Obecná stavba a funkce GIT. Dutina ústní. Slinné žlázy. Zuby.

1. Obecná stavba a funkce GIT. Dutina ústní. Slinné žlázy. Zuby. Somatologie

2. Trávicí systém – systema digestorium • GIT = gastrointestinální trakt • Dutina ústní – cavitas oris • Hltan – pharynx • Jícen – oesophagus • Žaludek – gaster, ventriculus • Tenké střevo – intestinum tenue • Tlusté střevo – intestinum crassum, colon • Slinné žlázy – glandulae salivare • Játra – hepar • Slinivka břišní - pancreas

4. Stavba stěny GIT • 1. sliznice – tunica mucosa • Vystýlá vnitřní povrch trávicí trubice • Někde je hladká (dutina ústní), někde je složená v řasy (žaludek), v tenkém střevě tvoří klky • Dlaždicový epitel – vrstevnatý – dutina ústní, hltan, jícen • Válcovitý epitel – zbytek GIT • Ve střevě – mikroklky – zvětšení resorpčního povrchu

6. Stavba stěny GIT • 2. podslizniční vazivo – tunica submucosa • Řídké vazivo • Připevňuje sliznici ke svalovině GIT • Obsahuje krevní a mízní cévy a nervy • Ochranná tkáň

7. Stavba stěny GIT • 3. svalovina • Nejsilnější vrstva GIT • Převážně hladká svalovina – uspořádaná do 2 vrstev – vnitřní kruhová (cirkulární), zevní podélná (longitudinální) • Jen žaludek má 3 vrstvy – navíc má vrstvu orientovanou šikmo • Příčně pruhovaná svalovina – dutina ústní, část jícnu a konečník

8. Stavba stěny GIT • 4. povrchová vrstva: • Tunica adventicia – řídké kolagenní vazivo, pokrývá část GIT, která neprochází peritoneální dutinou • Tunica seroza – peritoneum – lesklá, hladká blána, pokrývá povrch orgánů a stěny dutiny břišní, je tvořena dvěma listy navzájem v sebe přecházející - peritoneum viscerale – při přechodu z orgánů na zadní stěnu břišní se oba listy peritonea k sobě přikládají a vytváří tak závěsy (duplikatury) - peritoneum parietale – nástěnné, vystýlá dutinu břišní

9. Dělení orgánů dutiny břišní • 1. orgány intraperitoneální: • Kryté peritoneem • Žaludek, játra, slezina, tenké střevo, převážná část tlustého střeva • 2. orgány retroperitoneální: • Uložené za dutinou peritoneální • Ledviny, slinivka břišní, močovody, velké cévy

11. Dutina ústní – cavitas oris • Předsíň dutiny ústní – vestibulum oris – ohraničená zevně rty a tvářemi, uvnitř zuby a dásněmi • Vlastní dutina ústní – cavum oris proprium • Svalové dno, na kterém je uložen jazyk • Strop – měkké a tvrdé patro – palatum molle et durum • Dutinou úžinovou přechází do hltanu • Měkké patro vybíhá v čípek – uvula • Patrová mandle – tonsilla palatina – lymfatická tkáň

13. Rty – labia, tvář - bucca • Rty: • Podklad – příčně pruhovaná svalovina – m.orbicularis oris • Obkružují štěrbinu ústní • Zevní stranu kryje tenká kůže bez pigmentu s potními a mazovými žlázkami • Vnitřní stranu kryje sliznice s dlaždicovým nerohovějícím epitelem • Tvář: • Podklad – tvářový sval – m.buccinator

15. Jazyk - lingua • Příčně pruhovaná svalovina uspořádána do vzájemně se proplétajících se jemných snopců • Sliznice hřbetu jazyka vybíhá v papily - nitkovité – nejčetnější - houbovité – okraj a hrot - listovité – okraj - hrazené – řada ve tvaru písmene V • V prohlubních některých papil jsou uloženy chuťové pohárky – sladká (hrot), kyselá (střední okraj), slaná (zevní okraje), hořká (kořen) • Funkce: • Rozmělňování a posun potravy, tvorba sousta • Chuťové podněty • Fonace – součást mluvidel

