injekcí adrenalinu (do svalu) podáváme antihistaminika ve formě tablety nebo spray • Postiženého v šoku je nutno uložit do Trendelenburgovy polohy, uvolnit dýchací cesty a popřípadě zahájit kardiopulmonální resuscitaci.

29. Šok • je akutní oběhové selhání s hypotenzí a následnou hypoxií (nedostatečné zásobování tkání kyslíkem). • Je to obranná reakce organismu, kdy dochází kcentralizaci krve do životně důležitých orgánů (mozek, plíce, srdce), na úkor méně významných částí těla (vnitřní orgány břicha, kůže).

30. Příznaky: • zrychlený tep (tachykardie) 120–160/min, nitkovitý pulz, • studený pot, třes, bledost, • poruchy vědomí: apatie (díky mozkové hypoxii), popř. somnolence až bezvědomí, • povrchní dýchání, • bledá nebo promodralá pokožka (cyanóza) • pocit žízně, • hypotenze (TKS < 90 mmHg, event. normální u hypertoniků), snižování amplitudy TK (= rozdílu systolického a diastolického TK; normálně je tato hodnota > 30 mmHg). Protišoková opatření: uložení do protišokové polohy = zvýšené dolní končetiny asi o 30 cm; lépe je naklonit celé tělo asi o 30°, pokud je to možné (tzv. Trendelenburgova poloha). Je též možno použít autotransfuzní polohu = zvednutí končetin kolmo k tělu, vymasírování krve z končetin a obvázání elastickým obinadlem od konečků prstů k trupu (usnadnění centralizace krevního oběhu), • u kardiogenního šoku zajištění klidu, Fowlerova poloha v polosedě, ev. podání Nitroglycerinu (NTG) tbl. pod jazyk při vědomí; • u anafylaktického šoku podání antihistaminika (protialergického léčiva, např. Zyrtec tbl.) a snižování tělesné teploty studenými zábaly.

31. Protišoková opatření - "5T": • teplo – zajištění tepelného komfortu, zamezení tepelným ztrátám (např. pomocí alufólie); nenechat postiženého ležet na holé zemi (prochladnutí hrozí i při teplotě 25 °C), • tekutiny – žádné nepodávat; pouze tlumení pocitu žízně svlažováním rtů, • ticho – psychologický vliv – uklidňování; vykompenzování rušivých podnětů, • tišení bolesti – znehybnění, zástava krvácení ap., aplikace analgetik (léčiv, které tlumí bolest) není vhodná (pro možnost zvracení, aspirace a omezené vstřebávání ze žaludku při centralizaci krevního oběhu), • transport – zajistit co nejrychleji; sami raději netransportujeme, pokud by nešetrný transport mohl stav pacienta zhoršit; transportovat se snažíme v protišokové poloze.

32. Hyperventilační tetanie Nadměrnou dechovou činností je zvýšeně vydechován CO2 (vysoká fyzická zátěž, psychické vlivy – hysterie). Příznaky: • pocit dušení, strach, stav vzrušení, • brnění rukou a nohou, • tachykardie, • křeče v okolí úst (kapří ústa) a dlaní (porodníkova ruka), • normální TK Ošetření: • klid, vyzvání k pomalému dýchání, • poloha v polosedě, • dýchání do papírového nebo mikrotenového sáčku (dojde tak ke zvýšení CO2)