440 likes | 540 Views
Mikroekonomická analýza UDRŽITELNÉHO ROZVOJE. JUDr. et. Ing. Petr Petržílek, Ph.D. A. ANALÝZA TRHU SE SUROVINAMI A ENERGIEMI. Zajištění bezpečných zdrojů energie Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie z důvodu a) teroristických útoků b) přírodních katastrof
E N D
Mikroekonomická analýza UDRŽITELNÉHO ROZVOJE JUDr. et. Ing. Petr Petržílek, Ph.D.
A. ANALÝZA TRHU SE SUROVINAMI A ENERGIEMI • Zajištění bezpečných zdrojů energie • Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie z důvodu a) teroristických útoků b) přírodních katastrof c) technických poruch III. Změna energ. a surovinové politiky v ČR B. MIKROEKONOMICKÁ ANALÝZA
Zajištění bezpečných zdrojůsurovin a energie • 21. století bude charakterizováno bojem „silných hráčů světové ekonomiky“ o zajištění potřebných energetických surovin (zejména ropy a plynu, později uhlí a jaderné suroviny), • roste spotřeba energie v Číně a Indii, • neklesá spotřeba energie v USA, v EU klesá zatím jen pomalu, • primární zdroje plynu a ropy v EU a USA jsou rychle vyčerpávány a do roku 2030 se očekává výrazně vyšší dovozní závislost EU a USA.
Rozložení zásob uhlí (miliard tun) Evropa má významnější zásoby 216 >500 roků 381 239 167 >500 234 147
Rozložení zásob zemního plynu (trilionů m3) 61,9 16,1 roků 71,6 10,0 90,2 43,8 >100 78,5
Rozložení zásob ropy (miliard barelů) vojenská síla a doprava je závislá na ropě 40,3 7,8 roků 15,6 13,5 21,1 27,4 38,8 86,8
Roste deficit primárních energetických zdrojů v EU – zvyšuje se závislost na dovozech z nestabilních regionů.
Globální zóna kypícího násilí • soupeřící silní sousedé • etnické a náboženské konflikty • vlny nenávisti • ropa
II. Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie - terorismus • Terorismus se může postupně odklonit od útoků na symboly (11. září 2001) či na lidi (Londýn, Madrid) k rozvrácení podstaty západní civilizace - přejde k útokům na infrastrukturu průmyslově vyspělých zemí. • Zvláště citlivou oblastí pro teroristické útoky je oblast energetiky. Narušení zásobování energiemi by vedlo ke značným hospodářským škodám a ohrožení života občanů. • V energetických systémech jsou kritická místa, jejichž narušení či zničení může vyvolat lavinovitě se šířící vážné poruchy. • Energetika je základem politické i ekonomické stability státu.
II. Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie – přírodní katastrofy a technické poruchy • Mediálně nejznámější je výpadek elektřiny v New Yorku v roce 1977 trval celý den. Zapříčinil jej úder blesku do rozvodného zařízení. Následné rabování obchodů způsobilo škody kolem 1 mld. dolarů. • Největší kolaps elektrických sítí nastal v srpnu 2003, kdy na severovýchodě Spojených států, konkrétně v New Yorku, pěti dalších amerických státech a v kanadské provincii Ontario včetně Toronta a Ottawy, došlo ke 42-hodinovému výpadku více než 400 elektrárenských bloků o celkovém výkonu 65 tisíc MW. Došlo k přerušení provozu v průmyslovém sektoru a byly postiženy domácnosti 50 milionů lidí na uvedeném území.
II. Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie – přírodní katastrofy a technické poruchy • Výpadky v Evropě: 23. 9. 2003 se téměř čtyři miliony Dánů a Švédů na několik hodin ocitly bez elektřiny. Jen o pět dní došlo k výpadku v celé Itálii. Postiženo bylo 57 milionů osob. V červenci 2004 zasáhl výpadek elektřiny Athény a jih Řecka. Zapříčinila jej chyba v řízení rozvodné sítě. O dva měsíce později se ocitlo bez proudu v německé spolkové zemi Porýní-Falc a v celém Lucembursku kolem 1 milionu lidí. V květnu 2005 zůstala bez proudu a vody většina obyvatel Moskvy, kdy výpadek zřejmě zavinil požár v trafostanici na jihu Moskvy. • Analýzy ukazují, že prvotní porucha vzniká v přenosové soustavě a lavinovitě se šíří. Když dojde též k výpadku hlavních výrobních bloků, nastává rozpad elektrizační soustavy, tzv. „black-out“. Příčiny výpadků elektráren např. výpadek turbín z důvodu zapůsobení ochran nebo výpadek pomocných zařízení napájena z vnější sítě.
II. Nebezpečí přerušení dodávek energetických surovin a energie – řešení • Nejdůležitější je zachovat a udržet provozuschopnost místních distribučních elektrických sítí. To vyžaduje zachování dostatečné kapacity decentralizovaných zdrojů elektřiny s vyvedením výkonů do těchto sítí a posílení schopnosti ostrovních provozů bez propojení s nadřazenou elektrizační soustavou, • pomocí silových složek (policie, armáda) v případě zhoršení bezpečnostní situace státu zajistit přednostně ochranu zařízení, jejichž napadení může ohrozit životy a dlouhodobě poškodit životní prostředí a destabilizovat společnost a stát, • zajistit zvýšení odolnosti citlivých objektů spotřebitelských systémů (nemocnice, vybrané úřady, banky, velká nákupní střediska, vybrané průmyslové provozy apod.) nasazením mobilních náhradních zdrojů, • podporovat snižování měrné spotřeby energií, podporovat výstavbu nízkoenergetických a pasivních budov, zvyšovat energetické účinnosti (při energetických transformacích a dopravě), • podporovat vyšší využívání obnovitelných zdrojů energie.
Bezpečnost dodávek energie – důvod proč podporovat decentralizované a obnovitelné zdroje energie Zdroje závislé na přenosové soustavě Zdroje nezávislé na přenosové soustavě
obnovitelné zdroje Nejvhodnější terče teroristických útoků: sítě objekty jaderná energie bydlení elektrárny neobnovitelné zdroje uhlí doprava teplárny zemní plyn terciér zemědělství průmysl rafinerie ropa potřeby lidí ohrožení životního prostředí, zdraví a majetku hospodářská a politická destabilizace Nejzranitelnější místa systému zásobování energií
III. Změna energetické politiky v ČRsituace v ČR • V oblasti ropy a zemního plynu je ČR v podstatě 100 % závislá na dodávkách ze zahraničí, přičemž je silně dominantně závislá na dodávkách z Ruska – v roce 2005 činily dodávky ropy z této země 71 % celkové roční spotřeby ČR a dodávky zemního plynu 74 % z celkové roční spotřeby. • Elektrická energie se v ČR vyrábí ze 63 % z uhlí a z 30 % v jaderných elektrárnách (JE Dukovany a JE Temelín). • 20 % elektřiny se exportuje. Elektrická energie se přitom pokud jde o uhlí vyrábí v ČR v drtivé většině z domácích zdrojů. • Přístup k jadernému palivu je také zatím bezproblémový, nicméně od roku 2010 bude ČR importovat jaderné palivo ze 100 % z Ruska (uran z dolu Rožínka je přepracováván v Rusku). • Obnovitelné zdroje energie se dnes v ČR podílí na celkové spotřebě 4 %.
III. Změna energetické politiky v ČRnezbytnost novelizace energetické politiky • ČR stojí před otázkou zvýšit kapacity na výrobu elektrické energie. Výroba a spotřeba se zřejmě vyrovnají až někdy v období 2015 – 2020. V následném období pak vzhledem k očekávanému odstavování výrobních kapacit (Dukovany, uhelné el.) hrozí, že elektřiny bude v ČR nedostatek. Kolem roku 2025 bude chybět minimálně 25 TWh elektřiny. • S ohledem na to, že světové zásoby ropy vystačí již jen na cca 40 let (z toho zásoby v Rusku tvoří jen 8%), ČR musí hledat zdroje jiné.
