Reforma systému terciárního vzdělávání

1. Reforma systému terciárního vzdělávání Stručné představení Individuálního projektu národního 1

2. Obsah • Proč je nutná reforma? • Jaké jsou cíle reformy terciárního vzdělávání? • O jakou evidenci se projekt opírá? • Jaké jsou vazby na další IPn projekty? • Sled aktivit • Principy rozpočtu • Reakce na připomínky hodnotitelů 2

3. Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Na počátku této fáze se nacházíme Proč je nutná reforma?Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera 3

4. Proč je nutná reforma?Kontext: typy ekonomik podle Michaela Portera Ekonomika tažená primárními zdroji Ekonomika tažená investicemi Ekonomika tažená inovacemi Důraz na lidské zdroje, rozvoj vzdělání (zejména terciárního), investice do výzkumu a vývoje s vysokým inovačním potenciálem Import technologií, zahraniční investice, příliv zahraničního kapitálu Půda, přírodní zdroje, nekvalifikovaná práce Přechod k této fázi vyžaduje konkurenceschopný, otevřený a dynamický systém terciárního vzdělávání s vysokým inovačním potenciálem 4

5. Proč je nutná reforma? • Systém TV je podfinancován, zdroje pro financování z veřejných zdrojů jsou a budou omezené (zadlužení veřejných rozpočtů, konkurující priority: penzijní systém, zdravotnictví, regionální školství ...)‏ • Systém TV je stále málo efektivní, jednotliví aktéři mají tendenci maximalizovat vstupy bez dostatečné odpovědnosti za výstupy (v systému nepůsobí konkurence); • Systém je stále málo diverzifikován, další expanze by mohla ohrozit kvalitu. 5

6. Proč je nutná reforma? • Systém TV je stále spravován metodami, které nedopovídají nové roli terciárního vzdělávání ve společnosti a v ekonomice (slabá role managementu v institucích TV) • Systém terciárního vzdělávání je stále velmi selektivní přispívá k růstu mezigeneračních nerovností (ztráty na lidském kapitálu, sociální nespravedlnost). 6

7. Proč je nutná reforma? • Ve stávající podobě (struktura, řízení, financování, dynamika) není terciární vzdělávání v ČR schopno do budoucnosti naplnit požadavky společnosti: • stárnoucí populace, • udržitelný hospodářský rozvoj, • konkurenceschopnost ve světě znalostní společnosti, • sociální soudržnost, • mobilita. • Takto zněl i závěr zprávy examinátorů OECD (Country note, listopad 2006)‏ 7

8. Cíle a podstata navržené reformy

9. Podstata reformy Diverzifikace Financování Výzkum a vývoj Řízení Studenti Instituce Větší otevřenost Dynamika Cíle reformy Spravedlnost Konkurenceschopnost

10. Cílový stav • Otevřený, přehledně strukturovaný (diverzifikovaný) systém vzájemně propojených a prostupných segmentů terciárního vzdělávání (Bc. Mgr, PhD.)‏ • Existuje poměrně veliký segment poskytující profesně orientované bakalářské vzdělání – vazba na trh práce, spolupráce se zaměstnavateli (Instituty odborné přípravy)‏ • Formují se typické výzkumné univerzity (fakulty): centra špičkového výzkumu se silným důrazem na výchovu doktorandů a tvorbu inovačního potenciálu

11. Cílový stav • Na financování TV se v nezmenšené míře podílí stát, i veřejné zdroje jsou však výrazně více alokovány podle výsledků (kvalita vzdělávací služby, VaVaI)‏ • Roste podíl soukromých zdrojů: průmysl, absolventi (odložené školné), finanční efekty z „třetí role“ univerzit • V systému působí principy konkurence, veřejné prostředky na vzdělávací činnost jdou za studentem bez ohledu na typ školy (SVŠ, VVŠ), vysoké školy jsou silně zainteresovány na uplatnitelnosti absolventů a na výsledcích výzkumu a vývoje

12. Cílový stav • Existuje efektivní, přímo na studenty zacílený systém finanční pomoci studentům, sociální nerovnosti v šancích na dosažení terciárního vzdělávání klesají

13. IPn: Reforma terciárního vzdělávání Hlavní cíle: • Inovace systému řízení institucí terciárního vzdělávání, zřetelnější vymezení role managementu a samosprávy; větší otevření VŠ vnějším vlivům; • Vytvoření podmínek pro větší diversifikaci: uspokojení poptávky i podpora excelenci; • Návrh a implementace optimálního systému financování terciárního vzdělávání a finanční pomoci studentům. 13

14. Hlavní cíle IPn: konkrétně • Předložit návrhy dvou věcných záměrů zákonů: tj. věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání a věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (zákona o financování studia v terciárním vzdělávání). • V návaznosti na schválení věcných záměrů zákonů předložit návrhy zákonů v paragrafovém znění. • V návaznosti na schválené znění příslušných zákonů dokončit návrh na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání(různé varianty řešení). • Průběžně vytvářet příznivé podmínky pro přijetí reformy v cílových skupinách i v celé veřejnosti. 14

15. Základní charakteristika projektu: „evidence based“ • Formulace cílů projektu vychází: • ze světových trendů: projekt OECD Review of Tertiary Education, expertní hodnocení systému terciárního vzdělávání v ČR: domácí: Background study, zahraniční: Country note; • z výzkumů již provedených na cílových skupinách: výzkumy studentů VŠ (2004, 2006, Eurostudent 2005), výzkumy potenciálních uchazečů o studium na VŠ (PISA 2003, 2006), výzkum akademických pracovníků: (2005), výzkumy veřejného mínění ke vzdělávání a jeho reformám: (2003, 2006); • z probíhající veřejné debaty o stavu terciárního vzdělávání potřebě jeho reformy (semináře, kulaté stoly, atd.)‏ • z programového prohlášení vlády(a z něho vyplývajících vládních úkolů). 15

