1 / 60

Biotechnologie

Biotechnologie. Jakákoliv technologie využívající biologický materiál celé organismy (bakterie, plísně, rostliny…) části organismů (izolované tkáně a pletiva) biomakromolekuly (enzymy, protilátky…) společenstva organismů. Biologický materiál. Přirozený Upravený Mutanty

dori
Download Presentation

Biotechnologie

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Biotechnologie • Jakákoliv technologie využívající biologický materiál • celé organismy (bakterie, plísně, rostliny…) • části organismů (izolované tkáně a pletiva) • biomakromolekuly(enzymy, protilátky…) • společenstva organismů

  2. Biologický materiál • Přirozený • Upravený • Mutanty • Adaptované kultury • Geneticky modifikované organismy • Chemicky modifikované biomakromolekuly • Volný • Imobilizovaný (zasazený do matrice)

  3. Imobilizace biologického materiálu • Imobilizace = znehybnění • Vytvoření materiálu, který pevně váže biologický materiál +jednodušší manipulace (izolace, dávkování…) +opakované použití +větší odolnost biologického materiálu - imobilizace může biomateriál poškodit -difúzní limitace -vyšší cena

  4. Způsoby imobilizace • Podle matrice • bez matrice (např. kovalentní prokřížení enzymů glutaraldehydem) • organická matrice (polysacharidy – alginát…) • anorganická matrice (keramické materiály) • hybridní matrice (křemičitý gel – alginát…)

  5. Způsoby imobilizace • Podle vazby materiálu na matrici • kovalentní • nekovalentní – vodíkové můstky, Van der Walsovy síly… • bez spojení – matrice materiál pevně obklopuje (enkapsulace)

  6. Klasické biotechnologie • Živé mikroorganismy používal člověk už od pradávna (nevědomky) • výroba alkoholických nápojů • jiné potraviny (kvasnice, kysané mléko…) • tradiční nápoje (kombucha)

  7. Moderní biotechnologie • Potravinářství • Produkce látek(aminokyseliny, antibiotika, vitamíny, meziprodukty metabolismu, ethanol…) • Produkce bílkovin(enzymy, hormony, protilátky…) • Chemické syntézy(farmacie) • Rozklad nežádoucích látek(čističky, ropné skvrny…) • Biosenzory • …

  8. Způsoby velkoobjemové kultivace • Tři základní typy kultivace • Vsádková (batch) • Smíchání všech reaktantů v jednom reaktoru • Vypuštění produktů po zkončení reakce • Průtočná (kontinuální) • Nepřetržité připouštění reaktantů a vypouštění produktů • Reakce může probíhat prakticky nepřetržitě • Fed-batch („příkrmová“) • Vsádková kultivace s občasným přidáním některého substrátu

  9. Vsádková kultivace • Tradiční metoda • Obvykle méně ekonomická • Pro některé procesy jediná možná

  10. Průtočná kultivace • Modernější • Obvykle ekonomicky efektivnější • větší výkon na méně prostoru • Obtížnější regulace • Koncentrace složek i mikrobiálních buněk závisí na zřeďovací rychlostiD (rychlosti přítoku substrátů a odebírání produktů)

  11. Regulace průtočných systémů • Mikrobiální buňky musí zůstat v reaktoru po celou dobu kultivace v cca konstantním množství • imobilizace • rozmnožování vyvážené odplavováním

  12. Turbidistat • Neustálé měření koncentrace buněk (obvykle turbidimetricky = rozptyl světla) a regulace zřeďovací rychlosti • při přírůstku buněk zvýšení rychlosti • při úbytku buněk snížení rychlosti • Je možné dosáhnout maximální rychlosti růstu • Skutečná rychlost kolísá těsně pod maximální

  13. Chemostat • Jedna z živin je v nedostatku – všechna se spotřebuje • nelze dosáhnout vyššího nárůstu než kolik určuje limitní živina • při odplavení části buněk zůstane více limitující živiny pro ostatní a rychlost růstu se zvýší • zřeďovací rychlost je neměnná

  14. Produkce alkoholických nápojů • Nejčastěji kvasinky, zejména Saccharomyces cerevisiae (kvasinka pivní) • Kvašení cukr  alkohol + CO2 • Různé druhy kvašení • horní – méně používané, MO na hladině • spodní (submerzní) – MO na dně