III. Změna energetické politiky v ČRzávěry • Zvyšování energetické účinnosti (úspor) – úspory dokáží pokrýt růst poptávky po energiích v důsledku růstu HDP, tzn. že spotřeba elektřiny by mohla být na dnešní úrovni cca 70 TWh. • Podpora využívání obnovitelných zdrojů energie – oze mohou k roku 2020 nahradit cca 14% energetické potřeby státu (v případě elektřiny cca 15 TWh) • Hledat nové zdroje paliv, především podporovat náhradu ropy zemním plynem, popř. uhlím, biopalivy (technologie 2. generace) či jinými alternativami (vodík, hybridní motory, elektromobily …)
Zejména v souvislosti s dožitím Dukovan a uhelných el. bude nezbytné vybudovat nové kapacity výroby elektřiny: • Uhelné elektrárny v souvislosti s otázkou případného prolomení ekologických limitů těžby • Plynové elektrárny v souvislosti s případným uzavřením dvoustranných dohod s Ruskem – ČR má potenciál vyjednat výhodné podmínky dodávky paliv • Další dva jaderné bloky – nejpravděpodobnější řešení, pokud nebudou splněny podmínky ve smyslu a) nebo b) • Při nečinnosti vlády dojde k dovozům elektřiny za výrazně nevýhodných podmínek.Dovoz bude složité pokrýt ze zahraničí, protože podle dnes známých plánů bude kapacit na výrobu elektřiny obecně nedostatek – jedinou zemí schopnou exportovat elektřinu bude Francie. Otázkou zůstává budování dalších kapacit uhelných elektráren na Ukrajině – je ale pravděpodobné, že se nebudou na tyto zdroje vztahovat evropská ekologická kritéria – ekologický dumping.
Cenová elasticita poptávky • Ceny porostouv důsledku a) růstu cen materiálových vstupů (energií, surovin), b) růstu tlaku na snižování emisí, c) růstu tlaku na snižování množství a využitíodpadů, d) růstu tlaku na zvyšování bezpečnosti. • Cenová elasticita poptávky znamená, že poptávané množství klesá, když cena roste a naopak. V relativně výhodnějším postavení budou odvětví, u nichž předpokládáme cenově neelastickou poptávku, neboť neexistují ekologické substituty. Statky, které mají ekologičtější substituty, mají obvykle vyšší cenovou elasticitu, než statky, které takové substituty mít nebudou.
Dopad na komponenty ekologicky nepříznivého statku bude taktéž záporný, což může vést k inovacím a změně technologií. Příkladem může být nárůst cen fosilníchpohonných hmot, který vyvolá růst poptávky po substitutech (plyn, biopaliva, veřejná doprava) a zároveň pokles poptávky po komponentech (motorových vozidel) s následným efektem úsporných a inovativních opatření (hybridní automobily, přizpůsobení alternativním palivům). • Zajímá nás proto křížová elasticita, tj. citlivost poptávky po ekologicky příznivějším zboží na růst cen zboží s méně žádoucím ekologickým dopadem (změna poptávaného množství neekologického statku (v %) ku změně poptávky po ekologičtějším statku (v %)). • Je-li poptávka spíše neelastická, měly by se hledat další možnosti rozvoje podniku v oblasti vědy a výzkumu při hledání substitutů, je-li poptávka elastická, měl by vedení podniku doporučit změnu technologie.
Elasticita nabídky • Nabízené množství některých statků bude stagnovat, popřípadě bude klesat v především v důsledku a) zvyšování jejich ekonomické vzácnosti v souvislosti s vyčerpáváním neobnovitelných přírodních zdrojů, b) omezování či zákazu jejich uvádění na trh (například freony, PVC, vozidla na čistě fosilní paliva, ekologické limity těžby uhlí), c) dosažení hranice regenerace u obnovitelných přírodních zdrojů (například dřevní hmota). • Elasticita nabídky je pak dána podílem změny nabízeného množství (v %) ku růstu ceny (v %).