16. Základní charakteristika projektu: „evidence based“ • Základní parametry v rámci reformních kroků budou nastavovány za základě: : • výzkumu studentů VŠ(Eurostudent 2009, opakování výzkumu z roku 2005)‏ • výzkumu uchazečů o studium na VŠ (2009)‏ • výzkumu absolventů VŠ(2009, naváže na výzkum REFLEX)‏ • výzkumu akademických pracovníků(2009, naváže na výzkum akademických pracovníků z roku 2005)‏ • výzkumu vnějších aktérů (2009)‏ Připomínka jednoho z hodnotitelů: „V projektové žádosti není specifikováno jakým způsobem byly zjištěny potřeby  cílových skupin a omezuje se pouze na obecná konstatování. Projekt by měl stavět na objektivním vědeckém zdůvodnění potřeby reformní změny ve vztahu k jednotlivým cílovým skupinám s komplexní informací o dopadech na ně (pozitivních/negativních, krátkodobých/dlouhodobých apod.).“ 16

17. Vazby na další IPn projekty 17

18. Aktivity Koordinace reformních kroků, vytváření podmínek pro jejich přijetí a implementaci, politická ekonomie reformy (11/2008 – 10/2011). Vyhodnocení veřejné diskuse k první verzi Bílé knihy terciárního vzdělávání, příprava verze určené k předložení vládě (11/2008 – 6/2009). Příprava věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání (11/2008 – 4/2009). Příprava paragrafového znění zákona o terciárním vzdělávání (1/2009 – 10/2010).. 18

19. Aktivity Příprava věcného záměru zákona o finanční pomoci studentům (11/2008 – 10/2009) Příprava paragrafového znění zákona o finanční pomoci studentům (1/2009 – 10/2010) . Příprava návrhu na zřízení Centra správy financování terciárního vzdělávání (11/2008 – 10/2011). Konference a semináře k reformě terciárního vzdělávání s mezinárodní účastí (11/2008 – 10/2011). 19

20. Časové určení 20

21. Časové určení Připomínka jednoho z hodnotitelů: „Navazující klíčové aktivity se v projektu překrývají. Není vysvětleno proč  k tomuto „překryvu“ dochází. “ 21

22. Základní principy rozpočtu 1. Lidské zdroje – osobní náklady 50.969.741 Kč • Hlavní expertní tým – koncepční změny, řízení legislativní práce, garanti klíčových aktivit, politická ekonomie reformy po podání zákonů, včetně případného vrácení k přepracování • Další expertní tým – rozpracování koncepcí dle pokynů, návrhy variant koncepčních změn • Zahraniční expertní tým – konfrontace navržených změn, oponentura, návrhy, doplnění, zahraniční zkušenosti • Manažerský a administrativní tým projektu 2. Cestovní náhrady 1.992.140 Kč • Cestovné je plánováno do zemí s modely financování studentů, o kterých se uvažuje jako o modelech pro naši legislativu: Maďarsko systém nízkoúročených půjček, Nizozemský model financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, Estonsko efektivita financování vysokého školství a finanční pomoci studentům, USA intenzivní seminář k finanční pomoci studentům a financování vysokého školství.

23. Základní principy rozpočtu 1. Zařízení a kancelář 4.137.990 Kč • Základní vybavení kanceláře pro expertní týmy a administrativní tým včetně nákladů na provoz místní kanceláře 2. Nákup služeb 34.504.880 Kč • Tisk koncepčních materiálů, tisk vazba kopírování pracovních textů • Nákup odborné literatury • Překlady a tlumočení • Nákup dat ČSÚ • Výzkum uchazečů, studentů, akademických pracovníků a stakeholderů • Tvorby simulačních modelů,analýzy, studie • Legislativní podpora (v průběhu tvorby právních předpisů, ale také aktivní podpora v rámci projednávání návrhu zákona v Legislativní radě vlády, v PSP, v Senátu a při vrácení k přepracování v rámci politické ekonomie reformy • Náklady na konference, semináře, kulaté stoly, workshopy • Grafické zpracování, distribuce tisk informačních letáků o reformě

24. Základní principy rozpočtu • Vysoké částky rozpočtu tvoří výzkumy. • Základní parametry reformních kroků budou nastavovány zazákladěvýzkumu studentů VŠ (Eurostudent 2009, opakování výzkumu z roku 2005)‏, výzkumu uchazečů o studium na VŠ (2009), výzkumu absolventů VŠ (2009, naváže na výzkum REFLEX), výzkumu akademických pracovníků (2009, naváže na výzkum akademických pracovníků z roku 2005), výzkumu vnějších aktérů (2009)‏ • Výzkumy, studie a analýzy uhrazené v rámci služeb v projektu povede ke zjišťování potřeb cílových skupin, evidence pro politickou ekonomii reformy. • Tato evidence poskytne dostatek důkazů o tom, že reforma je nezbytná, v zásadě uskutečnitelná a že její prosazení přinese prospěch všem, i když v delší časové perspektivě. • Poradní sbor pro reformy bude pravidelně seznamován s výsledky výzkumů a podpůrnou evidencí reforem. Dojde také k aktivnímu zapojení členů Poradního sboru do reformního úsilí.