17. Zuby - dentes • Seřazené do horního a dolního zubního oblouku • Usazeny v zubních lůžkách – alveolech

18. Popis zubu: • Korunka – corona dentis – volná část • Krček – collum dentis – obklopený sliznicí • Kořen – radix dentis – zapuštěn v alveolu

19. Stavba zubu: • Sklovina – enamelum: • Nejtvrdší tkáň lidského těla • Kryje zub v rozsahu korunky • Cement – cementum: • Stavba obdobná kostní tkáni • Kryje kořen zubu • Zubovina – dentinum: • Ohraničuje dutinu dřeňovou • Velmi citlivá na vnější podněty • Zubní dřeň – pulpa dentis: • Řídké, bohatě cévně zásobené a inervované vazivo • Ozubice – periodontium: • Závěsný aparát – gingivodentální uzávěr • Svazky kolagenních vláken

20. Typy zubů: • I – řezák – dens incisivi • C – špičák – dens canini • P – třenový zub – dens premolares • M – stolička - dens molares

21. Zubní vzorce: • Definitivní chrup: • Celkem 32 zubů • I1 I2 C P1 P2 M1 M2 M3 – vzorec ¼ čelisti • Mléčný chrup: • Celkem 20 zubů • i1 i2 c m1 m2 – vzorec ¼ čelisti

22. Funkce dutiny ústní: • Posun mechanicky a částečně chemicky zpracované potravy • Chuťové podněty • Artikulace • Žvýkání – masticatio: • Žvýkací reflex má centrum v mozkovém kmeni • Je spouštěn přítomností potravy v dutině ústní

23. Slinné žlázy: • Malé – roztroušené ve sliznici celé dutiny ústní • Velké – párové žlázy uložené mimo dutinu ústní • Příušní žláza – glandula parotis: • Uložená na zevní ploše žvýkacího svalu, před a pod boltcem ušním • Ústí do dutiny ústní proti druhé horní stoličce • Produkuje řídký vodnatý sekret • Podjazyková žláza – glandula sublingualis: • Leží na svalech spodiny dutiny ústní na boku jazyka • Drobné vývody ústí na spodní straně a po stranách jazyka • Podčelistní žláza – glandula submandibularis: • Umístěna pod obloukem dolní čelisti • Vývod ústí na slinné bradavce v blízkosti uzdičky jazykové • Vylučuje hustší sliny

24. Slinné žlázy: • Množství slin je asi 2 litry denně • Stálá sekrece – z drobných slinných žlázek • Nepodmíněná reflexní sekrece – spuštěná kontaktem sousta s mechanoreceptory a chemoreceptory • Podmíněná reflexní sekrece – na základě vizuálních a čichových podnětů nebo představ jídla, zahájena aktivací centra v prodloužené míše a jiných částech CNS

25. Význam slin: • Udržují stálou vlhkost • Obalují mechanicky zpracované sousto hlenem • Rozpuštěné části potravy dráždí chemoreceptory, navozují tím chuťový vjem • Slinná amyláza – enzym ptyalin – zahajuje trávení cukrů • Dezinfekční účinky – lyzozym • Umožňují artikulaci

27. Hltan - pharynx • Společný trubicový orgán dýchacího a trávicího ústrojí zavěšený na lebeční spodině • Otvory souvisí s dutinou nosní, ústní a hrtanovou • Nosohltan – pars nasalis pharyngis – choany(párový otvor do dutiny nosní), vyústění Eustachových trubic, nosní mandle • Ústní část hltanu – pars oralis pharyngis – otvor do dutiny ústní, krční mandle, uvula • Hrtanová část hltanu – pars laryngea pharyngis – vchod do hrtanu, epiglotis

29. Jícen - oesophagus • Asi 25 cm dlouhý trubicovitý orgán • Spojuje hltan se žaludkem • Do dutiny břišní vstupuje otvorem v bránici – hiatus oesophagus

30. Polykání, polykací reflex • Rozlišují se tři fáze – ústní, hltanová a jícnová • Vytvořené sousto je jazykem vtlačeno do zadní části dutiny ústní, kde je dotykem sousta s patrovými oblouky vybaven složitý reflexní děj • Polykací centrum je v prodloužené míše • V jeho průběhu epiglotis uzavírá vchod do hrtanu • Vytvořené sousto – 5g, 5 ml – je peristaltickými pohyby svaloviny jícnu posouváno do žaludku