U neelastické nabídky (např. množství produkce dřevní hmoty bude fixováno mírou jeho obnovy) platí, že bude jeho cena v buď v ideálním případě stagnovat, nebo se bude v důsledku růstu poptávky po obnovitelných substitutech zvyšovat až na tu úroveň, kdy se vyplatí investovat do substitutu třetího (například pěstování rychle rostoucích dřevin). • Ještě více patrno je to u statků, jejichž nabízené množství bude trvale klesat a nabídka je neelastická, se dá očekávat výrazný růst cen, a to až na takovou cenovou úroveň, kdy se vyplatí je využívat ušlechtilejším způsobem (například pokles nabízeného množství uhlí v důsledku ekologických limitů těžby (odpisu zásob) zvedne jeho cenu natolik, že se nevyplatí jej pálit, ale jen využívat jako suroviny pro chemickou výrobu).
Nabídkově poptávková analýza – energetický trhDůsledky zavedení ekologických daní, či obchodování s eko- a nega- watty a jouly • Roste cena zdaněných či zpoplatněných vstupů (např. uhlí) nebo výstupů (elektřina), ale poptávková křivka se nemění a ostatní faktory zůstávají stejné. • Nabídková křivka se posune severozápadním směrem, protože výrobci elektřiny budou nabízet v důsledku daně méně. • Sníží se nabízené a kupované množství energie vyrobené z fosilních paliv. Převážnou část daňového břemene by nesl spotřebitel, kdyby zároveň nabídka i poptávka zůstaly relativně neelastické, jak je tomu dnes.
Změna situace v důsledku nabídky zelené elektřiny • Ceny zelené elektřiny jsou zákonem oze zvýhodněny • Nárůst cen elektřiny bude odpovídat jen cenové hladině zelené elektřiny (P2). • Konkurenceschopnost zároveň vyvolá nárůst výroby zelené elektřiny a tlak na vyšší investice do vědy a výzkumu. • V důsledku nových technologií a úspor z rozsahu klesne cena zelené elektřiny (P3) a její nabídková křivka se posune jihovýchodním směrem (S2).
Změna situace v důsledku vlivu úsporných opatření • Nárůst cen elektrické energie a legislativní opatření v oblasti úspor povedou k růstu poptávky po úspornějších spotřebičích v domácnostech a úspornějších technologiích v podnicích. • To vyvolá snížení poptávky po elektrické energii a posun poptávkové křivky jihozápadním směrem (D´). • Cena elektřiny se ustálí na hladině P4 – tedy na přibližně stejné nebo nižší ceně, jako byla cena výchozí (P0).
Nabídkově poptávková analýza – trh pohonných hmotDopady ropné krize v důsledku ubývajících zásob • V důsledku úbytku zásob ropy dojde k poklesu její nabídky na trhu (Q0 – Q1). Nabídková křivka se posune hodně vlevo (S – S´) a skokově vzroste cena ropných pohonných hmot (P0 – P1). • Aby tato skutečnost neznamenala růst cen všeho a inflační past vedoucí až ke zhrocení ekonomiky, má stát v rukávu prakticky dvě možnosti řešení: • určí cenový strop na ještě přijatelné úrovni (P2) a poptávku po chybějícím množství ropy (J – K) sníží uměle (D´) pomocí přídělového systému, nebo • bude včas pomocí legislativy vytvářet podmínky k tomu, aby se chybějící prostor (J – K) zaplnil alternativními pohony.