  15. Produkce alkoholických nápojů • Kvašením může vzniknoutmax. cca 15-20% alkoholu(cca vnitrobuněčná koncentrace ethanolu – zastavení kvašení = chemická rovnováha) • nápoje s vyšším obsahem alkoholu se buď destilují nebo míchají z čistého EtOH

  16. Pivo • Slad • zdroj sacharidů pro kvašení • rmutování = postupné zahřívání sladu, štěpení škrobu amylázami na maltózu • Chmelové látky • zdroj hořké chuti • dnes přidáván obvykle chmelový extrakt • Voda • vliv na chuť • obvykle z pivovarských studní

  17. Kvašení piva • 7-14 dní, 8-11°C • Maltóza je zkvašena na EtOH a CO2 • Vsádkové kvašení (kádě) • Kontinuální kvašení (trubky) • Oddělení kvasnic • Zrání piva (20-60 dnů) • dokvašování • chemické reakce s vlivem na chuť

  18. Víno • Kvašený nápoj z vinného moštu • Kvašení sacharóza EtOH + CO2 • Saccharomyces cerevisiae • Podle cukernatosti hroznů zůstane část cukru nezkvašena – dělení vín na suchá až sladká • Barva závisí na odrůdě a technice lisování • Šumivá vína – CO2 se nenechá unikat • Perlivá vína – sycená CO2

  19. Bioethanol • Potenciální náhrada benzínu • do 20% je možné neomezené přidávání do benzínu • přes 20% potřeba přeřídit motory • nižší výhřevnost – vyšší spotřeba • Produkce ze sacharidů • sacharóza – nejjednodušší kvašení, ale drahá, v Brazílii • škrob – jednoduché kvašení, ale drahý, v EU včetně ČR • celulóza – obtížné kvašení, levná a dostupná, nepropracované technologie

  20. Sacharóza • V Brazílii se jezdí až na 100% EtOH • Levný řepný cukr • Vývoz EtOH • Vypalování pralesů kvůli plantážím třtiny

  21. Škrob • Přebytky zemědělství (EU) • Jednoduchá technologie – rozklad, kvašení • Drahá surovina • zemědělství má vysokou spotřebu energie • příliš mnoho dopravy suroviny • potenciál genetických modifikací • Mnohdy až pasivní bilance energie (na litr EtOH se spotřebuje více nafty) • potřeba optimalizace • Zdražování potravin

  22. Celulóza • Nejrozšířenější a nejlevnější (dřevo) • Možnost využít odpad (piliny, starý papír…) • Obtížná technologie • celulóza je krystalická– obtížný rozklad na monosacharidy • doprovázena ligninem a hemicelulózami – obtížné oddělení komplexu

  23. Celulóza • Technologie dosud ve stádiích experimentů – potenciál zefektivnění • Rozklad dřeva napařováním, máčením v horké H2SO4.... • Biologický potenciál • dřevokazné houby– rozklad ligninu (ale konzumují celulózu) • některé bakterie mají celulolytické enzymy (ale neumí rozložit lignin) • konstrukce GMO

  24. Produkce látek pomocí MO • Mikrobiální metabolismus má schopnost syntézy velkého množství zajímavých chemických látek • Metabolismus je obvykle ekonomicky regulován a nemá velké přebytky • Nutnost donutit organismus k přebytkům • změněná aktivita některého enzymu • poškozená regulace metabolismu • nefyziologické podmínky kultivace • odstraňování produktů – posun chemické rovnováhy

  25. Výroba kyseliny citrónové • Aspergillus niger– plíseň • výchozí surovina melasa – odpad při výrobě cukru • aerobní proces, vyžaduje hodně kyslíku • mutovaná forma organismu s málo aktivní citrátizomerázou • hromadění citrónové kyseliny • nedostatek oxalátu – syntéza z pyruvátu a CO2 • výtěžek obvykle přes 100% vneseného cukru

