Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovny Brno, 21. června 2013

1. Senioři jako specifická cílová skupina – výzva pro knihovnyBrno, 21. června 2013 PhDr. Michal Šerák, Ph.D. Univerzita Karlova v Praze Filozofická fakulta Katedra andragogiky a personálního řízení

2. STÁŘÍ ?

3. OD KDY MŮŽE BÝT ČLOVĚK POVAŽOVÁN ZA STARÉHO? • jedinec může prokazovat pokles výkonnosti v určité oblasti, zatímco výkon v jiné oblasti stoupá, příp. je stabilizovaný • někteří lidé si zachovávají svěžest a duševní i tělesnou zdatnost do vysokého věku, zatímco • jiní vykazují známky stárnutí velmi brzy • ČLOVĚK JE STARÝ, KDYŽ HO SPOLEČNOST, DO KTERÉ NÁLEŽÍ, ZA STARÉHO POVAŽUJE.

4. INDIVIDUÁLNÍ FAKTORY SPOLEČENSKÉ FAKTORY CHRONOLOGICKÝ PSYCHOLOGICKÝ VĚK BIOLOGICKÝ SOCIÁLNÍ

5. Průběh života – tradiční pohled V Ý K O N 20 let VĚK 60 let

6. Průběh života – reálný pohled V Ý K O N 20 let VĚK 60 let

7. ČLENĚNÍ DOSPĚLOSTI POSTPUBESCENCE 15 – 29 let ADULTIUM 30 – 44 let STŘEDNÍ VĚK 45 – 59 let RANÉ STÁŘÍ 60 – 74 let SÉNIUM 75 – 89 let DLOUHOVĚKOST 90 a výše JINÉ DĚLENÍ (sociologie) PRVNÍ VĚK: růst, vývoj, vzdělávání DRUHÝ VĚK: produktivní sociálně, pracovně i biologicky TŘETÍ VĚK: postproduktivní, pokles zdatnosti, odpočinek, soběstačnost, aktivita ČTVRTÝ VĚK: fáze závislosti, nesoběstačnost

8. ŽIVOTNÍ FÁZE: přicházejí jedna po druhé, nebo se odehrávají paralelně??? VZDĚLÁNÍ A PRAXE DŮCHOD PRÁCE DŮCHOD VZDĚLÁNÍ A PRAXE PRÁCE RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ RODINA, VOLNÝ ČAS, PŘÁTELÉ VĚK VĚK

9. DEMOGRAFICKÁ SITUACE V ČR • Senioři (65+) tvoří 16,2 % populace • Za 30 let bude v seniorském věku třetina obyvatel ČR • Od roku 1997 dochází ke zvyšování rozdílu mezí počtem jedinců 60+ a dětskou složkou populace • Potenciální problémy: ekonomické, politické, sociální, kulturní… • Skoro polovina obyvatelstva pohlíží na stárnutí populace jako na zásadní problém (mezigenerační solidarita) • Senioři chápáni jako homogenní skupina, která bývá stigmatizována celou řadou negativních stereotypů.

13. Ve stejnou dobu žilo v ČR 628,000 ovdovělých žen. V roce 2011 žilo v ČR 119,000 ovdovělých mužů.

14. Výzvy a příležitosti • Kontinuální zlepšování kvality života seniorů • Ve vyspělých zemích vlastní spotřebitelé nad 50 let až 75 % národního bohatství a realizují cca 50 % všech nákupů zboží střednědobého a dlouhodobého charakteru • V oblasti služeb rapidně narůstá počet aktivit a výrobků, určených exkluzivně pro tuto cílovou skupinu • Každá další generace vykazuje vyšší vzdělanostní a profesní úroveň i vyšší míru funkční gramotnosti v porovnání s generací předcházející • Jednou z oblastí, kde můžeme vzrůstající zájem o problematiku seniorů zaznamenat asi nezřetelněji, je sféra edukačních aktivit

15. Celoživotní učení důraz kladen na aktivitu jedince rozmanitost prostředků a metod zásadní změna pojetí vzdělávání - jediný propojený celek význam učení mimo rámec vzdělávací soustavy prostoupení učení, práce a života jedince

16. GERONTAGOGIKA PROSENIORSKÁ EDUKACE PRESENIORSKÁ EDUKACE VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ

17. SENIOŘI SE UČIT MOHOU, ALE NEMUSEJÍ!! MOCI UMĚT CHTÍT

18. SENIOŘI, KTERÉ ZNÁME ZE SVÝCH AKCÍ, NETVOŘÍ REPREZENTATIVNÍ VZOREK STARŠÍ POPULACE!!

19. (Zdroj: Vzdělávání dospělých v České republice, 2013) Účast na neformálním vzdělávání (v %)