Analýza spotřebitelské rovnováhy při podpoře netržní práce • Indiferenční křivka U1 ukazuje situaci, kdy při pracovním výkonu při osmihodinové pracovní době zbývá na aktivity, ve kterých se může dělník seberealizovat pouhé 3 hodiny – nedostatečné!! • Zavedením programů podpory netržní práce, roste úroveň uspokojení z možnosti využití denního časového fondu – indiferenční křivka se posunuje severovýchodním směrem na U2. Dělníkův volnočasový fond se rozšiřuje na sedm hodin denně, což již plně umožňuje jeho seberealizaci – například studium. • Substituční možnosti využití dělníkova času se zvýšily. Na otázku, čím je to dáno, nám odpovídá rozpočtová přímka MN, kdy roste hodnota volného času o hodnotu příspěvku, zatímco hodinová odměna za práci zůstává stejná, pouze se mění sklon rozpočtové přímky MN´.
Analýza trhu práce při podpoře netržní práce • Nedokážou-li zaměstnavatelé motivovat své zaměstnance k tvůrčí práci poroste se zavedením státní podpory netržní tvůrčí práce tlak na snižování pracovních úvazků, čímž na pracovním trhu vznikne mezera (L0 – L1). • Tu bude možné s příspěvkem z aktivní politiky zaměstnanosti z části zaplnit registrovanými uchazeči o práci. Z větší části bude pracovní trh nenasycen. • Porostou mzdy (w0 – w1). • Z výrazného podcenění zkrácených úvazků v ČR (pouhá 3,2 % z celkových pracovních příležitostí) oproti ostatním demokratickým státům (EU15 17% a např. Nizozemí 34,5 %) vyplývá, že potenciál zkrácených úvazků u nás je ohromný.
Produkční funkce při zvyšování ekologické účinnosti výroby • Každá technologická změna, ke které jsou podniky motivovány legislativou udržitelného rozvoje (zavádění nových výrobků, zdokonalení starých produktů, změny procesů výroby statků a služeb) vede k vyšší ekologické účinnosti, tzn., že buď za stejného množství vstupů podnik produkuje více výstupů, nebo že při stejném množství výstupů spotřebuje méně vstupů. Ekologická účinnost podmíněná technologickými změnami je příčinou udržitelného ekonomického růstu. • Podnik, jehož růst produktivity je založen na zvyšování ekologické účinnosti, má v podmínkách daných legislativou udržitelného rozvoje šanci na přežití.
Volba vstupů firmou – mezní produkty a pravidlo nejmenších nákladů • Pravidlo nejmenších nákladů: aby firma vyrobila dané množství výstupu při nejmenších nákladech, využije vstupy tak, aby se vyrovnaly jejich mezní produkty na cenu za každý výrobní faktor. Nás zajímá rovnice: podíl mezního produktu neekologického vstupu ku jeho ceně = podíl mezního produktu ekologičtějšího substitutu ku jeho ceně. • Pokud cena ekologického substitutu klesá, zatímco cena neekologického vstupu roste, firma ekologičtějším faktorem nahradí ten méně ekologický. K tomu vedou ekonomické nástroje (poplatky, ekologické daně) tak administrativní nástroje (náklady na monitoring, registraci, energetické audity, posouzení rizik, vypracování havarijních plánů, autorizované nakládání, likvidace odpadu z výrobku). • Příkladem může být výroba energie ve fluidních kotlích, ve kterých lze spalovat jak fosilní paliva tak biomasu.
Náklady příležitosti a ochrana životního prostředí • Náklady příležitosti zahrnují to, čeho je nutné se vzdát při přijímání určitého rozhodnutí namísto nejlepšího alternativního rozhodnutí, kterým pro naše účely rozumíme udržitelnou výrobu statků. • Jestliže vlastníte velice úrodnou půdu a trvale ji obděláváte neekologickými metodami, zaplatíte kvůli okamžitému zisku tím, že si necháte ujít výnos, který je taková půda schopna poskytnout dlouhodobě. V korunách je tato půda cennější pro ekologické hospodáře než pro vás. • Jiným příkladem je záměr provádět nějakou činnost (umístit továrnu, těžit rudu apod.) v ekologicky hodnotném území. Náklady příležitostí nejsou jen náklady na výkup pozemků a investice do realizace záměru, ale též například hluk, exhaláty, vzhled krajiny, nové silnice, které doprovázejí vaši činnost a které z hlediska turistů a ekosystémů znamenají zánik původní hodnoty lokality. Tato hodnota životního prostředí je stejně reálná jako například hodnota vytěžených nerostů. • Z hlediska odhalování nákladů příležitostí hraje rozhodující úlohu proces povolování záměrů, zvláště proces posuzování vlivů na životní prostředí, a z hlediska jejich vyčíslení a nápravy institut odpovědnosti za ekologickou újmu. Kombinací těchto nástrojů budou lidské záměry umísťovány tam, kde hodnota nákladů příležitostí bude menší než zisk, jaký očekáváme z realizace záměru a zároveň díky kompenzačním mechanizmům (náprava ekologických zátěží) vzroste hodnota území na jiném místě. Vybereme tak skutečně nejlepší alternativu.