  26. Produkce aminokyselin • Krmivo • Potravinářská surovina (glutamát) • Doplněk stravy (růst svalů, podpora sexuálních funkcí…) • Výchozí surovina pro další chemické syntézy • Výhoda – biotechnologicky připravené aminokyseliny mají jen konfiguraci L • bakteriální syntéza – mutované kmeny s poškozenou regulací

  27. Výroba octa • Ocet = cca 8% kyselina octová • Octové bakterie (Acetobacter aceti) • V ocetnicích • Tradiční aplikace imobilizovaných MO (na bukových pilinách) • Oxidace sacharidů na octovou kyselinu • přísně aerobní proces • musí se udržet vyšší koncentrace substrátu, jinak je oxidace úplná až na CO2 a H2O • Podle suroviny a mikroorganismů vznik minoritních dalších kyselin (propionová, mléčná, galaktouronová…) různé příchuti octa

  28. Mikrobiální „bioplasty“ • Některé bakterie produkují zásobní látky na bázi polyhydroxyalkanových kyselin (PHA) • zásoba uhlíku • b-hydroxymáselná • b-hydroxyvalerová • … • Tyto polymery mají charakter plastických hmot = potenciální náhrada klasických ropných plastů • Nevýhoda = vysoká cena (10x – 100x vyšší než z ropy) – zatím jen speciální použití (lékařské implantáty apod.) • Výhoda = plně recyklovatelné

  29. Mikrobiální „bioplasty“ • Zásobní látky jsou produkovány ve stacionární fázi růstu a při nevyváženém růstu (hodně C, málo N) • Složení polymeru závisí na kultivačních podmínkách a živinách – možnost ovlivnit • Možnost využít odpadních surovin

  30. Mikrobiologická likvidace odpadů • MO dokáží rozložit velké množství chemických látek na neškodné • Využití i v likvidaci odpadů • Čištění odpadních vod – odstraňování organických látek, amoniaku, síranů… • Likvidace pevných odpadů - kompostování

  31. Čištění odpadních vod • Stále stoupající požadavky na čistotu odpadních vod • organické znečištění • anorganické látky (amoniak, těžké kovy…) • speciální znečištění (perzistentní polutanty) • V přirozených vodách žije velké množství MO schopných rozkladu těchto látek • Samočisticí schopnost přirozené vody • V čističkách jsou tyto přirozené procesy urychlovány popř. selektivně regulovány

  32. Samočištění vody • = Selfpurification • Soubor přirozených procesů vedoucích k odstranění znečištění vody • Faktory samočištění • Fyzikální – přestup kyslíku, sedimentace, odplavování… • Chemické – chemické reakce (redoxní, srážecí, neutralizační) • Biologické – potravní řetězce

  33. Biologické samočištění vody • Organické látky • V potravních řetězcích dochází k přeměně nečistot na • biomasu • minerální látky – možné pokračování potravního řetězce autotrofními organismy • Mezi tvorbou biomasy a rozkladem existuje rovnováha • Oba procesy probíhají aerobně i anaerobně • v anaerobním prostředí neúplná mineralizace (org. kyseliny, methan…)

  34. Biologické samočištění vody • Saprobní společenstva • Biologická rovnováha – odolnost k výchylkám • 3 fáze společenstva – dle znečištění • polysaprobní – převaha redukčních procesů (fermentace) • mezosaprobní – rovnáváha oxidačních a redukčních procesů • oligosaprobní – převaha oxidačních procesů

  35. Autolýza • Samovolný rozklad těl uhynulých organismů pomocí vlastních enzymů • První stupeň rozkladu biomasy

  36. Rozklad bílkovin • Proteázy – štěpení bílkovin na peptidy a aminokyseliny • Deaminázy – odštěpování aminoskupin na NH3 • Dekarboxylázy – odštěpování CO2 • Anaerobně vznikají nejrůznější páchnoucí látky (sulfan, merkaptany…) • Aerobně bez zápachu

  37. Rozklad dusíkatých látek • Aerobně i anaerobně • Odštěpování amoniaku z organických látek (amonifikace) • Proteus, Micrococcus-aerobně • Clostridium–anaerobně • Nitrifikace – oxidace amoniaku – aerobní proces – zisk energie • NH4+ NO2-Nitrosomonas, Nitrococcus, Streptomyces, Nocardia… • NO2- NO3-Nitrobacter, Nitrococcus, Nitrospira…