20. Účast ve vzdělávání a učení dle věku Zdroj: ČSÚ, 2013 20

21. Soukromě orientované neformální vzdělávání • Zájmové vzdělávání • Celková účast (18 – 69 let): 8,8% • Delší trvání Účast dle ekonomického postavení:  Pracující8% Nezaměstnaní 7% Studenti26,8% Důchodci4,7% v invalidním důchodu4,2% na rodičovské dovolené/v domácnosti11,0% Obory Zdroj. ČSÚ, 2013

22. až 70 % dospělých se chce učit autonomně dospělí se nejraději učí vně institucí, ale v současné době díky dynamickému rozmachu vzdělávacích aktivit (hlavně podnikových) organizované výuky přibylo

23. MOTIVY ÚČASTI SENIORŮ NA EDUKAČNÍCH AKTIVITÁCH • smysl života, perspektiva • naplnění volného času • saturace vlastního zájmu • kompenzace • aktivizace, udržování kognitivních funkcí • sociální kontakty • posílení identity, důstojnosti, sebeúcty • prožitek úspěchu • …

24. Na schopnost učit se působí následující osobnostní dispozice: Paměť Vůle k učení Motivace Kapacita intelektu Lehkost nebo obtížnost učení Trvanlivost učení

25. Vztah mezi věkem a vybranými schopnostmi Zdroj: Hartl, 1999

26. ! MOZEK SE CHOVÁ JAKO SVAL ! Pokud je trénován, podává vyšší výkon. Pokud leniví, pak na výkonu ztrácí.

27. AKTIVNÍ STÁRNUTÍ EK. Towards a Europe of All Ages, 1999: Aktivní stárnutí je životní strategií ochrany fyzického a psychického zdraví v závislosti na stárnutí jedinců. Jejím cílem není pouze delší pracovní aktivita, ale především kombinace prvků produktivního stárnutí se silným důrazem na kvalitu života a psychickou a fyzickou pohodu.

28. Stárnutí není nic jiného než zlozvyk, na který opravdu zaměstnaný člověk nemá čas. André Maurois francouzský spisovatel

29. Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období let 2013 až 2017: • zajištění a ochrana lidských práv starších osob (10 opatření) • celoživotní učení (13 opatření) • zaměstnávání starších pracovníků a seniorů ve vazbě na systém důchodového pojištění (25 opatření) • dobrovolnictví a mezigenerační spolupráce (17 opatření) • kvalitní prostředí pro život seniorů (20 opatření) • zdravé stárnutí (14 opatření) • péče o nejkřehčí seniorů s omezenou soběstačností (15 opatření)

30. INSTITUCIONÁLNÍ ZABEZPEČENÍ • Univerzity třetího věku • Univerzity volného času • Akademie třetího věku • kluby seniorů, kluby aktivního stárnutí • kulturní domy • knihovny • muzea, galerie • komerční vzdělávací instituce • …

31. KNIHOVNY POZITIVA NEGATIVA • Amatérismus • Nesystémovost, nekoncepčnost • Nedostatek financí • Udržitelnost (vytvoření komunity) • Nevhodné prostory a vybavení • Nedostatek vhodných lektorů • Podléhání trendům • Malá propagace • Nedostačující evaluace • Zpochybňována role knihoven jako vzdělávacích institucí • Diagnostika cílových skupin • Přecenění vlastních možností • … • Tradice • Zázemí • Dostupnost • Začlenění do komunity • Serióznost • Neziskový charakter • Nadšení • Vytvořené sítě • …

32. VZDĚLÁVÁNÍ SENIORŮ NEBO VZDĚLÁVÁNÍ PRO SENIORY ???

33. přístupnost staveb: užívání staveb, možnost volného pohybu, odstraňování bariér, zabránění vzniku nových • dopravní přístupnost: bezbariérovost, dostupnost, jízdní řády, signalizační a informační prostředky • přístupnost informací: dostupnost, povědomí, digitalizace, srozumitelnost • prostorová organizace: místa na odpočinek, opory, protiskluzové a stabilizační prvky, prahy, vzdálenost (max. 350-450 m bez zastávky), schody, úzké dveře, nízký nábytek • smyslové podněty: intenzita osvětlení, hlasitost výkladu, přiměřená velikost, kontrast a grafika materiálů • didaktické aspekty: přiměřenost a přínosnost obsahu, kvalita lektora, čas konání, technické zabezpeční

35. Příklady prostorových požadavků snadného pohybu 700 1500 900

36. NEDOSTATEČNĚ UMÍSTĚNÉ ZÁBRADLÍ

39. Děkuji vám za pozornost !