Podnikání v nedokonalé konkurenci • Jak lze konkurovat monopolům? Ekonomicky vzato jim konkurovat nelze. Přesto východisko z toho existuje. Spočívá v decentralizaci, individualitě, lidskosti, etice, patriotizmu a touze po sebenaplnění. Nelze tedy konkurovat další sériovou, specializovanou výrobou, nýbrž sebezásobením a solitérní výrobou. • Příkladem samozásobení může být odklon od centrálního zásobování teplem k vlastní výrobě tepla pro vlastní potřebu. Motivace k tomuto kroku může být jak cenová, tak necenová. Cenu tepla při samozásobení snížím tím, že do vstupů nezapočítávám cenu své netržní práce, nebo cenu vlastní biomasy, kterou nenakupuji na trhu, nebo práce Slunce v případě kolektorů, cenu nespotřebovaného tepla v důsledku úsporných opatření atd. • Příkladem solitérní výroby mohou být produkty ekologického zemědělství, které přestože nemohou (bez pomoci státu) cenově konkurovat produktům velkostatků, mají svou přidanou hodnotu etickou i kvalitativní.
Negativa globalizované ekonomiky • Protože existence monopolů přináší společenské ztráty, které dosahují výše v řádech procent HDP, přičemž zisky monopolů rostou, státy se snaží monopoly omezovat. Slouží k tomu daňové nástroje, cenové regulace, státní vlastnictví a protimonopolní právo. • Globalizace však urychluje další koncentraci kapitálu a nadnárodní firmy opouštějí velmi lehce jednotlivé trhy, neboť v globální vesnici není problém přesunout výrobu z místa na místo. Nadnárodní monopoly se vymkly kontrole státu, jehož politická reprezentace je jimi vydíratelná. Jsme svědky nástupu neoliberalizmu, který volá po deregulaci a snižování korporátních daní. • Státy se brání z pohledu vnitrostátní politiky podporou drobného a středního podnikání a endogenní rurální politikou a z pohledu mezinárodní politiky méně úspěšně, a to uvolňováním svých trhů (v rámci EU to očekáváme zejména od nové společné zemědělské politiky). • Jinak je to s požadavkem nadnárodních firem na snižování daní, když v případě nesplnění tohoto požadavku firmy odcházejí z národního trhu reálně nebo alespoň jako daňový poplatníci a snižují se investice. Naopak v případě neustálého snižování daní rostou státní dluhy nebo jsou ohroženy výdobytky sociálního státu omezením sociálních výdajů. Každé rozhodnutí je proto špatné.