  38. Rozklad sirných látek • Redukce síranů – produkce H2S – anaerobní proces • i další oxidované sloučeniny síry • sírany fungují jako terminální akceptory elektronů • Desulfovibrio, Desulfotomaculum • Oxidace sulfidů a sulfanu na síru nebo sírany • aerobně – Thiobacillus, Thiobacterium… • fotosynteticky anoxicky – purpurové bakterie (Rhodospirillum, Rhodomicrobium…)

  39. Rozklad tuků • = lipolýza • extracelulární lipázy • Pseudomonas, Yarowia (kvasinka), Mucor, Aspergillus, Penicillium(plísně) • zejména aerobní proces • anaerobně vznik uhlovodíků

  40. Rozklad sacharidů • polysacharidy monosacharidy  začlenění do metabolismu • Anaerobně • monosacharidy  ferm. produkty  methan • fermentace – enterobakterie, Clostridium… • methanogeneze – Methanococcus, Methanobacterium… • Aerobně – úplná oxidace na CO2 a vodu

  41. Čištění odpadních vod • Odpadní vody průmyslové a splaškové • různé znečišťující látky • 3 fáze procesu • mechanická – sedimentace, filtrace • biologická – odbourávání organických látek • chemická – odstraňování chemických látek • Mnoho uspořádání • přirozené – kontrolovaný přirozený proces – nádrže, rybníčky… • aktivační – intenzifikace procesů – vznik a separace aktivovaného kalu

  42. Aktivovaný kal • Směsná kultura mikroorganismů vzniklá dlouhodobým provzdušňováním odpadní vody • Pomnožení a koncentrace přirozené mikroflóry • bakterie • prvoci • kvasinky • vláknité houby • Vznik vloček (flokulí) • Správná flokulace poukazuje na kvalitu aktivovaného kalu

  43. Kompostování • =Aerobní proces likvidace pevných odpadů • městské odpady, biologický odpad, aktivovaný kal, průmyslové odpady, dřevní hmota… • dochází i k rozkladu některých nebezpečných látek (výbušniny, pesticidy…) • Redukce objemu odpadu • Rozklad organických látek • Snížení obsahu vody • V průběhu procesu dochází ke zvýšení teploty -likvidace patogenních MO

  44. Kompostování • MO jsou obvykle přítomny v likvidovaném materiálu • organotrofní bakterie • vláknité houby • prvoci • vyšší organismy (hmyz, členovci…) • V průběhu procesu dochází k zužování druhové pestrosti v důsledku zvyšování teploty • postupně mizí vyšší organismy, houby, aktinomycety a mezofilní bakterie • zůstávají termofilní bakterie

  45. Kompostování • Pro aerobní procesy je třeba zajistit dostatečné množství kyslíku (5-10%) • přesto místy anaeorbní procesy – vznik organických kyselin – rozklad aerobními druhy • cirkulace vzduchu - trubky • obracení kompostu – nebezpečí vychladnutí

  46. Kompostování • Velký odpar vody (až 0,8 g / 1 g organické hmoty) • nutná regulace (regulace teploty, udržování vlhkého prostředí, zkrápění…) • nedostatek vody zastavuje rozkladné procesy

  47. Kompostování • Likvidace patogenních MO • většina patogenů má teplotní optimum cca 37°C • vyšší teploty je ničí • při kompostování se teplota zvyšuje až na 80°C – likvidace patogenů • někdy se jen udržuje nižší teplota (60°C) po delší dobu – také likvidace

  48. Kompostování • Využití kompostu • hnojivo – nesmí obsahovat toxické látky (těžké kovy, nezreagované polutanty…) • spálení – nebezpečné komposty

  49. Geneticky modifikované organismy • Organismy, jejichž genetická informace byla cíleně změněna • Za GMO není považován organismus vzniklý náhodnou mutagenezí, fúzí protoplastů, výměnou genetického materiálu přirozeným postupem ani šlechtěním. • Typické genetické modifikace • přidání genetického materiálu z jiného organismu • cílená mutace genetického materiálu • cílené odstranění části genetického materiálu

More Related