Pozitivní externality působení nadnárodních korporací • Získá-li firma jistou tržní moc, začíná být schopna sledovat i jiné cíle, než je čistá maximalizace zisku. Alternativní cíle mohou spočívat v oddělení vlastnictví (akcionářů) od řízení (manažérů). Zatímco akcionáři mají zájem na vysokých dividendách a růstu cen akcií, manažeři mohou mít zájem na společenském postavení, vyhnutí se riskantní investici nebo na zvyšování obratu. Deklarovaná politika firmy může mít i mnohem altruističtější cíle formulované s vědomím vlastní globální odpovědnosti, mezi něž lze zařadit i udržitelný rozvoj. • Hlavní pozitivní externalita koncentrace kapitálu spočívá v mnohem intenzivnějším vývoji a výzkumu. Díky tomu, že velké firmy si mohou dovolit rozsáhlé náklady na vývoj a marketing nových produktů a tím získat konkurenční výhodu, je možné očekávat stále rychlejší zvyšování ekologické účinnosti produkce a stále rychlejší růst životní úrovně – tzv. Schumpeterova hypotéza. • Poznámka: Investice do vědy a výzkumu bývají velmi rizikovým podnikem, který se nemusí shodovat se zájmy manažera. Manažeři budou raději investovat do nákupu ověřených či téměř ověřených patentů než do výzkumu samotného (účetně se jedná o stejné peníze). Schumpeterova teorie podceňuje význam malých autorů invencí.
Analýza trhu vzácných produkčních funkcí životního prostředí jakožto výrobních faktorů • Nabídka vzácných produkčních fcí žp je neelastická, resp. množství je fixní (například vody), nebo ho ubývá a stává se stále vzácnější (zejména v důsledku spotřeby neobnovitelných zdrojů). • S růstem poptávky po těchto produkčních fcích žp roste i jeho cena, resp. čistá renta, tj. cena po odečtení nákladů na jeho získání (např. vydobytí nerostu). Tato renta je přebytkem, který může být zpoplatněn bez deformování výrobních pobídek nebo snížení výrobní efektivnosti. • Poplatek/daň nechává ceny placené uživateli beze změny v bodě E, ale snižuje rentu pobíranou vlastníky zdrojů do bodu E´. Poplatek z čisté renty nemění ničí ekonomické chování. Poptávka nereaguje vůbec a nabídka vlastně také ne, neboť je fixní. Dojde pouze ke snížení zisku vlastníků přírodních zdrojů, pokud tyto náklady nejsou přenášeny na běžné spotřebitele.
Analýza trhu obnovitelných produkčních funkcí životního prostředí jakožto výrobních faktorů • Efekt státních pobídek: obnovitelné zdroje, které mají své růstové (biomasa a její energie) nebo územní hranice (energie větru a vody) – hnědá nabídková křivka Sv. S růstem jejího množství a produkce roste i její cena a zároveň s růstem míry vyčerpanosti potenciálu jejich využití klesá i mezní produkt. Smysl má tyto obnovitelné zdroje podporovat jen do úrovně zlomového bodu Ev´, ve kterém při současném stupni technologického vývoje došlo k vyčerpání potenciálu další produkce. • Nabídku využití nevyčerpatelné energie např. Slunce popisuje žlutá nabídková křivka Ss. Je patrné, že kvůli vysokým investičním nákladům je její využití na poměrně nízké úrovni Es. Díky pobídkám (posun poptávkové křivky z D na D´) může být využívána téměř bez omezení.
Nabídka a poptávka s externalitami • Trhy s externalitami jako je znečišťování a ekologická újma vykazují ekonomickou neefektivnost (vyrovnávají se jen soukromé mezní náklady na zmírnění znečišťování se soukromými mezními škodami a nikoli společenské mezní náklady na zmírňování znečišťování a odstraňování důsledků se společenskými mezními škodami). • Cílem internalizace externích nákladů je snaha po přiblížení hodnot mezních soukromých škod k hodnotám mezních společenských škod. Těmi nemáme na mysli jen škody vyčíslitelné v penězích (např. na produkčních funkcích životního prostředí, na odstraňování důsledků povodní a zvyšování nákladů na lékařskou péči), ale i ekologickou újmu (tedy i ztráty na mimoprodukčních funkcích životního prostředí).
Private costs Stávající technologie Source: Projected Costs of Generating Electricity: 2005 Update (OECD, 2005 €c/kWh (lifetime 5%discount rate) External costs Source: VaV Externe, EC Strep: Externe-pol
Budoucí technologie Zdroj: IER (2005)
DĚKUJI ZA POZORNOST www.petrzilek.cz